Lidé, kteří si prožili některé Neblahé zážitky z dětství (ACEs) (14. díl), a to zejména sexuální zneužívání (16. díl), emoční zneužívání (24. díl) a emoční zanedbávání (26. díl), mohou narážet na zásadní problémy ve svém sexuálním životě. Říct jasné NE nemusí být v oblasti sexu tak snadné, protože je někdy těžké i poznat, že něco nechci, a vědět, že tomu můžu říct. Nepříjemné a nechtěné sexuální zážitky jsou bohužel časté ale i u dalších lidí. Kdy mít a kdy nemít sex a jak sex, který nechceme, ovlivňuje náš vztah k sobě? O tom všem a řadě dalších témat je dnešní díl našeho podcastu.
Funkce sexu
Sex je projevem zdraví. Sexuální chování nás provází už od raného dětství. Sigmund Freud sice datuje „falické stádium“ až někdy od 4. roku věku, ale moderní sexuologie ví, že masturbují už malá miminka. Většinou proto, že jim to přináší uklidnění, stejně jako nám dospělým. Sex má totiž (nejen) u lidí dvě základní funkce – prokreativní a rekreativní.
Prokreativní funkce slouží k rozmnožování. S tím zásadním způsobem souvisí také propojení psychiky a sexuality. Změny sexuální apetence (chuti na sex) jsou spolehlivým indikátorem psychických či tělesných potíží. Třeba při virové infekci klesá naše chuť na sex, a to proto, že v takovém stavu není rozmnožování žádoucí. Stejně tak lidé trpící depresí, která je podle biologů aktivní adaptací na nepříznivé životní podmínky, nemají chuť na sex, protože okolní prostředí je (optikou nemocného) v danou chvíli nehostinné i pro dospělého jedince, natož pro dítě. Zejména u mužů – v situacích velkého stresu (tj. pocitu ohrožení) – může dojít k enormnímu nárůstu chuti na sex, protože to z pohledu prokreativní funkce sexu může také vypadat na jednu z posledních příležitostí se rozmnožit. Psychika ovlivňuje i reprodukční zdraví žen a hladiny některých klíčových hormonů jako jsou FSH, LH a AMH. Při vážných úzkostech se tak může výrazně snížit pravděpodobnost početí. Vcelku logicky, protože to de facto znamená, že žena je v ohrožení, a tudíž není vhodné, aby otěhotněla.
Rekreativní funkce sexu je však z pohledu motivace k sexuálnímu chování pro člověka mnohem zásadnější. Při sexu nám totiž obvykle jde mnohem častěji o sexuální rozkoš než o početí miminka. Sexuální rozkoš je přitom: „fyzické a/nebo psychologické uspokojení a požitek pocházející ze sdílených nebo individuálních erotických zážitků, včetně myšlenek, fantazií, snů, emocí a pocitů,“ jak praví Deklarace o sexuální rozkoši Světové asociace pro sexuální zdraví (WAS). Sexualita je ústředním aspektem bytí člověka po celý jeho život, je zdrojem potěšení a pohody, a přispívá k celkovému naplnění a spokojenosti.
Kdy nemít sex
Měli jste v životě někdy sex, který jste mít nechtěli? A pokud ano, proč?
To jsou zásadní otázky, na které si není vždy snadné odpovědět. Sex s druhým člověkem někdy míváme v situacích, kdy bychom ho mít neměli. Zejména:
- ze strachu
- kvůli manipulaci (ne nutně od partnera)
- jako trest pro někoho
- jako trestání sebe
- kvůli kompenzaci nedostatečné vlastní hodnoty
- kvůli kompenzaci prázdnoty
- jako formu sebepoškozování
Sexualita je ovlivněna interakcí biologických, psychologických, sociálních, ekonomických, politických, kulturních, právních, historických, náboženských a duchovních faktorů. Zejména kombinace psychologických a sociálních faktorů však činí pro spoustu lidí obtížným dosáhnout svobody v oblasti sexuálního chování a rozhodování o svých sexuálních prožitcích.
Velkou část lidí brzdí ve zdravé sexualitě a plnohodnotném využití všech výhod rekreativní funkce sexu jejich odpojení od vlastních emocí. To je velmi časté u těch, kteří si v dětství prošli jakoukoliv formou zneužívání – fyzickým (např. když vás rodiče mlátili, viz 20. díl), emočním (např. když vás rodiče ponižovali, viz 24. díl) či sexuálním (viz 16. díl). Pocity, bohužel i ty příjemné, jako by byly schované kdesi v dály za plentou. Díky tomu i příjemné sexuální prožitky mohou být utlumeny, což řada lidí bohužel řeší pak drogami.
Ještě horší jsou situace, kdy sex neproběhne s vnitřním souhlasem. Na to narážejí lidé, kteří si ve svém životě zažily sexuální (16. díl) nebo emoční zneužívání (24. díl) či emoční zanedbávání (26. díl). Říct NE je pro ně nemyslitelné. Mnoho z nich to ani nenapadne, zejména ne tehdy, kdy partnera vnímají jako autoritu. Vždyť „mají přeci vyhovět“.
Nemají! „Sexuální zdraví je stav fyzické, emoční, duševní a sociální pohody ve vztahu k sexualitě; není to jen absence nemoci, dysfunkce nebo slabosti. Sexuální zdraví vyžaduje pozitivní a respektující přístup k sexualitě a sexuálním vztahům, stejně jako možnost mít příjemné a bezpečné sexuální prožitky, prosté nátlaku, diskriminace a násilí,“ praví Deklarace sexuálních práv WAS.
Kdy a jak mít sex
„Sexualita je ústředním aspektem bytí člověka po celý jeho život, zahrnuje sex, genderové identity a role, sexuální orientaci, erotiku, potěšení, intimitu a reprodukci. Sexualita je prožívaná a vyjádřená v myšlenkách, fantaziích, touhách, přesvědčeních, postojích, hodnotách, chování, praktikách, rolích a vztazích. Ačkoli sexualita může zahrnovat všechny tyto dimenze, ne všechny jsou vždy prožívány nebo vyjádřeny,“ praví Deklarace sexuálních práv WAS.
Sex je jedním z hédonických prožitků – podobně jako třeba dobré jídlo, lahodné pití, poslech krásné hudby a mnoho dalšího. Aby ale sex dokázal plně naplnit svůj rekreativní účel – tedy přinést fyzické a/nebo psychologické uspokojení a požitek, musí být pro vás příjemný.
Háček ale spočívá v tom, že by sex neměl být jen „fajn“, nebo „docela dobrý,“ ale že by měl být příjemný po celou dobu sexuální aktivity. Neutrální prožitek, či dokonce negativní prožitek, je velmi nežádoucí, a to zejména proto, že jak zjistil Morten L. Kringelbach, profesor neurověd z Oxfordské univerzity, spolu s Kentem C. Berridgem, profesorem psychologie a neurověd z University of Michigan, tak pouze takové hedonické prožitky, u kterých jsme i po jejich skončení rádi, že proběhly, vedou k větším pocitům štěstí. Ty, u kterých je nám to ex post jedno, nebo toho litujeme, pocity štěstí naopak blokují.
Proto je potřeba oddávat se sexuální rozkoši, když o ni sami máte zájem, a to ve formě, ve které vše, co se v rámci vaší sexuální aktivity bude odehrávat, bude neustále s vaším souhlasem, a hlavně se vám bude líbit. Je proto nezbytné umět si při sexu říct, co chcete, a co ne. Zároveň je ještě při sexuální aktivitě zahrnující dalšího člověka/lidi mít na zřeteli, že oni potřebují totéž. Jakákoliv sexuální aktivita tak musí respektovat sexuální práva všech zúčastněných.
Pro velkou část lidí je přitom obtížné říct, co se jim v sexu líbí a co ne. Proto je extrémně důležitá bezpečná sexuální explorace – hledání toho, co vlastně každý z partnerů má v sexu rád.
Kompromisy v sexu neexistují
„Můj partner by chtěl sex furt, klidně třikrát denně. To mně by to stačilo jen jednou týdně.“ „No a jak spolu tedy často máte sex?“ „Ale, tak dohodli jsme se na kompromisu, takže dvakrát, třikrát do týdne.“ O podobných „kompromisech“ bohužel vědí své hlavně gynekologové, kteří pak řeší se svými pacientkami různé problémy plynoucí ze sexu, který žena ve skutečnosti nechtěla.
Kompromis je v dlouhodobém partnerském soužití velmi důležitý nástroj. Můžeme se dohodnout na tom, že jednou vybírám večer film já, podruhé partner. Že letní dovolená jednou bude u moře, jak chci já, a jednou na horách, jak chce partner. Ale u sexu podobná dohoda bohužel není možná.
„Klíčovými faktory, které přispívají k sexuálnímu zdraví a pohodě, jsou sebeurčení (svobodné rozhodování o svých činech), souhlas, bezpečí, soukromí, důvěra a schopnost komunikovat a vyjednávat o sexuálních vztazích. Sexuální potěšení by mělo být vykonáváno v kontextu sexuálních práv, zejména práv na rovnost a zákaz diskriminace, autonomii a tělesnou integritu, a práva na nejvyšší dosažitelnou úroveň zdraví a svobody projevu,“ praví Deklarace o sexuální rozkoši WAS.
Chybou, kterou spousta párů s rozdílnou sexuální apetencí (chutí na sex) dělá, je přílišné zaměření na tzv. koitální sex, tedy na sex, při kterém dochází ke spojení penisu a vagíny (potažmo případně análního otvoru). Sexuální chování však ve skutečnosti zahrnuje neuvěřitelně široké spektrum aktivit, které mohou být pro nejméně jednoho partnera stejným zdrojem sexuální rozkoše jako koitální styk.
Někdy se proto vyplatí naučit se společně experimentovat. Sex – v transakčně analytickém pojetí – je hra pro dva dětské egostavy („vnitřní děti“). Jen, jak zjistil už Eric Berne, dětské egostavy mohou být dva – přizpůsobené dítě, nebo svobodné dítě. Sex by měl přitom být hrou pro dvě svobodné děti. Měl by být plný radosti, zvědavosti, zkoumání, objevování a hlavně – vzájemného respektu k odlišnostem, které přirozeně má každý z nás. Podobně jako když si dvě malé děti spokojeně a bezstarostně spolu hrají na pískovišti…
Slíbené video pro zasmání 🙂
Poslechněte si náš podcast
Pro další informace
World Association for Sexual Health
Deklarace sexuálních práv EN (český překlad zde)
Deklarace o sexuální rozkoši EN (český překlad zde)
Proč už sex nesmí být tabu, a proč to musíte změnit
Právo (n)a sex aneb nenechte se připravit o svá práva
Proč máme sex a proč bychom ho mít neměli
Štěstí na dosah aneb ověřený způsob, jak najít svoji cestu ke štěstí
Odpojeni od emocí aneb jak se žije lidem, co se necítí
Jak poznat, že jste v začarovaném kruhu, a jak z něho ven (článek o komplexových reakcích)
Zákon akce a reakce aneb proč jsou na nás všichni takoví (článek o komplexových reakcích)
KRINGELBACH, Morten L. a Kent C. BERRIDGE. The Functional Neuroanatomy of Pleasure and Happiness. Discover Medicine. 2010, 2010(June), 579-587. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3008353/
BHONGADE, M. B., S. PRASAD, R. C. JILOHA, P. C. RAY, S. MOHAPATRA a B. C. KONER. Effect of psychological stress on fertility hormones and seminal quality in male partners of infertile couples. Andrologia [online]. 2015, 47(3), 336-342 [cit. 2022-08-30]. ISSN 03034569. Dostupné z: doi:10.1111/and.12268