Na počátku každého lidského života bylo vajíčko. O mnoho později k němu vznikla i spermie. Kde se ale vlastně tyto dvě buňky přesně potkají, aby vznikl nový život? A co k tomu všemu je potřeba? V dalším díle podcastu zaměřeném na sexuální výchovu se podíváme na téma lidské reprodukce. Řeč bude o tom, co vše se děje už v děloze matky, aby z plodu vznikla plodná žena, nebo plodný muž. Podíváme se také na zásadní vliv hormonů na to, zda ze spermie a vajíčka bude po setkání miminko, anebo ne.
Ženské pohlavní orgány
Ženské pohlavní orgány a jejich správná funkce jsou nezbytné pro to, aby mohl vzniknout nový život.
Klitoris – obdoba penisu – vzniká v 11. týdnu těhotenství, ve 31. tt, kdy u chlapečků sestupují varlata, tak u holčiček vystupuje klitoris ven. Nepodílí se přímo na rozmnožování, ale pro klitoridálně dráždivé ženy ho činí příjemnějším. Podle některých studií je to, jak moc hraje klitoris důležitou roli v ženském orgasmu, dáno jeho vzdáleností od ústí močové trubice. 10 % žen nedosáhne orgasmu vůbec.
Vagína/pochva – svalovitá dutá roura, která se rozpíná od poševního vchodu k děloze. Neplést s vulvou (tím, co je vidět zvenku).
Děloha – dutý svalový orgán, kde se uchytí oplodněné vajíčko a embryo dozrává v plod, který se tam následně vyvíjí. V jejím endometriu (děložní sliznici) dochází pravidelně ke změnám ve stavbě tzv. zona functionalis, která se připravuje v průběhu menstruačního cyklu na zachycení oplodněného vajíčka. Pokud k tomu nedojde, tak je tato část odloučena a pak dochází k její regeneraci, a to za přispění estrogenu ze spodní vrstvy zona basalis.
Vejcovody – 10 cm dlouhé trubičky, uvnitř tenké jako špageta (4 až 6 mm). Můžou být i neprůchodné, což může vést k problémům s početím. Nejsou připojené k vaječníkům, jsou pouze v jejich blízkosti. Na konci vejcovodů jsou třásně (fimbriae), které zachytí vajíčko z jednoho nebo druhého vaječníku. Vejcovod se skládá z nálevky s třásněmi, kde se zachytává vajíčko, z rozšířeného úseku, kde se vajíčko potká se spermiemi, a potom ze zúženého úseku u ústí do dělohy. Na povrchu vejcovodu jsou řasinky, které postupně posouvají vajíčko do dělohy a sekreční buňky, které oplodněné vajíčko po cestě do dělohy a spermie čekající na vajíčko vyživují.
Vaječníky – už v děloze obsahují stovky tisíc vajíček, zásobu na celý budoucí život. Do dosažení puberty jsou zcela neaktivní. V 16. týdnu těhotenství se ve vaječnících holčičky vytvoří všechna vajíčka, respektive folikuly, která kdy bude mít. Je jich dohromady okolo 1,5 milionu. Za celý plodný život plně dozraje okolo 400 folikulů.
Mužské pohlavní orgány
Spermie není to jediné, co je zásadní pro „výrobu dítěte“. Klíčovou roli hrají i další látky, které jsou součástí ejakulátu pomáhající spermiím přežít a pohybovat se na cestě skrze vagínu a dělohu až do vejcovodů a které vznikají v mužských pohlavních orgánech.
Varlata (17)– v 31. tt se začínají posouvat ven. Zde začíná tvorba spermií a zrání. Denně se vyprodukuje kolem 200 až 300 milionů spermatoz, z nichž zhruba 100 milionů skončí jednou jako spermie. Produkuje se zde testosteron. Existuje blood-testis (krev-varlata) bariéra, která brání proniknutí velkých molekul z krve do vnitřních struktur varlete, a chrání tak patrně spermie před autoimunitní reakcí.
Nadvarlata (16) – jsou přímo nad varlaty a kanálky je přímo spojují s varletem. Dozrávají zde spermie (cca. 2 týdny).
Chámovody (15) – transportují sperma z nadvarlat, respektive kanálku ocasu nadvarlete, do ejakulačních kanálků.
Prostata (12) – mechanický přepínač mezi ejakulací a močením. Produkuje lehce alkalickou mléčnou až bílou tekutinu, která tvoří část (15 až 30 %) semene a typický zápach. Obsahuje různé bílkoviny, a další látky, včetně třeba PSA (Prostate Specific Antigen), které zvyšují šanci na oplodnění vajíčka. Některé látky zvyšují pohyblivost spermií, jiné stimulují svalovinu dělohy, další stabilizují pH.
Cowperovy žlázy (13) – ústí do močové trubice mezi prostatou a penisem. Vytvářejí čirý hlenovitý a hlavně zásaditý sekret, který neutralizuje kyselé prostředí v pochvě ženy a má příznivé dopady na pohyblivost spermií. Sekret zvyšuje viskozitu ejakulátu.
Penis (3) – vzniká v 11. tt, svalovitý orgán, kterým semeno opouští tělo muže močovou trubicí, která vede jeho středem. Uvnitř jsou topořivá tělesa, která, když se naplní krví (po uzavření odtoku krve v žílách vedoucích z topořivého tělesa), tak způsobují erekci, která je nezbytná pro proniknutí penisu do vagíny. Příliš krátký penis, do 6 cm při maximální erekci, může být překážkou pro oplodnění ženy.
Hormony a plodnost
Ve „výrobě dětí“ hrají naprosto zásadní vliv hormony. Hormonální systém řídí hypothalamus, který v případě reprodukčního zdraví řídí produkci klíčových hormonů v adenohypofýze skrze produkci Gonadotropin-releasing Hormon (GnRH). Hypothalamus však koordinuje i činnost autonomní nervové soustavy a všech endokrinních žláz (tj. žláz produkujících nějaké hormony), zejména pak nadledvinek, které souvisí se stresovou reakcí (tj. reakcí na ohrožení).
Adenohypofýza pak následně za pomocí produkce klíčových hormonů řídí veškeré procesy dozrávání vajíček i vývoje a průběhu těhotenství. Díky tomu, že však osa hypothalamus-adenohypofýza řídí i procesy související s přežitím a ohrožením, tak kupříkladu úzkostné poruchy mají u žen prokázaný výrazný dopad na hladiny těchto pohlavních hormonů.
V adenohypofýze se tvoří zejména:
- LH (Luteinzační hormon), který u žen spouští proces ovulace a u mužů stimuluje Leydigovy buňky ve varlatech produkující testosteron.
- FSH (Folikulostimulační hormon stimuluje u obou pohlaví dozrávání pohlavních orgánů v děloze. U mužů dává pokyn Sertoliho buňkám ve varlatech, ve kterých se produkují spermie, k produkci androgen-binding proteinů, které ovlivňují tvorbu spermií. U žen spouští růst folikul. FSH na začátku roste, aby se vytvořily folikuly, ale jeho hladina pak v průběhu cyklu klesá, pravděpodobně proto, aby se ovulace dočkal jen ten nejrozvinutější folikul. Na konci luteální fáze menstruačního cyklu pak hladina mírně vzroste, což pravděpodobně hraje roli ve spuštění dalšího ovulačního cyklu.
AMH – Anti-Müllerovský hormon – tvoří se ve vaječnících a hraje důležitou roli při vývoji embrya. V prvních osmi týdnech těhotenství brání rozvoji Müllerovských struktur, ze kterých se vyvíjejí ženské pohlavní orgány. Pokud se tedy AMH v plodu produkuje, bude to chlapeček, pokud ne, bude to holčička. Od 36. tt je pak generován ve vaječnících. Produkují ho granulózní buňky z preantrálních a antrálních folikulů, kde dozrávají vajíčka. S tím, jak se postupně vyvíjejí až do fáze selekce, klesá exprese AMH. AMH se taky používá jako ukazatel tzv. ovariální rezervy/plodnosti u žen a jeho hladina přirozeně klesá s věkem.
Estrogen – kategorie steroidních hormonů, kam spadá Estrone (E1), Estradiol (E2), Estriol (E3), Estretrol (E4). Tyto hormony jsou u žen produkovány hlavně vaječníky a v těhotenství také placentou. Estrogeny v malém množství produkují ale i játra, slinivka, kosti, nadledvinky, kůže, mozek a tuková tkáň. Tyto sekundární zdroje zůstávají ženám po menopauze a hrají zásadní roli v jejich dalším somatickém i psychickém zdraví. Sekundární zdroje estrogenu, které mají ženy, vlastní i muži, u nichž se navíc estrogeny produkují v Sertoliho buňkách ve varlatech. Estrogeny jsou zodpovědné za regulaci ženského reprodukčního systému a sekundárních pohlavních znaků. Mají ale také vliv na psychiku, který se stále zkoumá a jeho výzkumu se věnuje např. Kathleen Van Dyk, docentka psychiatrie a biobehaviorálních věd na UCLA. Hladina estrogenů v ženském těle se mění během menstruačního cyklu, kdy je nejvyšší ke konci folikulární fáze, tj. těsně před ovulací. U mužů estrogeny regulují reprodukční systém důležitý pro dozrávání spermií a pravděpodobně hrají roli v libidu (chuti na sex), a to i u žen, které mívají nejvyšší chuť na sex během ovulace.
Progesteron (P4) – steroidní hormon, který hraje důležitou roli v řízení menstruačního cyklu, těhotenství a při embryogenezi (vývoji embrya). Název je odvozen z progestace tj. udržení těhotenství. Produkuje ho žluté tělísko vaječníků a v těhotenství také placenta. V malé míře ho pak vyrábí kůra nadledvin a u mužů varlata. Způsobuje sekreční fázi menstruačního cyklu a podporuje růst děložní sliznice po ovulaci. Po otěhotnění zastaví menstruační cyklus a podporuje vývoj mléčné žlázy a množství hlenu v děložním hrdle, které pak tvoří ochrannou zátku plodu. Zároveň taky tlumí předčasné kontrakce dělohy. U mužů ovlivňuje tvorbu spermií, hromadění spermií a tvorbu testosteronu. Pravděpodobně může za PMS, protože nárůst jeho hladiny vede k úzkostem, nespavosti, neklidu, smutku a náladovosti. Zároveň navozuje únavu, což je patrně důvod, proč těhotné ženy jsou více unavené. Za obojí může jeho proměna allopregnanolone, který snižuje aktivitu GABA receptorů, což právě u jedněch žen, které trpí Pemenstruační dysforickou poruchou, končí úzkostmi, zatímco u jiných žen vede k uklidnění a únavě. I u mužů má progesteron progestační funkci, protože ovlivňuje syntézu testosteronu, tvorbu spermií a jejich hromadění. Progesteron spolu s estrogeny také hrají roli ve výkyvech náladovosti během těhotenství. Allopregnanolone hraje patrně roli i v perinatální OCD a dalších psychických poruchách spojených s těhotenstvím, čemuž se budeme věnovat podrobněji v 73. díle.
Testosteron – anabolický steroid, který hraje klíčovou roli v rozvoji mužského reprodukčního systému a sekundárních pohlavních znaků, včetně růstu kostí a svalů, růstu ochlupení a psychologických charakteristik mužů – zejména agresi, libidu a inklinaci k potřebě „lovit“ ženy. Je samozřejmě důležitý i pro spermatogenezi (tvorbu spermatu). U obou pohlaví hraje roli při celkové náladě, kognici, sociálním a sexuálním chování, metabolismu a výdeji energie, výkonu kardiovaskulárního systému a v prevenci osteoporózy. U mužů je z 95 % produkován ve varlatech, zatímco zbytek produkují nadledvinky. U žen ho produkují tekální buňky vaječníků, nadledvinky a v těhotenství placenta. U žen hraje roli v sexuální vzrušivosti (uvažuje se dokonce o využití testosteronu na léčbu poruch libida) a prožívání orgasmu. Vysoká hladina testosteronu může ale narušit menstruační cyklus a potažmo plodnost.
Kromě toho existují ale i další hormony, které se podílejí na rozmnožování, ale na jejich bližší popis se dostane možná v některém z dalších dílů o sexuální výchově.
Kdy bude z vajíčka miminko
Aby z vajíčka mohlo vzniknout miminko, je potřeba, aby se správně sešla celá řada faktorů, o kterých budeme podrobněji mluvit za 14 dní. Klíčovou roli hraje načasování toho, aby vajíčko v kritické době 12 až 24 hodin po ovulaci (uvolnění z vaječníku) mělo šanci potkat životaschopné spermie uvnitř vejcovodu.
K tomu je potřebné, aby vajíčko dozrálo a uvolnilo se z vaječníku, pak doputovalo do jednoho z vejcovodů, kde se potká s dostatečně zralými a zdravými spermiemi v dostatečně dobré kondici (v závislosti na složení ejakulátu a prostředí uvnitř reprodukčních orgánů ženy vydrží spermie čekat na vajíčko až 5 dní).
Klíčovou roli v obojím hrají u obou pohlaví estrogeny. Hladina estrogenů v ženském těle se mění během menstruačního cyklu. Nejvyšší je ke konci folikulární fáze, tj. těsně před ovulací. I u mužů estrogeny regulují reprodukční systém důležitý pro dozrávání spermií a pravděpodobně hrají roli v libidu (chuti na sex), a to i u žen, které mívají nejvyšší chuť na sex právě během ovulace, kdy je vysoká šance, že se vajíčko potká se spermií.
Poslechněte si náš podcast
Pro další informace
Mayo Clinic Guide to a Healthy Pregnancy (průvodce pro těhotné a matky novorozenců)
Mayo Clinic Guide to Fertility and Conception (průvodce početím a reprodukční medicínou pro ty, kterým se nedaří přirozeně počít)
WALLEN, Kim a Elisabeth A. LLOYD. Female sexual arousal: Genital anatomy and orgasm in intercourse. Hormones and Behavior [online]. 2011, 59(5), 780-792 [cit. 2023-05-28]. ISSN 0018506X. Dostupné z: doi:10.1016/j.yhbeh.2010.12.004