53: Patchwork family

Spojení dvou rozvedených rodičů, kteří si přinášejí z předchozího vztahu do nového své děti – to je definice tzv. patchwork family. Jaké to je jako single rodič poznat jiného single rodiče a řešit nejen vztah dvou dospělých, ale také budování vztahu s partnerovými dětmi a také budování vztahu mezi dětmi? Jaká nás mohou čekat úskalí a na co se při cestě k vybudování nové „poslepované“ rodiny zaměřit? O tom je další díl našeho podcastu.

Úskalí patchwork family

Patchwork family – rodina složená ze dvou neúplných rodin. Většina z nás ji zná ze seriálu Krok za krokem anebo také z Popelky či Mrazíka, kde to moc dobře nedopadlo.

Začít randit jako single rodič dítěte není snadné, tím spíše s někým bezdětným (viz 51. díl). Řada single rodičů proto raději preferuje jiné single rodiče. Ostatně při masivní míře rozvodovosti o ně není nouze. I tady samozřejmě platí, že je důležité mít jasnou představu, co od nového vztahu čekám a jak chci, aby se nový partner podílel na výchově mých dětí. Tuto představu ale tentokrát mají (v lepším případě) obě strany a je určitě dobré už v začátku vztahu o ni začít mluvit.

Aby mohla vzniknout plnohodnotná a fungující patchwork family, kde spolu žijí v souladu nejen dospělí, ale i děti z dvou různých rodin, vyžaduje to čas. Hodně času. To obvykle prodlužuje i seznamovací část, protože ta musí zahrnovat i seznámení dětí. Ty se podle věku nejsnáze seznámí při nějakých aktivitách, které mají všechny rády – pískoviště, výlety, dovolené, společný tábor pro rodiče s dětmi apod. U početnějších rodin jde využít i postupné seznamování věkově blízkých dětí. Stejně jako v běžné rodině je však třeba počítat s tím, že ne vždy si padnou všechny děti do noty (viz již brzy 57. díl).

U patchwork family je obvykle žádoucí, aby oba rodiče zastávali rodičovské funkce pro všechny děti a aby pro všechny platila stejná pravidla. Situace, kdy tomu tak z nějakého důvodu není, obvykle vyvolávají nejen rozpory mezi sourozenci, ale i pocity nespravedlnosti u dětí, pro která platí „horší“ verze pravidel. Zároveň platí, že vaše vlastní děti neovlivní jen váš nový partner, ale i jeho děti.

V patchwork family hraje také zásadní roli uspořádání péče o děti s bývalými partnery. Je vcelku běžné, že jeden rodič může mít děti ve své péči, zatímco druhý ve střídavé (viz 49. díl), případně že jeden rodič má dvě děti v různé formě péče. Je důležité si též uvědomit, že forma uspořádání péče o jednotlivé děti se může v čase měnit, a to zejména, pokud si některé z dětí v nově vzniklé rodině už nebude připadat dobře.

Vztahy mezi dětmi

Stejně jako v běžné rodině je potřeba si uvědomit, že vychovávat více dětí je pro každého z rodičů náročnější. Zároveň, na rozdíl od běžné rodiny, na příchod nového dítěte či dokonce více dětí najednou, neměl rodič čas se připravit. Navíc se může hravě stát, že jeho partner má starší děti než on, se kterými třeba ještě nemá zkušenosti. Zároveň partner se starším dítětem si může umět s těmi mladšími hravě poradit, což v nás může mírně narušovat rodičovské sebevědomí, ale zároveň třeba i posílit obdiv k novému partnerovi.

Některé děti mohou navíc na příchod nových sourozenců reagovat velmi podobně jako když se jim narodí vlastní sourozenec (více v 55. dílu). Jiné, zejména jedináčci, zase mohou být nadšením bez sebe, že konečně mají vytouženého sourozence. Drobný problém bývá v tom, že vytoužený sourozenec – stejně jako u toho vlastního – málokdy naplní původní dětské představy o tom, jak to bude vypadat, až se bratříček či sestřička objeví.

Oba rodiče tak zejména na začátku čeká mnohem více rodičovských starostí než předtím. To je náročné zejména v situaci, kdy oba partneři potřebují taky nějaký čas pro sebe, aby se mohli pořádně seznámit, sblížit, pochopit a také se třeba v klidu domluvit na nové společné rodičovské strategii (viz 5. díl). Tím, že každý zblízka pozná fungování jiné rodiny, se totiž poměrně často stává, že každý z rodičů přehodnotí a rozšíří některé své rodičovské přístupy a postupy.

Ty rodiny, které dosáhnou počtu 3 a více dětí také čeká celá řada zásadních změn, a to jak pro rodiče, tak pro děti. Velká část aut není přizpůsobena pro více než 2 dětské autosedačky, některé děti mohou přijít o svůj vlastní pokoj, je pravděpodobné, že obě rodiny se k sobě sestěhují buď do nové společné nemovitosti, nebo do té, kde jedna z rodin bydlí, takže rodiče i děti čeká velmi citlivá změna místa, některé děti možná i změna školy/školky. Každá jedna z těch věcí je přitom zatěžující a vyžaduje čas, energii a také moře trpělivosti.

Rozdíly mezi ex

Značné utrpení může dětem z patchwork family působit odlišný přístup bývalých partnerů/biologických rodičů žijících mimo patchwork family. Je vcelku běžné, že každý člověk má trochu odlišný přístup k rodičovství. Rozpadem vztahu se však tyto rozdíly mezi partnery mohou ještě prohloubit. To samozřejmě vytváří prostor pro to, aby si dítě začalo dovozovat, že maminka nebo tatínek ho má „méně“ rád. Dokud však k dispozici nemá žádného jiného rodiče stejného pohlaví pro přímé srovnání, dokáží jeho egoobranné mechanismy řadu bolestivých interakcí s daným rodičem odstínit a vyignorovat. Dítě si toho prostě nevšimne.

V patchwork family je ale problém v tom, že dítě se dostává do každodenního kontaktu se svými nevlastními sourozenci, kteří mají jiného biologického tatínka nebo maminku, který se k nim přirozeně chová odlišně než ten jejich k nim. Běžně se tak může stát, že zatímco Pepíček z rodiny A má oba rodiče skvělé, kteří se s ním učí, podporují ho v jeho zájmech, jezdí oba, byť rozvedení, na všechny jeho zápasy apod., zatímco Mařenka z rodiny B má tatínka, který se jí moc nevěnuje a když je u něj, tak raději zajde do hospody za kamarády nebo s novou partnerkou na večeři a Mařenka se musí učit do školy sama, chodit na kroužky sama a na její taneční závody tatínek nikdy nepřijde. Jistě, přijede tam nový „tatínek“, se kterým maminka vytvořila patchwork family, ale to pro ni situaci ještě víc zhoršuje, zejména, když vidí, jak se chová k Pepíčkovi jeho maminka, která s nimi v patchwork family nežije.

Tyto v patchwork family běžně se vyskytující situace jsou zátěží jak pro dítě, tak pro jeho nového „rodiče“. Ten si může připadat tlačen do toho, aby to nevlastnímu dítěti vynahradil, což se ale v očích jeho vlastního dítěte nemusí zrovna setkat s nadšením, a nemusí se to setkat s nadšením ani u druhého biologického rodiče dítěte. Stejně tak i dítě samotné je chtě nechtě konfrontováno s tím, že druhý biologický rodič ho možná nemá tak rád, jak si původně myslelo, což ho může uvrhat do deprese.

V těchto případech je vhodné využít služeb dětského či rodinného psychoterapeuta.

Ukončení vztahu

Ukončení jakéhokoliv vztahu je pro oba partnery náročné. Pro děti je to však ještě náročnější (viz 46. díl), a to dokonce tak, že to představuje jeden z 10 Neblahých zážitků z dětství (viz 14. díl). Jak ideálně postupovat při rozvodu/odloučení rodičů vůči dětem jsme si podrobně řekli již ve 48. díle. U rozpadu patchwork family je však třeba být vůči dětem ještě výrazně citlivější, a to i proto, že to není první rodina, která se jim rozpadá. Určitě proto doporučujeme vzít si v takovém případě k ruce nejen párového terapeuta pro vyřešení vztahu mezi dospělými a jeho co nejklidnější a nejdůstojnější ukončení, ale také rodinného terapeuta, protože nově vzniklá rodina, na kterou si děti zvykli, se bude muset opět rozdělit do původních dvou neúplných rodin.

V případě rozpadu patchwork family je více než žádoucí umožnit, aby se děti z obou rodin mohly vídat aspoň mezi sebou, v ideálním případě však ale i s bývalým partnerem, pokud k němu mají hezký vztah a tento kontakt stojí. Rozpad vztahu, kde část nově získaných sourozenců zase bude bydlet někde jinde bývá pro děti extrémně zatěžující a bude vyžadovat velkou míru pozornosti rodiče, který z patchwork family odchází, ale i druhého biologického rodiče, pokud s ním má dítě kontakt.

Je také důležité připomenout, že od roku 2014 Nový občanský zákoník (zák. 89/2012 Sb.) explicitně dává právo všem dětem z patchwork family, ale i oběma partnerům, se s dětmi druhého partnera i po rozpadu vztahu vídat, a to konkrétně v § 927, který říká, že:

„Právo stýkat se s dítětem mají osoby příbuzné s dítětem, ať blízce či vzdáleně, jakož i osoby dítěti společensky blízké, pokud k nim dítě má citový vztah, který není jen přechodný, a pokud je zřejmé, že by nedostatek styku s těmito osobami pro dítě znamenal újmu. Také dítě má právo se stýkat s těmito osobami, pokud tyto osoby se stykem souhlasí.“

Stejné právo má i váš partner z patchwork family, pokud o kontakt s ním vaše dítě bude stát. Toto právo je soudně vymahatelné.