33: Dospívající a drogy

Nikotin, alkohol, marihuana a „hůř“, to jsou nejčastější zkušenosti dospívajících s návykovými látkami. Když přijde první zkušenost moc brzo, zadělá si dítě na pořádný problém. Při iniciaci do světa návykových látek do 13 let věku včetně bude mít 33 % pravděpodobnost, že skončí jako závislé. Návykové látky navíc děti připravují o jejich odolnost vůči stresu a schopnost překonávat překážky. Na co si dát u teenagerů pozor a jak je před návykovými látkami ochránit? To si povíme v dalším dílu podcastu.

Rizikové faktory

Pro substanční závislosti existují obecné rizikové faktory – sklon riskovat, hledání extrémních prožitků a impulzivní chování. Vše, čím si běžně a přirozeně procházejí děti v pubertě. Klíčové jsou i faktory prostředí jako dostupnost drog, stres, sociální status, tlak vrstevníků a vědomí, jaké drogy existují a kde je sehnat.

Co ale zvýší riziko, že právě vaše dítě bude mít během dospívání problémy s drogami? Existuje relativně jasný výčet podmínek v rodině a bezprostředním okolí dítěte, stejně jako prožitků dítěte, které toto riziko jasně zvyšují. Ten první, mimochodem, začíná už v porodnici.

Jason N. Jaworski z Oregon Health & Sciences University v experimentu na krysách zjistil, že v tom, jak moc v pozdější době užíváme alkohol, hraje zásadní roli délka separace dítěte od matky. Pokud novorozence dáme matce jen jednou denně, vypije v dospívání 7,5× víc alkoholu, než kdyby byl bez matky jen 15 minut. Pokud novorozenec stráví bez matky v průměru 180 minut, je to 2,5 × více. A jaké jsou ty další rizikové faktory z pozdější doby?

  • Užívání návykových látek v rodině – hlavně během dětství. Už jsme o tom vlastně hovořili v 9. dílu – chcete-li dítě naučit nějaké chování, sami ho dělejte. Týká se to samozřejmě také kouření cigaret, pití alkoholu atd. Více najdete i v našem webináři o výchovných nástrojích pro děti do 8 let.
  • Užívání návykových látek vrstevníky je hlavně v dospívání důležitý rizikový faktor. Vrstevníci jsou totiž pro teenagera už důležitější než rodiče (viz též webinář o výchově starších dětí).
  • Nezvládnuté rané agresivní chování – konzumace návykových látek je totiž vlastně agresí vůči sobě (viz o zvládání agresivního chování také v 13. dílu a webináři o výchovných nástrojích pro děti do 8 let)
  • Nedostatečná kontrola rodičů (viz též 25. díl o přijímajícím rodinném prostředí nebo webinář o výchově starších dětí)
  • Slabá sebekontrola – protože dítěti se pak daná substance snadno může vymknout z rukou (viz též 22. díl o rezilienci)
  • Dostupnost drog
  • Chudoba
  • Zneužívání substancí pro utišení nějakých vlastních potíží (o tom budeme mluvit i za 2 týdny)

Protektivní faktory

Kromě rizikových faktorů existují i faktory, které naopak mohou vaše dítě před drogami ochránit. Na základní škole jsou to zejména:

a později, na střední (či na 2. stupni) jsou to ještě:

  • Studijní návyky a studijní úspěchy – v tom děti můžete podpořit dodáním potřebných nástrojů (viz 29. díl a webinář o výchově starších dětí)
  • Komunikace
  • Vztahy s vrstevníky – lze děti naučit (viz 23. díl a webinář o výchově starších dětí)
  • Self-efficacy a asertivita – to se nejlépe děti naučí tím, že od rodičů budou dostávat bezpodmínečnou lásku a přijetí (viz 19. díl)
  • Schopnost odolat drogám – ta vzniká z jasné informovanosti o drogách, kdy opět vřele doporučujeme materiály od NIDA.
  • Posílení protidrogových náhledů
  • Posílení osobních závazků proti užívání drog
  • Škola s jasnou protidrogovou politikou
  • Pozitivní vztahy v sousedství

Pokud doma ještě nemáte teenagera, můžete zkusit u svého dítěte co nejvíce těchto protektivních faktorů rozvinout a posílit. Klíčové je totiž oddálit jeho první drogovou zkušenost (samozřejmě včetně té nejtvrdší drogy – alkoholu).

Jak totiž zjistila přední světová adiktoložka Bridget F. Grant z National Institutes of Health spolu se svojí kolegyní Deborah A. Dawson z National Institute of Alcohol Abuse and Alcoholism, tak pokud se dítě setká s návykovou látkou ve věku do 13 let včetně, má 33,6 % pravděpodobnost, že se u něj někdy během života rozvine závislost. Ve 14 je to „jen“ 26,8 %, v 15 letech o 1,4 procenta méně a vůbec nejnižší je tato pravděpodobnost při iniciaci ve 20 letech věku, a to 11,4 %. Na první skleničce, cigáru či jointu tedy sakra záleží…

Zdroj: GRANT, Bridget F. a Deborah A. DAWSON. Age of onset of drug use and its association with DSM-IV drug abuse and dependence: Results from the national longitudinal alcohol epidemiologic survey. Journal of Substance Abuse [online]. 1998, 10(2), 163-173 [cit. 2022-10-04]. ISSN 08993289. Dostupné z: doi:10.1016/S0899-3289(99)80131-X

Nejčastější substance

Mezi českými dospívajícími se objevují nejčastěji následující návykové látky:

  • Kofein – čokoláda, čaj, káva – návykový, může narušit spánek;
  • Nikotin – cigarety, náplasti a vaporizéry – nejrychleji návykové; zlepšuje pozornost, paměť, motorické dovednosti i schopnost přemýšlet. Bohužel je velmi návykový a rychle se dostavují zvyšující se tolerance i odvykací stavy
  • Alkohol – „nejtvrdší“ a nejproblematičtější ze všech drog. Často ji podávají dětem sami rodiče; Tlumí úzkosti i sebekontrolu, což je v dospívání velmi žádaný efekt. Bohužel pár hodin po konzumaci způsobuje a prohlubuje deprese, snižuje sebevědomí a je samozřejmě silně karcinogenní a poškozuje kardiovaskulární systém. Alkohol paradoxně ulevuje od psychického stavu po konzumaci alkoholu, což roztáčí kolotoč závislosti;
  • Marihuana – nejčastěji se kouří, ale také konzumuje v pečivu apod., kdy nejde regulovat její množství včas, což je vysoce rizikové. Odpojuje lidi od aktuálně prožívaného utrpení a zároveň způsobuje příjemné pocity. Zároveň devastuje adaptivní systémy umožňující řešit své problémy a překonávat překážky a způsobuje závislost (viz také 22. díl).
  • Kokain – působí závažné poškození mozku v centrech pro soustředění a motivaci (s podobnými projevy jako ADHD), narušuje spánek, a vnímání ostatních fyziologických potřeb. Pár hodin po konzumaci se dostavuje silná depresivní nálada a vyčerpání.
  • Pervitin (metamfetamin) – podobné efekty jako kokain.
  • Psychedelika – různé látky jako MDMA (extáze), Psilocybin (lysohlávky), Ayahuasca, DMT, 5-MeO-DMT (Bufo Alvarius) – velmi populární mnohdy i díky „spirituálním“ rituálům. Psychedelika umožňují uniknout z tohoto světa, obecně mohou přinést prožitky rozplynutí ega a jednoty se vším živým. Dochází k radikální změně osobnosti, bohužel obvykle nepředvídatelným směrem. U lidí s predispozicí se může rozvinout psychotická porucha, některé látky nebezpečné pro kardiaky, vysoké riziko traumatizujících prožitků a negativních dopadů na psychiku. V kontrolovaném prostředí se některé z nich využívají pilotně v psychedeliky asistované psychoterapii.

O návykových látkách a jejich efektech na lidskou psychiku i zdraví budeme také mluvit v příštím díle podcastu!

Krátký úvod do světa návykových látek a jejich efektů na změny v lidském mozku vám nabídne i následující video z dílny National Institute on Drug Abuse.

RIPTEAR

Jak poznat, jak vážný má dotyčný problém s drogami? Na tuhle otázku chtěla dát americká Yale University efektivní nástroj adiktologům a psychoterapeutům, kteří se závislými pracují. Proto vyvinula jednoduchou sérii otázek, které během několika minut pomohou nastínit, jak vážný problém dotyčný člověk má. Svůj nástroj podle úvodních písmen jednotlivých oblastí nazvala RIPTEAR.

RIPTEAR vám neřekne nic o míře závislosti daného člověka, té se budeme věnovat v příštím díle podcastu, ale pomůže vám zhodnotit míru rizik plynoucích z užívání dané substance. Jako rodič můžete RIPTEAR použít pro vlastní zhodnocení situace, abyste věděli, do jaké míry je potřeba mít obavy, na co si dát pozor, eventuálně jakou formu léčby zvolit.

Informace zjištěné pomocí RIPTEAR vám také mohou pomoci při konzultaci s adiktologickou klinikou, případně s dětským psychoterapeutem pracujícím se substančními závislostmi.

R Risks of current use (rizika současného užívání) – Jak velké je riziko předávkování nebo odvykacího stavu? Co různé úrazy, riziko sebevraždy, narušený úsudek, nebo riziko nákazy infekčním onemocněním?

I Initiation (iniciace) – Jak starý byl člověk, když začal danou látku užívat? V jakém věku ji začal užívat pravidelně? V jakém věku si všiml, že je to problém? V jakém období života látku užíval nejvíce a kdy naopak nejméně?

P Patterns of use (vzorce užívání) – Jak moc a jak často látku užívá a jakou formou si látku obstarává?

T Treatment attempts and outcomes (pokusy o léčbu a její výsledky) – Prošel si pacient nějakou léčbou závislosti? Jaké byly cíle léčby? Podařilo se jich dosáhnout a na jak dlouho?

E Effects of substance use (dopady užívání substance) – Jaké jsou negativní dopady užívání dané látky na zdraví a psychiku pacienta?

A Abstinence – Existovala nějaká období abstinence? Jak dlouho trvala? Co pomáhalo udržet abstinenci a co se tou dobou dělo v životě pacienta?

R Return to use prevention plan (návrat k použití preventivního plánu) – Jak chce pacient dosáhnout a udržet stabilitu abstinence nebo kontrolovaného užívání dané substance?

Kde hledat pomoc

Klinika adiktologie VFN v Praze (též jako dobrý zdroj informací v češtině)

Anonymní alkoholici

Mapa odborné pomoci v ČR Ohrožené dítě

Adresář České asociace pro psychoterapii

Adresář České psychoterapeutické společnosti ČLS JEP (terapeuti pracující primárně ze zdravotního pojištění)

Portál, kde najdete aktuálně volné psychoterapeuty v ČR

Poslechněte si náš podcast

Pro další informace

Foundation for Drug-Free World – ucelené informace o různých drogách, včetně videí s reálnými příběhy ve srozumitelné formě pro teenagery

SAMSHA (Substance Abuse and Mental Health Services Administration) – seznam zdrojů pro rodiče

National Institute on Drug Abuse – seznam zdrojů pro rodiče

StopAlcoholAbuse.com – Interagency Coordinating Committee on the Prevention of Underage Drinking – seznam zdrojů pro rodiče

National Institute on Alcohol Abuse and Alcoholism

U. S. DEPARTMENT OF HEALTH AND HUMAN SERVICES, NATIONAL INSTITUTES OF HEALTH. Preventing Drug Use among Children and Adolescents: A Research-Based Guide for Parents, Educators, and Community Leaders. Second Edition. 2003. Dostupné také z: https://nida.nih.gov/sites/default/files/preventingdruguse_2_1.pdf

GRANT, Bridget F. a Deborah A. DAWSON. Age of onset of drug use and its association with DSM-IV drug abuse and dependence: Results from the national longitudinal alcohol epidemiologic survey. Journal of Substance Abuse [online]. 1998, 10(2), 163-173 [cit. 2022-10-04]. ISSN 08993289. Dostupné z: doi:10.1016/S0899-3289(99)80131-X

POUDEL, Anju a Sital GAUTAM. Age of onset of substance use and psychosocial problems among individuals with substance use disorders. BMC Psychiatry2017(17). Dostupné z: doi:10.1186/s12888-016-1191-0


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *