Pokud nedokážete s čistým srdcem o svém dětství říct, že: „Existoval někdo, kdo se o vás staral, chránil vás a bral vás k lékaři, pokud bylo potřeba,“ a/nebo pokud „jste neměli dostatek jídla, vaši rodiče byli příliš opilí nebo příliš zfetování na to, aby se o vás starali, a museli jste nosit špinavé oblečení,“ patříte mezi děti, které si podle definice CDC prožily fyzické zanedbávání. To spolu s emočním zanedbáváním patří mezi vůbec ty nejčastější Neblahé zážitky z dětství (ACEs). Jaké to má ale dopady na náš dospělý život?
Fyzické zanedbávání a jeho podoby
Fyzické zanedbávání se může dětem dít z nejrůznějších důvodů. Nejčastěji k němu dochází proto, že rodiče jsou až příliš zaměstnaní jinými svými problémy. Málokdy se – např. na rozdíl od zneužívání – děje cíleně a s úmyslem.
Spolu s emočním zanedbáváním (26. díl) patří fyzické zanedbávání mezi vůbec nejčastější Neblahé zážitky z dětství (14. díl). V USA jím v roce 2015 trpělo 514 000 dětí. Část z nich v jeho důsledku zemřela.
Fyzické zanedbávání má různé podoby. Některé děti si bohužel zažijí všechny, jiné „jen“ jejich část. Pátá edice Child Abuse Sourcebook uvádí následující nejčastější typy fyzického zanedbávání:
Fyzické zanedbávání – opuštění dítěte nebo odmítnutí pokrytí jeho základních potřeb jako je zdravá výživa, spánek, hygiena nebo vhodné oblečení.
Lékařské zanedbávání – odpírání či oddalování doporučené nebo nezbytné lékařské péče (typicky pravidelné preventivní lékařské prohlídky, zubař, doporučená rehabilitační cvičení u ortopedických potíží, očkování apod.).
Nedostatečný dozor – ponechání dítěte bez dozoru (ve věku, kdy ho potřebuje), neochránění dítěte před bezpečnostními riziky, nezajištění pečující osoby pro dítě nebo zapojování dítěte do pro něj škodlivého chování (např. nabízení cigaret nebo alkoholu dítěti, neadekvátní zatěžování pohybového aparátu dítěte apod.).
Právě poslední ze jmenovaných je v USA nejčastější příčinou dětských úmrtí v důsledku fyzického zanedbávání, a zároveň víme, že vede k dřívější iniciaci do světa návykových látek (viz příští díl).
Dopady fyzického a lékařského zanedbávání sice nepřinášejí okamžitou smrt tak často, ale bohužel nezřídka vedou k závažnému narušení zdravého vývoje dítěte a negativním dopadům pro jeho další život. Nesprávná výživa, nedostatek spánku, absence některých očkování, neřešení ortopedických problémů (kyčle, ploché nohy, problémy s páteří), neřeší problémů se zuby apod. se totiž s časem výrazně zhoršují, a postupně mohou vést k ještě závažnějším zdravotním potížím, které už nemusí být snadné nebo dokonce možné později, natož v dospělosti, řešit.
Rizikové faktory
Rizikovými faktory pro vznik fyzického zanedbávání v rodině jsou:
- Chudoba – při nedostatku peněz si v řadě situací rodič prostě nemůže finančně dovolit potřebnou péči o dítě,
- Jediný rodič starající se o dítě (ovdovělý/s dítětem svěřeným do péče), což vede k nedostatku času a obvykle i finančních prostředků k fyzické péči o dítě,
- Dysfunkční rodinná struktura – kdy např. není zajištěna pro dítě stabilní pečující osoba, které se bude zajímat a pokrývat jeho potřeby (např. rodiče nemají čas chystat malým dětem jídlo nebo vzít je k lékaři),
- Obavy o duševní zdraví – ať už při psychické nemoci rodiče (typicky depresi), ale také třeba jiného dítěte, což pak někdy až příliš zabírá pozornost a kapacitu rodiče a vede k zanedbání ostatních dětí,
- Substanční závislost – v Československu typicky na alkoholu (tomu se budeme věnovat za dva týdny)
- Domácí násilí – to obvykle plně zaměstnává oba rodiče a dítě se raději snaží být stranou, včetně svých např. zdravotních problémů
- Zneužívání rodičů v dětství – sexuální (16. díl), fyzické (20. díl) a zejména emoční (24. díl) zneužívání mnohdy vede k tomu, že rodič v dospělosti kvůli vlastním problémům zanedbává své děti.
- Nedostatek adekvátních podpůrných systémů – kdy rodiče nemají reálně možnost sami finančně a časově dostatečně zabezpečit své děti,
- Nedostatek adekvátních rodinných zdrojů – kdy rodiče z nějakého důvodu (někdy se to stává např. po úmrtí jiného dítěte) nemají vůbec kapacitu pečovat o své dítě.
V tom, jak moc vážné budou dopady fyzického zanedbávání, hraje roli dítě samotné (a to, čím dalším si kromě toho prošlo/prochází), rodina dítěte a rodiče – jejich psychický a zdravotní stav, jejich ekonomická situace, jaké mají interakce s dětmi, možnost např. prarodičů a tet/strýců zasáhnout, komunita a lidé v sousedství – ti často rodičům nebo dětem dokáží také pomoci, a samozřejmě společnost, tedy stát – to, jaké má preventivní programy pro ochranu dětí, jak umí ekonomicky pomáhat rodinám a single rodičům, jaké má reálně fungující zákony na ochranu dětí.
Dopady fyzického zanedbávání
Dopady fyzického zanedbávání můžeme rozdělit v zásadě do čtyř kategorií:
Absence ochrany a péče – je absencí zcela základních potřeb nezbytných pro zdravý rozvoj každého člověka. U dětí tak může vést k narušení vztahové vazby (viz 12. díl), vzniku úzkosti (např. z neadekvátní výživy, nevhodného spánkového režimu a/nebo absence dozoru), a tudíž k problémům se sebevědomím. Fyzicky zanedbávané děti, zejména v raném dětství, si nemusí plně rozvinout tzv. základní důvěru, což je bude provázet v dospělosti pocitem, že „svět pro mě není bezpečné místo.“
Narušení fungování mezi vrstevníky – je typickým dopadem ještě v dětství. Stačí přijít ve špinavém oblečení, nebo vidět, že ostatní děti, když jsou nemocné, tak je rodiče vezmou k lékaři a jsou s nimi doma. To mívá zásadní dopady na sebevědomí dítěte a může vést k rozvoji úzkostných a depresivních poruch.
Absence zdravotní péče – mívá různé formy dopadů. Některé z nich jsme zmiňovali už v pondělním postu, a to konkrétně někdy až doživotní následky neřešených zdravotních potíží. Fyzicky zanedbávaným dětem však často v dospělosti chybí i základní návyky v péči o své zdraví. Nechodí na pravidelné preventivní lékařské prohlídky (praktický lékař, zubař, gynekolog apod.) a nejsou zvyklí věnovat svému fyzickému a duševnímu zdraví dostatečnou pozornost. Některé z nich pak nevěnují dostatečnou pozornost např. očkování nebo braní předepsaných léků.
Nedostatečná nebo nesprávná výživa – mívá mnohdy zcela fatální až devastující dopady na psychické i fyzické zdraví. To může vést k rozvoji neurologických, kardiovaskulárních, endokrinologických i mnohých dalších problémů. Lidé mohou trpět jak nedostatkem klíčových vitamínů a minerálů, což má zásadní dopady i na jejich psychické zdraví, tak třeba podváhou, nadváhou či dokonce obezitou, což může později vyústit v rozvoj dalších onemocnění jako diabetes 2. typu či některých poruch spánku.
Za zdravotní problémy způsobené neadekvátní výživou může nejčastěji nesprávné složení stravy, které pak může vést k obezitě (velmi závažné onemocnění snižující kvalitu života a zkracující život člověka) nebo naopak celkové nebo selektivní (tj. jen v určité složce stavy) podvýživě a nedostatek tzv. mikroživin.
„Mikroživiny jsou vitamíny a minerály, které tělo potřebuje ve velmi malém množství. Jejich vliv na zdraví organismu je však zásadní a nedostatek některého z nich může způsobit závažné a dokonce i život ohrožující stavy. Plní řadu funkcí, mimo jiné umožňují tělu produkovat enzymy, hormony a další látky potřebné pro normální růst a vývoj.
„Nedostatek mikroživin může způsobit viditelné a nebezpečné zdravotní potíže, ale může vést i k méně klinicky patrnému snížení hladiny energie, duševní bystrosti a celkové výkonnosti. To může vést ke zhoršeným výsledkům ve vzdělávání, snížené produktivitě práce a zvýšenému riziku dalších onemocnění a zdravotních potíží,“ říká Světová zdravotnická organizace. Více o mikroživinách se můžete dozvědět přímo na webu WHO.
Z pohledu dopadů na psychiku můžeme zmínit některé z nejčastěji nedostatkových mikroživin, které ve své studii citované na konci článku zkoumal prof. interní medicíny Maurizio Muscaritoli ze Sapienza Universita di Roma.
- Hořčík – nedostatek vede ke stresu, úzkostem a depresím
- Omega-3 (EPA, DHA) – nedostatek vede ke stresu, úzkostem a depresím
- Kyselina listová – nedostatek vede k poruchám nálad a zhoršenému fungování mozku
- Alfa-tokoferol (Vitamín E307) – nedostatek způsobuje úzkosti
- Vitamín D – nedostatek přispívá ke vzniku schizofrenie, způsobuje smutek, deprese, úzkosti, myšlenky na sebevraždu, únavu a zapomínání (viz zde)
Zdravému stravování a pohybu jsme se podrobně věnovali v 8. díle našeho podcastu.
Zhoubné poselství fyzického zanedbávání
Nikomu nevěř
Takové je velmi nepříjemné zhoubné poselství fyzického zanedbávání, které je někdy doprovázeno i vyhýbavou vztahovou vazbou (viz 12. díl), což se stává zejména tehdy, docházelo-li k němu už v prvních třech letech života.
Pozitivní stranou této mince je, že takovíto lidé jsou velice samostatní, což se projevuje i v pracovních vztazích, dokáží se o sebe většinou rámcově postarat (rámec byl ale často daný právě rodiči v dětství) a pokud mají dostatečně vybudovanou resilienci (viz 22. díl) a pečují o sebe (viz 6. a 8. díl), tak dokáží žít i docela naplněný a spokojený život. Lidé s nedostatečně rozvinutou resiliencí však často končí v depresích, zejména, pokud nemají adekvátní množství klíčových mikroživin a fyzického pohybu (viz 8. díl).
Negativní stranou této mince jsou vztahy, a to včetně těch pracovních. Lidem, kteří si prošli zejména dlouhodobějším a vážnějším fyzickým (a emočním – viz 26. díl) zanedbáváním, se hůře navazují blízké vztahy. Mají v nich totiž problémy s důvěrou, otevřením se a spolehnutím se na ostatní lidi. Ti lidé, na kterých byl doslova závislý jejich život, je totiž zradili v době, kdy je nejvíc potřebovali. Naučit se v dospělosti důvěřovat je přitom extrémně těžké. Vhodná je k tomu nejen individuální, ale zejména skupinová psychoterapie. Dobře řízená skupina totiž může být zdrojem masivního zájmu, péče i podpory, tedy věcí, které fyzicky zanedbávaným dětem v jejich dětství zoufale chyběly.
Lidé nesoucí si do života poselství „Nikomu nevěř“ mohou pro své nejbližší působit také často chladným a uzavřeným dojmem. To pak nevyhnutelně vede ke změně chování těchto nejbližších, a tím i ke spuštění komplexového scénáře, který jim má potvrdit, že jejich nejbližší se chovají přeci jen podezřele, a že tedy ani jim není možné věřit. Pokud jste byli fyzicky zanedbávaní a něco podobného se vám v životě opakovaně děje, můžete se obrátit na psychoterapeutickou pomoc. Tam si téma důvěry můžete zpracovat v bezpečném prostředí.
Kde hledat pomoc
Mapa odborné pomoci v ČR Ohrožené dítě
Adresář České asociace pro psychoterapii
Adresář České psychoterapeutické společnosti ČLS JEP (terapeuti pracující primárně ze zdravotního pojištění)
Portál, kde najdete aktuálně volné psychoterapeuty v ČR
Poslechněte si náš podcast
Pro další informace
Jak poznat, že jste v začarovaném kruhu, a jak z něho ven (článek o komplexových reakcích)
Zákon akce a reakce aneb proč jsou na nás všichni takoví (článek o komplexových reakcích)
Neglect, Center on the Developing Child, Harvard University
Child Neglect, Prevent Child Abuse Illionis
Longtidual Studies of Child Abuse and Neglect, University of North Carolina at Chapel Hill
Acts of Omission: An Overview of Child Neglect, Children’s Bureau
DELONG-HAMILTON, Tobi A., Kathryn KRASE a Kimberly BUNDY-FAZIOLI. Exploring Child Welfare Workers’ Experiences with Neglect Cases: A Qualitative Study. Journal of Public Child Welfare [online]. 2015, 10(1), 21-38 [cit. 2022-09-26]. ISSN 1554-8732. Dostupné z: doi:10.1080/15548732.2015.1075454
MUSCARITOLI, Maurizio. The Impact of Nutrients on Mental Health and Well-Being: Insights From the Literature. Frontiers in Nutrition [online]. 2021, 8 [cit. 2022-09-26]. ISSN 2296-861X. Dostupné z: doi:10.3389/fnut.2021.656290
Delong-Hamilton, T., & Bundy-Fazioli, K. (2013). Exploring the complexities of child neglect: Ethical issues of child welfare practice. Journal of Social Work Values and Ethics, 10(2). Dostupné z: https://jswve.org/download/2013-2/articles/14-24-Complexities%20of%20Child%20Neglect-Fall-2013.pdf
Child Abuse Sourcebook. Fifth edition. Detroit: Omnigraphics, 2019. ISBN 978-0-7808-1699-2.