36: Substanční závislost v rodině (ACE 6)

Alkohol (ale i další drogy) v domácnosti. To je problém, s jehož důsledky se v dospělosti jen v Česku na více než milion lidí. „Člen domácnosti problematicky užíval alkohol nebo byl alkoholikem nebo užíval narkotika,“ tak zní lékařská definice dalšího Neblahého zážitku z dětství, který má prokazatelné negativní dopady na neurologický rozvoj dítěte i jeho pozdější psychické a fyzické zdraví. Jaké přesně? O tom bude další díl našeho podcastu.

Substanční závislost v domácnosti

Spoluzávislost – fenomén, kterým trpí lidé žijící v jedné domácnosti s člověkem trpícím substanční závislostí (viz 34. díl), tj. závislostí na alkoholu, marihuaně, pervitinu, kokainu apod. Tím, že dotyčný člověk je závislý na nějaké substanci měnící jeho osobnost i chování, ztrácí postupně kontrolu nad svým jednáním. Zejména v případě alkoholu, který poškozuje mozek v oblasti center pro sociální dovednosti a sebekontrolu, jsou tyto dopady zásadní. Život v domácnosti se proto začíná řídit tím, zda daný člověk je intoxikovaný, či nikoliv. Zásadní dopady má ale i odvykací stav.

Děti, které vyrůstaly se substančně závislými rodiči, často popisují obrovské zúzkostňující stavy, kdy se otevřely vchodové dveře od bytu/domu, a během pár okamžiků bylo zřejmé, zda domů přišla „čarodějnice“, nebo „maminka“, případně „zlý agresor“, nebo „tatínek“. Klid byl doma jen bez závislého rodiče. Tyto pravidelně se opakující situace pak přirozeně narušily neurologický vývoj dítěte, což vyústilo v rozvoj celé řady dalších psychických a zdravotních problémů (viz 14. díl).

Tím, že život v domácnosti postupně začíná být stále více závislý na stavu substančně závislého člověka – ať už rodiče, sourozence, či třeba prarodiče nebo tety/strýce žijícího ve společné domácnosti – rostou postupně i negativní dopady na ostatní členy domácnosti, zejména pak na děti, jejichž mozek a imunitní systém teprve procházejí vývojem.

Zároveň je potřeba zdůraznit, že substanční závislost je jedním z typických dopadů Neblahých zážitků z dětství (viz 14. díl), takže pokud jí trpí rodič, pravděpodobně vyrůstal v rodině s toxickým chováním (a mnohdy také substanční závislostí) jeho vlastních rodičů. To pak vedlo často Fyzickému zanedbávání (viz 32. díl), emočnímu zanedbávání (viz 26. díl) a emočnímu zneužívání (viz 24. díl). Zejména alkohol však často končí i Fyzickým zneužíváním (viz 20. díl), a to mnohdy v až extrémní manifestaci brutálního mlácení do krve, a nezřídka i sexuálním zneužíváním (viz 16. díl). To pak často aplikuje i na svých dětech a partnerovi.

Dopady na děti

Jak jsme si řekli už výše, tak život se substančně závislým obvykle vede i k dalším Neblahým zážitkům z dětství (viz 14. díl), které jsme si už popsali. Někdy se přidá i násilí vůči matce, odloučení či rozvod rodičů (které je v případě závislosti druhého rodiče často záchranou pro děti) a uvěznění závislého člena domácnosti (typicky za obchodování s narkotiky nebo za krádeže event. trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky). Těmto Neblahým zážitkům z dětství (viz 14. díl) se budeme v podcastu ještě věnovat.

Americká psychoterapeutka Janet Geringer Woititz, která se celoživotně věnuje dospělým dětem alkoholiků, sepsala 12 obvyklých dopadů života v alkoholické rodině na děti. Ve skutečnosti tyto dopady lze však vztáhnout i na jiné substance, jak ostatně potvrzuje ve svých pracích německý psychoterapeut Heinz-Peter Röhr, který se rovněž celý život věnuje práci se závislými a spoluzávislými. A jaké tyto dopady jsou?

Děti vyrůstající v domácnosti se substančně závislým rodičem často:

  1. Si nejsou jisti tím, jaké chování je normální, protože v dospělosti vidí, že to, co se dělo doma, normální nebylo, i když jim rodiče tvrdili opak.
  2. Mají těžkosti při dotahování úkolů do konce, protože vyrůstali v prostředí slibů, ne jejich realizace.
  3. Lžou v situacích, kdy by bylo stejně snadné říci pravdu, protože neustálá lež se stala normou jejich života – typicky při omlouvání substančně závislého a jeho indispozic.
  4. Posuzují sami sebe bez slitování, protože jako děti nenašli způsob, jak se zavděčit rodiči/ům, aby přestali užívat návykové látky.
  5. Mají problém se bavit a užívat si života a berou samy sebe velice vážně, protože rodiče se také běžně nebavili, nesmáli, neradovali a život doma byl neustále pochmurný a vážný.
  6. Mají problémy s důvěrnými vztahy, protože jejich důvěrné vztahy s rodiči byly zničující, protože vyrůstaly ve světě, kde byly samy, a protože jejich vztahová vazba je vše jen ne bezpečná (viz 12. díl).
  • Reagují nepřiměřeně na změny, které nemohou ovlivnit, protože bezmoc nad něčím strašným, co se jim děje, zažívaly dnes a denně, a protože se naučily, že jedinou cestou, jak přežít, je mít co nejvíc věcí, zejména pak svých emocí, pod kontrolou.
  • Neustále hledají a vyžadují pochvalu a ujištění, protože vyrůstaly často bez chvály a bezpečí (viz 26. díl).
  • Obvykle cítí, že jsou jiní než ostatní lidé, protože žijí s obrovským tajemstvím, tajemstvím, které jejich mechanismus vytěsňování často ukryl i před nimi. Běžně si proto nepamatují celé velké úseky svého dětství.
  • Jsou buď mimořádně zodpovědné, nebo nezodpovědné, protože buď ještě nevzdaly svou snahu potěšit rodiče tím, jací jsou už velcí a bezproblémoví, a tím je vyléčit, nebo naopak akceptovaly rodinnou realitu, že všechno se točí jen kolem návykových látek a zbytek je fuk.
  • Jsou extrémně loajální, a to i tehdy, když vidí, že jejich loajalita je nezasloužená, protože ten druhý rodič stejně vždycky nakonec zůstal se substančně závislým i přes všechny výhrůžky a všechno, co mu alkoholik prováděl, takže nezasloužená loajalita je „normální“.
  • Jsou impulzivní, mají sklon nechat se vtáhnout do průběhu nějaké události, aniž by vážně uvažovaly o jiných alternativách chování nebo o možných důsledcích. Tato impulzivnost pak vede k vnitřnímu chaosu, k averzi vůči vlastní osobě a ke ztrátě kontroly nad svým prostředím. Kromě toho musí vynakládat velké úsilí, aby věci daly zase do pořádku. Vlastně to dělají stejně jako jejich substančně závislý rodič, protože se to od něj naučili prostřednictvím výchovného nástroje zvaného modelling, tj. bytím příkladem (viz 9. díl).

Takové děti pak v dospělosti žijí ve stínu toxických vzorců vztahování se k sobě i okolí, které jim neustále komplikují život. Proto je pro ně velmi vhodné nastoupit psychoterapii, či aspoň podpůrný skupinový program pro Dospělé děti alkoholiků, který všude po světě organizuje Alanon (viz odkazy níže).

I kouření dopadá na děti

CDC do Neblahého zážitku z dětství Substanční závislost v domácnosti ve své původní studii explicitně nezahrnula cigarety. Hovoří pouze o nejtěžší droze – alkoholu – a pak o „street drugs“, tedy drogách, které se prodávají na ulici. Nicméně, ani kouření rodiče není bez dopadů na dítě, a to ve formě tzv. pasivní kouření, které je pro děti obzvláště nebezpečné až smrtící. Dle prof. Tobiase Raupacha z oddělení Kardiologie a pneumologie lékařské fakulty Univerzity v Göttingenu sem prokazatelně patří:

  • Chronická obstrukční plicní nemoc
  • Karcinom plic
  • Karcinom prsu
  • Koronární onemocnění srdce
  • Zánět středního ucha (ještě v dětském věku)
  • SIDS (Syndrom náhlého úmrtí kojence)
  • Asthma bronchiale (u školáků)
  • Zhoršená funkce plic v dětství

Kromě toho se pasivní kouření s velmi vysokou pravděpodobností pojí také s maligními nádorovými onemocněními v dětství (leukémií, lymfomy a nádory mozku) a později také s nádory nosu paranasálních dutin.

Kouření rodičů má zhoubné efekty i na psychiku dětí, které se rozhodnou, že chtějí zabránit tomu, aby jejich rodič kouřil/umřel. Tyto děti často aktivně a dlouhodobě protestují proti kouření rodiče. Vyvěšují nejrůznější plakáty proti kouření, schovávají nebo ničí rodičům cigarety, čímž s nimi mohou vyvolávat konflikty, jsou agresivní, když si rodič zapálí apod. Jsou známé i případy, kdy dítě začalo ještě v dospívání kouřit jen aby rodiči ukázalo, že kdyby chtěl, tak může přestat.

Závažné dopady na dítě má i modelling kouření (viz 9. díl), kdy rodič svým chováním (tj. kouřením) naučí dítě také kouřit. To pak obvykle začíná s kouřením relativně brzy, což má fatální dopady na zvýšenou pravděpodobnost, že se ve svém životě dítě stane také substančně závislým (viz 33. díl). Pokud dítě díky tomu začne s kouřením do 13 let věku (včetně), má 33 % pravděpodobnost, že za svůj život bude bojovat se substanční závislostí.

Substance během těhotenství

Samostatnou kapitolou je užívání návykových látek těhotnou matkou během těhotenství. Nikotin, marihuana, kokain, heroin, mění průtok krve placentou kvůli vasokonstrikci (zúžení cév), to bohužel vede k poškození vývoje plodu. Další efekty drog jdou za vysokou rozpustností tuků, nízkou molekulární hmotností a nízkou vazebností na bílkoviny, což mění expresi genů v plodu a způsobuje široké spektrum poškození (v závislosti na konkrétní látce a jejím množství).

Pediatrická klinika lékařské fakulty Ludwig-Maxmilians-Universität-München shrnuje negativní dopady užívání substancí během těhotenství následovně:

  • Potrat (při konzumaci v prvním týdnu těhotenství)
  • Abnormality v dýchání (což může vést k trvalému poškození mozku plodu)
  • Intrauterinní růstová restrikce
  • Smrt plodu
  • Existuje i odvykací syndrom u plodu (typicky při vysazení opiátů), který může vést k předčasnému porodu, nízké porodní hmotnosti nebo úmrtí plodu
  • Děti těhotných žen konzumujících alkohol může potkat Fetal Alcohol Syndrome projevující se vrozenými vady, růstovou retardací, poškozením tkání a nervových buněk, stejně jako nevratným snížením inteligence dítěte a negativním dopadům na jeho chování (hyperaktivita, impulzivita, nesoustředěnost, rizikové chování, poruchy duševního a sociálního vývoje a poruchy sociální zralosti).
  • Děti žen, které kouří nebo jinak konzumují nikotin jsou vystaveny vyššímu riziku předčasného porodu, nízké porodní hmotnosti a zdvojnásobením rizika syndromu náhlého úmrtí kojenců; užívání tabáku před těhotenstvím a během něj zůstává hlavní příčinou snížené plodnosti a mateřské, fetální a kojenecké nemocnosti a úmrtnosti.

V případě kofeinu se považuje pro těhotné za bezpečné dávka 100 mg kofeinu denně, což odpovídá 1 šálku kávy, 2 šálkům černého čaje nebo 150 g hořké čokolády. Za absolutní kontraindikaci ke kojení se považuje konzumace PCP (fencyklidin, andělský prach, původně veterinární anestetikum), kokainu a marihuany. Mezi návykové látky, které je třeba minimalizovat, patří alkohol a nikotin. S ohledem na významné přínosy mateřského mléka však neplatí při jejich konzumaci absolutní zákaz kojení. Kojení při konzumaci alkoholu a nikotinu má však prokazatelné negativní dopady na vaše dítě.

Kde hledat pomoc

Alanon Česko | Alanon Slovensko

Klinika adiktologie VFN v Praze (nabízejí i pomoc spoluzávislým)

Pomoc partnerům závislého rodiče, kteří chtějí zachránit své děti a jsou v ekonomické tísni (a též regionální Diecézní Charita, Nadace J&T, Klub svobodných matek)

Mapa azylových domů pro matky s dětmi v ČR

Anonymní alkoholici

Adresář České asociace pro psychoterapii

Adresář České psychoterapeutické společnosti ČLS JEP (terapeuti pracující primárně ze zdravotního pojištění)

Portál, kde najdete aktuálně volné psychoterapeuty v ČR

Knihy, které vám pomohou

Dospělé děti alkoholiků, Janet Geringer Woititz

Healthy Parenting, Janet Geringer Woititz

Závislé vztahy, Heinz-Peter Röhr

Závislost, Heinz-Peter Röhr

Poslechněte si náš podcast

Pro další informace

Článek o dospělých dětech alkoholiků

RAUPACH, T., K. RADON, D. NOWAK a S. ANDREAS. Passivrauchen: Gesundheitliche Folgen, Effekte einer Expositionskarenz und Präventionsaspekte. Pneumologie [online]. 2008, 62(1), 44-48 [cit. 2022-10-25]. ISSN 0934-8387. Dostupné z: doi:10.1055/s-2007-980154

RAUPACH, Tobias, Katrin SCHÄFER, Stavros KONSTANTINIDES a Stefan ANDREAS. Secondhand smoke as an acute threat for the cardiovascular system: a change in paradigm. European Heart Journal [online]. 2006, 27(4), 386-392 [cit. 2022-10-25]. ISSN 1522-9645. Dostupné z: doi:10.1093/eurheartj/ehi601

BRUST, John. Ethanol and Cognition: Indirect Effects, Neurotoxicity and Neuroprotection. International Journal of Environmental Research and Public Health [online]. 2010, 7(4), 1540-1557 [cit. 2022-10-25]. ISSN 1660-4601. Dostupné z: doi:10.3390/ijerph7041540

BAILEY, Nicole A. a Magaly DIAZ-BARBOSA. Effect of Maternal Substance Abuse on the Fetus, Neonate, and Child. Pediatrics In Review [online]. 2018, 39(11), 550-559 [cit. 2022-10-25]. ISSN 0191-9601. Dostupné z: doi:10.1542/pir.2017-0201

U.S. Department of Health and Human Services. The Health Consequences of Smoking: 50 Years of Progress. A Report of the Surgeon General. Atlanta, GA: U.S. Department of Health and Human Services, Centers for Disease Control and Prevention, National Center for Chronic Disease Prevention and Health Promotion, Office on Smoking and Health, 2014. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK294307/

DOLAN, G. P., D. H. STONE a A. H. BRIGGS. A Systematic Review of Continuous Performance Task Research in Children Prenatally Exposed to Alcohol. Alcohol and Alcoholism [online]. 2009, 45(1), 30-38 [cit. 2022-10-25]. ISSN 0735-0414. Dostupné z: doi:10.1093/alcalc/agp062


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *