Každý rodič, který se rozhodne mít více než jedno dítě, tak obvykle činí s aspoň trochu idealizovanou představou o „kamarádech na celý život“, kteří si spolu budou hrát, podporovat se, pomáhat si, mít se rádi a prožívat spolu krásné a pohodové dětství. Faktem je, že někteří sourozenci to přesně takhle mají. Někdy v dětství, někdy až v dospělosti a někdy po většinu svého života. Aby tento scénář byl pravděpodobnější, je potřeba nejen zvládnout příchod nového sourozence do rodiny (viz 55. díl), ale také naučit sebe a děti řešit sourozenecké spory. A přesně o tom je dnešní díl našeho podcastu.
Konflikty mezi sourozenci
Ani když se vám podaří u staršího dítěte vybudovat bezpečnou vztahovou vazbu (viz 12. díl) a perfektně zvládnout příchod dalšího sourozence do rodiny (viz 55. díl), neznamená to, že vaše děti mezi sebou nebudou mít žádné spory.
Podle Mayo Clinic má totiž na vztah sourozenců vliv řada dalších faktorů jako je pohlaví, věkový rozdíl, osobnosti dětí, velikost rodiny a pozice daného dítěte v rodině. Děti, mezi kterými je menší než dvouletý rozdíl, spolu mají více sporů. Děti stejného pohlaví spolu sdílejí více zájmů, ale mohou být také soutěživější. Prostřední děti se cítí méně v bezpečí, a mohou tak vyžadovat více pozornosti. Zároveň věří, že nemají stejné výhody a pozornost jako nejstarší nebo nejmladší sourozenec.
Zároveň logicky platí, že čím více dětí máte, tím více mezi nimi bude existovat konfliktů. U početnějších rodin se vyplatí neopomenout také zjištění litevského manažera Vytautas Andrius Graičiūnas, který zkoumal teorii řízení a je v managementu známý tzv. Graičiūnasovým číslem. Graičiūnas se ve skutečnosti věnoval teorii vztahů. Zjistil, že v libovolné skupině existují tři druhy vztahů:
- Přímé jednoduché vztahy (já – manžel, já – dítě 1, já – dítě 2, já – dítě 3 atd.)
- Přímé skupinové vztahy (já – manžel + dítě 1, já – manžel + dítě 2, já – dítě 1 + dítě 2 atd.)
- Křížové vztahy (manžel – dítě 1, dítě 1 – dítě 2, dítě 2 – dítě 3)
Problém je, že v každém vztahu se chováme trochu jinak. Při situaci 1 nadřízený a 4 podřízení tak existuje 44 různých vztahů, které je potřeba sledovat. V pětičlenné rodině je tak pro rodiče prakticky nemožné sporům dětí zabránit. Lepší je, když se soustředí na primární, tj. partnerský, vztah, a pak na přímé jednoduché vztahy s dětmi.
Pro předcházení a řešení konfliktů mezi dětmi, které vznikají v křížových vztazích, či u početnějších rodin v přímých skupinových vztazích je lepší děti vybavit potřebnými dovednostmi pro vyjednávání a řešení problémů (viz 23. díl a náš webinář o výchově dětí nad 8 let).
Vzájemné porozumění
Vzniku, průběhu a vývoji konfliktů mezi sourozenci se ve svém výzkumu věnuje Holly Recchia, docentka psychologie z Concordia University v Kanadě. Ta provedla studii na 62 párech sourozenců, při které zjistila, že:
- Starší sourozenci většinou spory vyhrávají, protože jsou chytřejší a mají lepší komunikační schopnosti, což logicky ty mladší frustruje.
- Konflikty sourozenců většinou končí podrobením jednoho sourozence, nebo nevyřešením konfliktu.
- Jen minimum sourozeneckých konfliktů končí kompromisem.
- Mladší sourozenci při konfliktech častěji brečí. Starší sourozenci bývají agresivnější. Agresivita je větší vůči mladším sourozencům, kteří se nebrání. Když do takového konfliktu ale vstoupí rodiče, mohou primárně stát na straně mladšího, tj. brečícího, dítěte, což může narušit jejich vztah se starším dítětem, či dokonce podporovat ho v jeho agresivním chování, protože je pak naštvaný nejen na mladšího sourozence, ale i na rodiče, který mu křivdí.
- Mladší sourozenci mají horší výbavu pro řešení problémů, což znamená, že rodiče s nimi musí řešení problémů (viz 23. díl) trénovat, a to i prostřednictvím simulace (viz 9. díl) nebo hry (viz 39. díl).
- Optimálního vyřešení konfliktu při rozdělování hraček se dosáhlo častěji, když si sourozenci sdělili své cíle.
- Rama Ross také zjistili, že strategie vyjednávání mladších sourozenců je ovlivněna tím, jak dokáží pochopit záměry staršího sourozence
- Sociální porozumění mladšího sourozence tomu staršímu je spojeno s méně konflikty mezi sourozenci
- Kvalita vztahu sourozenců je spojena s konstruktivní taktikou při řešení konfliktů.
- Probrat konflikt s obou stran vede k vyšší míře kompromisních řešení.
- Kompromis je pravděpodobnější, když je vztah sourozenců dobrý a starší sourozenec je schopný podívat se na konflikt perspektivou mladšího
Pokud tedy vaše děti mají konflikty, bude to vyžadovat naučit je tyto klíčové dovednosti, ideálně prostřednictvím standardních výchovných nástrojů (viz naše webináře, potažmo jednotlivé díly podcastu mezi 7. a 25. dílem).
Jak řešit konflikty dětí
Co ale dělat, když už k nějakému konfliktu mezi sourozenci dojde? Jak se k tomu jako rodič postavit? Mayo Clinic ve své skvělé knize Mayo Clinic Guide to Baby’s First Years, kterou opakovaně doporučujeme, nabízí osvědčené postupy.
- Respektujte unikátní potřeby každého z dětí – stejný přístup může budit pocit neférovosti mezi dětmi. Zjednodušeně řečeno – přístup, kdy pokud jedno dítě chce kolo a dostane kolo, tak všechny děti dostanou stejně drahé kolo, není správný. Některé z nich totiž mohou chtít raději brusle nebo třeba výbavu na lezení.
- Vyvarujte se srovnávání – děti to zraňuje a může je to znejišťovat. Nesrovnávejte děti ani mezi sebou ani s dětmi mimo rodinu!
- Nastavte základní pravidla – všechny děti musí vědět, co smí a co nesmí dělat při vzájemných interakcích. Při porušení pravidel buďte konzistentní v trestech jako je ztráta privilegia nebo time out (viz 15. díl). Trest má v tomto případě význam zejména pro netrestané sourozence, protože potvrzuje platnost stejných pravidel pro všechny, a nevyvolává pocit, že máte jedno z dětí raději.
- Naslouchejte svým dětem – nechte děti ventilovat své negativní pocity vůči dalším sourozencům. Dejte najevo, že přijímáte a chápete pocity dítěte. U starších dětí můžete nabídnout, že spolu zkusíte najít řešení toho, co ho trápí. Můžete sdílet své vlastní zkušenosti s konflikty se sourozenci v dětství. Dbejte na pravidelná rodinná setkání pro sdílení (viz 25. díl), kde mohou všechny děti říct, co je třeba se sourozenci trápí.
- Nezaujímejte žádnou stranu konfliktu – dokud nejde o fyzický konflikt, nenechte se zatáhnout do konfliktu dětí. Podpořte děti v tom, ať každý řekne svůj pohled na věc, pomozte jim řešit konflikt (viz 23. díl), prokazatelně to vede ke zmírnění konfliktů (viz úterní post).
- Chvalte děti za hezké chování mezi sebou (viz 11. díl)
Pokud máte své „oblíbené“ a „neoblíbené“ dítě (viz podrobně 19. díl), řešte to sami a/nebo na terapii. Vaše děti to z vás už dávno cítí a ty „neoblíbené“ to bolí, mnohdy celý život. Za vztah rodič – dítě je totiž zodpovědný rodič.
Šikana od sourozence
Jak už jsme si říkali ve 43. díle věnovaném šikaně, tak šikana je zásadní problém, zejména pokud se děje mezi sourozenci. Jejím dopadům se věnuje mezinárodně uznávaný a oceňovaný odborník na šikanu Dieter Wolke, profesor vývojové psychologie na University of Warwick. Ten ve svém článku pro International Journal of Adolescent Medicine and Health shrnul její dopady. Čísla jsou přitom šokující.
Wolke ve svém výzkumu zjistil, že až 50 % dětí bylo v uplynulém měsíci terčem šikany od sourozence, přičemž 16 až 20 % dětí bylo šikanováno sourozencem několikrát týdně. Výskyt šikany mezi sourozenci je tedy extrémně častý. Zásadní problém však spočívá v tom, že šikana od sourozence zvyšuje pravděpodobnost šikany ve škole, a co hůř – jakmile pak dojde i k šikaně ve škole, celkové dopady na psychické a somatické zdraví dítěte jsou několikanásobně horší.
Konkrétně – kdo byl terčem šikany buď ve škole, nebo od sourozence, má „jen“ 2,7× vyšší pravděpodobnost emocionálních problémů a problémů s chováním (viz 43. díl). Ti, kteří však byli terčem šikany od sourozence i ve škole, mají 14,1× vyšší pravděpodobnost emocionálních problémů a problémů s chováním. Děti, které šikanuje někdo buď ve škole, nebo někdo ze sourozenců, mají 2,2× vyšší pravděpodobnost, že budou nešťastné. Pokud prožívají nebo prožily obě formy šikany, je to 10,5× vyšší pravděpodobnost.
Dieter Wolke rovněž uvádí údaje z obdobné studie v USA. Ta zjistila, že:
- Celkem se do šikany sourozence zapojilo 46,2 % dětí.
- Jen 3 % všech dětí patří mezi čisté oběti šikany od sourozence.
- 28,6 % jsou oběti i ti, co šikanují.
- 14,6 % jsou čistě šikanující.
O tom, jaké dopady má šikana na oběti, oběti-útočníky a čisté útočníky, se více dozvíte ve 43. díle, který jsme šikaně věnovali. Je též dobré si připomenout, že třeba Čína, která už má vlastní upravený systém Neblahých zážitků z dětství (viz 14. díl), šikanu počítá mezi ně.
Pokud se vám nepodaří vyřešit šikanu mezi sourozenci nástroji, které jsme si tento týden zmiňovali, obraťte se neprodleně na rodinného terapeuta. Nezapomeňte, že málokdo je čistá oběť.
Kde hledat pomoc
Adresář České asociace pro psychoterapii
Adresář České psychoterapeutické společnosti ČLS JEP (terapeuti pracující primárně ze zdravotního pojištění)
Portál, kde najdete aktuálně volné psychoterapeuty v ČR
Poslechněte si náš podcast
Pro další informace
Mayo Clinic Your Baby’s First Years (průvodce pro rodiče dětí od 0 do 3 let)
RECCHIA, Holly E. a Nina HOWE. Associations Between Social Understanding, Sibling Relationship Quality, and Siblings’ Conflict Strategies and Outcomes. Child Development [online]. 2009, 80(5), 1564-1578 [cit. 2023-01-29]. ISSN 00093920. Dostupné z: doi:10.1111/j.1467-8624.2009.01351.x
WOLKE, Dieter a Alexandra J. SKEW. Bullying among siblings. International Journal of Adolescent Medicine and Health [online]. 2012, 24(1) [cit. 2023-01-29]. ISSN 2191-0278. Dostupné z: doi:10.1515/ijamh.2012.004