119: Obezita nejen u dětí

Dřívější smrt, deprese, úzkostné poruchy, ADHD, v pozdějším věku také Parkinsonova a Alzheimerova choroba, to vše postupem času doprovázené hypertenzí, diabetem 2. typu, metabolickými a kardiovaskulárními potížemi, rakovinou – často tou s nejvyšší mírou smrtnosti a celou řadou dalších zdravotních problémů – tak běžně vypadá život obézních lidí. V roce 2020 žilo v Evropě 4,4 milionu dětí mladších 5 let s nadváhou nebo obezitou. Mezi dětmi ve věku 5 až 19 let dosáhl v roce 2022 podíl dětí s nadváhou 23,8 % a s obezitou 8,0 %. Do roku 2035 bude nadváhou nebo obezitou trpět 40 % dětí. Více než 60 % dětí si tento problém přenese do dospělosti. U poloviny dětí tomuto problému mohou rodiče efektivně předejít, třeba i tím, že je nebudou bít. Boj proti obezitě dítěte však začíná už před jeho početím. Jak? O tom v dalším díle našeho podcastu.

Co je to obezita

Obezita je definována nadměrným uložením tuku v organismu. Podíl tuku v organismu je normálně u žen do 25–30 %, u mužů do 20–25 %.  Měření kožní impedance se dnes provádí většinou jednoduše měřením průchodu proudu mezi horními končetinami při držení přístroje v rukou. 

Obezita je dnes definována podle klinicky snadno dostupného vyšetření výšky a hmotnosti pomocí Queteletova indexu, který je dnes celosvětově označován jako index tělesné hmotnosti neboli body mass index (BMI) hmotnost v kg/(výška v m)².  To je celosvětově uznávané měřítko pro stanovení diagnózy obezity u dospělých.

Pro kavkazskou rasu jsou v dospělosti klasifikace tělesné hmotnosti:

• Podvýživa – do 18,5
• Normální hmotnost – 18,5 až 25,0
• Nadváha – 25 až 30
• Obezita 1. stupně (mírná) – 30 až 35
• Obezita 2. stupně (střední) – 35 až 40
• Obezita 3. stupně (morbidní) – nad 40

Optimální hranice je 20 až 22. Při BMI nad 30 u kavkazské rasy je 6,6 % riziko vzniku diabetu 2. typ (u vzorku populace 97 827 lidí). U národů JV Asie to ale bylo nad 23,9. Pro Asiaty je vhodné uvažovat o BMI nad 23 jako o nadváze a BMI nad 25 jako o obezitě, aspoň to tak má Korejská společnost pro studium obezity od roku 2022.

To vše ale platí jen pro dospělé(!) Vzhledem k tomu, že tělesné složení a výška se v průběhu dětství a dospívání neustále mění a vývojové trajektorie chlapců a dívek se liší, vychází definice nadváhy a obezity z hraničních hodnot specifických pro pohlaví a věk. Nejčastěji se k definici dětské nadváhy nebo obezity používají percentily poměru hmotnosti k výšce nebo indexu tělesné hmotnosti (BMI) specifické pro pohlaví a věk. Důležité je, že nejsou k dispozici žádné univerzální hraniční hodnoty pro dětskou nadváhu nebo obezitu. Světová zdravotnická organizace (WHO), Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), International Obesity Task Force (IOTF) a jednotlivé země používají pro definici dětské nadváhy nebo obezity různé hraniční hodnoty, přičemž nejnovější jsou grafy WHO, které jsou z roku 2015 a nejstarší CDC, které jsou z roku 2000. Grafy se vždy liší podle pohlaví a věku, což v dospělosti už neplatí.

Rizikové faktory vzniku obezity u dětí

Existují celkem čtyři kategorie faktorů, které ovlivňují obezitu u dětí po jejich narození.

Charakteristiky dítěte:

1. věk,
2. pohlaví,
3. spánek (viz 8. díl a kurz Jak si dát do pořádku spánek)
4. příjem stravy,
5. fyzická aktivita,
6. sedavé chování

Životní styl a chování rodičů – Před většinou faktorů jsme varovali budoucí rodiče již v 60. díle podcastu o tom, jak se připravit na rodičovství. Stravu a pohyb rodičů jsme také řešili už v 6. díle.

1. Hmotnost rodičů
2. Způsob stravování rodičů
3. Kvalita stravy rodičů
4. Znalosti o výživě rodičů – pokryli jsme díly o kojení (viz 83. díl), umělém mléku (viz 85. díl) a příkrmech (viz 87. díl)
5. Preference jídel rodičů
6. Míra fyzické aktivity rodičů
7. Kouření rodičů
8. Sledování TV rodiči (viz 97. díl)

Rodinné socio-demografické a sociální charakteristiky

1. Etnikum
2. Příjem domácnosti
3. Pracovní status
4. Úroveň vzdělání
5. Věk
6. Počet dětí
7. Tělocvik ve škole
8. Život v páru
9. Obědy ve škole
10. Interakce s vrstevníky a sourozenci
11. Dostupnost hřišť
12. Dostupnost restaurací
13. Dostupnost vysoce zpracovaných potravin

Neblahé zážitky z dětství (viz 14. díl) u dítěte (podrobněji níže)

Zároveň existují rizikové faktory pro vznik obezity u dětí, které začínají ještě v období před jejich početím respektive u žen i během těhotenství, a to z důvodu dopadů na kvalitu genetické informace pohlavních buněk, respektive během těhotenství na vývoj plodu.

U žen jde o:

• kouření,
• vysoký index tělesné hmotnosti (BMI) před otěhotněním,
• nadměrný přírůstek hmotnosti v těhotenství,
• nízká kvalita stravy nebo zánětlivý stav stravy,
• nízká úroveň fyzické aktivity nebo sedavý způsob života
• nízká úroveň nejvyššího dosaženého vzdělání

U mužů jde o:

• Kouření
• BMI
• nízká kvalita stravy nebo zánětlivý stav stravy

U obou rodičů jsou pak shodně identifikované i sociální rizikové faktory, kterými jsou:

• nízký příjem domácnosti
• pracovní status rodičů

Obezita a Neblahé zážitky z dětství

Doktorka Ladan Hashemi ze City St. George’s University London a její tým publikoval v lednu 2025 článek v časopise European Journal of Psychotraumatology o spojení Neblahých zážitků z dětství – tedy ACEs (viz 14. díl) a obezity. Ve studii na 4895 novozélandských dětí zjistila, že šest z devíti hodnocených ACE bylo spojeno s vyšším rizikem osvojení obezitogenního chování a rozvoje dětské obezity a že zkušenost s vyšším počtem ACE byla spojena s vyšším rizikem osvojení obezitogenního chování a rozvoje dětské obezity. Stejně jako Číňané ale počítá mezi ACEs i šikanu (viz 43. díl) a navíc také diskriminaci rodičů, což je fenomén, který komunistický režim plošně aplikoval na rodiny bývalých podnikatelů, emigrantů, válečných veteránů z Československých legií v Rusku, válečných veteránů ze západní fronty za 2. světové války (viz 82. díl). Bohužel její studie však nezahrnovala všech 10 mezinárodně plošně uznávaných ACEs. Chybělo třeba sexuální zneužívání, které má s obezitou jasnou prokázanou souvislost, a kvůli kterému výzkum ACEs vůbec v roce 1993 vznikl.

Která ACEs jsou v 8 letech věku spojená s obezitou:

• Fyzické zneužívání 24,8 % (viz 20. díl)
• Násilí proti matce 22,9 % (viz 50. díl)
• Odloučení nebo rozvod rodičů 22,5 % (viz 46. díl)
• Psychické onemocnění rodiče 20,2 % (viz 42. díl)
• Emoční zneužívání 20,1 % (viz 24. díl)
• Uvěznění rodiče 18,6 % (viz 54. díl)
• Diskriminace rodičů 18,1 % (viz 82. díl)
• Substanční závislost rodičů 17,7 % (viz 36. díl)
• Šikana 16,22 % (viz 43. díl)

Výzkum ukázal, že ACEs vedla k adaptaci následujících chování vedoucích k obezitě:

• Nedostatečná konzumace ovoce a zeleniny
• Časté pití slazených nápojů
• Častá konzumace fast foodu
• Žádná pravidelná/denní konzumace snídaně
• Nedostatečný spánek (pod 9 hodin denně)
• Příliš času stráveného u obrazovky (nad 2 hodiny denně)
• Nedostatek fyzické aktivity
• Příliš sedavé chování

Výskyt každého chování se výrazně lišil podle počtu ACEs. Např. u nedostatečné konzumace ovoce a zeleniny to s 1 ACE bylo 34,8 % dětí, s 2 ACEs 40,8 %, se 3 ACEs 49,0 % a u 4+ ACEs 58,0 % dětí.

U dětí se 4+ ACEs bylo nejčastější příliš času stráveného u obrazovky (61,4 % dětí), nedostatečná konzumace ovoce a zeleniny (58,0 % dětí) a nedostatek fyzické aktivity (54,1 % dětí). V případě 1 ACE byl největší problém příliš času stráveného u obrazovky (44,0 %), nedostatek fyzické aktivity (40,4 %) a nedostatek konzumace ovoce a zeleniny (34,8 %).

Boj s dětskou obezitou

Ve světě jsou vyvíjeny programy pro včasnou detekci rizikových skupin dětí, které by mohly trpět dětskou obezitou, včasnou detekci dětské obezity, i pro celkovou prevenci dětské obezity. Aktuálně jsou vyvíjeny a testovány predikční modely, které by umožnily včas detekovat potenciálně obézní dítě. Predikční modely však vyvolávají řadu etických otázek, které do teď nejsou uspokojivě vyřešeny.

Z prokazatelně fungujících preventivních programů, které jsou plošně nasazovány pro známé socio-demografické rizikové skupiny existuje například ve Francii již přes 10 let fungující Le Programme Malin zaštítěný Červeným křížem, Francouzskou pediatrickou společností a dalšími organizacemi.

Ten se snaží předejít dětské obezitě u dětí z rizikových socio-demografických skupin prostřednictvím systematických intervencí – typicky velké rodiny nebo rodiče samoživitelé. Pilotní provoz byl zahájen v roce 2012 a jen do roku 2020 programem prošlo přes 130 000 rodin do tří let věku. Rodiče jedou na třídenní vzdělávací program, a pak mají následně k dispozici online podporu, slevové kupony na zdravé potraviny a kuchyňské náčiní.

Pokud umíte francouzsky, vřele doporučujeme – jejich web obsahuje řadu důležitých informací o kojení, růstu a vývoji dětí do 3 let, spánku (spánkové rituály, změny spánkového režimu, adaptace na změnu času atd.), fyzické aktivitě, včetně zahájení chůze, tipů pro fyzickou aktivitu miminek i větších dětí apod. a času u obrazovek u dětí, ale také recepty na zdravá jídla pro celou rodinu.

Obezita a psychika v dětství

Jan Spychalski z Nezávislého veřejného komplexu zdravotnických zařízení Ministerstva vnitra a správy v Poznani spolu se svými kolegy publikoval v prosinci 2024 článek o dopadech dětské obezity na psychické zdraví v polském akademickém časopise Quality in Sport.

V něm konstatuje, že dětská obezita významně zvyšuje riziko duševních poruch, včetně deprese, úzkosti, konkrétně OCD, ADHD, poruch příjmu potravy (zejména záchvatovitého přejídání a bulimie – viz 37. díl) a schizofrenie, a to v důsledku sociální stigmatizace, neurologické nerovnováhy a environmentálních faktorů, což vyžaduje komplexní strategie prevence a léčby.

Michael Friedman, George Washington University School of Medicine a tým studentů několika amerických univerzit vydal v lednu 2025 v časopise Frontiers in Psychiatry článek o vzájemném vlivu obezity, distresu a deprese u mladých dospělých. V něm se věnovali souvislosti obezity s psychickým zdravím a popsali dva interagující začarované kruhy obezity a deprese a/nebo zvýšeného stresu.

Biologická zpětnovazební smyčka

• Obezita  => Porucha fungování HPA osy  => psychologický distres a/nebo deprese  => chronický zánět  => obezita

Sociokulturní zpětnovazební smyčka

• Obezita => Stigmatizace a chronický stres  => maladaptivní jednání jako Food to Soothe  => psychologický distres a/nebo deprese  => ztráta zájmu  => fyzická neaktivita  => obezita

Právě tyto „začarované kruhy“ činí velmi obtížným se z obezity vymanit.

Jak upozorňuje například americký neurovědec a profesor neurofarmakologie na Emory University, tak obézní lidé také vykazují poruchy fungování mozkových center pro motivaci a odměnu velmi podobné těm u lidí závislých na alkoholu nebo kokainu. Ona „ztráta zájmu“ tedy představuje opravdu podstatnou ztrátu zájmu, podobně jako u lidí s kocovinou.

Je také pravděpodobné, že podobně jako u závislých na alkoholu a kokainu bude mít obezita v případě rodiče dopady na jeho fungování s dětmi (viz 36. díl), minimálně v oblasti emočního zanedbávání (viz 26. díl), což může dále zvyšovat pravděpodobnost, že jeho děti se stanou rovněž obézní.

Obezita a psychika teenagerů

V září 2024 vyšel v Journal of Psychology and Behavioral Sciences článek od týmu lékařů z Bangladéše v čele s Mohammedem Rizwanulem Ahsanem. Ti do svého výzkumu zahrnuli celkem (bohužel jen) 84 teenagerů od nich z nemocnice. 57 % byli chlapci, 43 % dívky. 75 % bylo ve věku 10 až 14 let, 15,5 % ve věku 15 až 17 let a 9,5 % bylo starších 18 let. 69 % pacientů trpělo nadváhou, 31 % obezitou.

U těchto pacientů zjistili, že mezi teenagery s nadváhou:

• 10,34 % netrpělo psychickými potížemi.
• 72,41 % mělo emocionální problémy
• 12,07 % mělo problémy s chováním
• 3,45 % mělo ADHD
• 1,72 % mělo problémy ve vztazích s vrstevníky

Mezi teenagery s obezitou pak:

• 3,85 % netrpělo psychickými problémy
• 65,38 % mělo emocionální problémy
• 19,23 % mělo problémy s chováním
• 7,69 % mělo ADHD
• 3,85 % mělo problémy ve vztazích s vrstevníky

Výzkum tak potvrdil předchozí zjištění o dopadech nadváhy a obezity na psychiku dětí a dospívajících. Zarážející bylo jen jak velmi nízké procento takových dětí si udrželo dobré psychické zdraví.

Obezita a psychika dospělých

V lednu 2025 vyšel v časopise Frontiers in Psychiatry článek docenta farmacie z Univerzity v Neapoli Claudia Pirozziho a jeho kolegů na téma, jaká a jak obezita způsobuje neuropsychiatrická a neurodegenerativní onemocnění.

V něm hovoří o tom, že obezita kompromituje fungování bariéry mezi krevním oběhem a centrální nervovou soustavou (blood-brain barrier), což vede k jejímu postupnému poškozování. Konkrétní mechanismus změn v BBB u obézních lidí s postupujícím věkem byl podrobně popsán již v článku z Nature Molecular Psychiatry z března 2022, na který rovněž najdete odkaz v článku k aktuálnímu dílu na 13hrichurodicovstvi.cz.

Obezita vyvolává neuropsychiatrické a neurodegenerativní poruchy tím, že narušuje osu střevo-mozek, vyvolává neurologický zánět a narušuje inzulínovou signalizaci, což vede k poklesu kognitivních funkcí, depresi, úzkosti a zvýšenému riziku Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby.

Je stále zřejmější, že neurodegenerativní onemocnění a obezita mají komplexní, obousměrný vztah. Obezita, zejména ve středním věku, je spojena se zvýšeným rizikem vzniku několika neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba (AD), Parkinsonova choroba (PD) či další formy úbytku kognitivních funkcí. Tato souvislost je zprostředkována kombinací metabolických, zánětlivých a hormonálních faktorů, které ovlivňují zdraví mozku. Tyto faktory mají společné biologické mechanismy, včetně chronického zánětu, inzulinové rezistence, hormonálních změn (leptin a adipokiny), oxidačního stresu a související mitochondriální dysfunkce a změněné střevní mikroflóry.

Metazánět, klíčový rys mnoha neurodegenerativních onemocnění vyvolaných dysmetabolismem, narušuje BBB a spouští neurozánět. Neurozánět zase urychluje poškození neuronů a přispívá k progresi onemocnění. Důsledně vzato obezita zvyšuje produkci volných radikálů a snižuje antioxidační obranu, což vede k oxidačnímu stresu (a vzniku nádorových onemocnění), což spolu se zhoršenou funkcí mitochondrií poškozuje buněčné struktury včetně tuků, bílkovin a DNA, což urychluje degeneraci neuronů a dalších mozkových buněk.

Matthew Vowels z Univerzity v Lausanne spolu s jeho ženou Laurou a Jilly Gibson-Miller z University of Sheffield publikovali v červenci 2024 v Plos One článek na téma spojitosti mezi obezitou a špatným psychickým zdravím během pandemie COVID-19. V něm ukázali na souvislost mezi obezitou a zvýšeným výskytem generalizované úzkostné poruchy i deprese. Výstupem bylo, že zatímco obézní lidé na začátku COVIDu trpěly vyšší mírou GAD i MDD, tak po 25 měsících, se rozdíl mezi obézní a zdravou populací v incidenci obou psychických onemocnění podstatně zvýšil (u deprese dokonce znásobil). Lidé s nadváhou přitom také trpěli o něco častějším výskytem GAD a MDD než běžná populace, ale v průběhu pandemie se rozdíl mezi nimi zvýšil jen nepatrně.

Když obézní děti dospějí

V prosinci 2024 publikovala Natalia Pacocha se svými kolegy z lékařské fakulty na Univerzitě ve Varšavě v International Journal of Innovative Technologies in Social Science rešerši na téma dlouhodobé dopady obezity v dětství a dospívání na fyzické a psychické zdraví: Implikace pro dospělý život.

Článek začíná slovy: „Zdravotní problémy související s obezitou mohou začít již v dětství. Výzkumy ukazují, že více než polovina obézních dětí a dospívajících má alespoň jeden kardiovaskulární rizikový faktor nebo klinický marker a čtvrtina z nich dva nebo více. Mnoho obézních dospívajících navíc s obezitou bojuje i v dospělosti, což může vést k vyššímu riziku vzniku kardiovaskulárních a metabolických poruch, rakoviny a psychických problémů.“

V něm popisuje sadu konkrétních dopadů dětské obezity na:

Psychických onemocnění – konkrétně depresí, úzkostných poruch a sníženého sebevědomí.Navíc značný počet dospívajících, kteří trpí restriktivními poruchami příjmu potravy, měl v dětství nadváhu nebo obezitu. Jiné studie pak přidávají ADHD, schizofrenii a v pozdějším věku i neurodegenerativní onemocnění – Alzheimerovu a Parkinsonovu chorobu – a pokles kognitivních funkcí.

Několika typů nádorových onemocnění – konkrétně rakoviny střev, žlučníku, ledvin, jater, úst/hltanu/hrtanu, jícnu, vaječníků, slinivky břišní, prostaty, žaludku a dělohy. A dále také non-Hodgkinovu lymfomu. Jeden z dlouhodobých výzkumů ukázal na souvislostmezi zvýšeným indexem tělesné hmotnosti v pozdním dětství (8-14 let) a vyšším rizikem vzniku nádorových onemocnění v dospělosti. Stejná souvislost se neprokázala u skupiny obézních dětí v raném dětství (2-8 let).

Kardiovaskulárních a metabolických onemocnění – konkrétně hypertenze (vysoký krevní tlak), dyslipidémie, nealkoholického tuku v játrech, hyperurikémie (zvýšená hladina kyseliny močové v krvi), hyperinzulinémie nebo inzulínová rezistence. Chronický zánět a hormonální poruchy provázející obezitu již u dětí mohou způsobit cévní změny, které následně mohou vést k časnější ateroskleróze a dřívějšímu výskytu kardiovaskulárních onemocnění v dospělosti, ještě před 50. rokem života, a to včetně cévní mozkové příhody a infarktu myokardu.Bylo zaznamenáno, že 30 % dětí s obezitou je vystaveno zvýšenému krevnímu tlaku ve srovnání s 5 % dětí s normální tělesnou hmotností.

Diabetu 2. typu – riziko jeho vzniku se dramaticky zvyšuje, pokud k nástupu obezity dojde kolem 7. roku věku, tedy před pubertou, a to i v případě, že tělesná hmotnost byla předtím normální. Dále bylo prokázáno, že za každé 2 roky trvání obezity se může riziko vzniku diabetu mellitu 2. typu zvýšit až o 14 %. Nicméně riziko diabetu 2. typu lze významně snížit i minimálním snížením hmotnosti před začátkem puberty. Zajímavé je, že bylo zjištěno, že výskyt diabetu 2. typu u dětí, kterým se podařilo zhubnout, je srovnatelný s dětmi, které nikdy obézní nebyly.

Mezi zdravotní dopady obezity ale patří také třeba zhoršení astmatu a jeho přetrvání do dospělosti, nemoci pohybového aparátu, obstrukční spánková apnoe (ta sama o sobě radikálně zvyšuje mnohá zdravotní rizika), poškození reprodukčního zdraví atd.

Jak se dostat z obezity

Obezita je komplexní psychosomatické onemocnění. Obezita mění fungování mnoha procesů v těle, které negativně ovlivňují psychiku a mění chování člověka na obezitogenní (tj. způsobující obezitu), což maří snahy člověka se z obezity vyléčit. Obezita navíc zasahuje centra pro motivaci a odměnu, což činí obtížným ve svém životě implementovat jiné než stávající vzorce chování.

Pro boj s tak komplexním onemocněním je potřeba komplexní přístup a tým odborníků, jakými jsou:

• Obezitolog, který coby specialista na onemocnění obezitou zastřeší celou léčbu
• Diabetolog, specialista na léčbu a prevenci diabetu, který se zejména u lidí starších 40 let s obezitou často pojí
• Nutriční terapeut, zdravotnický pracovník a absolvent stejnojmenného oboru na lékařské fakultě, který se specializuje na léčbu založenou na výživě, zejména v individuálním kontextu daného člověka a nemocí, kterými trpí.
• Fyzioterapeut pomáhá nastavit správně cvičení tak, aby dokázal člověk snáze hubnout, a zároveň aby cvičením neohrozil svůj pohybový aparát a případně se rovnou naučil nové zdravé pohybové vzorce. Při masivním snížení hmotnosti se mění těžiště těla, i zátěž jeho jednotlivých částí. Fyzioterapie může zabránit některým potížím, které by třeba mohly znemožnit na nějakou dobu cvičení, a tím i hubnutí.
• Psychiatr může pomoci s farmakologickou léčbou deprese, která je s obezitou obvykle spojena a stejně tak může být potřeba při dalších, méně častých, komplikacích obezity jako je ADHD nebo schizofrenie.
• Psychoterapeut může být obéznímu člověku důležitou oporou, a to nejen při léčbě deprese, ale i při potýkání se s narušenou funkcí mozkových center pro motivaci a odměnu, což je typický dopad obezity. Řada obézních pacientů má také nízké sebevědomí a prožila ve svém životě šikanu. Mnohdy je také potřeba opečovat s obezitou související poruchu příjmu potravy, i pomoci klientovi odstranit obezitogenní chování.
• Kouč může být zase oporou v tom, že pomůže obéznímu člověku podporovat jeho vnitřní motivaci, hledat jeho cestu náročným procesem hubnutí, a pomůže mu zbavit se obezitogenních chování jednou pro vždy.

Kde hledat pomoc

Rodičovská linka

Adresář České asociace pro psychoterapii

Adresář České psychoterapeutické společnosti ČLS JEP (terapeuti pracující primárně ze zdravotního pojištění)

Portál, kde najdete aktuálně volné psychoterapeuty v ČR

Poslechněte si náš podcast

Pro další informace

USDA Dietary Guidelines 2020 – 2025 (EN)

Le Program Malin (FR)

The Mayo Clinic Diet, 3rd edition: Reshape your life with science-based habbits

Základní doporučení pro rodiče a děti pro léčbu dětské obezity, FN Brno

Jak je definovaná obezita, NZIP

Ethnicity-Specific BMI Cutoffs for Obesity Based on Type 2 Diabetes Risk in England, American College of Cardiology

DE ONIS, Mercedes. 4.1 The WHO Child Growth Standards. Online. In: KOLETZKO, B.; BHATIA, J.; BHUTTA, Z.A.; COOPER, P.; MAKRIDES, M. et al. (ed.). Pediatric Nutrition in Practice. World Review of Nutrition and Dietetics. S. Karger, 2015, s. 278-294. ISBN 978-3-318-02690-0. Dostupné z: https://doi.org/10.1159/000360352. [cit. 2025-05-24]. – růstové standardy WHO

COLE, T. J. a LOBSTEIN, T. Extended international ( IOTF ) body mass index cut‐offs for thinness, overweight and obesity. Online. Pediatric Obesity. 2012, roč. 7, č. 4, s. 284-294. ISSN 2047-6302. Dostupné z: https://doi.org/10.1111/j.2047-6310.2012.00064.x. [cit. 2025-05-24]. – růstové standardy IOTF

Kuczmarski RJ, Ogden CL, Guo SS, Grummer-Strawn LM, Flegal KM, Mei Z, Wei R, Curtin LR, Roche AF, Johnson CL. 2000 CDC Growth Charts for the United States: methods and development. Vital Health Stat 11. 2002 May;(246):1-190. PMID: 12043359. – růstové standardy CDC

FRIEDMAN, Michael; CHANG, Ryan; AMIN, Zahir Malik; RAJAN, Tanuja; SINGH, Rahul et al. Understanding the bidirectional association between obesity and risk of psychological distress and depression in young adults in the US: available evidence, knowledge gaps, and future directions. Online. Frontiers in Psychiatry. 2025, roč. 15. ISSN 1664-0640. Dostupné z: https://doi.org/10.3389/fpsyt.2024.1422877. [cit. 2025-05-24].

SHI, Yipu; DE GROH, Margaret a MORRISON, Howard. Perinatal and Early Childhood Factors for Overweight and Obesity in Young Canadian Children. Online. Canadian Journal of Public Health. 2013, roč. 104, č. 1, s. e69-e74. ISSN 0008-4263. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/BF03405658. [cit. 2025-05-24].

TOSCHKE, André Michael; RÜCKINGER, Simon; BÖHLER, Eva a VON KRIES, Rüdiger. Adjusted population attributable fractions and preventable potential of risk factors for childhood obesity. Online. Public Health Nutrition. 2007, roč. 10, č. 9, s. 902-906. ISSN 1368-9800. Dostupné z: https://doi.org/10.1017/S136898000725846X. [cit. 2025-05-24].

BAKER, Jennifer L.; OLSEN, Lina W. a SØRENSEN, Thorkild I.A. Childhood Body-Mass Index and the Risk of Coronary Heart Disease in Adulthood. Online. New England Journal of Medicine. 2007, roč. 357, č. 23, s. 2329-2337. ISSN 0028-4793. Dostupné z: https://doi.org/10.1056/NEJMoa072515. [cit. 2025-05-24].

BERENSON, Gerald S.; SRINIVASAN, Sathanur R.; XU, Ji Hua a CHEN, Wei. Adiposity and Cardiovascular Risk Factor Variables in Childhood Are Associated With Premature Death From Coronary Heart Disease in Adults: The Bogalusa Heart Study. Online. The American Journal of the Medical Sciences. 2016, roč. 352, č. 5, s. 448-454. ISSN 00029629. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.amjms.2016.08.006. [cit. 2025-05-24].

FRANKS, Paul W.; HANSON, Robert L.; KNOWLER, William C.; SIEVERS, Maurice L.; BENNETT, Peter H. et al. Childhood Obesity, Other Cardiovascular Risk Factors, and Premature Death. Online. New England Journal of Medicine. 2010, roč. 362, č. 6, s. 485-493. ISSN 0028-4793. Dostupné z: https://doi.org/10.1056/NEJMoa0904130. [cit. 2025-05-24].

TUNG, Joanna Y. L.; POON, Grace W. K.; DU, Juan a WONG, Kenneth K. Y. Obesity in children and adolescents: Overview of the diagnosis and management. Online. Chronic Diseases and Translational Medicine. 2023, roč. 9, č. 2, s. 122-133. ISSN 2589-0514. Dostupné z: https://doi.org/10.1002/cdt3.58. [cit. 2025-05-24].

RICHMOND, T K; THURSTON, I; SONNEVILLE, K; MILLIREN, C E; WALLS, C E et al. Racial/ethnic differences in accuracy of body mass index reporting in a diverse cohort of young adults. Online. International Journal of Obesity. 2015, roč. 39, č. 3, s. 546-548. ISSN 0307-0565. Dostupné z: https://doi.org/10.1038/ijo.2014.147. [cit. 2025-05-24].

HAAM, Ji-Hee; KIM, Bom Taeck; KIM, Eun Mi; KWON, Hyuktae; KANG, Jee-Hyun et al. Diagnosis of Obesity: 2022 Update of Clinical Practice Guidelines for Obesity by the Korean Society for the Study of Obesity. Online. Journal of Obesity & Metabolic Syndrome. 2023, roč. 32, č. 2, s. 121-129. ISSN 2508-6235. Dostupné z: https://doi.org/10.7570/jomes23031. [cit. 2025-05-24].

BRISBOIS, T. D.; FARMER, A. P. a MCCARGAR, L. J. Early markers of adult obesity: a review. Online. Obesity Reviews. 2012, roč. 13, č. 4, s. 347-367. ISSN 1467-7881. Dostupné z: https://doi.org/10.1111/j.1467-789X.2011.00965.x. [cit. 2025-05-24].

MONASTA, L.; BATTY, G. D.; CATTANEO, A.; LUTJE, V.; RONFANI, L. et al. Early‐life determinants of overweight and obesity: a review of systematic reviews. Online. Obesity Reviews. 2010, roč. 11, č. 10, s. 695-708. ISSN 1467-7881. Dostupné z: https://doi.org/10.1111/j.1467-789X.2010.00735.x. [cit. 2025-05-24].

WOO BAIDAL, Jennifer A.; LOCKS, Lindsey M.; CHENG, Erika R.; BLAKE-LAMB, Tiffany L.; PERKINS, Meghan E. et al. Risk Factors for Childhood Obesity in the First 1,000 Days. Online. American Journal of Preventive Medicine. 2016, roč. 50, č. 6, s. 761-779. ISSN 07493797. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.amepre.2015.11.012. [cit. 2025-05-24].

FLEMING, Tom P; WATKINS, Adam J; VELAZQUEZ, Miguel A; MATHERS, John C; PRENTICE, Andrew M et al. Origins of lifetime health around the time of conception: causes and consequences. Online. The Lancet. 2018, roč. 391, č. 10132, s. 1842-1852. ISSN 01406736. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/S0140-6736(18)30312-X. [cit. 2025-05-24].

LECORGUILLÉ, Marion; SCHIPPER, Mireille C.; O’DONNELL, Aisling; AUBERT, Adrien M.; TAFFLET, Muriel et al. Impact of parental lifestyle patterns in the preconception and pregnancy periods on childhood obesity. Online. Frontiers in Nutrition. 2023, roč. 10. ISSN 2296-861X. Dostupné z: https://doi.org/10.3389/fnut.2023.1166981. [cit. 2025-05-24].

NAVARRO, Pilar; MEHEGAN, John; MURRIN, Celine M.; KELLEHER, Cecily C. a PHILLIPS, Catherine M. Associations between a maternal healthy lifestyle score and adverse offspring birth outcomes and childhood obesity in the Lifeways Cross-Generation Cohort Study. Online. International Journal of Obesity. 2020, roč. 44, č. 11, s. 2213-2224. ISSN 0307-0565. Dostupné z: https://doi.org/10.1038/s41366-020-00652-x. [cit. 2025-05-24].

SHREWSBURY, Vanessa a WARDLE, Jane. Socioeconomic Status and Adiposity in Childhood: A Systematic Review of Cross‐sectional Studies 1990–2005. Online. Obesity. 2008, roč. 16, č. 2, s. 275-284. ISSN 1930-7381. Dostupné z: https://doi.org/10.1038/oby.2007.35. [cit. 2025-05-24].

JUONALA, Markus; MAGNUSSEN, Costan G.; BERENSON, Gerald S.; VENN, Alison; BURNS, Trudy L. et al. Childhood Adiposity, Adult Adiposity, and Cardiovascular Risk Factors. Online. New England Journal of Medicine. 2011, roč. 365, č. 20, s. 1876-1885. ISSN 0028-4793. Dostupné z: https://doi.org/10.1056/NEJMoa1010112. [cit. 2025-05-24].

WEBER, Martina; GROTE, Veit; CLOSA-MONASTEROLO, Ricardo; ESCRIBANO, Joaquín; LANGHENDRIES, Jean-Paul et al. Lower protein content in infant formula reduces BMI and obesity risk at school age: follow-up of a randomized trial. Online. The American Journal of Clinical Nutrition. 2014, roč. 99, č. 5, s. 1041-1051. ISSN 00029165. Dostupné z: https://doi.org/10.3945/ajcn.113.064071. [cit. 2025-05-24].

TOTZAUER, Martina; ESCRIBANO, Joaquin; CLOSA‐MONASTEROLO, Ricardo; LUQUE, Veronica; VERDUCI, Elvira et al. Different protein intake in the first year and its effects on adiposity rebound and obesity throughout childhood: 11 years follow‐up of a randomized controlled trial. Online. Pediatric Obesity. 2022, roč. 17, č. 12. ISSN 2047-6302. Dostupné z: https://doi.org/10.1111/ijpo.12961. [cit. 2025-05-24].

JANSEN, Pauline W; DERKS, Ivonne P M; BATENBURG, Amber; JADDOE, Vincent W V; FRANCO, Oscar H et al. Using Food to Soothe in Infancy is Prospectively Associated with Childhood BMI in a Population-Based Cohort. Online. The Journal of Nutrition. 2019, roč. 149, č. 5, s. 788-794. ISSN 00223166. Dostupné z: https://doi.org/10.1093/jn/nxy277. [cit. 2025-04-24].

STIFTER, Cynthia A. a MODING, Kameron J. Infant temperament and parent use of food to soothe predict change in weight-for-length across infancy: early risk factors for childhood obesity. Online. International Journal of Obesity. 2018, roč. 42, č. 9, s. 1631-1638. ISSN 0307-0565. Dostupné z: https://doi.org/10.1038/s41366-018-0006-4. [cit. 2025-04-24].

MIHRSHAHI, Seema a BAUR, Louise A. What exposures in early life are risk factors for childhood obesity? Online. Journal of Paediatrics and Child Health. 2018, roč. 54, č. 12, s. 1294-1298. ISSN 1034-4810. Dostupné z: https://doi.org/10.1111/jpc.14195. [cit. 2025-05-24].

ROBINSON, Thomas N.; BANDA, Jorge A.; HALE, Lauren; LU, Amy Shirong; FLEMING-MILICI, Frances et al. Screen Media Exposure and Obesity in Children and Adolescents. Online. Pediatrics. 2017, roč. 140, č. Supplement_2, s. S97-S101. ISSN 0031-4005. Dostupné z: https://doi.org/10.1542/peds.2016-1758K. [cit. 2025-05-24].

LEBLANC, Allana G.; SPENCE, John C.; CARSON, Valerie; CONNOR GORBER, Sarah; DILLMAN, Carrie et al. Systematic review of sedentary behaviour and health indicators in the early years (aged 0–4 years). Online. Applied Physiology, Nutrition, and Metabolism. 2012, roč. 37, č. 4, s. 753-772. ISSN 1715-5312. Dostupné z: https://doi.org/10.1139/h2012-063. [cit. 2025-05-24].

TIMMONS, Brian W.; LEBLANC, Allana G.; CARSON, Valerie; CONNOR GORBER, Sarah; DILLMAN, Carrie et al. Systematic review of physical activity and health in the early years (aged 0–4 years). Online. Applied Physiology, Nutrition, and Metabolism. 2012, roč. 37, č. 4, s. 773-792. ISSN 1715-5312. Dostupné z: https://doi.org/10.1139/h2012-070. [cit. 2025-05-24].

HASHEMI, Ladan; GHASEMI, Maryam; MELLAR, Brooklyn; GULLIVER, Pauline; MILNE, Barry et al. Associations between specific and cumulative adverse childhood experiences, childhood obesity, and obesogenic behaviours. Online. European Journal of Psychotraumatology. 2025, roč. 16, č. 1. ISSN 2000-8066. Dostupné z: https://doi.org/10.1080/20008066.2025.2451480. [cit. 2025-05-24].

SPYCHALSKI, Jan; MUSIAŁ, Mikołaj; SPYCHALSKA, Maria; DYLIK, Adrianna; GRYCZYŃSKA, Weronika et al. The Impact of Childhood Obesity on Mental Health: A Comprehensive Review. Online. Quality in Sport. 2024, roč. 36. ISSN 2450-3118. Dostupné z: https://doi.org/10.12775/QS.2024.36.56639. [cit. 2025-05-24].

VOWELS, Matthew J.; VOWELS, Laura M.; GIBSON-MILLER, Jilly a GUMÀ, Jordi. Longitudinal evidence over 2 years of the pandemic shows that poor mental health in people living with obesity may be underestimated. Online. PLOS ONE. 2024, roč. 19, č. 7. ISSN 1932-6203. Dostupné z: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0305627. [cit. 2025-05-24].

PIROZZI, Claudio; OPALLO, Nicola; DEL PIANO, Filomena; MELINI, Stefania a LAMA, Adriano. Body and mind: how obesity triggers neuropsychiatric and neurodegenerative disorders. Online. Frontiers in Psychiatry. 2025, roč. 15. ISSN 1664-0640. Dostupné z: https://doi.org/10.3389/fpsyt.2024.1524555. [cit. 2025-05-24].

KNOX, Emily G.; ABURTO, Maria R.; CLARKE, Gerard; CRYAN, John F. a O’DRISCOLL, Caitriona M. The blood-brain barrier in aging and neurodegeneration. Online. Molecular Psychiatry. 2022, roč. 27, č. 6, s. 2659-2673. ISSN 1359-4184. Dostupné z: https://doi.org/10.1038/s41380-022-01511-z. [cit. 2025-05-24]. – slíbený článek o obezitě a narušení blood-brain barrier

ABU ZAHRA, Mahmoud; PESSIN, Jeffrey a RASTOGI, Deepa. A clinician’s guide to effects of obesity on childhood asthma and into adulthood. Online. Expert Review of Respiratory Medicine. 2024, roč. 18, č. 10, s. 759-775. ISSN 1747-6348. Dostupné z: https://doi.org/10.1080/17476348.2024.2403500. [cit. 2025-05-24].

Naše hluboké poděkování patří projektu Early Nutrition Programming Project pod patronátem Ludwig-Maximilians Universität München.