16: Sexuální zneužívání (ACE č. 1)

16: Sexuální zneužívání (ACE č. 1)

Sexuální zneužívání může být definováno různě. Pro potřeby lékařských výzkumů jeho negativních dopadů na zdraví jej CDC u dětí coby jeden z Neblahých zážitků z dětství (Adverse Childhood Experiences) definuje jako pozitivní odpověď na otázku: „Rodič, příbuzný, rodinný přítel, nebo cizí člověk, který byl nejméně o 5 let starší než vy, se vás aspoň jednou dotýkal, hladil/mazlil vaše tělo sexuálním způsobem, přiměl vás dotýkat se jeho těla sexuálním způsobem, nebo se s vámi pokusil mít jakýkoliv typ pohlavního styku.“ V praxi se to bohužel týká každé 4. holčičky a každého 13. chlapečka a na jejich psychiku i tělesné zdraví to má až děsivé dopady...

Definice sexuálního zneužívání

Sexuální zneužívání

Definic sexuálního zneužívání je poměrně mnoho, stejně jako jeho způsobů. My, protože se zabýváme měřitelnými dopady tzv. Neblahých zážitků z dětství (Adverse Childhood Experiences), které se v medicíně už více než čtvrt století měří a analyzují, použijeme definici amerického CDC (Centers for Disease Control and Prevention), kterou v téměř stejné podobě využívá i WHO. Právě tato definice sexuálního zneužívání se totiž používá při vědeckém měření jeho dopadů.

Definice sexuálního zneužívání dle CDC zní: „Rodič, příbuzný, rodinný přítel, nebo cizí člověk, který byl nejméně o 5 let starší než vy, se vás aspoň jednou dotýkal, hladil/mazlil vaše tělo sexuálním způsobem, přiměl vás dotýkat se jeho těla sexuálním způsobem, nebo se s vámi pokusil mít jakýkoliv typ pohlavního styku.“

Původní CDC-Kaiser ACE Study provedená v letech 1995 až 1997 bohužel nerozlišovala mezi intenzitou a četností tohoto jednání. Všechny navazující vědecké studie pracují proto s tím, co se stane s dítětem později v jeho životě, pokud bylo aspoň jednou sexuálně zneužito. Nový (2018) Adverse Childhood Experiences International Questionnaire (ACE-IQ) WHO, který teď testuje ve vybraných zemích, pracuje už s mírou četnosti. U čtyř otázek týkajících se sexuálního zneužívání dává na výběr z možností několikrát/párkrát/jednou/nikdy/odmítám odpovědět.

Sexuální zneužívání dětí dospělými mívá někdy velmi rafinovanou podobu tzv. vykořisťování (exploitation). Je to situace, kdy je dítě zneužíváno, jsou mu poskytovány věci, jako jsou dárky, drogy, peníze, postavení a náklonnost, výměnou za provádění sexuálních aktivit. Děti a mladí lidé jsou pak často zmanipulováni a přesvědčeni, že jsou v milostném a dobrovolném vztahu. V praxi se tomu říká grooming. Dětské oběti pak plně důvěřují pachateli a nechápou, že jsou zneužívány, a to mnohdy ani roky poté.

Míváte myšlenky na sexuální zneužívání dětí? Vyhledejte pomoc na www.parafilik.cz.

Důsledky sexuálního zneužívání

Sexuální zneužívání v dětství potká v průměru každou čtvrtou holčičku a každého třináctého chlapečka (v USA, statistiky pro ostatní rozvinuté země bývají stejné). V 91 % případů se ho dopustí někdo, koho dítě nebo jeho rodina zná a věří mu. Pro děti má sexuální zneužití, a to podle vědeckých studií i právě jedno, bohužel své důsledky, a to často na celý život.

Nejčastější vědecky doložené důsledky sexuálního zneužívání v dětství jsou:

  • Dopady na fyzické zdraví (sexuálně přenosné infekce, fyzická zranění, chronická onemocnění v pozdějším životě, zejména kardiovaskulární onemocnění, obezita a rakovina)
  • Dopady na psychické zdraví (nejčastěji deprese a posttraumatická stresová porucha (PTSD))

Poškození fyzického a psychického zdraví je však, bohužel, jen špičkou ledovce. To, co je zcela zásadní, a co právě tyto dopady výrazně umocňuje, je totiž celková změna chování daného člověka. Už jedno sexuální zneužití v dětství mnohdy navždy změní jeho životní příběh. Jak?

  • Časté je užívání a zneužívání substancí jako je alkohol a drogy, a to obvykle proto, aby v sobě oběti odpojily od nebo aspoň utlumily silné negativní pocity. Sám alkohol je přitom silný karcinogen, způsobuje kardiovaskulární onemocnění i obezitu, a ještě způsobuje deprese.
  • Rizikové sexuální chování, včetně sexu s více partnery, nebo sexuálního chování vedoucímu k nežádoucímu těhotenství či sexuálně přenosné infekci. Výsledky tohoto chování obvykle podněcují užívání drog (včetně alkoholu).
  • Zvýšené riziko toho, že se člověk stane obětí sexuálního násilí (konkrétně pro ženy je to 2 až 13× vyšší riziko), a zároveň dvakrát vyšší riziko, že se člověk stane obětí nesexuálního násilí od svého partnera. Tyto prožitky pak samozřejmě opět vedou k depresím, PTSD a konzumaci drog.
  • Zvýšené riziko sebevraždy či pokusu o sebevraždu, a to obvykle v důsledku depresí způsobených výše popsanými prožitky.

Míváte myšlenky na sexuální zneužívání dětí? Vyhledejte pomoc na www.parafilik.cz.

Jak si poradit s důsledky sexuálního zneužívání

Sexuální zneužívání v dětství zanechává na každé oběti velmi hluboké rány. Narušuje totiž její vztahování se k sobě, ke světu a v 91 % i k blízkým osobám, to v těch případech, kdy ubližoval někdo, kdo neměl – rodič, prarodič, rodinný příbuzný, rodinný přítel, učitel, trenér apod.

Velká část obětí sexuálního zneužívání má narušené vnímání emocí. V krajních případech může dojít k mnohačetné poruše osobnosti. Díky behaviorálním (tj. na chování) dopadům si řada obětí „pokazí“ svůj život hned v počátcích. Řada obětí má také velmi výrazně narušený vztah k sexu a je jen velmi těžko schopna prožívat zdravý sex ve smyslu respektování jejich práv a přání. To je bohužel dost zásadní problém, protože sex v životě člověka plní nejen prokreativní funkci (tvoření nových lidí), ale i rekreativní funkci, která má zásadní pozitivní dopady na psychické a fyzické zdraví člověka (viz odkazy na Deklaraci sexuálních práv a Deklaraci o sexuální rozkoši Světové asociace pro sexuální zdraví).

Zkušenosti psychoterapeutů z celého světa, podpořené vědeckými studiemi CDC, WHO, NHS a dalších organizací řešících dopady Adverse Childhood Experiences, ukazují, že nejefektivnějším nástrojem, jak se vyrovnat se sexuálním zneužíváním v dětství je psychoterapie – ať už individuální, či skupinová.

Stali jste se obětí sexuálního násilí (nejen) v dětství? Obraťte se na neziskové organizace Bílý kruh bezpečí (www.bkb.cz), ProFem (www.profem.cz) nebo Persefona (www.persefona.cz), a ještě lépe vyhledejte odbornou pomoc kvalifikovaného psychoterapeuta. Vodítkem může být Adresář psychoterapeutů České asociace pro psychoterapii (czap.cz/adresar) a České psychoterapeutické společnosti ČLS JEP (psychoterapeuti.cz/adresar-psychoterapeutu), která sdružuje psychoterapeuty ve zdravotnictví pracující na úhradu ze zdravotního pojištění. Využít můžete také web www.terapie.cz.

Míváte myšlenky na sexuální zneužívání dětí? Vyhledejte pomoc na www.parafilik.cz.

Ochrana dětí před sexuálním zneužíváním

Existuje jen velmi málo preventivních opatření, která jdou dělat na jiné úrovni než na úrovni státu. Česká republika, respektive Národní ústav duševního zdraví, zahájil aspoň nějaké snahy, a to projektem Parafilik.cz. Co, Česká republika zcela a systematicky zanedbává, je sexuální výchova. Pokud chcete ochránit své děti, tohle je alfa a omega veškeré prevence sexuálního zneužívání dětí. My se sexuální výchově začneme postupně také věnovat, avšak v podcastu primárně pro dospělé. Není bohužel v našich silách suplovat nedostatky a zanedbání státu.

Sexuální výchova – děti musí být edukovány rodiči o tom, jaká jsou jejich sexuální práva (viz odkaz v článku na blogu www.13hrichurodicovstvi.cz). Právo na sexuální výchovu je mimochodem jedno z nich. Rodiče je musí co nejdříve informovat o tom, kde není v pořádku, aby ostatní lidé chtěli, aby jim sahali, nebo aby se jich dospělí, včetně rodičů a prarodičů, nebo starší děti dotýkaly. Je nezbytné dodat, že to není v pořádku ani tehdy, když jim za to daný člověk něco slíbí. Nezapomeňte na starší děti, protože část pohlavního zneužívání se děje i od dospívajících dětí, a to i v rodině(!)

Prevence tajemství – s tím souvisí i další preventivní nástroj, a to je prevence tajemství v rodině. 91 % lidí sexuálně zneužívajících dětí je z jejich bezprostředního a „důvěryhodného“ okolí. Prevenci tajemství nejde bohužel dělat jinak, než modellingem (viz 9. díl). Profesor Alan Kazdin navrhuje vytvořit rodinný formát důvěrného kruhu, kdy se pravidelně ve stejný čas na 1 hodinu týdně (např. v sobotu po obědě) rodina sejde a každý hovoří o tom, co se mu ten týden dělo. Pravidla jsou následující: Hovoří jen jeden člověk a nikdo ho nepřerušuje. Nikdo nehodnotí, co ten člověk říká. Nikdo nehodnotí toho, kdo mluví. První týdny musí začínat rodiče.

Edukace v oblasti internetu a sociálních sítí – zde doporučujeme film V Síti, tématu se budeme věnovat samostatně.

Míváte myšlenky na sexuální zneužívání dětí? Vyhledejte pomoc na www.parafilik.cz.

Poslechněte si náš podcast

Pro další informace

Souhrnná stránka CDC k sexuálnímu zneužívání dětí

Neziskové organizace poskytující pomoc obětem sexuálního zneužívání: Bílý kruh bezpečí, ProFem, Persefona

Projekt Parafilik.cz Národního ústavu duševního zdraví pomáhající (i zcela anonymně) lidem, kteří trpí nutkáním zneužívat děti

Stránka britské National Society for the Prevention of Cruelty to Children zabývající se sexuálním exploitingem dětí

Dokument V Síti

Kniha Roztříštěná mysl (příběh v raném věku 2 let pohlavně zneužívaného chlapce a průběhu jeho potíží i terapie)

Článek o sexuálních právech

Deklarace sexuálních práv WAS v českém překladu

Článek o významu sexu v životě člověka

Článek o tom, co je a není v sexu považováno normální

Deklarace o sexuální rozkoši WAS v českém překladu

Projekt #SexQnAs

Článek o dopadech a mechanismech účinku alkoholu na naše tělo a duši

Článek o odpojení od emocí, jeho dopadu a možnostech zlepšení kontaktu s emocemi

Článek o dopadech sociálních sítí na náš život


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.