55: Příprava dítěte na příchod sourozence

Příchod dalšího dítěte do rodiny je pro všechny její členy velká událost. Pro všechny členy rodiny je spojena s celou řadou očekávání, které se však ne vždy – jak už to s dětmi bývá – setkají s realitou. Pro děti je ale tato událost specifická v tom, že to není jejich rozhodnutí, a to ani tehdy, když si sourozence přejí, a že se díky tomu budou muset začít dělit nejen o hračky, ale také o maminku a tatínka. Jak připravit dítě na to, že mu přibude bráška nebo sestřička? A na jaké změny u vašich dětí připravit sebe, až se další dítě narodí? O tom je další díl našeho podcastu.

Co udělat před narozením sourozence

Už v úvodu je třeba si říct, že příchod dalšího potomka do rodiny není vždy plánovaným krokem a/nebo nepřichází vždy v očekávaný čas. Někdy se také může stát, že místo jednoho přijdou hned dvě miminka.

Pokud přišlo nového těhotenství dříve než 18 měsíců od posledního porodu, bude se pro matku jednat o fyzicky i psychicky zatěžující událost, nemluvě o tom, že podle výzkumů vývoje subjektivní hladiny vnímaného štěstí u čerstvých rodičů trvá celých 24 měsíců, než se tato hladina vrátí na úroveň před porodem. Brzké těhotenství je tak zatěžující pro oba rodiče i jejich vztah. V takovém případě nezbývá než zapojit maximální sebepéči (viz 6. a 8. díl) a snažit se si vzniklou situaci co nejvíce usnadnit (viz 17. díl).

I když máte mezi dětmi dostatečný časový odstup, je potřeba si říci, že prvním krokem bude rezignace na dokonalost a smíření se s tím, že je docela dobře možné, že svému stávajícímu dítěti (nebo dětem) budete „kvůli miminku“ mnohdy, byť nechtěně, v jejich světě ubližovat (viz 47. díl).

A co můžete ještě před narozením miminka udělat pro to, aby děti vzaly příchod sourozence co nejlépe?

  • Zvážit, kdy dítěti říct o tom, že bude mít sourozence (viz níže)
  • Budovat vztah s miminkem ještě v děloze, pokud to jen trochu jde
    • Umožnit dítěti hlazení si kopajícího miminka
    • „Společné“ čtení pohádek
    • Opečovávání obav z příchodu sourozence
    • Posilování jisté vztahové vazby s dítětem (viz 12. díl)
  • Mayo Clinic též zdůrazňuje, že malým dětem je potřeba vysvětlit, co bude miminko dělat, co s ním budou a nebudou smět dělat.
  • Umožnit iniciativu dítěte na budování vztahu s miminkem
    • Kreslení obrázků miminku
    • Pomalování dupaček apod.
    • Návštěva v porodnici u miminka (v USA se hodně propagovala i přítomnost u porodu, viz níže)
  • Pokud dítě bude muset měnit pokoj, nebo už nebude spát s rodiči v ložnici, udělejte tuhle změnu před příchodem miminka.
  • Kdo se o dítě bude starat během porodu? Vysvětlete vše dítěti dopředu a připravte ho na to.
  • Když to jde, zkuste dokončit odstavení od plenek; Když ne, vydržte s tím, dokud miminku nebude několik měsíců.

Co přijde po narození

Jak už víte ze zkušenosti s předchozím dítětem/dětmi, tak zcela jistě to bude jinak, než jste si plánovali. Nicméně, Brenda L. Volling, profesorka psychologie z University of Michigan, provedla vlastní výzkum u 225 rodin, aby zjistila, jak děti na příchod miminka reagují. V něm zjistila, že klíčovou roli pro dopady na dítě hraje to, jakou má vztahovou vazbu (viz 12. díl) se svými rodiči. Děti, které měly bezpečnou vztahovou vazbu (60 % dětí) se totiž nejvíce projevovaly jako před narozením sourozence.

Brenda Volling v jednoduchém testu napodobujícím tzv. test neznámé situace od Mary Ainsworth zjistila, že při zahlédnutí toho, že rodič se věnuje plně miminku bylo:

  • 54,5 % dětí schopno dál pokračovat ve své činnosti (hře), s tím že občas monitorovalo rodiče s miminkem,
  • 29,5 % si přestalo hrát a pozorovalo rodiče s miminkem. U těchto dětí se rozvinuly úzkosti a deprese, byla omezená explorace a hra (viz 39. díl) a docházelo u nich k sociálnímu uzavření se. Tyto děti 4 měsíce po narození sourozence vykazovaly nejvíce problémů hned po skupině tzv. dětí s narušeným fungováním.
  • 6,2 % začalo reagovat úzkostně a závisle na rodiči, chtělo být hlavně u rodiče a odmítalo se od něj vzdálit, což se netýkalo jen testu ve studii.
  • 2,7 % bylo vysoce agresivních vůči miminku i rodiči, vyžadovalo vysokou míru pozornosti a došlo u nich zcela k narušení jejich fungování.
  • 7,1 % dětí vyžadovalo více pozornosti rodičů.

Mayo Clinic nabízí možnost, jak některým těmto problémům předejít:

  • Zařiďte návštěvu dítěte po narození miminka ještě v porodnici a zároveň zařiďte, ať se může samo pomazlit s matkou, zatímco miminku se věnuje otec nebo jiný dospělý.
  • Dejte dítěti „dárek od miminka“ jako např. tričko s nápisem Velká sestřička nebo velký bratříček.
  • Když je miminko nemocné, řekněte to dítěti, aby mělo šanci chápat vaše obavy, které z vás cítí (bez vysvětlení jen bude dítě vyžadovat kvůli nervozitě víc vaší pozornosti).
  • Ujistěte staršího sourozence, že nemoc miminka není jeho vina.
  • Zařiďte případnou návštěvu u miminka v nemocnici, pokud bude hospitalizované.

Jak si poradit s reakcí dítěte na příchod sourozence

To, jak dítě bude reagovat na příchod sourozence, je do značné míře závislé na jeho věku, stupni rozvoje, ale také na jeho osobnosti.

Obecně vzato můžete zkusit následující „triky“ od Mayo Clinic:

  • Udělejte si pravidelně čas jen pro starší dítě.
  • Pokud si děláte spousty fotek a videí, nezapomínejte v nich na starší dítě.
  • Dělejte videa a fotky jen staršího dítěte.
  • Čtěte si pohádky dohromady pro dítě i miminko.
  • Zdůrazněte, že role velkého brášky nebo ségry je moc důležitá, případně mluvte o tom, jaká byla ta vaše, pokud máte sourozence.
  • Při agresivitě vůči miminku buďte trpěliví, využívejte výchovné nástroje pro to, abyste místo toho nastavili požadované nahrazující chování (viz 13. díl) a zvyšte pozornost dítěti a čas trávený jen s dítětem a zapojte dítě víc do zpívání a čtení pohádek miminku.

Specificky u dětí do dvou let bude těžké to, že obvykle vůbec nerozumí tomu, co se děje. Zkuste jim proto vysvětlit příchod sourozence pohádkou, obrázkovou knížkou apod. Buďte trpěliví, rozhodně to nepůjde napoprvé.

U dětí ve věku 2 až 4 roky se typicky objevuje žárlivost. Vysvětlete jim proto, že miminko potřebuje hodně vaší pozornosti a k tomu:

  • nechte dítě pomáhat např. při nákupech pro miminko,
  • dejte dítěti panenku, ať se také může starat o svoje miminko a může se simulací naučit nejvhodnější chování (viz 39. díl).
  • Projděte s ním fotky, když byl také miminko a povídejte si o tom, jaké to bylo.
  • Netrestejte nijak regresi (počůrávání/pokakávání, vyžadování pití z lahve apod.)

U dětí nad 5 let může propuknout nadšení i závist. U teenagerů pak i celá řada „vtipných“ a někdy i trefných komentářů, ale o těch není teď úplně řeč 😊 S menšími dětmi řekněme ve věku 5 až 9 let:

  • Proberte potřeby miminka
  • Zapojte dítě do péče o miminko a děkujte jim za to, ale nedělejte to příliš často. Cílem je pouze to, aby to prohloubilo jejich vztah k sourozenci!
  • Zdůrazněte, že je potřeba být při zacházení s miminkem jemný.
  • Vyzdvihněte výhody toho být starší sourozenec a pořádejte separátní aktivity s každým z rodičů pro „velké“ děti.

Hrozba jménem potrat

Potrat je možnost, kterou si řada rodičů nechce připustit. Přesto je samovolný potrat před 20. týdnem těhotenství běžný. Podle Mayo Clinic se míra samovolných potratů mezi 15 až 20 %, skutečné číslo je ale patrně mnohem vyšší, protože pokud k tomu dojde v prvních týdnech těhotenství, nemusí se žena ani dozvědět, že byla těhotná. Některé studie přitom uvádějí, že třetina žen, které se snaží otěhotnět, prošla samovolným potratem, o kterém nevěděla.

To, že je potrat zcela běžný ale neznamená, že je to lehkým prožitkem pro ženu, pro partnera a už vůbec ne pro dítě, pokud už ví, že se má sourozenec narodit. Logika věci by tedy říkala dítěti ideálně do konce 20 tt vůbec nic neříkat.

Jenže, 90 % žen v prvním trimestru trpí žaludeční nevolností a 50 % žen se po jídle dělá na zvracení anebo rovnou zvrací, čemuž se lidově a zcela nesprávně říká „ranní nevolnost“. Ve skutečnosti se tyto pocity mohou vyskytovat v kteroukoliv denní dobu, zejména mezi 6. a 12. tt, a odborně se nazývají jednoduchou zkratkou NVP (Nausea and Vomiting of Pregnancy). Vaše dítě si tedy logicky všimne, že se s vámi něco děje. Navíc, najednou musíte častěji chodit k lékaři a pro velkou část žen (ale i mužů) je prvotrimestrální screening, který se v ČR a SR provádí mezi 11. a 14. tt poměrně stresující. Dítě však tento stres, stejně jako změny ve zdravotním stavu matky, vnímá.

Zároveň je také potřeba zdůraznit, že 50. percentil hmotnostního nárůstu do 20 tt je u žen s normální hmotností 5,7 kg (10. percentil je pak 10,5 kg), čehož si dítě už pravděpodobně všimne.

Jak s tím tedy naložit? To je nelehká otázka, u níž je odpověď závislá na míře stresu, kterou každý z rodičů prožívá během těhotenství. Pokud nepociťujete žádný stres ani výraznější NVP, klidně o těhotenství dítěti řeknete až po 20. tt, nebo až se zeptá, proč je maminka „tlustá“. Pokud však nejste ve své kůži, je vhodné dítěti říct, o co jde. V ranějších fázích těhotenství je ale důležité zdůraznit, že možná bude mít bratříčka nebo sestřičku.

V případě potratu také ihned a ideálně oba vyhledejte krátkodobou psychoterapeutickou pomoc.

Kde hledat pomoc

Adresář České asociace pro psychoterapii

Adresář České psychoterapeutické společnosti ČLS JEP (terapeuti pracující primárně ze zdravotního pojištění)

Portál, kde najdete aktuálně volné psychoterapeuty v ČR

Poslechněte si náš podcast

Pro další informace

VOLLING, Brenda L., Tianyi YU, Richard GONZALEZ, Denise E. KENNEDY, Lauren ROSENBERG a Wonjung OH. Children’s responses to mother–infant and father–infant interaction with a baby sibling: Jealousy or joy?. Journal of Family Psychology [online]. 2014, 28(5), 634-644 [cit. 2023-01-23]. ISSN 1939-1293. Dostupné z: doi:10.1037/a0037811

BEYERS-CARLSON, Emma E.A. a Brenda L. VOLLING. Efficacy of Sibling Preparation Classes. Journal of Obstetric, Gynecologic & Neonatal Nursing [online]. 2017, 46(4), 521-531 [cit. 2023-01-23]. ISSN 08842175. Dostupné z: doi:10.1016/j.jogn.2017.03.005

Karl Heinz Brisch, Bezpečná výchova (průvodce budováním vztahu s miminkem od početí do jednoho roku věku)

Mayo Clinic Guide to a Healthy Pregnancy (průvodce pro těhotné a matky novorozenců)

Mayo Clinic Guide to Fertility and Conception (průvodce početím a reprodukční medicínou pro ty, kterým se nedaří přirozeně počít)

Mayo Clinic Your Baby’s First Years (průvodce pro rodiče dětí od 0 do 3 let)


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *