78: Císařský řez

Každé čtvrté dítě v Česku se narodí císařským řezem, nebo správněji císařským porodem. Císařský (Cézarův) porod byl prapůvodně zákrokem jen pro zcela extrémní případy, dnes je celosvětově oproti doporučením WHO obvykle nadužíván. Tento způsob porodu s sebou nese celou řadu zvýšených rizik zejména pro matku. Jaké reálné dopady má ale císařský porod na děti a co všechno pak v životě mají, nebo nemají jinak? A co znamená císařský porod pro psychiku a zdravotní stav matky, a co může žena dělat, aby aspoň trochu riziko císařského porodu zmírnila? A je to opravdu tak, že když žena jednou rodí císařským řezem, že příště bude muset také tak? To vše se dozvíte v dalším díle našeho podcastu.

Císařský řez

Císařský porod známý také jako císařský řez – je chirurgický zákrok, který se používá k porodu dítěte řezem v břiše, nikoli vaginálně. Porody císařským řezem dnes představují téměř třetinu všech porodů ve Spojených státech. Některé císařské řezy jsou plánované z důvodu komplikací v těhotenství nebo proto, že žena již dříve císařský řez podstoupila. Některé ženy se rozhodnou pro porod císařským řezem místo vaginálního porodu, a to nejčastěji kvůli strachu z porodu nebo bolesti s tím spojené, strachu s porušení pánevního dna a strachu z problémů v sexu po porodu. V Česku tuhle možnost legálně nemáme. Mayo Clinic před dobrovolným císařským řezem spíše varuje, protože je pro matky výrazně rizikovější.

Doporučení WHO říká, že ideální podíl císařských porodů je 10 až 15 %. Těsně nad horní hranicí tohoto rozpětí se pohybují Norsko a Švédsko, kde se císařským porodem narodí zhruba každé šesté dítě, v závislosti na roku a zemi. V ČR se dlouhodobě pohybujeme mezi 23,6 % v roce 2018 až 26,1 % v roce 2014, tj. císařským porodem se rodí každé čtvrté dítě a V USA, kde oficiálně existuje možnost ženou zvoleného císařského porodu, je to dokonce každé třetí dítě. Celosvětově v ekonomicky silných zemích je podíl císařských porodů nad 25 %.

Existují dvě teorie původu názvu tohoto lékařského zákroku. První souvisí s tím, že římské zákony za Cézara nařizovaly, že všechny těhotné ženy, které při porodu umíraly, nebo během porodu zemřely, musí být rozříznuty, aby se lékaři pokusili zachránit aspoň dítě. Odtud pak Cézarův řez, česky císařský. Další teorie mluví o původu souvisejícím s latinským slovesem „caedare“, což znamená řezat, a termínem „caesones“, který se používal pro děti narozené posmrtnými operacemi.

Až do šestnáctého a sedmnáctého století byl tento postup znám jako Cézarova operace. To se začalo měnit po vydání knihy Jacquese Guillimeaua o porodnictví v roce 1598, v níž zavedl termín „sekce“. Poté „sekce“ (řez) začala nahrazovat termín „operace“. Dnes se v medicinské literatuře však používá termín CD (Cesarean Delivery), tedy Cézarův (česky císařský) porod.

Dopady na děti

Mayo Clinic ve své knize Guide to a Healthy Pregnancy uvádí pouze dva potenciálně negativní dopady císařského řezu na děti. Prvním z nich jsou možné problémy s dechem. Děti rozené císařským řezem mají vyšší pravděpodobnost vzniku přechodné několik málo dní trvající Tachypnei, tedy mírného problému s dýcháním, kdy dítě dýchá výrazně rychleji a zároveň mělce. Ta se vyskytuje hlavně u předčasně narozených dětí (v 1 % případů), které jsou ale častěji přicházejí na svět císařským porodem, zatímco plošně je výskyt 0,4 až 0,6 %. Druhým, ještě méně častým rizikem, je poranění plodu. K němu výjimečně může dojít během operace.

Článek z časopisu JAMA Network Open z 5. března 2021 na téma porodu císařským řezem a souvislostí s neurovývojovými a psychiatrickými poruchami dětí od Tianyang Zhang z Department of Clinical Neuroscience v Centre for Psychiatry Research na Karolinska Institutet. Ten cituje data ze švédské kohortní studie na 1 179 341 v termínu narozených dětí z jednočetných těhotenství mezi 1. 1. 1990 a 31. 12. 2003 s follow-upem do 31. 12. 2013. 5,04 % dětí bylo narozeno plánovaným císařským řezem, 6,01 % dětí císařským řezem, o kterém bylo rozhodnuto během porodu.

Výsledky ukázaly, že porod císařským řezem byl u dětí spojen s vyšším rizikem jakékoli neurovývojové poruchy, ADHD a mentálním postižením. Pouze plánované císařské řezy byly spojeny s vyšším rizikem poruch autistického spektra, poruch komunikace a poruch učení. Výskyt jakýchkoliv dalších neurovývojových či psychiatrických poruch nebyl oproti dětem rozeným přirozeně nijak zvýšený ani snížený.

Jenže, vědci také zkoumali sourozence a bratrance a sestřenice dětí, aby vyloučily genetické faktory. Po další analýze se tedy ukázalo, že výsledky této studie naznačují, že souvislost mezi císařským porodem a zvýšeným rizikem neurovývojových poruch u dětí byla s největší pravděpodobností vysvětlena neměřenými rodinnými faktory.

Data od více než 130 tisíc dětí narozených císařským řezem během 13 let tedy neukázala na žádné negativní dopady na neuropsychologický vývoj.

Císařský porod jako takový navíc nemá ani dopady na to, zda dítě bude kojené, nebo ne, protože nijak neovlivňuje schopnost matky kojit. Kojení se spouští hormonální reakcí na vyloučení placenty z těla, ať už přirozeně, nebo chirurgicky. Přesto však matky po císařském porodu kojí o něco méně často než po vaginálním porodu. Patrně se tak děje kvůli zdravotnímu a psychickému stavu, který je v obou případech horší než u vaginálního porodu.

Některé novější výzkumy ohledně dopadů císařského porodu na vývoj dítěte ale přeci jen poukazují na jisté odlišnosti.

Porodní asistentka a profesorka sociologie a ženského zdraví na londýnské King’s College – Jane Sandall – ve svém článku, který spolu s kolegy publikovala v říjnu 2018 v časopisu The Lancet, zmiňuje, že přirozený porod může být díky vysokým hladinám kortizolu vylučovaných z těla matky podstatným faktorem pro dozrání HPA osy i imunitního systému dítěte. Navíc se ukazuje i, že změny signalizace imunitního systému, které jsou patrné i s dlouhodobým odstupem od porodu, závisí na tom, zda dítě bylo porozeno vaginálně, nebo zde před provedením císařského řezu započal porod a dítě bylo vystaveno vysokým hladinám kortizolu z těla matky, či nikoliv. Některá pozorování třeba uvádějí, že miminka rozená zejména plánovaným císařským řezem jsou v prvních měsících úzkostnější a plačtivější.

Další hypotéza říká, že se u dětí rozených vaginálně a císařským řezem liší epigenetické faktory. První výzkumy na krysách totiž ukazují dost jasné odlišnosti. Ale výzkum v této oblasti stále probíhá.

Yan Shao z Wellcome Sanger Institute v Anglii, v září 2019 publikoval článek v časopise Nature, který ukázal na podstatné odlišnosti ve složení střevního mikrobiomu u dětí narozených vaginálně a císařským řezem. Zatímco u dětí rozených vaginálně tvořily základ střevního mikrobiomu bakterie z těla matky, tak u dětí rozených císařským řezem to byly patogeny nacházející se v nemocnici, které využily neobsazenosti střev miminka, která kolonizovaly. Složení střevního mikrobiomu přitom zásadním ale ne zcela prozkoumaným způsobem ovlivňuje imunitní systém člověka, včetně jeho signalizace, a (tím pádem) také psychiku každého jedince. Složení střevního mikrobiomu, zdá se, hraje zásadní roli v rozvoji některých psychických ale též autoimunitních onemocnění. Výzkum v této oblasti ale stále probíhá.

Specifikum ČR – odebírání dětí matkám

Zásadní roli na psychiku dítěte však může být v Česku často prováděná násilná separace ženy po císařském porodu od miminka. Ta negativně dopadá na psychiku žen (viz také 75. díl) i dětí, což je také důvod, proč UNICEF/WHO trvá na tom, aby dítě zůstávalo s matkou. Oficiální guidelines UNICEF Baby Friendly Hospital doslova v bodě 7 o Rooming-in explicitně říkají, že: „Rooming-in zahrnuje udržování matky a kojence v jedné místnosti, bezprostředně po vaginálním porodu nebo císařském řezu, nebo od doby, kdy je matka schopna reagovat na dítě až do propuštění.“ S těmito pravidly drtivá většina českých nemocnic souhlasila při certifikaci Baby Friendly Hospital. Přesto tato nařízení často nedodržují.

V Česku je běžná praxe totiž taková, že pokud žena nedokáže vstát z postele, nedostane na pokoj dítě, pokud tam není s nějakou další blízkou osobou. Praxi separace dítěte a matky zavedla Komunistická strana Československa, po vzoru nacistických učebnic o výchově od české rodačky a členky NSDAP Johanny Haarerové. Ta ji preferovala kvůli údajnému zvýšení odolnosti a v praxi snížení schopnosti vzdorovat nacistickému/komunistickém režimu v pozdějším věku.

Rooming-in má totiž zásadní vliv na rozvoj bezpečné vztahové vazby (viz 12. díl). Při násilné separaci dítěte od matky se zvyšuje pravděpodobnost rozvoje nejisté vztahové vazby. Z pohledu matky se také komplikuje bonding a následně i rozvoj kojení, které se kvůli často extrémnímu stresu pro ženu může zastavit. Ženy po císařském porodu tak často musí napravovat škody, které v rozporu s doporučeními WHO/UNICEF napáchal personál v porodnici. Moderní adiktologické výzkumy na krysách navíc ukazují, že násilná separace miminka od matky má negativní dopady na následné množství konzumace alkoholu dítětem během jeho dospívání (viz 33. díl). Pokud by novorozenec matku v prvních dnech po narození viděl pouze jednou denně, bude mít během dospívání tendenci konzumovat 7,5× více alkoholu než kdyby bez ní byl v prvních dnech jen 15 minut celkem. Při separaci na celkem 3 hodiny denně je to 2,5× více.

Šikana žen po císařském porodu v Česku

V Česku je bohužel velice častá šikana rodiček na sociálních sítích a v některých velmi smutných případech i šikana ze strany vlastního gynekologa, kam žena v poporodním období musí dojít na prohlídku, či šikana od vlastních rodinných příslušníků a „přátel“.

Šikana je postavená na emočním zneužívání a ponižování žen, které rodily císařským řezem, a to – v ČR ve 100 % případů – i přesto, že to nebyla jejich volba ani rozhodnutí (viz výše). Podstatou šikany jsou typicky:

• Obviňování matky, že císařským porodem poškodila svoje dítě (víme, že nepoškodila, viz výše)
• Obviňování matky, že si zvolila císařský porod, protože je líná/slabá/fiflena/… (víme, že nezvolila, v ČR není možnost volby způsobu porodu)
• Obviňování matky, že je naprosto neschopná, a proto musela rodit císařským řezem (víme, že indikační kritéria k císařskému porodu nesouvisí s (ne)schopností rodičky, ale se zdravotním stavem dítěte nebo matky – viz níže)
• Dehonestace matky, že vlastně vůbec „nerodila“ (víme, že rodila, lékařský úkon, kterým přišlo její dítě na svět se doslova nazývá císařský porod, neboli Caesarean Delivery)
• Atd.

Nejčastěji se šikana odehrává na sociálních sítích a stojí za ní obvykle jiné ženy v poporodním období, často samy trpící poporodním psychickým onemocněním (viz 77. díl). Velmi často za šikanou stojí lidé, kteří v dětství byli sami šikanováni. Více o šikaně a jejích dopadech se dozvíte také ve 43. díle podcastu.

Podporu šikanovaným matkám po císařském porodu nabízí na Instagramu např. profily @cisarovnamcz nebo @materstvibezpretvarky. Pokud se váš psychický stav v důsledku kyberšikany zhoršuje, vyhledejte prosím pomoc např. přes @usmevmamy a zvažte omezení používání sociálních sítí.

Dopady na psychiku

Císařský porod má horší dopady na poporodní psychiku matek (viz 77. díl), než vaginální porod. Takové je zjištění doktorky Valentiny Tonei z University of York, které publikovala v prosinci 2018 v časopise Journal of Health Economics. Výsledky její práce ukázaly, že neplánovaný porod císařským řezem (v UK přes 15 % císařských řezů) s sebou nese významná psychologická rizika, přičemž ženy, které rodí tímto způsobem, jsou náchylnější k depresi (o 15 procentních bodů). Matky, které rodí císařským řezem, mají také méně často další děti, přičemž možným vysvětlením mohou být právě psychické problémy po porodu. Valentina Tonei zároveň zjistila, že psychika žen po akutním císařském řezu a následné přetrvávající psychické problémy mají negativní ekonomické dopady na jejich rodiny.

O pár měsíců později, v dubnu 2019, vydala docentka Sharon Dekel z Harvard Medical School se svým týmem článek na téma Způsob porodu a spojení s duševním zdravím po porodu. Její studie proběhla na 685 ženách starších 18ti let, kdy 74 % těhotenství bylo plánovaných a 79 % porodů bylo v termínu a 71 % žen mělo aspoň vysokoškolské vzdělání a všechny ženy byly ze střední ekonomické třídy s ročním příjmem 50 až 99 000 USD. 19,3 % žen mělo plánovaný císařský řez a 16,6 % neplánovaný císařský řez.

Studie přitom ukázala, že způsob porodu z 13 % zodpovídal za vážnost psychických potíží po porodu (viz 77. díl). Ženy, které rodily císařským porodem nebo vaginálním porodem za použití nástrojů vykazovaly vyšší výsledky u somatizace, obsedantně kompulzivní poruchy, deprese, úzkosti a nepřátelství. Ženy s neplánovaným císařským řezem vykazovaly mnohem více než jakákoliv jiná skupina psychotické a paranoidní myšlenky. Ženy s neplánovaným císařským porodem měly častěji PTSD než ty s plánovaným a ženy s plánovaným císařským porodem a porodem za použití nástrojů vykazovaly častěji PTSD než ženy s vaginálním porodem nebo přirozeným porodem bez medicinských zásahů.

Analýzy ukázaly, že ženy, které měly neplánovaný císařský porod, mají 2,13krát vyšší pravděpodobnost klinických příznaků psychických onemocnění než ženy, které rodily přirozeně bez medicinských zásahů a 1,4krát častěji než ženy, rodily vaginálně. Pokud jde o posttraumatickou stresovou poruchu související s porodem, zjistili jsme, že u žen, které měly neplánovaný císařský porod, je 3,3krát vyšší pravděpodobnost, že budou mít poporodní PTSD než ženy, které rodily přirozeně bez medicinských zásahů, 2,8krát vyšší riziko než u žen, které rodily vaginálně, a 2,37 vyšší riziko než u žen, které rodily plánovaným císařským řezem.

Indikace císařského řezu

Kdy se volí porod císařským řezem:

• Když se porod nevyvíjí fyziologicky – postupuje příliš pomalu, nebo se zastaví. To se může stát z různých důvodů jako jsou slabé kontrakce, které nedokáží roztáhnout čípek, nebo třeba příliš velká hlavička dítěte.
• Abnormální srdeční odezva u dítěte, což se děje např., když se dítěti nedostává kyslíku, když je skřípnutá pupeční šňůra, nebo když je narušena optimální funkce placenty. Někdy se však může abnormální srdeční činnost miminka vyskytnout, aniž by představovala nějaké reálné riziko pro dítě.
• Obtížná poloha dítěte, tj. nohami nebo bříškem napřed. Většinou vede k císařskému řezu, ale ne vždy.
• Špatná poloha hlavy dítěte. Standardně je dítě při porodu bradou dolů, přitisknutou k hrudníku, což minimalizuje průměr zadní strany hlavičky. Někdy se podaří polohováním pozici hlavičky změnit, někdy to ale způsobí, že už vaginální porod není možný.
• Vážný zdravotní problém na straně matky – typicky diabetes, kardiologické onemocnění, onemocnění plic nebo vysoký krevné tlak vedou k tomu, že je preferován císařský řez jako bezpečnější varianta porodu.
• Ochrana dítěte před infekcí herpes virem (HSV), pokud se vyskytuje v porodních cestách matky.
• Vícečetné těhotenství – 75 % porodů dvojčat (viz 63. díl) v USA je císařským řezem. Záleží na indikované pozici, porodní hmotnosti a gestačním věku dětí v době porodu.
• Problém s placentou, a to abrupce neboli předčasné odloučení placenty mimo děložní stěny, nebo placenta previa, tj. uložení placenty v děloze tak, že fakticky brání vaginálnímu porodu, protože zasahuje do branky děložního hrdla.
• Problém s pupeční šňůrou, např. když se po prasknutí plodové vody může pupeční šňůra dostat do porodních cest dřív než dítě nebo kdy je obmotaná kolem krku dítěte nebo kdy je umístěna mezi dítětem a pánevní kostí.
• Příliš velké dítě, kdy jednoduše není možné, aby prošlo porodními cestami. Je to pravděpodobnější při rozvinutí těhotenské cukrovky a při nadměrném GWG.
• Zdravotní problémy miminka jako je třeba rozštěp páteře
• Někdy i předchozí porod císařským řezem

Rizika císařského řezu

Jak jsme si řekli už minulé úterý, tak porod císařským řezem je pro dítě téměř bez rizik. Pro matku je situace ale odlišná. V USA, kde si ženy mohou volit porod císařským řezem dobrovolně, před touto volbou lékaři spíše varují.

Mezi rizika císařského porodu patří zejména:

• Endometritis neboli zánět děložní sliznice – císařský porod je hlavní rizikový faktor, kdy onemocnění způsobí následné zavlečení infekce nebo bakteriální flory z děložního čípku či vagíny do dělohy.
• Infekce močových cest nebo ledvin
• Krevní sraženiny v nohách, plicích nebo orgánech pánevního dna – týká se i jiných operací
• Infekce operační rány – týká se i jiných operací
• Otevření operační rány – týká se i jiných operací
• Placenta accreta při dalším těhotenství – situace, kdy je placenta vrostlá příliš hluboko a pevně do děložní stěny. V takovém případě se po porodu provede hysterektomie.
• Rehospitalizace v prvních měsících po porodu – týká se i jiných operací
• Snížená funkce střev v důsledku podání anestetik a léků na bolest – týká se i jiných operací
• Vyšší krvácení – v průměru dvakrát větší krevní ztráta než u přirozeného porodu, ale obvykle bez potřeby transfuze
• Mírné riziko reakce na anestezii – týká se i jiných operací
• Poranění močového měchýře nebo střev – dochází k němu výjimečně

Pro mnoho rodiček v Česku je však největším rizikem to, že pokud nebudou umístěny po porodu na nadstandardní pokoj se svoji blízkou osobou, v řadě porodnic je budou nedobrovolně separovat od jejich čerstvě narozeného miminka, a to i přesto, že je to v přímém rozporu s oficiálními postupy dle WHO/UNICEF a iniciativy Baby Friendly Hospital, kterou se velká část nemocnic v ČR zavázala dodržovat.

VBAC

Vaginální porod po císaři, takový je pro lékařský postup, který je od roku 1982 hlavním porodním postupem dle American College of Obstetricians and Gynecologists (ACOG). Právě ACOG přitom v rámci západní gynekologie hraje podstatnou roli v udávání směru tohoto oboru.

VBAC začal být v západní medicíně populární v 80. letech minulého století. Mezi lety 1980 až 1985 totiž prudce vzrostl podíl císařských porodů, pod heslem „jednou císařský řez, vždycky císařský řez“. Tohle heslo, bohužel, můžete slýchat i dnes, v 21. století, od některých českých gynekologů.

Tehdy, před více než 40 lety, ale začaly ženy zneklidňovat hrozící komplikace, které s sebou císařský porod přináší (viz včerejší post). V USA, kde je obvyklé, že i při dobrém zdravotním pojištění mají pacienti vyšší finanční spoluúčast, hrála v odporu k tomu, aby po císařském řezu automaticky následoval už jen porod císařským řezem, roli i jeho vyšší finanční náročnost. Vznikl tak silný tlak na to, aby se tento už před 41 lety zastaralý postup změnil.

V roce 1982 tak ACOG přišel s novým doporučeným postupem, kdy u žen, které rodily císařským řezem měl a priori následovat nejprve pokus o vaginální porod – tedy VBAC. V roce 1988 pak ACOG umožnil VBAC u dalších skupin žen po císařském porodu. V roce 1990 v USA tímto způsobem porodilo 90 000 žen.

VBAC má své benefity jako nižší riziko krevní transfuze, nižší riziko infekce, kratší pobyt v porodnici, nižší riziko krvácení, nižší riziko budoucích komplikací a operací, více energie po narození dítěte a rychlejší návrat k normálnímu fungování. A má i své nevyýhody. U VBAC se nedoporučuje domácí porod (v USA běžná věc), a je zde i vyšší riziko selhání vaginálního porodu – tj. vyšší riziko akutního císařského řezu, který je pro psychiku ženy více zatěžující, či riziko roztržení jizvy po předchozím císařském porodu, tj. ruptura dělohy, což někdy může skončit i hysterektomií, tj. odebráním dělohy.

VBAC je proto vždy vhodné konzultovat se svým porodníkem a volit pro něj porodníka, který má s VBAC zkušenosti. V Česku však VBAC není tak rozšířený jako např. právě v USA.

Prevence císaře

Mnoho žen si říká, zda existuje nějaká možnost, jak předejít porodu císařským řezem. Profesorka výživy Benja Muktabhant z Department of Nutrition, Faculty of Public Health na Khon Kaen University přišla se zjištěním, že existují faktory, které mohou přispět k tomu, že se sníží pravděpodobnost porodu císařským řezem, a to zejména tím, že některý indikačním kritériím pro císařský porod (viz úterní post) lze předejít.

Ve svém článku z června 2015 v Cochrane Database of Systematic Reviews uvádí, že císařskému porodu lze předejít prevencí nadměrného GWG (Gestational Weight Gain) neboli toho, kolik žena během těhotenství přibere. Vysoce kvalitní důkazy totiž naznačují, že zdravý způsob stravování nebo cvičení, případně obojí, během těhotenství mohou snížit riziko nadměrného přírůstku hmotnosti v těhotenství (GWG). Mezi další výhody může patřit >>nižší riziko porodu císařským řezem<<, makrosomie a respirační morbidity novorozenců, zejména u vysoce rizikových žen. Za vysoce rizikové byly přitom považovány obézní ženy a ženy s nadváhou. Stravě a zdravému pohybu během těhotenství jsme se podrobněji věnovali v 60. dílu podcastu o přípravě na těhotenství.

Ohledně ideálního GWG existuje (pro kavkazskou rasu, tedy pro „bělochy“) doporučení od Institute of Medicine (aktuální je z roku 2009), které je pro ženy v závislosti na jejich vstupní hmotnosti do jednočetného těhotenství následující:

• Ženy s podváhou (BMI pod 18,5): 12,5 až 18,0 kg
• Ženy s normální hmotností (BMI 18,5 až 25,0): 11,5 až 16,0 kg
• Ženy s nadváhou (BMI 25,0 až 30): 7,0 až 11,5 kg
• Ženy trpící obezitou (BMI nad 30): 5,0 až 9,0 kg

Kromě doporučení od IOM existuje i sada doporučení od mezinárodního projektu Early Nutrition eAcademy pro matky dvojčat, a to:

• Ženy s podváhou (BMI pod 18,5): žádné vlastní doporučení pro nedostatek dat
• Ženy s normální hmotností (BMI 18,5 až 25,0): 17,0 až 25,0
• Ženy s nadváhou (BMI 25,0 až 30): 14,0 až 23,0 kg
• Ženy trpící obezitou (BMI nad 30): 11,0 až 19,0 kg

Pro zajímavost se můžete podívat na reálné rozložení hmotnostních přírůstků žen s jednočetným těhotenstvím v závislosti na jejich vstupní hmotnosti do těhotenství v případě čínských žen, které publikovala Aiqun Huang a její tým z Národního centra pro zdraví žen a dětí při Čínském centru pro kontrolu a prevenci nemocí. Data pochází z 12 distriktů v 6 čínských provinciích od celkem 132 835 těhotných žen mezi říjnem 2013 a zářím 2016. Pro mongoloidní etnikum se však používají jiné hranice pro BMI(!)

Kde hledat pomoc

Úsměv mámy (nezisková organizace pomáhající ženám po porodu)

Adresář České asociace pro psychoterapii

Adresář České psychoterapeutické společnosti ČLS JEP (terapeuti pracující primárně ze zdravotního pojištění)

Portál, kde najdete aktuálně volné psychoterapeuty v ČR

Poslechněte si náš podcast

Pro další informace

Mayo Clinic Guide to a Healthy Pregnancy (průvodce pro těhotné a matky novorozenců)

WHO statement on caesarean section rates (EN)

History of Medicine, Caesarean Section – A Brief History (EN)

PYYKÖNEN, Aura; GISSLER, Mika; LØKKEGAARD, Ellen; BERGHOLT, Thomas; RASMUSSEN, Steen C. et al. Cesarean section trends in the Nordic Countries – a comparative analysis with the Robson classification. Online. Acta Obstetricia et Gynecologica Scandinavica. 2017, roč. 96, č. 5, s. 607-616. ISSN 00016349. Dostupné z: https://doi.org/10.1111/aogs.13108. [cit. 2023-09-30].

ZHANG, Tianyang; BRANDER, Gustaf; MANTEL, Ängla; KUJA-HALKOLA, Ralf; STEPHANSSON, Olof et al. Assessment of Cesarean Delivery and Neurodevelopmental and Psychiatric Disorders in the Children of a Population-Based Swedish Birth Cohort. Online. JAMA Network Open. 2021, roč. 4, č. 3. ISSN 2574-3805. Dostupné z: https://jamanetwork.com/journals/jamanetworkopen/fullarticle/2777034. [cit. 2023-09-30].

IMPLEMENTATION GUIDANCE: Protecting, promoting and supporting Breastfeeding in facilities providing maternity and newborn services: the revised BABY-FRIENDLY HOSPITAL INITIATIVE. Geneva: WHO Document Production Service, 2018, 56 s. ISBN 978-92-4-151380-7. Dostupné také z: https://www.unicef.org/media/95191/file/Baby-friendly-hospital-initiative-implementation-guidance-2018.pdf

BEAKE, Sarah; BICK, Debra; NARRACOTT, Cath a CHANG, Yan‐Shing. Interventions for women who have a caesarean birth to increase uptake and duration of breastfeeding: A systematic review. Online. Maternal & Child Nutrition. 2017, roč. 13, č. 4. ISSN 1740-8695. Dostupné z: https://doi.org/10.1111/mcn.12390. [cit. 2023-09-30].

Shao, Y., Forster, S.C., Tsaliki, E. et al. Stunted microbiota and opportunistic pathogen colonization in caesarean-section birth. Nature 574, 117–121 (2019). https://doi.org/10.1038/s41586-019-1560-1

SANDALL, Jane; TRIBE, Rachel M; AVERY, Lisa; MOLA, Glen; VISSER, Gerard HA et al. Short-term and long-term effects of caesarean section on the health of women and children. Online. The Lancet. 2018, roč. 392, č. 10155, s. 1349-1357. ISSN 01406736. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/S0140-6736(18)31930-5. [cit. 2023-09-30].

TONEI, Valentina. Mother’s mental health after childbirth: Does the delivery method matter? Online. Journal of Health Economics. 2019, roč. 63, s. 182-196. ISSN 01676296. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0167629617308937?via%3Dihub. [cit. 2023-09-30].

MUKTABHANT, Benja; LAWRIE, Theresa A; LUMBIGANON, Pisake a LAOPAIBOON, Malinee. Diet or exercise, or both, for preventing excessive weight gain in pregnancy. Online. Cochrane Database of Systematic Reviews. 2015, roč. 2015, č. 6. ISSN 14651858. Dostupné z: https://www.cochranelibrary.com/cdsr/doi/10.1002/14651858.CD007145.pub3/full. [cit. 2023-09-30].

HUANG, Aiqun; XIAO, Yanhui; HU, Huanqing; ZHAO, Wei; YANG, Qi et al. Gestational Weight Gain Charts by Gestational Age and Body Mass Index for Chinese Women: A Population-Based Follow-up Study. Online. Journal of Epidemiology. 2020, roč. 30, č. 8, s. 345-353. ISSN 0917-5040. Dostupné z: https://doi.org/10.2188/jea.JE20180238. [cit. 2023-09-30].

MOORE SIMAS, Tiffany A; WARING, Molly E; SULLIVAN, Gina M T; LIAO, Xun; ROSAL, Milagros C et al. Institute of Medicine 2009 Gestational Weight Gain Guideline Knowledge: Survey of Obstetrics/Gynecology and Family Medicine Residents of the United States. Online. Birth. 2013, roč. 40, č. 4, s. 237-246. ISSN 0730-7659. Dostupné z: https://doi.org/10.1111/birt.12061. [cit. 2023-09-30].

Protože se objevily dotazy na užití probiotik, o kterém hovoříme v podcastu, přidáváme tedy na váš popud i zdroje těchto informací/přehledové rešerše na tato témata 🙂

JIANG, Wen; NI, Bin; LIU, Zhiyu; LIU, Xuan; XIE, Wanqin et al. The Role of Probiotics in the Prevention and Treatment of Atopic Dermatitis in Children: An Updated Systematic Review and Meta-Analysis of Randomized Controlled Trials. Online. Pediatric Drugs. 2020, roč. 22, č. 5, s. 535-549. ISSN 1174-5878. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/s40272-020-00410-6. [cit. 2023-10-03].

LIU, Richard T.; WALSH, Rachel F.L. a SHEEHAN, Ana E. Prebiotics and probiotics for depression and anxiety: A systematic review and meta-analysis of controlled clinical trials. Online. Neuroscience & Biobehavioral Reviews. 2019, roč. 102, s. 13-23. ISSN 01497634. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.neubiorev.2019.03.023. [cit. 2023-10-03].