Děti a peníze
Peníze jsou v životě člověka velice důležitým faktorem. Zásadním způsobem ovlivňují jeho svobodu, zdraví, vzdělání, možnosti, a dokonce i štěstí. Vliv mají samozřejmě i na děti. Ty se zároveň vše o penězích na začátku učí od rodičů. Navíc, peníze od začátku ovlivňují život každého dítěte – nejprve v tom, kolik času na něj mohou mít rodiče a jaké spolu budou mít zážitky, později ale také v tom, jak si bude připadat v kolektivu ostatních dětí. Zásadní dopady na děti a jejich vnímání peněz mívá i rozvod rodičů. Jaká je vaše výchovná strategie v oblasti peněz? A co je, nebo naopak není ohledně peněz pro děti podstatné? O tom je další díl našeho podcastu.
Co chcete děti naučit?
Všechno zásadní v životě děti učíme modellingem (viz 9. díl). To, jak to máte (nejen) s penězi vy, od vás děti tudíž snadno odkoukají. Někteří rodiče však považují za důležité dětem předat jasná a srozumitelná sdělení ohledně peněz, protože peníze považují za důležitý aspekt, který může přispět ke spokojenému a vyrovnanému životu v dospělosti.
Pokud chcete výchovu ohledně peněz přidat do své rodičovské strategie (viz 5. díl), máme pro vás pár otázek k zamyšlení:
- Co chcete své děti naučit o penězích a jejich významu pro život?
- Jaký chcete, aby vaše děti měly vztah s penězi?
- Jak chcete, aby vaše děti s penězi zacházely?
- Za co chcete, aby utrácely?
- Jak chcete, aby spořily a investovaly?
- Jak chcete, aby je vydělávaly?
Až budete mít odpovědi na tyto otázky, čeká vás ještě náročnější úkol, a to vymyslet, jak přesně zakomponovat tyto cíle do praktické výchovy. U menších dětí k výchově o penězích může sloužit hra (viz 39. díl), u těch starších, které už mají kapesné, k tomu může sloužit i kapesné, případně další peníze, které dostávají od rodičů a jiných členů rodiny, vydělávají si na brigádách apod.
Peníze a štěstí
Peníze zcela zásadním způsobem souvisejí se štěstím. Má to ale několik háčků, které je potřeba si vysvětlit. Jak jsme říkali již ve 103. díle, tak výzkumy ukazují, že chudší rodiče mají komplikovanější rodičovství než ty bohatší a že ekonomické potíže mohou podlomit sebevědomí rodiče, což pak má samozřejmě dopady na dítě.
To, že peníze mají zásadní vliv na všechny členy domácnosti, ukazuje i Bronfenbrennerův model(viz 82. díl). Klíčový vliv na jedince má totiž jeho mikrosystém – rodina, škola, zdravotní služby, církev a vrstevníci, který je značně ovlivněn finanční situací rodičů. Na tu dopadá i makroekonomická situace státu, ve kterém žijí (viz níže).
Lidé s vyššími příjmy jsou i v bohatých zemích šťastnější, protože mají více možností a zdrojů. Peníze můžou použít na péči o děti, terapii, léky a dovolené, což jim pomáhá lépe zvládat těžkosti. Zároveň jejich rodiny jsou méně zranitelné vůči nečekaným událostem jako jsou zranění, vážná onemocnění nebo nezaměstnanost. Neustálé obavy o základní přežití totiž mohou výrazným způsobem narušovat schopnost člověka užívat si života a budovat empatická sociální pouta s ostatními.
Peníze pomáhají vyřešit jak trápení závislé na penězích jídlo, nájem, opravy, školné, platby za lékaře, doprava atd., tak i trápení nezávislé na penězích jako je zlomené srdce, ztráta blízké osoby, klinická deprese nebo vážné onemocnění, protože bohatší lidé mají prostředky na lepší a komfortnější zdravotní péči (což platí i v ČR).
Studie z března 2023, kterou má na svědomí Matthew Killingsworth z University of Pennsylvania, dnes už zesnulý Daniel Kahneman z Princetonu a profesorka psychologie Barbara Mellers z Berkeley, že peníze v našem štěstí hrají roli podle toho, jak moc jsme (ne)šťastní. U nešťastných lidí při příjmu nad 100 000 $ hrubého ročně (91 500 €/2,3 milionu Kč) už víc peněz nepřispívá k větším pocitům štěstí – do 100 000 $ štěstí s příjmem roste, pak už skoro ne. U nejšťastnějších lidí ale štěstí roste mnohem rychleji s příjmem nad 100 000 $. U průměrně šťastných roste stejným tempem dál.
Utrácení peněz za zážitky jako jsou rodinné dovolené, vzdělávací kurzy nebo psychoterapie poskytuje více štěstí než utrácení za hmotné statky. Je to proto, že jakmile je máme, tak si na ně zvykneme a bereme je za samozřejmost. Většina štěstí se tedy odehraje při jejich pořízení.
Ve skutečnosti ale peníze přinášejí méně štěstí, než se lidé domnívají. Když se lidí s příjmem 25 tisíc dolarů ptali na to, o kolik by byli šťastnější, kdyby vydělávali 55 tisíc dolarů (tj. o 120 % víc), řekli, že dvojnásobně. Realita byla ale jen o 10 %.
Vliv okolí na štěstí
To, že mikrosystém zásadním způsobem ovlivňuje náš život i pocity štěstí, se prokázalo i ve spojitosti s penězi. Christopher Boyce, dříve z University of Warwick, publikoval se svými kolegy v roce 2010 článek na téma peněz a štěstí. Ta ukázala, že zásadní roli pro štěstí hraje tzv. relativní příjem. Věc, kterou všichni rodiče starších dětí velmi dobře znají.
Velkou roli v našem štěstí totiž hraje to, mezi kým žijeme. Boycův výzkum ukázal, že být nejchudší mezi bohatými sousedy může vést k deprivaci a tomu, že si budeme připadat, že jsme na tom hůře než ostatní. Nejbohatší člověk v méně prestižní lokalitě si naopak bude připadat privilegovaný. Totéž přitom zažívají naše děti mezi svými vrstevníky.
Nemít jako jediné dítě ve třídě iPhone nebo nové trendy oblečení může být značně vyčleňující z kolektivu a může to vést k tomu, že si dítě bude připadat, že je na tom hůře než ostatní. Ještě markantnější situace pak samozřejmě platí, když nejsou pokryty ani o něco základnější potřeby jako jsou školní pomůcky, obědy nebo možnost jet se třídou na školu v přírodě nebo lyžařský výcvik.
A stejně tak – mít jako jeden z mála ve třídě iPhone nebo nové trendy oblečení, může vést k tomu, že si dítě bude připadat, že je na tom lépe než ostatní. Jen je potřeba říci si, že třeba v 90. letech v Československu (a později ČR/SR) to často vedlo k tomu, že děti úspěšných podnikatelů byly přímo či nepřímo šikanované za to, že jejich rodiče mají peníze, a jejich rodiče byli označováni za zloděje. Jakákoliv výrazná odlišnost v kolektivu totiž může být rodištěm šikany (viz 43. díl).
Makroekonomická situace a štěstí
Makroekonomická situace země, ve které žijete, má podle výzkumu Gallup World Happiness Report zásadní dopady na to, jak šťastní budete. Lidé v bohatších zemích jsou totiž spokojenější, protože mají přístup k pitné vodě, elektřině, zdravotní péči, vzdělání, spravedlnosti a bezpečnosti, což jsou zásadní faktory ovlivňující každodenní štěstí.
Gallup ve své výzkumu však kromě makroekonomických ukazatelů jako je HDP per capita a předpokládaný věk dožití, který je závislý na kvalitě zdravotní péče, zohledňuje i další faktory. Ty už se týkají spíše individuální bohatství, které je ale v zemích s vyšším HDP na hlavu logicky lepší. Jsou jimi vnímání schopnosti ovlivňovat svůj život, vnímání korupce, štědrost (tj. přispívání charitativním organizacím.
Kromě čistě ekonomických ukazatelů však Gallup do výsledků započítává i sociální podporu (tj. jestli máte, na koho se obrátit, když se dostanete do problémů) a četnost pozitivních emocí (smích, zábava, dělání zajímavých věcí) a negativních emocí (obavy, smutek a vztek).
Faktem ovšem je, že tyto poslední tři faktory jsou podle Bronfenbrennerova modelu(viz 82. díl) zásadně ovlivňovány státem, ve kterém člověk žije. Klíčový vliv na mikrosystém má totiž exosystém – masmédia, lokální politici, sousedi, sociální služby, soukromý sektor. A ten je pak ovlivňován makrosystémem, což jsou ve skrze převažující přístupy a ideologie v místní kultuře.
A jak dopadl zatím poslední Gallup World Happiness Report 2024? Česko je na 18. místě, mezi Irskem a Litvou, Slovensko je na 45. místě, mezi Brazílií a Lotyšskem. Vedou Finsko, Dánsko, Island, Švédsko a Izrael. Z prvních 20 nejšťastnějších zemí na světě je 10 zemí členy EU, další 2 jsou členy EEA a pak je tam ještě Švýcarsko. Posledních 5 zemí v žebříčku 143 zemí tvoří Afghanistán, Libanon, Lesotho, Sierra Leone, Kongo. Ukrajina byla 105., Rusko 68. U lidí, kteří tak prchají z těchto zemí do EU, tedy platí, že jdou doslova za štěstím.
Děti a peníze
Z pohledu peněz u dětí hraje důležitou roli kapesné a další zdroje peněz. Zde je na rodičích, aby se rozhodli:
- K čemu má dítě kapesné používat? (osobní spotřeba, obědy, učebnice, oblečení…) K čemu má kapesné dítě vychovávat? (ke spoření a investování, k regulaci spotřeby, k altruismu?)
- Jestli a za jakých okolností a podmínek budete dítěti půjčovat peníze? (Mimořádné velké výdaje, když kapesné přijde až za týden, rozjezd nějakého vlastního projektu…) K čemu ho chcete půjčkami vychovávat? (K využívání finanční páky, k vnímání časové hodnoty peněz, k životu s úvěrem)?
- Jestli budete dítěti dávat kromě kapesného extra peníze a za co? Co ho tím budeme učit? (extra výkon = extra odměna, práce není vždy příjemná, když něco chceš, musíš na to víc dřít…)
Velkou roli však hrají i výdaje rodičů za dítě. Zásadní roli hrají peníze, pokud jde o pokrytí základních potřeb – jídlo, oblečení, zdraví, bezpečí a hračky. U jídla je nejzásadnější, aby bylo nutričně odpovídající potřebám dítěte, zejména v prvních letech života (viz 87. díl), což zejména při potřebě používat „umělé mléko“ (viz 85. díl) může být pro rodinu ekonomicky zatěžující. V případě oblečení je nezbytné dbát zejména na zdravou a vhodnou obuv a pak na funkčnost oblečení. Jakmile se dítě začne dostávat do kolektivu, zejména pak od školního věku, je potřeba, aby se oblečení dítěti líbilo a aby mu dobře padlo. Pro teenagery je pak důležité, aby oblečení reflektovalo soudobé trendy, aby dítě nevybočovalo z kolektivu, co může být podnětem pro šikanu (viz 43. díl). V oblasti zdraví zasahují peníze, bohužel, i v Česku výrazně do možností rodičů dítě nechat očkovat a zajistit mu potřebnou stomatologickou a ortodontistickou péči. Připlácí se však i za řadu dalších zásadních zdravotních pomůcek i léků. U hraček je podstatné volit hračky odpovídajícím potřebám typu hry, který dítě rozvíjí (viz 39. díl). Stejně jako u oblečení (vyjma bot) však není nezbytně nutné, aby hračky byly nové.
Pro dítě hraje roly i to, jak je na tom rodinná ekonomická situace v kontextu jeho spolužáků a dětí sousedů (viz výše). Zásadní roli hraje též to, jak se životní úroveň dítěte mění v čase. Zatímco na růst úrovně si lze zvykat snadno a stejně jako u dospělých nepřináší výraznější posun v prožívaném štěstí, u poklesu, zejména razantnímu v důsledku rozvodu rodičů (viz 48. díl), či razantní změně v ekonomické situaci rodičů (propuštění z práce, vážná nemoc, smrt), mívá tento propad zásadní vliv na to, jak se cítí.
Uspořádání peněz mezi rodiči
Výchova dětí k zacházení s penězi se samozřejmě týká i budoucího zacházení s penězi ve vztahu a manželství. Zde je jediným praktickým výchovným nástrojem modelling (viz 9. díl), tj, to, jak mají peníze uspořádány rodiče mezi sebou a jak o penězích mezi sebou hovoří.
Existují v zásadě tři uspořádání peněz ve vztahu
- Všechny peníze společné (u manželů se společným jměním manželů de facto dle litery zákona), a to, jak se partneři navzájem domlouvají, jak je budou utrácet, je důležitým výchovným nástrojem.
- Každý má jen své peníze na svých účtech a partneři se spolu domluví, kdo bude co platit, přičemž vyjednávání o případných změnách v důsledku změn ekonomické situace každého z partnerů děti také něco bude učit.
- Část peněz dávají partneři na společný účet, odkud se platí výdaje za domácnost a děti, zbytek má každý zvlášť pro svoji potřebu. To, jak se rodiče spolu domlouvají o poměru a změnách příspěvků na společný účet, i to, jak vnímají utrácení svého partnera, je důležitým zdrojem učení se o penězích pro děti.
Při uspořádání peněz mezi rodiči hrají velice zásadní roli hádky o penězích, zejména pokud se rodiče hádají o výdajích na děti. Zásadní roli hraje i tzv. finanční nevěra, kdy jeden z partnerů utrácí za věci pro sebe bez vědomí druhého partnera, kterému to pak vadí.
Nejfatálnější bývá finanční nevěra při utrácení za návykové látky (viz 36. díl) a gambling (viz 99. díl), zejména pokud partneři mají všechny peníze společné. Četným zdrojem hádek však bývá i utrácení za drahé koníčky nebo nákupy jednoho z rodičů a (nejen) v rámci Patchwork family (viz 53. díl) pak i situace, kdy jeden z rodičů utrácí výrazně více peněz jen za některé děti, zejména pak ty svoje.
Děti, peníze a rozvod
Podstatným zdrojem informací o penězích pro budoucí partnerský život bývá pro děti rozvod rodičů (viz 46. díl). Zásadní je to, jak se spolu partneři finančně vyrovnají, a jak moc bude každý z nich majetkové vyrovnání vnímat jako (ne)fér, případně jak moc se jeden rodič s druhým bude snažit „vyjebat“ ve smyslu dodávání falešných dokladů o příjmech, „uklízení“ majetku apod.
Samotný rozvod nebo odloučení rodičů představuje jeden z Neblahých zážitků z dětství (viz 14. díl). Jeho dopady na dítě jdou zmírnit (viz 48. díl), nebo také zhoršit. Možné zhoršení se týká celé řady oblastí, kam spadají i peníze.
V otázce peněz je důležité zabývat se zejména třemi oblastmi:
- Výživné pro dítě, a jak s ním bude nakládáno. Výživné slouží k tomu, aby si dítě i po rozvodu rodičů udrželo životní úroveň, na kterou je zvyklé (viz níže). Někdy se ale děje, že rodič, který má výživné hradit, se ho snaží snížit za každou cenu, bez ohledu na tento aspekt. Stejně tak se ale stává, že rodič, který do dovršení dospělosti dítěte výživné fakticky od druhého rodiče přebírá, ho nevyužívá vždy k tomu, aby si dítě zachovalo svou životní úroveň, ale třeba k vlastní spotřebě. Oba dva případy jsou podstatným sdělením pro dítě o tom, jakou roli hraje v životě rodičů.
- U rozvedených párů někdy dochází k zásadním změnám finančního uspořádání potom, co si jeden nebo oba z rozvedených rodičů najdou nového partnera. Ne vždy je přitom nový partner známkou zachování nebo zlepšení životní úrovně dítěte.
- Nákupy nad rámec výživného tvoří někdy docela podstatnou část zpočátku komunikace rodičů mezi sebou, ale později také komunikace dětí s rodičem. To, jakým způsobem taková komunikace probíhá, má zásadní vliv na to, jestli děti cítí ze strany rodiče péči a podporu, nebo ponížení, ale i na to, zda cítí pevné hranice, nebo nesrozumitelný chaos (kterému se budeme věnovat ve 106. díle podcastu). Obecně je ale velmi vhodné vyvarovat se ponižování dětí, když si žádají o peníze navíc – kroužky, oblečení, telefon atd.
Nezvládnutá komunikace ohledně peněz po rozvodu rodičů může velmi snadno dovést dítě ke zhoubnému životnímu scénáři Nebuď!/Neexistuj!, o kterém se dozvíte víc v 64. díle našeho podcastu a v kurzu Zhoubné životní scénáře, který najdete na naší Rodičovské akademii (www.rodicovskaakademie.cz).
Funkce výživného
Výživné má v ideálním případě sloužit k tomu, aby si dítě po rozvodu rodičů udrželo svou ekonomickou úroveň, na kterou je zvyklé. Je totiž obvyklé, že po rozvodu se ekonomická situace obou rodičů stane nevyváženou. Častěji, podle dat ČSÚ, jsou na tom ekonomicky hůře single matky než single otcové, což bohužel reflektuje celkovou nerovnováhu příjmu mezi pohlavími v Česku.
Vyživovací povinnost stanový nový občanský zákoník (zák. 89/2012 Sb.), a to konkrétně v § 910 až § 914. Každé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, má právo na výživné, i když má vlastní majetek, ale zisk z majetku spolu s příjmem z výdělečné činnosti nestačí k jeho výživě (§ 912).
Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby dítěte a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry rodiče (§913, odst. 1). Platí přitom, že při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů rodiče je třeba také zkoumat, zda se rodič nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že rodič o dítě osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost (§913, odst. 2).
V případě výživného je zásadní, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů, což je hledisko, které předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte (§915, odst. 1).
Z výchovného pohledu je také zásadní to, jak probíhá domluva rodičů na průběžných úpravách výživného a toho, co se z něj hradí. V praxi to řada párů nechává dojít až k soudu, což není pro dítě rozhodně dobrá zpráva. Zákon jasně praví, že změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti (§ 923, odst. 1). Zároveň u zletilých dětí o navýšení výživného musí žádat samo dítě.
Nepříjemné dohady o výživné s rodiči a chození po soudech však dávají dítěti jasnou zprávu, že je rodiči na obtíž. Díky tomu mohou snadno způsobit zhoubný životní scénář Nebuď! (viz 64. díl).
Uspořádání po rozvodu a Nebuď!
„Hluboko v srdci nenávidím svůj život (podívej se, v jakých je sračkách),“ to je podle Johna McNeela charaktesticiký leitmotiv protínající život lidí se zhoubným životním schématem Nebuď! nebo Neexistuj!
V kontextu peněz tento zhoubný životní scénář předává rodič dítěti tím, že rodič dává dítěti jasně – ať už přímo či nepřímo – najevo, že nebýt dítěte, bude rodičův život šťastnější a spokojenější. V rozvedených rodinách může vznik Nebuď! navíc výrazně podtrhnout situace, kdy dítě rodič opustí a/nebo nejeví o něj najednou zájem.
Nebuď (viz 64. díl) je extrémně toxický zhoubný životní scénář, který zásadním způsobem ovlivňuje sociální a ekonomickou situaci dítěte v dospělosti. Více o zhoubných životních scénářích se dozvíte také v Rodičovské akademii ve stejnojmenném kurzu.
Kde hledat pomoc
Adresář České asociace pro psychoterapii
Adresář České psychoterapeutické společnosti ČLS JEP (terapeuti pracující primárně ze zdravotního pojištění)
Portál, kde najdete aktuálně volné psychoterapeuty v ČR
Poslechněte si náš podcast
Pro další informace
Gallup World Happiness Report 2024
KILLINGSWORTH, Matthew A.; KAHNEMAN, Daniel a MELLERS, Barbara. Income and emotional well-being: A conflict resolved. Online. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2023, roč. 120, č. 10. ISSN 0027-8424. Dostupné z: https://doi.org/10.1073/pnas.2208661120. [cit. 2024-11-11].
BOYCE, Christopher J.; BROWN, Gordon D.A. a MOORE, Simon C. Money and Happiness. Online. Psychological Science. 2010, roč. 21, č. 4, s. 471-475. ISSN 0956-7976. Dostupné z: https://doi.org/10.1177/0956797610362671. [cit. 2024-11-11].