Většina heterosexuálních párů má mezi sebou věkový rozdíl. Ten se aspoň v USA už přes sto let průběžně zmenšuje. Kde se tento věkový rozdíl vzal a jakou roli hraje v soužití páru? Je nějaký věkový rozdíl „běžný“ nebo dokonce „optimální“? Věděli jste, že pro muže je lepší jiný věkový rozdíl než pro ženy? Co páry s velkým věkovým rozdílem, čemu všemu čelí? A jak se to promítá do počtu a výchovy jejich dětí? O tom všem je další díl našeho podcastu!
Věkový rozdíl partnerů
Je naprosto běžné, že mezi partnery existuje věkový rozdíl. V minulosti to bylo ale o dost běžnější. Čísla od Pew Research ukazují, že v USA od roku 1880 věkový rozdíl manželů kontinuálně klesá. Zatímco v roce 1880 byl v průměru 4,9 roku, v roce 2022 byl 2,2 roku. 51 % heterosexuálních párů mělo v roce 2022 věkový rozdíl 2 roky. V roce 2000 to bylo 46 %. Manžela staršího 3 a více let mělo 40 % sezdaných žen. V roce 2000 to bylo 43 %. V necelých 10 % manželství byla manželka 3 a více let starší než manžel. Věkové rozdíly u manželů stejné sexuální orientace se nezkoumaly, protože jejich manželství je možné teprve krátce.
Z čísel je zjevné, že v manželstvích preferují ženy starší muže, byť existují i manželství s opačným věkovým rozdílem. Historicky do věkového rozdílu partnerů, zejména v druhém a každém dalším manželství, promlouvaly hlavně děti, ale ne v kontextu, který nás v 21. století napadne jako první. Protože těhotenství a porody byly pro ženy vysoce rizikové, často při anebo po něm umíraly. Ostatně připomeňme vznik císařského řezu za Julia Caesara jako uzákoněného postupu, který měl zachránit dítě zemřelé matky (viz 78. díl). Muži si pak nacházely nové a mladší manželky, aby jim pomohly s péčí o děti a aby s nimi měly i další děti.
Ještě v 19. století také po rozvodu v anglosaském právu děti automaticky připadly otci (viz 49. díl). Rozvedený muž tak rovněž často hledal partnerku, která se bude starat o jeho děti (tehdy vlastně vždy bezdětnou), často ale mladší.
Model manželství se starším mužem funguje však i dnes. A existuje hned několik hypotéz, proč k věkovému rozdílu mezi manžely v současné době dochází. Dvě z nich podrobil vědeckému zkoumání Jaroslav Gottfried z University College Dublin, který publikoval se svým kolegou a kolegyněmi v prosinci 2024 článek v časopise Personal Relationships na téma věkové rozdíly v párech. Šlo o analýzu dat 35 996 lidí, z toho 51 % žen, z 29 zemí, která mimo jiné ukázala, že ve všech zemích, bez ohledu na odlišný pay gap (rozdíl mezi mzdami u mužů a žen), je preference věkového rozdílu identická.
POZOR!!! Věkový rozdíl v dospívání POZOR!!!
S preferencí starších partnerů u dívek se setkávají už teenageři. V období dospívání se to často opodstatňuje tím, že dívky typicky vstupují do puberty dříve než chlapci (většina studií uvádí rozdíl 0,5 až 1 rok), takže jejich vrstevníci pro ně nejsou zajímaví. Bohužel, zejména v době online sexuálního zneužívání (či též exploitace) tu ale existuje jeden podstatný háček, a to když je partner dospívajícího dítěte (typicky spíše dívky) výrazně starší.
Připomínáme oficiální definici OSN, že: „Sexuálním zneužíváním se rozumí skutečné nebo hrozící fyzické narušení sexuální povahy, ať už za použití síly nebo za nerovných či donucovacích podmínek. Jakákoli sexuální aktivita s dětmi (osobami mladšími 18 let) představuje sexuální zneužívání.“ (viz https://www.unhcr.org/what-we-do/protect-human-rights/tackling-sexual-exploitation-abuse-and-harassment/defining-sexual)
Pokud nás sledujete, nejste ještě plnoletí a váš partner je starší o 5 a více let, dejte si pozor zejména na souhlas v sexu (viz 28. díl podcastu)!
Připomínáme definici sexuálního zneužívání podle CDC/WHO: „Rodič, příbuzný, rodinný přítel, nebo cizí člověk, který byl >>nejméně o 5 let starší než vy<<, se vás aspoň jednou dotýkal, hladil/mazlil vaše tělo sexuálním způsobem, přiměl vás dotýkat se jeho těla sexuálním způsobem, nebo se s vámi pokusil mít jakýkoliv typ pohlavního styku.“ O dopadech sexuální zneužívání se dozvíte více v 16. díle podcastu.
Pokud se vás to náhodou týká, určitě doporučujeme v tomto případě kontaktovat anonymní Linku bezpečí na čísle 116 111, případně organizaci ProFem, která nabízí odbornou pomoc obětem domácího nebo sexuálního násilí.
Pokud se vás to týkalo v minulosti, a nyní jste dospělí, můžete si přehrát 52. díl podcastu o domácím násilí nefyzického charakteru, případně 44. díl podcastu o narcismu. Pokud neuvidíte ani v jednom ze všech 4 zmiňovaných dílů odraz svého vztahu z dob dospívání, je šance, že tento nerovný vztah nezanechal žádné následky.
Jak zasáhne věkový rozdíl do vztahu
V roce 2017 vyšla v časopise Galen Medical Journal rešerše doktorky Zeinab Tavakol z Tehran Univeristy of Medical Sciences a jejích kolegyň na téma Faktory spojené se spokojeností v manželství. Ta potvrdila, že věkový rozdíl partnerů skutečně hraje roli v jejich spokojenosti v manželství. A to stejně jako:
- Věk
- Úroveň vzdělání
- Délka manželství
- Příjem a ekonomický statut rodiny
- Přítomnost dětí
- Osobnostní charakteristiky každého partnera
- Druh vztahové vazby partnerů (viz 12. díl)
- Vztah, komunikace a intimita
- Rodinní příslušníci partnerů
- Odpuštění a obětování se
- Náboženství
- Emoční inteligence
- Osobní zdraví
- Sexuální vztah
Přílišné zaměření pozornosti na jeden jediný faktor proto může zbytečně odvádět pozornost od celé plejády dalších, neméně podstatných, faktorů. Přesto v některých párech, i pod vlivem jejich okolí, o kterém ještě bude řeč, může snadno sklouznout pozornost právě na tento jediný a zároveň jediný neměnný faktor.
Evoluční teorie věkového rozdílu
Evoluční přístupy zmiňují, že muži upřednostňují kariéru a finanční stabilitu před svatbou, což je v době svatby činí relativně staršími. Zkrátka na začátku dospělosti se snaží soustředit se na budování majetku, kariéry a bohatství více než na budování rodiny.
Stejná teorie také říká, že ženy se snaží zajistit si vztahy prostřednictvím manželství, a to kvůli zmenšujícím se možnostem s přibývajícím věkem a rostoucí konkurenci ze strany ostatních žen. U žen tedy přichází potřeba pojistit si vztah sňatkem co nejdříve. To se ale u mužů stejného věku nepotkává s jejich potřebou soustředit se na budování kariéry a bohatství. Jednoduchým logickým vyústěním je tedy to, že ženy hledají pro manželství starší muže.
Z evolučního hlediska lze věkové rozdíly v párech vysvětlit i preferencí mužů pro mládí a fyzické vlastnosti, které signalizují vyšší reprodukční hodnotu žen a jsou spojeny s kulturními i biologickými faktory spojenými s věkem. Muži, kteří si zvolí mladší ženu mají reprodukční výhodu (může stihnout porodit více dětí, kvůli hladině AMH (viz 68. díl) klesající s věkem ženy má větší pravděpodobnost, že bude plodná), zatímco ženy, co si zvolí staršího partnera, mají výhodu v tom, že starší muž je spíše schopný poskytovat zdroje pro potenciální potomky, podporovat jejich schopnost přežití a přizpůsobivost a má tím pádem i on potenciál pro více potomků. Všechny tyto zdroje jsou totiž obvykle vázány na příjem a sociální status, což pozitivně koreluje s celkovou délkou produktivního věku mužů.
Výsledky studie Gottfrieda a jeho týmu přitom plně potvrdily evoluční přístup s jednou výjimkou – ženy starší 60 let si začaly vybírat mladší partnery. Nicméně, ani tato výjimka evoluční teorii tak zcela nevyvrací. Ženy ve věku 60 a více let totiž už nemohou mít děti, takže řada výše zmíněných kritérií již nehraje roli.
Sociokulturní teorie věkového rozdílu
Sociokulturní přístupyk otázce odlišného věku partnerů říkají, že věkové preference nejsou vrozené, ale jsou formovány společenskými normami a kulturním kontextem. Sociokulturní teorie předpokládá, že preference ohledně věku partnera existují, protože byly kdysi relevantní, užitečné a společensky přijatelné. Pokud si připomeneme výsledky šetření věkového rozdílu manželů v USA v roce 1880, tak průměrný věkový rozdíl byl 4,9 roku, přičemž v drtivé většině případů byl starší muž, a ještě v roce 2022 byl průměrný věkový rozdíl mezi partnery 2,2 roky, a to opět v drtivé většině případů se starším mužem.
Roli ve věkovém odstupu partnera však hraje i otázka zdraví. Lepší zdravotní stav potenciálního partnera může zmírnit obavy ohledně budoucí péče, což je závazek, který se v manželských a soužitích často očekává a náboženství ho obvykle rovnou i požaduje. Podle této části teorie by starší muži, ale i ženy mohli preferovat mladší partnery.
I tuto hypotézu potvrdily výsledky studie Gottfrieda a jeho týmu. Ty ukázaly, že muži preferují mladší ženy v každém věku sledovaného období (od 25 let do 80 let), zatímco u žen se s rostoucím věkem mění preference ze staršího partnera na mladšího. Už v 50 letech ženy ze zkoumaného vzorku 18 358 žen z 29 zemí začaly preferovat jen o půl roku starší partnery (zatímco stejně staří muži preferovali o 8 let mladší ženy). V 60 letech už ale preferovaly o půl roku mladší partnery a 80ti leté ženy si vybíraly muže o 2,5 roku mladší.
Nevědomé psychologické důvody věkového rozdílu
Do výběru vhodného partnera zasahuje podstatnou měrou také nevědomí obou partnerů. S hypotézami, co stojí za výběrem podstatně starších, nebo naopak mladších partnerů přišla už psychoanalýza (Freud) a analytická psychoterapie (Jung). Carl Gustav Jung se navíc podrobně zabýval i nevědomými procesy v různých obdobích věku muže.
Nevědomé psychologické aspektyvšak výzkumy kupodivu nezmiňují a nezkoumají, takže nezbývá než se odrazit pouze od terapeutických kazuistik. Ty ukazují, že existuje mnoho žen, které měly problém se svým otcem a jsou ve vztahu s o půl generace až generaci starším mužem. Stejně tak ukazují, že existuje mnoho mužů, kteří měli problém se svojí matkou a jsou v pokročilejším věku ve vztahu s výrazně mladší (tj. i o více let než odpovídá Gottfriedovým zjištěním) ženou.
Důvodem může být fakt, že oba dva partneři se v takovém svazku cítí mimořádně v bezpečí. Starší partneři ve smyslu, že jim ten mladší nemůže ublížit, protože ho vnímají jako mladšího a méně zkušeného, kterého je navíc potřeba ochraňovat (zejména muži pak mohou sehrát roli prince na bílém koni), a ne se ho bát. Mladší partneři se zase mohou ve svazku cítit v bezpečí, proto, že se ten starší o ně (konečně) postará. Věkový rozdíl zároveň často hraje roli i v rozdělení moci ve vztahu, kdy starší – archetypálně rodič – může být ten mocnější.
Problém s takovými svazky ale může nastat, když si mladší partner začne s tím starším odehrávat pubertu, která pořádně – ať už z jakéhokoliv důvodu – nemohla proběhnout vůči rodičům. A starší partner si zase může projít zklamáním, že byť sice je třeba mladší partnerka bezpečnější, nedokáže doplnit to, co mu matka plně nedala – tedy nejen lásku, kterou třeba doplnit může, ale i dostatek péče a pozornosti. Faktem je, že ale tyto hypotézu žádné výzkumy nezkoumaly a faktem také je, že do naprosto každého vztahu oba partneři vstupují s nevědomými očekáváními, která chtějí po tom druhém partnerovi naplnit. A tato očekávání často reflektují deficity vzniklé v dětství.
Jak staré chceme partnery a partnerky
Gottfriedova analýza dat 35 996 lidí (z toho 51 % žen) z 29 zemí ve věku 25 až 80 let jasně ukázala, o kolik mladší nebo starší si reálně vybíráme partnery. Výsledky jasně ukazují, že muži si vybírají vždy mladší ženy a u žen se věková preference mění na přelomu 50 a 60 let. Nejprve preferují starší muže, ve věku nad 60 let ale už mladší.
Jak vybírají muži
Vlastní věk: 25; Věk partnera: 22 (věkový rozdíl: 3 roky)
Vlastní věk: 30; Věk partnera: 26 (věkový rozdíl: 4 roky)
Vlastní věk: 40; Věk partnera: 34 (věkový rozdíl: 6 let)
Vlastní věk: 50; Věk partnera: 42 (věkový rozdíl: 8 let)
Vlastní věk: 60; Věk partnera: 50 (věkový rozdíl: 10 let)
Vlastní věk: 70; Věk partnera: 58 (věkový rozdíl: 12 let)
Vlastní věk: 80; Věk partnera: 66 (věkový rozdíl: 14 let)
Jak vybírají ženy
Věk 25 let: Věk partnera 28 let (věkový rozdíl: -3 roky)
Věk 30 let: Věk partnera 32,5 let (věkový rozdíl: -2,5 let)
Věk 40 let: Věk partnera 41,5 let (věkový rozdíl: -1,5 let)
Věk 50 let: Věk partnera 50,5 let (věkový rozdíl: -0,5 let)
Věk 60 let: Věk partnera 59,5 let (věkový rozdíl: 0,5 let)
Věk 70 let: Věk partnera 68,5 let (věkový rozdíl: 1,5 let)
Věk 80 let: Věk partnera 77,5 let (věkový rozdíl: 2,5 let)
Věkový rozdíl a spokojenost
Docent vývojové ekonomie Wang-Sheng Lee z australské Monash University, který v červenci 2017 publikoval v Journal of Popular Economics článek na téma Manželská spokojenost párů s věkovým rozdílem. Zkoumal celkem 3374 prvních manželství u lidí ve věku 20 až 55 let a spokojenost měřil u příslušníků obou pohlaví stejnou metrikou.
Výsledky jeho studie jsou přitom velmi zajímavé. Mimo jiné ukázaly, že muži jsou až na jeden konkrétní případ vždy v manželství spokojenější než ženy. U některých věkových rozdílů mezi partnery je však tato odlišnost relativně nízká. Dalším překvapením bylo, že ženy jsou spokojeny v manželství v podstatě pořád stejně, nezávisle na věkovém rozdílu partnerů (rozdíl mezi nejnespokojenějšími a nejspokojenějšími byl jen 1,3 %), zatímco u mužů to rozhodně neplatí, protože tam stejný rozdíl činil 9,3 %.
A jak to tedy dopadlo?
Pokud byl muž starší o 7 a více let, spokojenost manžela byla 8,46 a manželky 8,28 (2. nejnižší).
Pokud byl muž starší o 4 až 6 let, spokojenost manžela byla 8,48 (2. nejvyšší) a manželky 8,28 (2. nejnižší).
Pokud byl muž starší o 1 až 3 roky, spokojenost manžela byla 8,54 (nejvyšší) a manželky 8,35 (2. nejvyšší).
Pokud byl muž stejně starý jako žena, spokojenost manžela byla 8,43 a manželky 8,32.
Pokud byl muž mladší o 1 až 3 roky, spokojenost manžela byla 8,39 a manželky 8,34.
Pokud byl muž mladší o 4 až 6 let, spokojenost manžela byla 8,38 (2. nejnižší) a manželky 8,36 (nejvyšší).
Pokud byl muž mladší o 7 a více let, spokojenost manžela byla 7,81 (nejnižší) a manželky 8,25 (nejnižší).
Z pohledu spokojenosti v prvním manželství se tedy nejeví jako dobrá volba pro nikoho, aby byl muž mladší o 7 a více let a naopak jako velmi dobrá volba může být muž starší o 1 až 3 roky. Jak ale ukazuje rešerše Zeinab Tavakol – věkový rozdíl partnerů je jen jeden z velmi mnoha faktorů, které hrají ve spokojenosti v manželství roli.
Úskalí věkového rozdílu mezi partnery
Byť různé studie naznačují rozdílnou míru spokojenosti či depresivity, tak mírný věkový rozdíl v řádu jednotek let neznamená pro pár téměř žádná úskalí. Opravdová úskalí začínají přinášet až větší věkové rozdíly. Tato úskalí jde shrnout do následujících kategorií:
Rozdíl v prostředí, ze kterého partneři pochází (zejména v některých zemích)
V 82. díle jsme se věnovali tomu, jak moc má prostředí vliv na člověka. V Česku nebo na Slovensku se může snadno stát, že partneři s větším věkovým rozdílem doslova každý pocházejí z jiné země, i když se narodili ve stejném městě. To může vyvolávat různá nepochopení – třeba ze stresu z celníků a cestování do zahraničí, i nedorozumění. V bývalé Jugoslávii zase může i desetiletý věkový rozdíl znamenat to, že jeden partner se narodil v Jugoslávii a zažil diktaturu i občanskou válku, zatímco druhý se narodil do míru a demokracie třeba v Chorvatsku.
Rozdíl v emoční vyzrálosti
Ten lze pozorovat už při věkovém rozdílu 4 až 5 let. Obvykle platí, že starší partner je emočně vyzrálejší, ale existují samozřejmě výjimky. Rozdílná emoční vyzrálost pak vede k tomu, že starší partner může nést větší emocionální zátěž. Zajímavý je přitom i jeden výzkum z roku 2021, který u mladých dospělých ukázal, že mezi 17 až 25 lety se u žen mírně zvyšuje tolerance vůči stresu a změnám, zatímco u mužů se s věkem oba faktory snižují. To může vést k tomu, že zejména v mladším věku může být situace pro pár s větším věkovým rozdílem ještě více zatěžující.
Rozdílné životní fáze
Na první pohled nejzjevnější problematický faktor ve skutečnosti obnáší komplexní problematiku odlišného stavu zdraví, energie, životních priorit, ale i plánu na založení rodiny, což promluví i do počtu dětí (viz 127. díl). Zejména odlišný stav energie a dopadu zdravotního stavu je sice snadno pochopitelný pro staršího partnera, ale pro mladšího partnera bývá obtížně představitelný.
Větší míra obav o smrt staršího partnera
I když to není nutně pravidlem, tak výrazně starší partner může zemřít dříve, což si ten výrazně mladší mnohdy velmi často uvědomuje, zejména pak mají-li spolu děti.
Věkový rozdíl rodičů a dopady na děti
Větší věkový rozdíl partnerů se dotýká dětí, jak přímo, tak i nepřímo. Problém může nastat ohledně odlišného pohledu obou partnerů na počet dětí (viz 127. díl). Starší partner může chtít méně dětí a může být neplodný (viz 71. díl). Zároveň se může s o něco větší pravděpodobností vyskytnout zcela odlišný názor na výchovu dětí daný generačním rozdílem (viz 82. díl) – typu fyzické tresty (viz 20. díl) jsou v pořádku, nebo že s dítětem má být matka, což mimochodem může komplikovat návrat ženy do práce (viz 123. díl). Po narození dětí je také často znát odlišná úroveň energie jednotlivých partnerů.
Děti samotné ale mohou také čelit negativním dopadům odlišného věku rodičů. Velmi nepříjemné bývají mnohdy i nechtěné záměny tatínků za dědečky ve školkách, školách, kroužcích apod. Pokud by bylo dítě v kolektivu jediné se starým rodičem, může to být potenciálně i zdrojem šikany (viz 43. díl).
Pro starší rodiče, zejména muže, se také objevuje „syndrom starého táty“. Mnoho otců chce svým dětem (zejména synům) být i během dospívání vzorem a průvodcem ve sportech a fyzicky náročných aktivitách. Jenže, soutěžit s 15ti letým dítětem ve fyzičce není v pokročilém věku tak jednoduché. Zároveň, nastává i další problém – co společné sportovní aktivity a trávení volného času s kamarády a kamarádkami dětí a jejich rodiči. Co když ostatní rodiče budou třeba o 10 let mladší, a tím pádem mrštnější, rychlejší a vytrvalejší a „já to budu svému dítěti kazit?“ Pro děti tohle může být zdrojem zklamání spíš v nižším věku, v pubertě to obvykle chápou. Pro starší tatínky se však takové zklamání postupně nasčítává a s tím, jak docházejí fyzické síly může být stále bolestivější. To pak může vést i k tomu, že se začnou z (nejen) aktivního sportovního života svého teenagera stahovat.
Problémy s velkým věkovým rozdílem mezi partnery
Páry s větším věkovým rozdílem v průběhu svého vztahu obvykle čelí třem zásadním problémům.
Sociální stigma
To bývá obvykle nejtěžším problémem, který některé páry extrémně zatěžuje třeba i roky. Ostatní lidé – často včetně rodičů a sourozenců obou partnerů – vidí v takovémto svazku nějaké skryté motivace, což oběma partnerům neopomenou říct. Nejčastěji mladší žena bývá označena za zlatokopku a starší muž bývá obviněn, že je povrchní a mladší ženu si vybral jen kvůli věku. Problém je, že někdy takovéto komentáře přicházejí od obou partnerů z nečekaných míst – od rodin, od přátel, od kolegů, což může dotyčné postupně připravit o část podpůrné sítě, která je v této situaci bohužel velmi důležitá.
Nerovnost v moci
V každém vztahu se v nějakém ohledu hraje o moc. U vztahů s větším věkovým rozdílem mohou starší partneři být autoritativní, tj. mít tendenci rozhodovat za mladší, často protože vnímají, že mají více životních zkušeností a v případě mužů obvykle i více majetku (zejména v zemích jako Česko, kde muži mají výrazně vyšší příjmy než ženy). Na druhou stranu mladší partneři mohou mít tendenci nechat staršího partnera všechno pro ně nebo za ně zařizovat, často proto, že si rádi užijí péči a pozornost od někoho. Obojí svádí ke hře rodič-dítě. Někdy ale starší partneři využívají finanční závislosti mladších partnerů k vynucování si své vůle, což může ten vztah poškozovat nebo dokonce vygradovat v ekonomické domácí násilí (viz 52. díl).
Smrt staršího partnera
I když to není pravidlem, u výrazného věkového rozdílu starší partner zemře první. Mladší se tedy bude muset s jeho smrtí vyrovnávat, a pokud spolu mají děti, bude muset v této nelehké situaci sehrát oporu i pro své děti. Ty, pokud pocházejí ze společného soužití, mohou často být i v nižším věku. Tématu dětí a smrti jsme věnovali 69. díl podcastu.
Věkový rozdíl a depresivita ve vztahu
Možná si pamatujete na zjištění Bartolomieje Piechowski-Jozwiaka z King’s College, že pokud matka trpěla poporodní depresí, v 50 % případů jí začal trpět i otec (viz 79. díl). A skutečně, mnohé studie ukazují, že psychika manželů, potažmo partnerů, je velmi úzce propojena.
Jihokorejský výzkum z února 2015 na celkem 11 397 párech prováděný ve čtyřech různých letech se snažil najít odpověď na otázku, zda v tom hraje roli i jejich věkový rozdíl. A potvrdilo se, že ano. Výsledky studie totiž ukázaly, že pokud byl věkový rozdíl mezi manželem a manželkou 3 roky nebo méně, byla odhadovaná závažnost depresivních symptomů o 0,309 vyšší než u párů stejného věku. Pokud byl věkový rozdíl 3 roky nebo více, byla odhadovaná závažnost depresivních symptomů o 0,645 vyšší než u párů stejného věku.
Na každých 1–2 roky navíc ve věkovém rozdílu mezi manželkou a manželem se odhadovaná závažnost depresivních symptomů zvýšila o 0,194 ve srovnání s páry stejného věku.
Navíc, jak bylo již řečeno, depresivní symptomy obou partnerů spolu korelují. Nicméně, několik studií zjistilo, že pokud jde o špatnou kvalitu vztahu, tak ta má větší dopad na manželky než na manžely.
Jak překonat problémy s věkovým rozdílem
Jak bylo řečeno výše, tak páry s větším věkovým rozestupem čelí specifickým problémům, které si žádají specifické řešení. Kolegové pároví psychoterapeuti proto radí:
- Nastavte si hranice – do vašeho vztahu nemají co mluvit lidé, kteří do něj nepatří. Jistou výjimku tvoří děti, které v takovém vztahu žijí, zejména pak z prvních manželství. Ti ale zároveň řeší spoustu problémů týkajících se toho, že bezdětný člověk náhle pečuje o dítě spolu s jeho rodičem (viz 51. díl) nebo že děti z předchozích vztahů se spolu sžívají v jedné domácnosti (viz 53. díl).
- Komunikovat o věkovém rozdílu mezi sebou – mluvte spolu pravidelně o tom, jak se v tom cítíte. Každého občas potkají nemilé zážitky právě kvůli věkovému rozdílu a život stále přináší nové.
- Připravte si odpovědi na nejčastější útoky zvenčí – pomůže to přestat být na útoky zvenčí na rozdílný věk od vašeho partnera citliví. Cílem je, aby ve vás žádné poznámky zvnějšku, ať už od cizích, nebo blízkých lidí, nevyvolávaly negativní pocity. Naučenými reakcemi a přípravou předem na možné poznámky to jde zařídit.
- Najděte si podpůrnou síť třeba v jiných párech s podobným věkovým rozdílem, protože takové páry pravděpodobně řeší podobné problémy, včetně v Česku třeba toho, že jeden z páru si nese šrámy z komunistické diktatury, zatímco druhý, mladší, je moc nechápe, nebo o nich ani neví.
- Párová nebo individuální terapie je něco, co dokáže pomoci každému, kdo se potýká s problémy. Párová terapii je terapií vztahu a pomáhá s opravou toho, co ve vztahu nefunguje. Individuální terapie je vhodná na řešení vašich vlastních bolístek, které máte v souvislosti se vztahem, ve kterém žijete. Mnohdy se oba typy terapie vzájemně doplňují (viz 112. díl).
Kde hledat pomoc
Adresář České asociace pro psychoterapii
Adresář České psychoterapeutické společnosti ČLS JEP (terapeuti pracující primárně ze zdravotního pojištění)
Portál, kde najdete aktuálně volné psychoterapeuty v ČR
Poslechněte si náš podcast
Pro další informace
A growing Share of U. S. husbands and wives are roughly the same age, Pew Research Center, 15. 8. 2024
Age Difference in Relationships: How Much Is ‚Too Much‘?, Janet Brito, 5. 9. 2024
LEE, Wang-Sheng a MCKINNISH, Terra. The marital satisfaction of differently aged couples. Online. Journal of Population Economics. 2017, vol. 31, no. 2, s. 337-362. ISSN 0933-1433. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/s00148-017-0658-8. [cit. 2025-11-17].
Kim, JH., Park, EC. & Lee, S.G. The impact of age differences in couples on depressive symptoms: evidence from the Korean longitudinal study of aging (2006–2012). BMC Psychiatry 15, 10 (2015). https://doi.org/10.1186/s12888-015-0388-y
Zeinab Tavakol. (2017). A Review of the Factors Associated with Marital Satisfaction. Galen Medical Journal. 6. 197-207. 10.22086/gmj.v0i0.641.
GOTTFRIED, Jaroslav; ŠEVČÍKOVÁ, Anna; BLINKA, Lukas a LAMBERT SOUTH, Andrea. Couples age discrepancies in a large‐scale European sample: Evolutionary and sociocultural perspectives. Online. Personal Relationships. 2024, vol. 31, no. 4, s. 987-1000. ISSN 1350-4126. Dostupné z: https://doi.org/10.1111/pere.12579. [cit. 2025-11-17].
LÓPEZ-MADRIGAL, Claudia; DE LA FUENTE, Jesús; GARCÍA-MANGLANO, Javier; MARTÍNEZ-VICENTE, José Manuel; PERALTA-SÁNCHEZ, Francisco Javier et al. The Role of Gender and Age in the Emotional Well-Being Outcomes of Young Adults. Online. International Journal of Environmental Research and Public Health. 2021, vol. 18, no. 2, s. 522. ISSN 1660-4601. Dostupné z: https://doi.org/10.3390/ijerph18020522. [cit. 2025-11-17].