13 hříchů rodičovství

9: Jak naučit děti nové chování

9: Jak naučit děti nové chování

Nezbytnou součástí rodičovské výchovy je učení dětí novému chování – nevběhnout pod auto, zvládnout záchvaty vzteku, chovat se hezky k ostatním, atd. Každý rodič má jinou představu, co by jeho dítě mělo umět, jinou rodičovskou strategii. Dnes se proto podíváme na další výchovné nástroje, které nám pomohou u dětí do 8 let věku rozvinout požadovaná chování. Konkrétně půjde o modelling, shaping a simulaci. Nezapomeňte ale ani na prekurzory chování 😉

Modelling

Modelling, neboli bytí vzorem, je klíčový nástroj, o kterém už v našem podcastu byla řeč, a ještě také hodně bude. Děti, ale i dospělí, a dokonce i další zvířata využívají modelling jako klíčový nástroj pro učení. „Učení okoukáváním“ je často na nevědomé úrovni, ostatně pomáhají nám v něm tzv. zrcadlové neurony, které ve spojení s bloudivým nervem umožňují vnímat, jak se cítí ostatní. Modelling využívají ve velkém třeba opice, když se mají něco nového naučit. Prostě se „opičí“. I malé děti se „opičí“, ale nejen v tom, že se od rodičů obratem naučí říkat sprostá slova.

Modelling ve skutečnosti funguje na mnoha úrovních a na desítky let dopředu. A tak tím, co každý den děláme, učíme děti nejen to, že je potřeba čistit si zoubky a jak se to dělá, nebo že před vstupem do vozovky se musím rozhlédnout, ale i to, jak být rodičem, jak řešit partnerské spory, jaký mít přístup k práci (a zda je nutné řešit e-mail z mobilu i doma s dětmi, nebo ne), jak a jestli pít alkohol a kouřit apod. Přesně proto jsme se v pátém díle bavili o rodičovské strategii. Pokud totiž po dětech chceme nějaké chování, musíme ho sami nejprve dělat. Modelling je totiž výukovým i výchovným nástrojem číslo 1. „Zradou“ je, že dítě modellingem nevychováváme jen my sami, ale také další členové širší rodiny, učitelé, trenéři nebo třeba filmoví, knižní nebo dnes i herní hrdinové, YouTubeři apod.

Při modellingu platí následující postup:

  • Vyberte si charakteristiku, kterou u dítěte chcete rozvinout (např. laskavost)
  • Vypište si všechny možné konkrétní instance, při kterých se chování vyskytuje (např. děkování za věci, pouštění starších lidí sednout apod.)
  • Modelujte před dítětem chování a buďte v tom důslední
  • Chvalte modelované chování u svého dítěte pokaždé, když ho zaznamenáte.

Potenciálním úskalím modellingu je zejména nedůslednost u sebe, když děláme přesný opak toho, co se snažíme dítě naučit.

Shaping

Shaping neboli tvarování je nástroj, který nám umožňuje naučit (se) komplikovanější chování tím, že ho prostě rozkouskujeme na jednotlivé lehčí dílčí fáze a začneme s tou první. U dospělých je to třeba u pravidelného běhání na dobu aspoň 30 minut to, že se nejprve aspoň pravidelně převlékneme do věcí na běhání, pak vyjdeme v běžeckém ven, pak oběhneme blok kolem domu atd. U dětí je to třeba při čištění zoubků po každém jídle to, že nejprve po každém jídle dojde dítě do koupelny, pak si vezme do ruky kartáček, potom si na něj dá pastu, a potom si zvládne i vyčistit zuby. Stejně tak lze ale shaping použít na dělání domácích úkolů, uklízení pokoje apod. I zde platí, že pomáhá, pokud tento výchovný nástroj skombinujete spolu s vhodnými prekurzory (viz díl 7), pochvalou (viz budoucí díl 11) a důsledky chování (viz budoucí díl 13).

Jak postupovat?

  • Zvolte požadované chování
  • Definujte malý krok, kterým začít
  • Vyberte formu odměny za požadované chování
  • Posilte požadované chování tím, že každý jeho výskyt budete důsledně chválit
  • Pokračujte dalším krokem, až dokud se dítě nenaučí celé chování

Shaping nejčastěji selhává tehdy, kdy nastavíme laťku prvního krůčku příliš vysoko. Například kdybychom u našeho příkladu s běháním rovnou začali tím, že každý den půjdeme aspoň na 20 minut běhat. U dětí také často pomáhá nabídnout asistenci se začátkem daného chování – třeba první příklad z domácího úkolu uděláme společně.

Simulace

Nejen piloti a jejich cestující a lékaři a jejich pacienti dnes a denně těží z výhod simulace. Simulace je totiž další z výchovných nástrojů, který chutná malým a stejně tak i dospělým 😊 Simulace je postavená na nácviku požadovaného chování v bezpečném prostředí (ostatně stejně jako u pilotů), kde je dovolené dělat chyby a kde nevadí, když to úplně dobře nevyjde.

Simulace je vlastně doslova škola hrou. Hrou, které se účastní jeden z rodičů, který nacvičuje s dítětem požadované chování. Simulaci jde velmi dobře použít jak k tomu, abychom dítě naučili přecházet silnici, tak třeba k méně destruktivnímu zvládání vzteku. U simulace je vždy extrémně důležité zvolit vhodné podmínky pro její provádění – typicky čas ve dne, kdy dítě i my jsme v klidu, víme, že nás nebude nic rušit, a můžeme se společně soustředit na „hru na…“ (např. přecházení silnice, zvládání toho, když nedostanu zmrzlinku a je mi to líto, když mi mladší sourozenec sebere hračku atd.)

Jak simulaci správně použít?

  • Zvolte si požadované chování (např. přecházení silnice)
  • Vysvětlete princip hry, tedy o co přesně jde (např. tady je silnice, jezdí po ní auta, a ty se jí teď budeš snažit bezpečně přejít. Aby to přecházení bylo opravdu bezpečné, musíš…)
  • Začněte hrát hru
  • Když dítě simulaci aspoň rámcově zvládne, použijte nadšené chválení a nezapomeňte přidat dotyk (obejmutí, high five, pohlazení, pusinku apod.)
  • Zkuste formou hravé výzvy dosáhnout ještě jednoho opakování (maximum pro předškolní děti jsou dvě opakování).

Simulaci je vhodné provádět nejvýše jednou denně. Klíčové je důsledně chválit to, když v reálném životě dojde k chování dle simulace (např. když se dítě zastaví na kraji chodníku a rozhlédne se na obě strany, než vstoupí do vozovky).

Poslechněte si náš podcast

Pro další informace

Vědecké publikace prof. Alana Kazdina

Alan Kazdin, The Everyday Parenting Toolkit: The Kazdin Method for Easy, Step-by-Step, Lasting Change for You and Your Child

Alan Kazdin, The Kazdin Method for Parenting the Defiant Child


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.