34: Drogy a jejich účinky

V Česku a na Slovensku jsou drogy extrémně celospolečensky tolerované. Alkohol a cigarety jako by se mezi drogy vlastně ani nepočítali, kokain se vnímá pomalu jako statusová věc a psychedelika zase jako módní spirituální vlna. Jenže všechny drogy vás jednou pro vždy změní, zejména ta nejtvrdší – alkohol. Změní váš mozek, vaši osobnost, často nevratně poškodí vaše fyzické i psychické zdraví. Co všechno jste o drogách možná nevěděli a měli byste vědět? A kdy už se jedná o závislost? O tom všem si povíme v dalším díle našeho podcastu nejen pro rodiče dětí.

Proboha proč?

Michael J. Kuhar, profesor neurofarmakologie z Emory University, říká, že lidé se uchylují k drogám ze třech důvodů:

  1. Závislost – tu lze obecně definovat jako opakované chování, které vyúsťuje v distress nebo má negativní dopady na náš život. Klinická kritéria pro substanční závislost si probereme podrobněji níže. Lidé doslova už nemohou přestat s užíváním dané látky, i když jim nade vší pochybnost zhoršuje život. Negativní dopady si obvykle racionalizují, aby si udrželi falešnou iluzi kontroly nad situací. Ve skutečnosti však ztratili svobodu. A ano, tohle se často týká i jediné lehké drogy – kofeinu, který je přítomen třeba v čokoládě, po které, jak víme „se kazí zoubky a tloustne“.
  2. Euforické pocity – ty dokáží navodit jen některé typy drog, mezi které – pro mnohé paradoxně – nepatří alkohol. Alkohol sice dokáže potěšit chuťové pohárky, protože nikdo obvykle nepije čistý ethanol, ale to díky nápojům, ve kterých je obsažen. Samotná substance je sedativem. Nikotin, další velmi častá droga, už jisté stimulující efekty opravdu má. Nejčastěji se ale pro tyto účely zneužívá marihuana, psychostimulanty jako kokain či amfetaminy (včetně pervitinu), nebo psychedelika. Za euforické pocity se ale bohužel vždy platí daň v podobě poškození mozkových struktur – a to měřitelného na funkční magnetické rezonanci – zodpovědných za motivaci a odměnu. Už první dávka kokainu má viditelné a měřitelné negativní dopady právě na tato centra.
  3. Tlumení jiných psychických a fyzických nemocí – O tom, že např. marihuanu někdo používá k léčbě fyzických nemocí se obecně ví. Její vědecky prokázané efekty jsou však mnohem užší než ty obecně proklamované. Mnohem širší dopady mají však návykové látky na psychická onemocnění, a to zejména na ty způsobená Neblahými zážitky z dětství (14. díl). Úzkosti, deprese a nedostatečná vlastní hodnota – s tím vším si, avšak jen krátce po požití – mnohé návykové látky opravdu umí poradit – za cenu postupného zbavení člověka schopnosti řešit problémy, překonávat překážky, soustředit se na cokoliv, a hlavně za zbavení jeho svobody.

Psychické problémy a drogy

Jak jsme si řekli už výše, tak tlumení psychických potíží je jedním z hlavních důvodů, proč se lidé uchylují k drogám, zejména pak alkoholu a marihuaně. Původní studie o Neblahých zážitcích z dětství (ACEs) od CDC (viz 14. díl) jednoznačně prokázala, že zážitky, které by se prostě dětem dít neměly, vedou k pozdějšímu užívání a zneužívání návykových látek. U některých ACEs je to dokonce velmi častý problém (viz díly 16, 20, 24, 26 a 30).

Důvodem, proč se lidé, kteří měli nepěkné dětství, uchylují k návykovým látkám, jsou pravděpodobně psychické problémy, které jim jejich děsivé prožitky v životě způsobily. Kevin P. Conway z National Institute of Mental Health v roce 2006 ve svém článku publikovaném v Journal of Clinical Psychiatry analyzoval data z National Epidemiologic Survey on Alcohol and Related Condition. Tato studie ukázala, že:

  • 35 % se potýkalo s poruchami nálad
  • 45 % mělo úzkostnou poruchu
  • 50 % trpělo poruchami osobnosti nebo chování

Okamžitý efekt mnoha návykových látek, jak už jsme naznačovali v minulém díle podcastu, vede k utlumení, nebo úplnému odpojení se od vlastních pocitů. Díky tomu pak návyková látka přinese psychicky nemocnému a trpícímu člověku také okamžitou úlevu, a daný člověk se pak na chvíli může cítit „normálně“ – tedy tak, jak se cítí psychicky zdraví lidé.

Bohužel však zároveň nastává několik problémů:

  1. Pro dosažení tohoto „normálního“ pocitového stavu a úlevy od utrpení bude postupně potřeba větších dávek dané substance.
  2. Každá návyková látka působí zásadní změny v mozkové struktuře, s výjimkou některých psychedelik, jsou tyto změny vždy v oblasti pro motivaci a odměnu, což člověku aktivně odebírá možnost řešit jeho problémy.
  3. Kromě alkoholu, nikotinu a v některých státech marihuany, nejsou tyto látky volně legálně dostupné, což spolu se ztrátou motivace a schopnosti řešit problémy, a to včetně pracovních úkolů, uvrhá mnohé trpící lidi směrem ke kriminálnímu chování.

Proto se při psychoterapii závislostí musí vždy řešit podkladový problém, který člověka k závislosti dovedl.

Kritéria závislosti

Existují dva systémy diagnostických kritérií substanční závislosti – dle ICD-11 od WHO, a dle DSM-V v USA. Oba monitorují stav člověka za posledních 12 po sobě jdoucích měsíců, a to jednoduše proto, že z negativních dopadů návykových látek se mozek – zejména centra pro motivaci a odměnu –vzpamatovává měsíce až roky. Po 12 měsících lze ale obvykle pozorovat výraznou obnovu klíčových funkcí těchto center na funkční magnetické rezonanci. Úplnou obnovu mozku ani zbytku organismu do stavu před závislostí bohužel nelze zajistit. Proto významná část adiktologů považuje substanční závislost za chronické onemocnění.

A jaká jsou kritéria závislosti podle DSM-V? Za posledních 12 po sobě jdoucích měsíců došlo aspoň jednou ke:

  1. Konzumaci většího než zamýšleného množství substance po delší než zamýšlenou dobu (podobné u WHO)
  2. Prodloužení času stráveného obstaráváním, užíváním a dostáváním se z dopadů užívané substance
  3. Neúspěšnému pokusu přestat užívat, nebo snížit užívané množství substance
  4. Vzdání se některých aktivit na úkor konzumace substance nebo dostávání se ze stavu po konzumaci (identické s WHO)
  5. Selhání naplnění některé z povinností klíčových rolí, ať už sociálních, pracovních či rekreačních
  6. Pokračování v užívání substance i přesto, že v důsledku toho se člověk dostal do sociálních/interpersonálních problémů
  7. Negativních dopadům na fyzické zdraví nebo psychiku, které by mohly být způsobeny nebo zhoršeny užíváním substance (podobné u WHO)
  8. Opakovanému užívání substance v rizikových situacích
  9. Silné chuti (bažení) dát si danou substanci (identické s WHO)
  10. Zvýšení tolerance na danou substanci, tj. pro dosažení stejného efektu se potřebná dávka substance zvýšila (identické s WHO)
  11. Odvykacímu stavu, tedy stavu, kdy pro dosažení úlevy od nepříjemných fyzických či psychických projevů bylo potřeba požít danou návykovou látku (identické s WHO)

2 až 3 body – lehká závislost; 4 až 5 bodů středně těžká závislost; 6 a více bodů vážná závislost (u WHO 3+ bodů = závislost)

Kritéria závislosti najdete podrobněji vysvětlena přímo v podcastu.

Nejtvrdší droga – Alkohol

Alkohol má velmi komplexní účinky na organismus i na psychiku. Jedná se o vysoce návykovou látku. Podle údajů NIAAA způsobí závislost do 5 let od začátku užívání u 50 % lidí (do 2 let u 24 % a do 1 roku u 14 %). Alkohol způsobuje návyk klasickým uvolňováním dopaminu v centrech pro motivaci a odměnu.

Jedním z důvodů, proč alkohol tak snadno způsobuje závislost, je jeho silná toxicita pro šedou mozkovou kůru prefrontálního kortexu, který je zodpovědný za sebekontrolu. Podle emeritního profesora neurověd na University of Massachusetts Neila R. Carlsona mají pravidelní konzumenti alkoholu méně šedé kůry v této oblasti mozku než pacienti se schizofrenií.

Alkohol po konzumaci postupně zasahuje tělo i psychiku. Působí jako silné sedativum. Aktivuje opioidové systémy, díky čemuž tlumí psychickou i fyzickou bolest a zvyšuje hladinu GABA, čímž zpomaluje a blokuje přenos specifických signálů v centrální nervové soustavě. Zároveň dochází k blokaci NMDA glutamátových receptorů, které mimo jiné regulují funkci paměti. Při vysokých koncentracích může docházet k výpadkům paměti, což je podpořeno také narušením REM fáze spánku. Dlouhodobá konzumace alkoholu může pak vést k alkoholové demenci (právě kvůli efektu na NMDA receptory), ale také k alkoholové psychóze (v případě, kdy je REM spánek už téměř odstraněn).

Alkohol je také velmi silný depresogen, protože několik hodin po konzumaci snižuje hladinu serotoninu, neurotransmitteru klíčového pro pocity spokojenosti. Zároveň, a to až s efektem trvajícím několik dní, zásadně snižuje hladinu testosteronu, který je u můžu zodpovědný za tvorbu spermií (tj. plodnost) a u všech za „průbojnost“ a sebevědomí.

Efekty na organismus jsou rovněž ničivé – alkohol je velmi silný karcinogen, způsobuje rakovinu v místech, kde působí, poškozuje játra, ale i kardiovaskulární systém, kdy se stává po letech konzumace častou příčinou ischemických onemocnění srdce a mozku.

Při odvykacím stavu u alkoholu pak lze během pár minut zemřít na minerálový rozvrat.

Kde hledat pomoc

Klinika adiktologie VFN v Praze (též jako dobrý zdroj informací v češtině)

Anonymní alkoholici

Adresář České asociace pro psychoterapii

Adresář České psychoterapeutické společnosti ČLS JEP (terapeuti pracující primárně ze zdravotního pojištění)

Portál, kde najdete aktuálně volné psychoterapeuty v ČR

Poslechněte si náš podcast

Pro další informace

Substance Abuse and Mental Health Services Administration (SAMHSA)

National Institute on Alcohol Abuse and Alcoholism

Více informací o psychedelicích od American Addiction Centers

Web Kliniky adiktologie VFN v Praze (online poradna)

KUHAR, Michael. The Addicted Brain: Why We Abuse Drugs, Alcohol, and Nicotine. 2011. ISBN 978-0132542500.


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *