Jsou doma s dětmi a spíše si to užívají, a navíc si připadají jako dobré mámy. Přesto je něco tíží a postupně semílá. 63,5 % z nich trápí sociální izolace, většinou kvůli vnějším faktorům jako je absence hlídání, přesvědčení, že na mateřské či rodičovské vlastně mají být sociálně izolované, nebo nedostatek peněz. 54,2 % z nich bojuje s nedostatkem volného času a třetina z nich pro sebe má za týden ani ne dvě hodiny času. Taková je realita českých matek, které jsou doma s dětmi. Jak vypadá běžný den v sociální izolaci a jaké faktory k ní (nejen) u matek na rodičovské dovolené vedou? A jak s nimi aktivně bojují v zahraničí? O tom všem si řekneme v dalším díle podcastu.
Jak se žije matkám na rodičovské dovolené
Jak vypadá život českých matek na mateřské a rodičovské dovolené? To byla otázka, kterou se ve své diplomové práci v roce 2019 na Fakultě humanitních studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně zabývala Lenka Langarové. Zajímala se o to zejména kvůli fenoménu sociální izolace žen, které jsou doma s dětmi, který jí z celkem 104 oslovených žen potvrdilo 63,5 % z nich. A co všechno zjistila?
75 % oslovených matek si rodičovskou spíše nebo určitě užívalo, 9,6 % si ji určitě neužívalo.
61,6 % respondetek si připadalo jako matka velmi kompetentní (tj. 8 a více z 10 bodů na subjektivní hodnotící škále).
Matkám ve společenském životě bránilo hlavně:
- 54,2 % nedostatek volného času
- 19,6 % nedostatek financí
- 16,5 % nedostatek volnočasových aktivit (obvykle kvůli vzdálenosti od nich)
- V ostatních odpovědích figurovaly: nedostatek energie, kojení, absence hlídání, zákaz manžela nebo to, že se maminka nechtěla vzdalovat od dětí
80,8 % matek postrádalo podporu státu v socializaci na RD/MD. Přitom v mnoha zemích takové programy velmi úspěšně fungují (řeč bude ještě např. o dánském programu).
Klíčovým faktorem, se kterým maminky měly problém, byl čas pro sebe. 40,3 % respondentek si ho nedokázalo nalézt. A kolik času pro sebe měly české maminky v průměru za týden?
- Méně než 1 hodinu 11,5 %
- 1 až 2 hodiny 25 %
- 3 až 5 hodin 19,2 %
- Pravidelně 1 až 2 hodiny 5,8 %
- 1 až 2 hodiny za den vícekrát týdně 13,5 %
- 2 hodiny za den vícekrát týdně 3,9 %
- Celý půlden 5,8 %
- Celý den 1,9 %
- Kolik potřebuji 11,5 %
Problém sociální izolace matek na MD/RD se ukázal být poměrně komplexním a ne všechny jím trpěly. Některé to považovaly naopak za benefit.
- 38,5 % respondentek uvedlo, že se nechce seznamovat s jinými ženami na MD/RD, třetina žen se určitě chce seznamovat
- 28,8 % respondentek netoužilo po sociálním kontaktu
- Pro 48,1 % matek bylo těžké odpoutat se od dítěte ve prospěch času pro sebe a pro 19,2 % to určitě těžké nebylo
Faktory vedoucí k sociální izolaci matek na MD/RD
V sociální izolaci si dle vlastního výzkumu Lenky Langarové připadalo celkem 63,5 % respondetek a určitě si tak nepřipadalo 11,5 % respondentek.
I když většina žen si připadala sociální izolovaných, žily obvykle v blízkém sociálním prostředí (partner, rodiče, kamarádky apod.), které je v socializaci podporovalo. Konkrétně:
- 38,5 % určitě mělo podporu svého blízkého prostředí
- 32,7 % jí spíše mělo
- 17,3 % spíš ne
- A 11,5 % ji určitě nemělo.
60,6 % z těch, co si připadalo izolovaných, uvedlo jako hlavní příčinu vnější faktory (stát nevytváří podmínky, mateřská role je spojena s určitou izolací, obětováním). Pro zbytek to byly vnitřní faktory (neumím si zařídit život tak, jak bych chtěla – najít si čas pro sebe, nechce se mi vzdělávat, je pro mne těžké odpoutat se od dítěte apod.).
Hlavní vnější faktory sociální izolace byly:
- 38,7 % Absence hlídání a pomoci
- 20,4 % přesvědčení, že to je součást MD/RD
- 18,6 % nedostatek peněz
- 14,2 % místo pobytu
- 8,1 % jiné – většinou obdoby předchozích období, sociální aktivity moc daleko od bydliště, nebo kojení
Mezi hlavní vnitřní faktory sociální izolace patřily:
- 18,5 % Žena má být hlavně s dítětem
- 18,5 % Neumím si pro sebe najít čas
- 15,1 % Neumím navazovat kontakty
- 13,4 % MD/RD mě vyčerpává, nemám chuť a energii
- 11,8 % Jsem spíše introvert
- 11,8 % Špatná volba partnera
- 6,7 % jsem pohodlná být aktivní
- 4,2 % jiné „S jinými matkami si nerozumím a mé kamarádky děti nemají a připadá mi, že už si s nimi tolik nerozumím.“, „Neschopnost opustit dítě“.
Převládající sociální kontakty matek na rodičovské tvořily:
- Kamarádky z dřívějška 61,5 %
- Matky v obdobné situaci 19,3 %
- Jiné 14,4 % – většinou manžel a příbuzní
- Pracovní kontakty 2,9 %
- Noví přátelé 1,9 %
Za zmínku stojí i fakt, že řada žen na rodičovské dovolené přijde o své kamarádky z dřívějška. Často se to děje kvůli odlišným životním fázím (nemají ještě jiné děti/mají výrazně jinak staré děti), kvůli odlišným názorům na výchovu, někdy i kvůli tomu, že je pro ně těžké poslouchat ty kamarádky, které se mají výrazně lépe/hůř nebo kvůli stěhování, ať už vlastnímu, nebo kamarádek.
Dánský program prevence sociální izolace matek na rodičovské dovolené
V Dánsku existuje státem řízený program prevence sociální izolace matek, respektive jejich aktivní sociální podpory, a to formou mateřských skupin. Program má v gesci Sundhedsplejen – systém komunálních zdravotních sester, který přebírá péči o matku a novorozence po jejich propuštění z porodnice.
Sundhedsplejen zajistí během prvních 8 – 10 měsíců života dítěte 5–6 plánovaných domácích návštěv komunitní sestry (účast je dobrovolná, ale reálně 95–99 % rodin se účastní), která pomáhá novopečeným rodičům s péčí o miminko (typicky kojení (viz 83. díl) nebo výživa UM (viz 85. díl), koupání, přebalování, řešení prvních infektů, zavádění příkrmů (viz 87. díl)) a zodpovídá případné dotazy rodičů.
Každá sestra má v daném regionu na starosti několik maminek, za kterými dochází pravidelně domů. Když je miminku 1 měsíc, pozve maminku do skupiny dalších 5 až 7 maminek (které obstarává). Účast v mødregrupper je opět dobrovolná. Vybrat skupinu si lze ale dříve, maminka na místní skupiny dostane kontakt v brožuře v péči o maminku a dítě, kterou dostane po porodu (tyto brožury jsou běžné v mnoha státech, včetně sousedního Bavorska).
Skupina matek se skládá z žen, které rodily přibližně ve stejném období. Zároveň je možné se se setkat s mixem prvorodiček a vícečetných matek. Existují i specializované skupiny pro mladé matky, multikulturní skupiny, pro zranitelné matky (ty dostanou i rodinného poradce) nebo matky předčasně narozených dětí (viz 95. díl). Některé mateřské skupiny se scházejí několikrát týdně, zatímco jiné jednou za měsíc. Záleží zcela na konkrétní skupině.
Mateřská skupina má mnoho výhod:
- Může být fajn setkávat se s dalšími ženami, které mají děti.
- Můžete získat podporu od jiných čerstvých matek, které možná přesně vědí, jak se cítíte.
- Můžete zažít důvěrný prostor, kde si můžete popovídat o dilematech a výzvách.
- Může to být odpočinek od každodenního života o samotě doma na mateřské dovolené.
- Můžete se s ostatními ve stejné situaci pohádat, vzájemně si dávat dobré rady nebo si prostě jen dát prostor pro reptání a úlevu.
Okolnosti početí dítěte a sociální izolace
O tom, do jaké míry si matka na rodičovské dovolené bude, či nebude připadat sociálně izolovaná, často rozhodují už okolnosti početí dítěte.
Ne/plánované otěhotnění
Pokud žena neplánovaně otěhotní, je ve znevýhodněné situaci. Část těhotenství totiž stráví vyrovnáváním se s nečekanou situací, se kterou se ovšem musí srovnat i její partner. Teprve potom přicházejí na řadu praktické otázky, jak se na příchod miminka připravit. Jenže rodiče, kteří těhotenství plánují dopředu, se mnohdy na příchod dítěte i situaci poté připravují měsíce až roky. V přípravné fázi jde přitom řešit i otázky hlídání dítěte, změny pracovního režimu (nebo i zaměstnání) partnera apod. O tom, co vede k početí, máme 68. díl podcastu a o tom, jak se neplánovanému početí vyhnout je pak 98. díl.
Dřívější ztráta dítěte
Pokud žena a/nebo pár má za sebou předchozí potrat (viz 65. díl) nebo dokonce smrt dítěte, velkou měrou to promluví do toho, jak moc bude žena komfortní s tím opouštět dítě, až se narodí. Výzkum Lenky Langarové přitom ukázal, že pro 48,1 % matek bylo těžké odpoutat se od dítěte ve prospěch času pro sebe. Pro ty, které si prošly takto bolestivou životní zkušeností to bývá těžší, zejména tehdy, pokud si ji dostatečně nezpracovaly. Někdy podobnými symptomy trpí dokonce i ženy, které si prošly umělým přerušením těhotenství (viz 67. díl) z vlastního rozhodnutí. Řada z nich totiž věří častému mýtu, že po něm je těžší či dokonce až nemožné otěhotnět.
Historie léčby neplodnosti
Také ženy/páry, které si prošly léčbou neplodnosti (viz 71. díl) mívají větší sklon k sociální izolaci. Avšak v tomto případě ji často nevnímají negativně. Dítě berou jako dar a díky tomu, co všechno musely obětovat tomu, aby otěhotněly, jsou na sociální izolaci při rodičovské dovolené připravenější. Mnohdy to sice není tak, že by je netrápila, ale intenzita, s jakou sociální izolaci prožívají, je ve srovnání s utrpením při marném snažení se o početí dítěte pro ně mnohdy zanedbatelná.
Jihokorejský program postpartum péče o matky
Jak pomoci ženám, aby se daly po porodu co nejrychleji dohromady, aby mohly dál co nejvíce žít spokojeným a sociálně naplněným životem jako před porodem? To je otázka, kterou řešila jihokorejská vláda, když začala masivně podporovat vznik Sanhujoriwon – tedy center poporodní péče. Ty dnes existují jak soukromá – plně hrazená rodiči, tak veřejná – hrazená z veřejného pojištění.
Sanhujoriwon simuluje dřívější tradici, kdy o matku a novorozence pečovala celá rodina. Ta se starala o vaření, úklid a veškeré domácí práce, ale i o miminko, aby se matka mohla soustředit na zotavení po porodu. Sanhujoriwon jsou zdravotnická zařízení, připomínající luxusní hotel s luxusní restaurací a wellness spa, kde péči o novorozence převezmou zdravotní sestry a matka dostává specializovanou lékařskou péči, aby se co nejrychleji zotavila po porodu. Obvykle tam jezdí prvorodičky, protože péče o starší děti není většinou zajištěna. V roce 2012 využilo Sanhujoriwon 50 % rodiček.
V některých velkých městech navíc existují programy domácí péče o novorozence i rodiče. Příkladem budiž program Seoul Baby Health First Step Project v Soulu. Jeho cílem je pečovat o rodiče a dítě od těhotenství až do dvou let dítěte formou domácích návštěv porodních sester/ sociálního pracovníka (obdobný program je ve světě zcela běžný a rozšířený, u nás něco podobného nabízí například porodnice Frýdek-Místek).
Typický harmonogram vypadá následovně:
- 0–6 týdnů po porodu – návštěvy každý týden
- 7–12 týdnů – každé 2 týdny
- 13–26 týdnů – každé 3 týdny
- 27–52 týdnů – každých 6 týdnů
- 53–103 týdny (tedy až do 2 let) – každé 2 měsíce
Obsahem návštěv pak je péče o zdraví matky, psychické zdraví, interakce s dítětem, rozvoj dítěte, podpora rodičovské role, zapojení otce do péče o dítě a matku, nastavení zdravého stravování a cvičení po porodu.
Sociální život matky před těhotenstvím a sociální izolace
Do sociální izolace matek na rodičovské do značné míry promlouvá i jejich život před ní.
Klíčová je zejména podpůrná sociální síť před těhotenstvím, kterou si žena stihla vybudovat. Ta je samozřejmě podstatná i kdykoliv jindy v životě, protože právě kamarádské vztahy jsou tím, co nám pomáhá v těžkých životních situacích. V případě rodičovské dovolené často platí, že více podpůrných vztahů je lépe, zejména pokud kamarádi mají také malé děti. Do „fyzické dostupnosti“ rodičů totiž značně promlouvá nemocnost dětí. Vícečlenné rodiny přitom jednou respirační infekcí mohou strávit klidně i celý měsíc, kdy se infekce postupně střídá mezi jednotlivými dětmi a rodiči a kdy zkrátka matka nemůže jít ven za kamarádkou, protože nemocné děti chtějí jen jí (o dětech jako faktoru bude ještě řeč). Stejně tak je důležité i to, jak vaše děti spolu vycházejí. Vídání se bez dětí je totiž vždycky složitější. Během prvních měsíců mateřství se často stává, že matka o část své podpůrné sítě přichází, a to i když se nikam nestěhuje. Právě proto je lepší si budovat podpůrnou síť ještě před prvním těhotenstvím.
Pokud má matka dobré sociální dovednosti, dovede si v případě ztráty části kamarádek (např. proto, že jsou bezdětné, takže se chtějí vídat třeba až večer po práci) vybudovat síť novou, obvykle mezi rodiči dětí z místního pískoviště, herničky, dětské skupiny či později školky. Ne každý však tuto schopnost má. Ve výzkumu Lenky Langarové celých 15,1 % maminek uvedlo, že neumí navazovat kontakty a 38,5 % respondentek uvedlo, že se nechce seznamovat s jinými ženami na MD/RD.
Dítě jako původce sociální izolace matky
Pro některé maminky je důvodem k sociální izolaci jejich dítě. Dítě přitom může v sociální izolaci matky sehrát roli kvůli mnoha různým důvodům. Někdy se bohužel sejdou i všechny najednou.
Zdravotní stav dítěte
Zejména předčasně narozené děti (viz 93. díl) mívají více zdravotních problémů i více pravidelných návštěv lékařů specialistů, které jsou časově i emocionálně náročné. Část rodičů musí s dětmi také pravidelně cvičit nejrůznější cvičení. Totéž se však týká i v termínu narozených dětí s vrozenými zdravotními komplikacemi. Kromě podstatně méně času, který má matka k dispozici, pak může hrát roli v její izolaci i prostý faktor, že matky nemocných dětí nechtějí úplně poslouchat od kamarádek, co všechno se svým zdravým dítětem zažívají. I proto v Dánsku existují pro takovéto maminky specializované mateřské skupiny.
Schopnost dítěte jezdit autem/dopravou
Tento faktor nejde vůbec předpovědět dopředu, ale přesto se občas vyskytne. Část dětí odmítá jezdit autem (a/nebo v dětské autosedačce) a část dětí nechce jezdit ani jinými prostředky hromadné dopravy. Dítě v těchto případech pláče a pro matku je to extrémně stresující.
Potřeba dítěte blízkosti rodiče
Některé děti se dokáží bez rodičů (obvykle je rozdíl mezi maminkou a tatínkem) obejít lépe, jiné hůře. Někdy do toho může promlouvat i vztahová vazba matky (viz 12. díl), ale to není jediný faktor. Pokud se dítě bez maminky obejít nedokáže, i když udělá vše zcela ideálně pro to, aby vytvořila z dalších lidé sekundární pečující osoby, bude matka mnohem více sociálně izolovaná.
Spánek dítěte (viz 125. díl)
Tento faktor určuje chod celé domácnosti hlavně v prvních měsících. Jenže jsou děti, které přes noc špatně spí, nebo děti, které mají časově posunutý spánek oproti cyklu, který potřebují mít rodiče, nebo který je v dané zemi dominantní (v ČR je třeba zvykem, že děti chodí brzo večer spát a brzy ráno vstávají, ve Španělsku je to posunuté až o 4 hodiny). Dokud dítě spí přes den, může to být zásadní komplikací pro socializaci matky, stejně jako případné její vyčerpání plynoucí z nevyspání.
Sociální dovednosti dítěte a chování dítěte s vrstevníky
Tento faktor se sice dostává ke slovu až později, ale pro matky více dětí je určující v tom, zda se mohou spolu s dětmi vídat s ostatními matkami a jejich dětmi, či nikoliv. Platí také, že například silně hyperaktivní děti musí matka nonstop hlídat a nemůže si s ostatními matkami nikdy naplno (či třeba vůbec) povídat, i když se s nimi fyzicky sejde.
Bydliště a sociální izolace matek
Sociální izolace matek souvisí i s jejich bydlištěm. Ne vždy je to však tak přímočaré, že matka je sociálně izolovaná jen proto, že bydlí na samotě u lesa 20 km od nejbližší obce. Jaké faktory tedy hrají roli?
Změna bydliště před nebo krátce po narození dítěte
Mnoho rodičů se s narozením dítěte stěhuje do většího bytu, nebo domu. Ten zřídkakdy bývá ve stejné lokalitě. Pokud se rodiče stěhují dál od původního bydliště a/nebo pokud bylo jádro záchytné sítě složeno ze sousedů, kteří chodili odpoledne na kafe a přes den se s matkou potkali na pískovišti před domem, povede tato změna – aspoň zpočátku – k sociální izolaci.
Změna země
Samostatným faktorem je pak emigrace do jiné země, kdy pár musí překonávat nejen celou řadu kulturních a jazykových bariér, ale často je zaplaven i administrativou v nové zemi (a partner obvykle i adaptací v nové práci), která ukrajuje z volného času obou rodičů.
Existence bezbariérové MHD
Je velmi podstatným faktorem zejména pro rodiče, kteří neřídí a/nebo jejich dítě nesnese pobyt v autosedačce. Mnoho maminek zažilo dlouhé čekání na bezbariérovou tramvaj/autobus, protože jim třeba byť jen jednou nepomohl vynést kočárek nahoru. Některé maminky psaly, že na eskalátorech do metra se kočárek vysypal, nebo že dokonce uvízly ve výtahu do metra. Bezbariérová infrastruktura je velmi špatná i v Praze, natož v menších městech.
Sociální a občanská vybavenost a možnost sociálních aktivit
Ve studii Lenky Langarové uvedlo 16,5 % maminek jako důvod nedostatečné společenského života nedostatek volnočasových aktivit (obvykle kvůli jejich vzdálenosti). Opět to ale není tak, že obyvatelé malých obcí mají smůlu, zatímco obyvatelé velkoměst mají vyhráno. Vždy hraje klíčovou roli časová vzdálenost od občanské vybavenosti.
Existují země, kam Česká republika nepatří, které mají velmi dobře zvládnutou podporu matek na rodičovské dovolené. Ta je obvykle velmi komplexní – od finanční podpory pro matky (viz 123. díl)), přes programy podpory pro matky (brožury, domácí návštěvy porodních asistentek/sester, rodičovské linky, rodičovská centra), přes programy socializace pro matky (rodičovské skupiny) až po programy postpartum rekonvalescence, které umožní ženě rychleji se zotavit z porodu a aktivně si odpočinout v prvních měsících mateřství bez zátěže pro partnera/rodinu.
Finance a sociální izolace matek
V mnoha západních zemích je faktor financí uváděn jako ten zcela nejhlavnější faktor pro sociální izolaci matek na mateřské/rodičovské dovolené. Ve výzkumu Lenky Langarové však tento faktor hrál podstatnou roli jen u necelé pětiny maminek.
Finanční podpora pro matky na rodičovské dovolené je v Česku zcela katastrofální. Výsledných 350 000 Kč celkové podpory nedosahuje ani výše minimální mzdy. Rodiče na rodičovské jsou tak, na rozdíl od řady vyspělých evropských zemí, vždy finančně závislí na svém partnerovi.
To vede v zásadě ke dvěma faktorům, které zasahují do sociální izolace maminek:
- Potřeba si přivydělat při rodičovské dovolené, což je v České republice ve srovnání z mnoha jinými státy EU extrémně komplikované (viz 123. díl) a což maminky stojí drahocenný čas pro sebe, a to v situaci, kdy,2 % uvádí jako hlavní faktor pro sociální izolaci nedostatek volného času.
- Nemožnost financovat hlídání dítěte v situaci, kdy 9,6 % matek zahrnutých do výzkumu nemělo vůbec žádné hlídání a dalších 27,9 % skoro vůbec žádné, a nemožnost financovat uklízečku či třeba možnost kupovat obědy v restauraci, či nechávat si dovážet nákupy jídla domů (což obvykle vyjde dráž než v obchodech), což by pomohlo řešit nedostatek volného času, který trápí většinu matek na MD/RD.
Zároveň, jak jsme zmiňovali již v díle o rodičovském sebevědomí (viz 103. díl), platí, že bohatší lidé mají vyšší rodičovské sebevědomí. Rodičovství u chudších lidí je spojené se strachy, problémy a obavami. Ekonomické potíže tak mohou podlomit pozitivní sebepojetí rodiče. V situaci, kdy pro 48,1 % matek je těžké odpoutat se od dítěte ve prospěch času pro sebe je přitom klíčové mít strachů a obav spojených s rodičovstvím co nejméně, aby matka věřila, že dítěti bude dobře, i když bude pár hodin bez ní.
Partner a sociální izolace matek
Klíčovým faktorem sociální izolace matek na MD/RD je jejich partner, a to hned z několika ohledů:
Zaměstnání partnera
To hraje klíčovou roli v tom, kolik času může partner trávit doma s rodinou (některé korporace nabízí až 6 měsíců volna navíc 1. rok po narození nebo osvojení dítěte, které si otec může vybírat po jednotlivých dnech), ale i v tom, jestli když partner bude doma z práce, zda bude pracovat, či nikoliv.
Partnerův sociální a volnočasový život
Někteří tatínci, kteří byli zvyklí na bohatý sociální život či plno volnočasových aktivit před narozením potomka, se ho nechtějí příliš vzdávat. Častěji se to může dít v situaci, kdy je dítě neplánované. To může výrazně prohloubit pocit ženy, že je sociálně izolovaná.
Osobnost partnera
Některé charakterové vlastnosti vyniknou více v krizových situacích a při nevyspání. Zároveň je ale potřeba připomenout, že narození dítěte bývá pro oba partnery často spouštěčem, který otevírá Pandořiny skřínky z minulosti (viz 10. díl), o kterých daný člověk nemusel vůbec nic tušit.
Psychika otce související s příchodem dítěte
S tím rovněž souvisí obrovský nápor, který těhotenství a porod (viz 79. díl) i poporodní období (viz 81. díl) představuje pro psychiku muže. Ten čelí obrovskému tlaku – obvykle od sebe, případně svého okolí – který ale obvykle nemá s kým sdílet, protože sociální role mu velí všechno zvládnout (sám) a v pohodě, protože ten, kdo to má těžké, je přeci partnerka. Výzkumy, které zmiňujeme v obou dílech podcastu celou situaci dostatečně ozřejmují a ukazují i to, že nejúčinnějším mechanismem zvládání je mluvit s jinými muži o zcela nesouvisejících věcech se situací doma, tedy sociální kontakt, jehož zvýšená potřeba však může vést k větší sociální izolaci ženy, pakliže nemá doma k dispozici nějakou formu výpomoci.
Rodina a sociální izolace matek
Jak už jsme zmiňovali, tak v Jižní Koreji existovala tradice, že o maminku a miminko po narození pečovala celá rozvětvená rodina. S tím, jak tato tradice postupně vymizela, tak rodinu v této péči nahradil stát – jak formou postpartum rekonvalescenčních center, kam zavítá většina maminek, tak formou pravidelných a zpočátku týdenních domácích návštěv zdravotních sester a sociálních pracovníků, kteří pomáhají oběma rodičům adaptovat se na novou životní roli.
Rodina je proto klíčovým prvkem, který může aktivně předcházet sociální izolaci maminky, anebo ji naopak aktivně zhoršovat. Maminky, zejména první týdny po porodu obvykle nejvíce od rodinných příslušníků ocení:
- Vaření
- Úklid
- Zabavení starších dětí
- Případně dopravu na lékařské prohlídky
Později přibude samozřejmě klíčový faktor pro prevenci sociální izolace – hlídání dětí.
Sociální izolaci však může rodina (matky i otce) také výrazně zhoršit. Někteří rodiče mají tendence říkat matkám, že musí být hlavně co nejvíc s dítětem, a že teď jsou matky, tak musí přestat chodit ven, protože tak se matky přeci chovají, že jsou nonstop s dětmi. Jiní rodiče zhorší sociální izolaci matky zcela jinak – změnou svých slibů.
Mnoho prarodičů v době těhotenství totiž deklaruje zájem o hlídání vnoučat, pomáhání s nimi apod. Po porodu ale nastává změna a zcela se stáhnou. K této změně mohou přispívat nejrůznější faktory jako je změna zdravotního stavu, změny ve vlastní práci, neshody s otcem/matkou dítěte ale také třeba to, že zjistí, že je péče o dané miminko pro ně náročnější, než čekali. Jenže matka, která ve svých plánech na pomoc rodičů (či jiných rodinných příslušníků) spoléhá, ve stavu nevyspání, poporodního hojení a adaptace na novou životní situaci už nemá tolik prostoru a schopností najít alternativní řešení situace, se kterou nepočítala.
Výživa dítěte a sociální izolace matek
Výživa dítěte představuje pro část matek podstatný faktor vedoucí k sociální izolaci.
Kojení (viz 83. díl)
Kojení je zejména u novorozenců časově náročné. Běžně zabere i 8 hodin denně, kdy matka nemůže dělat nic jiného. K sociální izolaci matky však vede i odpor společnosti ke kojení na veřejnosti. Ten nemusí být ve skutečnosti tak velký, ale podobně jako např. u negativní zkušenosti s cestováním MHD, stačí mnohdy jeden či dva incidenty na to, aby se pak bála matka kojit na veřejnosti, a tím pádem chodit ven. Navíc, ČR nepatří mezi země, které by kojícím matkám na veřejných místech poskytovaly dostatek podpory ve formě kojících místností, které jsou v některých zemích běžné v nákupních centrech, knihovnách apod.
Umělé mléko (viz 85. díl)
Zejména u miminek, která kvůli velikosti žaludku musí jíst často a která jsou velmi citlivá na dodržení správného postupu přípravy, může představovat výživa tzv. umělým mlékem zásadní problém pro svobodu pohybu. Na přípravu UM je potřeba správně teplá voda, sterilizovaná lahvička, ve sterilním prostředí uložená formule i čisté místo na přípravu výsledného mléka. Zajistit to na cestách bývá velmi obtížné, zejména pak třeba v restauraci či kavárně.
Potřeba speciální výživy
Část dětí, typicky předčasně narozených (viz 93. díl) má speciální požadavky na výživu a stravu, které komplikují pobyt venku v době, kdy je možné, že dítě bude potřebovat jíst, což matky logicky nutí být s dítětem spíše doma.
Nepřibírání
Pokud dítě nepřibírá, musí se zejména v prvních měsících života vážit po každém kojení, a/nebo se musí vážit, kolik stravy snědlo. Pro mnoho rodičů tento proces představuje další komplikaci pro jakékoliv cestování s dítětem mimo domov.
Jezení jen v klidu a tichu
Část dětí, klidně i ve vyšším věku, potřebuje mít klid a ticho k tomu, aby se doopravdy najedly. Jezení ve veřejných prostorách se spoustou nových vjemů je prakticky nemožné. Zároveň, hladoví lidé (malí i velcí) ale nebývají moc příjemní. Pro matky je to tak důvod, proč cestovat s dítětem ven jedině tehdy, když už je najedené. To ale komplikuje plánování si aktivit s jinými lidmi.
Psychika matky jako zdroj sociální izolace
Kvůli hormonálním a neurologickým změnám představuje mateřství hned po pubertě vůbec největší nápor na psychiku ženy (viz 113. díl). Kromě těchto změn navíc žena velmi často zažívá i psychické útrapy. Ty do značné míry předurčí, jak moc bude schopná a ochotná vyhledávat, udržovat a budovat sociální kontakty. Právě psychika hraje roli i v tom, že podle výzkumu Lenky Langarové 38,5 % respondentek se nechce seznamovat s jinými ženami na MD/RD, 28,8 % netouží po sociálním kontaktu, pro 48,1 % matek je těžké odpoutat se od dítěte, 18,5 % věří, že žena má být hlavně s dítětem a 40,3 % matek si nedokázalo nalézt čas pro sebe.
A co ženy na MD/RD často trápí?
Pocity selhání kvůli způsobu a průběhu porodu, zejména nenaplnění představ o porodu. Mnohé ženy si třeba vyčítají, že rodily císařským řezem (78. díl), nebo že jim nešlo od začátku kojení (viz 83. díl), a to třeba i mnoho let po porodu. V Česku je navíc časté i psychologické porodní trauma (viz 75. díl) v důsledku porodnického násilí a příliš častých nešetrných porodnických postupů, na což otevřeně poukazuje i WHO. Některé matky pak pociťují selhání v důsledku předčasného porodu 95. díl.
Část žen zažívá psychické potíže již během těhotenství (viz 73. díl). Těhotenská deprese se celosvětově dotýká každé 10. ženy, ale v rozvinutých zemích to bývá 15,6 % matek. Existuje však i celá řada dalších psychických problémů, které mohou komplikovat už těhotenství, a tím i přípravu na život po porodu.
Samostatnou kapitolu tvoří poporodní psychika (viz 77. díl), když až 80 % žen zažije poporodní blues a každá pátá matka poporodní depresi, k tomu 11 % až 21 % matek potkají poporodní úzkosti a 9,1 % kojících žen potká D-MER. Každé z těchto onemocnění prakticky vylučuje chuť se socializovat.
Část žen na rodičovské navíc potká i rodičovské vyhoření, což sice není psychiatrická diagnóza, ale je to stav blízký depresi, kdy člověk je tak vyčerpaný, že už nechce nic dalšího dělat, a snaží se jen přežít.
Tlak na sebe a sociální izolace
18,5 % věří, že žena má být hlavně s dítětem a 48,1 % matek je těžké odpoutat se od dítěte, to jsou výsledky, které přinesl výzkum Lenky Langarové mezi 104 matkami. Matky na rodičovské dovolené často čelí tlaku, který promlouvá do každého aspektu jejich mateřství, a to včetně počtu dětí, které mají nebo nemají mít (viz 127. díl). Absurdnost této situace pak podtrhuje tlak na to, že je tyto věci přeci nemají vůbec zatěžovat.
Tento tlak přichází z mnoha různých míst:
- Partner
- Rodiče a sourozenci
- Rodiče a sourozenci partnera
- Přátelé
- Sociální sítě – ať už profily, které sledují, ale zejména diskuse pod posty
- Diskusní fóra pro matky
- A pro některé i zaměstnavatel
To ale není vše. Část matek se dostává pod tlak i ze sledování podcastů, TV pořadů a čtení knih o rodičovství. Díky bulvarizaci pojmu „trauma“ se navíc mnoho rodičů bojí, aby „trauma“ dítěti nezpůsobily. Přitom, jak jsme detailně popsali ve 126. díle, tak trauma je něco zcela jiného, než obvykle tvrdí influenceři na instagramu a není rozhodně snadné ho způsobit.
Část lidí je vůči tomuto vnějšímu tlaku odolnější, část naopak tyto kritické hlasy internalizuje a přijme za vlastní. Ti pak mohou čelit dnes a denně neustálému vnitřnímu tlaku na to, co všechno musí v daném týdnu s dítětem dělat, aby ho náhodou nepoškodily a zároveň dostatečně rozvíjely.
Pro rodiče, protože to není jen doménou matek, které tímto tlakem trpí, vřele doporučujeme 17. díl podcastu. Mnohdy je také vhodné vyhledat terapeutickou pomoc nebo aspoň krátkodobou podporu, kterou v ČR nabízí např. Úsměv mámy či Rodičovská linka (tel.: 606 021 021 v Po-Čt 9 až 21 hod, v Pá 9 až 17 hod.).
Kde hledat pomoc
Zuzana Zikmundová (Chica Coaching)
Adresář České asociace pro psychoterapii
Adresář České psychoterapeutické společnosti ČLS JEP (terapeuti pracující primárně ze zdravotního pojištění)
Portál, kde najdete aktuálně volné psychoterapeuty v ČR
Poslechněte si náš podcast
Již brzy na našem YouTube kanálu.
Pro další informace
LANGAROVÁ, Lenka. Prevence sociální izolace žen na rodičovské dovolené. Diplomová práce. Zlín: Fakulta humanitních studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, 2019. Dostupné také z: https://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/44195/langarov%C3%A1_2019_dp.pdf?sequence=1&isAllowed=y.
České matky, které jsou závislé na internetu. Sociální sítě jim ničí rodiny; iDNES
Er du i tvivl om mødregruppe er noget for dig? Læs alt om det her, Woman.dk (DK)
First Steps for the Health of Babies in Seoul (EN)
The art of premium postpartum care at Korea’s sanhujoriwon (EN)