Všichni asi tušíme, že děti, které rodiče podporují v jejich snech a rozvoji, to v dospělém životě mají jednodušší. S rostoucími cenami zejména nemovitostí se do popředí pozornosti dostává zejména finanční podpora. Co ale ta psychická? Jak podpořit dítě v jeho snech? Co můžu jako rodič udělat pro to, aby si dítě víc věřilo, že dokáže v životě uspět? Jaké nástroje mohu použít k tomu, aby se dítě naučilo přetavit své sny v realitu? Co všechno se musí v dětství naučit, aby v dospělosti zvýšilo šance na úspěch? O tom všem je nový díl našeho podcastu.
Víra ve svůj úspěch
William Isaac Thomas – americký lingvista a později sociolog, antropolog a sociální psycholog a profesor sociologie na University of Chicago. Je spolu s Florianem Znanieckim autorem rozsáhlého výzkumu o polských imigrantech v USA, který publikovali v knize The Polish Peasant in Europe and America v roce 1913. Už tam si všimnul toho, že polští zemědělci v Polsku se chovají při své práci jinak než pak v Chicagu, což jim zajišťuje větší úspěšnost než těm „americkým“.
Po skandálu s nevěrou v roce 1918 musel opustit Chicago a začal pracovat v New School for Social Research v NYC. Tam se zabýval dívkami, které používaly sex jako nástroj pro dosažení požadovaného výsledku. V roce 1928 potom spolu s manželkou publikoval knihu The Child in America Behavior Problems and Programs, ve které se zabýval příběhy dětí s problematickým dětstvím v USA a v Kanadě, a která definitivně zpopularizovala to, co dnes známe jako Thomasův Teorém, tedy že:
„Pokud lidé definují situace jako reálné, jsou reálné i ve svých důsledcích,“ jinými slovy, že jednání člověka je na nevědomé i vědomé úrovni ovlivněno subjektivním vnímáním situací. Když věříme, že se něco určitě stane, chováme se ve skutečnosti jinak, než když o tom nijak nepřemýšlíme natož, než když věříme, že se to nikdy nestane.
To znamená, bod číslo 1 – pokud chcete pomoci dítěti dosáhnout jeho snů, musí vnímat jejich dosažení jako reálné. Zároveň to platí i pro rodiče, takže pokud chcete pomoct svému dítěti dosáhnout jeho snů, musíte mít dostatek rodičovského sebevědomí (viz 103. díl), abyste věřili, že to dokážete a vy ho v tom dokážete podporovat.
Aby toho nebylo málo, pro spoustu lidí – zejména třeba sportovců, ale říkají to i mnozí podnikatelé – hraje kritickou roli v dosažení jejich snu víra – viz 109. díl. Talismany, rituály, šťastná trika a trenýrky, anebo třeba některé z náboženství. Někteří finančně úspěšní lidé – například Tom Cruise – jsou zároveň členy sekt, v jeho případě scientologů, mnoho finančně velmi úspěšných lidí se otevřeně hlásí ke křesťanství či islámu.
Podmínky pro růst
Podle Self-determination theory existují tři podmínky nutné k tomu, aby člověk mohl dosáhnout nejlepší verze sebe sama, tj. aby dokázal růst a zlepšovat se.
- Relatedness (vztahovost) je pocit, že se o mě někdo zajímá a pečuje o mě, pocit propojenosti s jinými lidmi, pocit sounáležitosti k nějaké skupině a schopnosti té skupině něčím přispět.
- Feeling of Competence (dovednosti) je pocit efektivních interakcí s okolí, vlastních schopností a dovedností v kontextu daného prostředí. Ten se takovýmto dětem někdy daří naplnit a někdy ne. Záleží dost na tom, na kolik potřeby okolí souzní s jejich vlastními zájmy a dovednostmi. Čím více jsou s nimi v souladu, tím snáze se v těchto oblastech dítě zlepšuje, a tím víc naplňuje tuto potřebu.
- Autonomy (autonomie), chování v souladu s vlastními zájmy a hodnotami, které vychází z vlastního nitra a potřeb, a nikoliv z nitra a potřeb ostatních (včetně rodičů).
Jak už asi tušíte, tak při praktickém uplatnění bohužel narazíme na mnoho úskalí. Konkrétně zejména:
- Pro feeling of competence bude potřeba, aby dítě v předškolním věku dospělo k tomu, že je pro něj v pořádku tvořit a dělat své věci a v raném školním věku, aby dostalo dostatek příležitostí rozvinout různé schopnosti, které má, což vyžaduje finanční a logistickou podporu od rodičů v podobě různých kroužků, sportů apod. – podrobněji tato vývojová stádia a potřeby řešíme v kurz výchovy dětí do 8 let, a to včetně emočního učení.
- No a pro všechny tři se budou muset rodiče vyvarovat jakékoliv formy zneužívání či zanedbávání, ideálně budou spolu ve funkčním partnerském vztahu prostém jakékoliv formy domácího násilí, nikdo z nich nebude psychicky nemocný, natož závislý na nějaké návykové látce a nikoho z nich nezavřou. Jinými slovy dítě nepostihne ideálně žádné ACE (viz 14. díl), v rodině nebude panovat žádný toxický rodinný vzorec (viz 94. díl) anebo trochu komplexněji v našem kurzu Co nedělat dětem a proč, přičemž dnešní díl je jedním z dalších proč.
- K maximálnímu využití vztahovost s rodiči bude potřeba jistá vztahová vazba vůči oběma z nich (viz 12. díl) a bezpodmínečná láska a přijetí od obou z nich (viz 19. díl)
- Pro autonomii bude potřebovat dítě rodiče, kteří ho nechávají si dostatečně hrát a nezasahují mu do jeho hry (viz 39. díl).
Jak podpořit vytrvalost
Vytrvalost je schopnost dosahovat svých cílů, i když je k nim cesta dlouhá a trnitá. Je to schopnost překonávat překážky, poradit si s nečekanými komplikacemi a zvraty i schopnost dělat věci, které nás sice nebaví, ale je potřeba je udělat. K vytrvalosti pomáhají děti vychovávat sporty, ale i třeba hra na hudební nástroje nebo i skaut.
Pro úspěch i vytrvalost je klíčová schopnost překonávat překážky, jejíž nedílnou součástí je resilience (viz 22. díl). Optimálním případem je pak nastavení, že když spadneš, zvedni se rychle a zvedni se silnější, kdy je resilience doplněna o posttraumatický růst.
Resilienci u svých dětí mohou rodiče pomoci posilováním jejich adaptivních systémů. Na to funguje:
- Zvýšit fyzickou aktivitu (viz 8. díl)
- Snížit příjem cukru a nasycených tuků v potravě (viz 8. díl)
- Udržovat si zdravou hmotnost (viz 8. díl)
- Zvýšit příjem vitamínu D (např. pohybem venku na slunci nebo v potravinových doplňcích) (viz 8. díl)
- Zvýšit počet sociálních vztahů a kontaktů (viz 6. díl)
- Omezit stres (viz 6. díl)
- Zvýšit příjem DHA (Omega-3 mastná kyselina) v potravě nebo potravinových doplňcích (viz 8. díl)
- Při depresi brát antidepresiva, případně u bipolární poruchy lithium
Pro podporu učení se novým věcem a překonávání překážek je zároveň pro nervový systém důležitá dostatečně vysoká hladina BDNF (Brain-derived Neurotropic Factor). Na tu se dbá třeba i při léčbě substančních závislostí v USA. Hladinu BDNF zvyšuje:
- Mindfulness/meditace
- Jóga/Tai-chi/Čchi-kung
- Pobyt v přírodě
- Kognitivně stimulující aktivity (křížovky, sudoku, hlavolamy, čtení)
- Učení se novým dovednostem
- Obdivování nebo ještě lépe vytváření umění (včetně tance)
Nejlépe však rodiče pomohou svému dítěti získat vytrvalost a schopnost překonávat překážky tím, že ji budou sami uplatňovat u sebe. Nejúčinnějším výchovným nástrojem je totiž modelling (viz 9. díl).
Jak posílit schopnost začít
Pokud dítě má dosáhnout libovolného snu, bude ho muset někdo – ideálně rodič – naučit hlavně začít. Začínání věcí (jumpstarting) je velice důležitá dovednost, kterou rodiče musí naučit své děti a které se podrobněji věnujeme ve 23. díle nebo v online kurzu Výchovné nástroje pro děti starší 8 let na Rodičovské akademii.
I když dítě jumpstarting naučíte, může být někdy pro něj příliš těžké začít. To se děje typicky tehdy, kdy první krok na cestě k cíli je pro něj až příliš velký. Proto je pro začínání důležitá ještě jedna dovednost, a to shaping – schopnost rozdělit náročný úkol na menší části (viz 9. díl nebo kurz výchovy dětí do 8 let). Tu běžně používají rodiče menších dětí, když učí dítě téměř cokoliv – od jezení příborem po lezení na skluzavku. Dítě je potřeba naučit rozdělovat si své úkoly na menší celky a poté jít krok za krokem za opětovným složením celého úkolu z jednotlivých částí. To je dovednost, kterou se řada lidí učí bohužel až v pozdějším věku – v Česku obvykle nejpozději při přípravě na maturitu.
Dobrá péče o sebe
Pokud má být člověk, včetně dětí, vytrvalý a schopný překonávat v životě překážky, bude potřebovat se naučit o sebe dobře pečovat. Sebepéče je nejefektivnějším nástrojem pro to, aby člověk měl možnost naplno využívat svého potenciálu ať už fyzických či psychických sil. Rodiče by proto měli děti naučit pečovat o:
- Své základní potřeby (viz 6. díl) jako je jídlo, pití, spánek, osobní hygiena, případně i o schopnost najít v sobě pocit bezpečí (např. pomocí různých meditačních technik a technik pro práci s úzkostmi).
- Spánek (viz 6. díl) je alfou a omegou sebepéče. Zatímco dospělým stačí jen 7 až 9 hodin nepřerušovaného spánku. U dětí je potřeba spánku výrazně vyšší. Podrobněji se spánku dětí věnuje například americká Sleep Foundation.
- Strava (viz 8. díl) – zejména první tři roky je naprosto klíčová pro psychické i somatické zdraví (viz 83., 85. a 87. díl) strava dítěte. I později (včetně dospělosti) však hraje zcela kritickou roli v tom, jak funguje tělo i mysl. Zlatým standardem v tom, jak se má člověk zdravě stravovat jsou v západní medicíně USDA Dietary Guidelines vydávané vždy pro pět let, které jsou dostupné zdarma na webu www.dieataryguidelines.gov.
- Pohyb (viz 8. díl), respektive jeho dostatek, je zcela nezbytný pro správné fungování těla, dostatek BDNF (a tím i fungování nervové soustavy) i zdravý a hluboký spánek. Děti potřebují aspoň 1 hodinu aerobní aktivity denně. Méně pohybu = menší šance dosáhnout svých snů, ať už jsou jakékoliv.
- Odpočinek, respektive schopnost umět efektivně odpočívat, je pro dosahování snů zcela klíčová. Udržitelné vytrvalosti bez odpočinku nelze dosáhnout.
A jako vždy, platí, že nejefektivnějším výchovným nástrojem je tady modelling (viz 9. díl).
Jak podporovat schopnost řešit problémy
Řešit problémy je něco, co rodič dítě musí naučit. Jedná se o standardní výchovný nástroj pro starší děti, kterému se podrobněji věnujeme v našem online kurzu Výchovné nástroje pro děti starší 8 let na Rodičovské akademii nebo ve 23. díle podcastu.
Profesor Alan Kazdin radí rodičům školáků a teenagerů jednoduchý postup, jak k „výuce“ řešení problémů přistoupit.
- Když za vámi přijde dítě, že potřebuje poradit s nějakým problémem, identifikujte společně stav problému (např. spor se spolužákem, spolužák dělá to a to, já se pak cítím tak a tak)
- Navrhněte a podpořte dítě v hledání strategií a řešení problému. Tady potřebuje trochu více vašeho vedení, avšak platí, že čím starší dítě je, tím více je potřeba podpořit ho v tom, aby ty strategie řešení vymýšlelo samo (s přihlédnutím k tomu, zda je toho v dané oblasti schopné).
- Identifikujte společně 2 až 3 způsoby zvládnutí problému a podpořte dítě, ať nabídne i možné způsoby řešení.
- Prozkoumejte každou ze strategií a identifikujte její důsledky. I menší dítě zde nechte, ať více vstupuje do diskuse, neřešte problém za něj, jednou už tady pro něj totiž nebudete moct být.
- Zvolte společně řešení, které má nejlepší důsledky
- U menších dětí a k tomu vhodných problémů si také společně přehrajte situaci u vybraného řešení. Vy hrajte nejprve protistranu a dítě hraje sebe. Pak si to ale u stejného scénáře prohoďte a vy hrajte svoje dítě a dítě protistranu.
Sociální dovednosti
Pokud chce člověk uspět v naplňování svého snu, nikdy to nedokáže sám. Proto je nezbytné rozvinout u dětí jejich sociální dovednosti. Rodiče už u malých dětí by proto měly podporovat a posilovat jejich prosociální chování prostřednictvím odpovídajících výchovných nástrojů, jak o tom mluvíme v kurzu o Výchovných nástrojích pro děti do 8 let na Rodičovské akademii nebo úvodních dílech našeho podcastu.
Výhodou je, že pozdější podpora sociálních dovedností se často obejde bez zásahu rodičů. Sociální dovednosti totiž rozvíjí:
- Prostor pro sociální hru (viz 39. díl), která podle výzkumů Sanne Nijhof a jejího týmu dominuje hraní mezi 3 až 8 lety,
- Sleepovery – neboli přespávání u kamarádů a kamarádů u vás – nebo i vzájemné navštěvování se dětí, pro což je ale zase podstatné, žít ve fungující domácnosti bez ACEs (viz 14. díl)
- Vyjednávání a kompromis (podrobně viz 23. díl a online kurz Výchovné nástroje pro děti starší 8 let),
- Schopnost říkat si včas o pomoc, kterou rodiče nejsnáze podpoří modellingem (viz 9. díl).
- Zdvořilost, která je lidmi velmi ceněná a kterou je opět potřeba už od raného věku dítěte podporovat modellingem (viz 9. díl).
Jak posilovat strategické myšlení
Pro naplnění libovolného snu je potřeba mít odpovídající strategii. Strategického myšlení však často nejsou schopní ani dospělí. Proč? Nikdo je to nenaučil. O strategickém myšlení a managementu existuje řada knih. Pro plnění dětských snů je podstatné zejména:
- Mít jasné a jasně vyjádřené hodnoty – s hodnotami takto pracuje například Skaut, ale i některé školky a školy. Hodnoty dítěti předávají pečující osoby, ale také knižní a filmoví hrdinové. Pokud rodiče považují nějakou hodnotu v životě za důležitou, je nutné ji dítěti popsat a jednat podle ní.
- Umět formulovat vizi je o něco náročnější disciplína. Vize určuje směr, kterým se chci vydat a čeho chci dosáhnout. Efektivním nástrojem, jak postupně definovat svoji vizi, je mít možnost o ní mluvit s dalšími lidmi
- Umět definovat cíle je dovednost, která rovněž chybí mnohým dospělým lidem. Každý cíl by měl být stanovený podle metodiky SMART, tj. měl by být
- Specific – specifický a zcela konkrétní
- Measurable – měřitelný
- Agreed – odsouhlasený neboli by měl být dítěte, ne kohokoliv jiného
- Realistic – realistický
- Timed – jasně definovaný v čase
- Umět ze strategického cíle (= snu) vytvořit operativní a taktické cíle (= cestu ke snu), tj. umět aplikovat shaping (viz 9. díl).
- Osvojit si používání PDCA cyklu, neboli:
- Plan – naplánuji si, co budu dělat
- Do – udělám to
- Check – vyhodnotím, zda to, co dělám, vede k naplnění plánu a zda plán funguje
- Act – provedu potřebné změny a úpravy v tom, abych se přizpůsobil změněným podmínkám a pak začínám tvorbou nového plánu
- SWOT analýza je další manažerský nástroj, který je velmi dobré si osvojit, pokud chceme dítě naučit dosahovat jeho snů. Existuje mnoho různých přístupů, jak SWOT analýzu dělat a jak definovat zejména příležitosti a hrozby. Dítě by se každopádně mělo postupně prostřednictvím sebereflexe naučit identifikovat:
- Strengths – své silné stránky
- Weaknesses – své slabé stránky
- Opportunities – příležitosti, kterých může využít
- Threats – hrozby pro naplnění jeho snu
- Posledním nástrojem, který dětem může pomoci s naplňováním jejich snů je C. O. R. E. od profesora psychiatrie na Sheffield Medical School Steve Peterse. Je to jednoduchý nástroj, který pomáhá udržet si motivaci. C. O. R. E. je akronym pro:
- Commitment neboli závazek – zde je potřeba identifikovat nezbytné, podstatné a žádoucí faktory pro dosažení cíle, překážky, které bude potřeba překonat, zátarasy, které bude potřeba obejít, a jámy, kterým se bude potřeba vyhnout.; Přirozeně jakýkoliv cíl, který z toho vzejde, musí být definovaný dle SMART metodiky.Ownership neboli vlastnictví svého snu – jedině cíl, který je člověku vlastní, je ten, který podporuje jeho hrdost na plnění cesty ke svému snu a umožňuje naplno využívat jeho kreativitu při hledání cesty k cíli.Responsibility neboli zodpovědnost (za plnění cílů) – zde je důležitá důslednost a disciplína. Tu dítě může získat třeba ve Skautu, bojových či jiných sportech, ale i při hře na hudební nástroje.
Rodič v roli kouče
S rostoucím věkem dětí by se rodiče měly posouvat od direktivního ke koučovacímu rodičovskému přístupu (jak o tom podrobněji mluvíme v online kurz Výchovné nástroje pro děti starší 8 let. Při pomoci dítěti s jeho sny lze přitom aplikovat doslova přímo koučink, a to i formou pravidelných setkání, pokud o to dítě bude stát.
Jednou z efektivních koučovacích metod, které lze snadno aplikovat, je metoda GROW. V ní jde o posloupnost kladení otázek, kdy výsledkem celého procesu, má být definování si nejen cíle, či dalšího kroku v cestě za snem, kterého chci dosáhnout, ale také konkrétních věcí, které mi pomohou při plnění cíle uspět.
V koučování přitom jde o to, že si vše definuje pouze a jen koučovaný – tj. v našem případě dítě – což zároveň zajistí to, že bude vlastníkem svého snu.
Prvním krokem je G – Goal setting neboli nastavení cíle. Cíl je potřeba definovat podle metodiky SMART, je možné si cíl rovnou rozdělit z „velkého“/dlouhodobého na jednotlivé „malé“/krátkodobé cíle – tj. aplikovat shaping. V takovém případě se další kroky aplikují pro ten první cíl, kterého je potřeba dosáhnout.
Druhým krokem je R – Reality neboli realita. Jde o to zmapovat současný skutečný stav věcí. Co jsem na daném cíli už udělal, co mám v plánu, kdo mi pomůže atd.
Třetím krokem jsou O – Options neboli možnosti. Jaké mám možnosti, jak můžu k věci zkusit přistupovat jinak, co bude potřeba udělat k naplnění cíle, jaká je posloupnost jednotlivých činností atd.
Posledním krokem je pak W – Will neboli vůle. Jaká je má vůle to udělat (třeba na stupnici od 0 do 10, kde 0 je žádná a 10 je udělám vše pro to, aby to bylo). Proč je to třeba 5 a co by mi pomohlo k tomu, aby to bylo 6? Konkrétně co, kdy a kde udělám pro naplnění svého cíle?
Výsledkem GROW má být tedy velmi konkrétní plán pro první krok k cíli. Pak už je jen potřeba následovat PDCA (viz výše).
Kde hledat pomoc
Adresář České asociace pro psychoterapii
Adresář České psychoterapeutické společnosti ČLS JEP (terapeuti pracující primárně ze zdravotního pojištění)
Portál, kde najdete aktuálně volné psychoterapeuty v ČR
Poslechněte si náš podcast
Pro další informace
Alan Kazdin, The Everyday Parenting Toolkit
Matthew Walker, Proč spíme: Odhalte sílu spánku a snění
Children and Sleep, Sleep Foundation
NIJHOF, Sanne L., Christiaan H. VINKERS, Stefan M. VAN GEELEN, et al. Healthy play, better coping: The importance of play for the development of children in health and disease. Neuroscience & Biobehavioral Reviews [online]. 2018, 95, 421-429 [cit. 2022-11-04]. ISSN 01497634. Dostupné z: doi:10.1016/j.neubiorev.2018.09.024