31: Rizika dospívání

31: Rizika dospívání

Období dospívání a rané dospělosti je asi vůbec nejnáročnějším obdobím našeho života. Naše tělo i mozek prochází celou řadou radikálních vývojových změn, a to v době, kdy si potřebujeme budovat pevnou a sebejistou pozici mezi vrstevníky a zároveň získat naprostou nezávislost na rodičích, která ale z ekonomického pohledu obvykle není možná. Jaká jsou ale rizika tohoto období? Jak poznat u teenagerů, že se s nimi něco děje? Kdy si o ně dělat starosti a kdy už vyhledat odbornou pomoc? Přesně o tom je další díl našeho podcastu.

Na co si dávat pozor u teenagerů

Období dospívání je spojeno s celou řadou rizik. Děti ještě nemají plně rozvinuté části mozku zodpovědné sebekontrolu a „zvládání“ emocí. Nedokáží správně odhadnout rizika, a zároveň pod tlakem vrstevníků snáze podnikají věci, které by samy považovaly za rizikové, zejména, když jim mohou pomoci získat si v pro ně důležité sociální skupině uznání a status. Z toho bohužel plynou také typicky rizikové situace. Na co se jako rodič (budoucího) teenagera potřebujete připravit? Tady je seznam nejčastějších rizik:

  • Úraz
  • Kriminalita
  • Substanční závislosti, které velmi detailně probereme za 2 týdny ve 33. díle
  • Fyzické sebepoškozování a řezání se, čemuž budeme věnovat 35. díl
  • Poruchy příjmu potravy (PPP), které pokryjeme ve 37. díle

Poslední tři výše zmiňované příklady mohou být zásadně negativně ovlivněny i stavem duševního zdraví dítěte. Na tom se samozřejmě nemusí podepsat jen Neblahé zážitky z dětství (viz 14. díl), ale také přílišný stres, kterého je v dospívání jako takovém z biologické podstaty tohoto období více než dostatek (viz zítřejší post). Dospívající nejvíce ohrožují následující psychické potíže, často způsobené právě dlouhodobým působením stresu:

  • Ztráta smyslu a „vzdání se“, tj. kompletní rezignace na vše, co pro dítě do té doby bylo důležité.
  • Úzkosti
  • Deprese
  • Hraniční porucha osobnosti
  • Rozvoj psychotických poruch osobnosti

Častým strašákem rodičů je také sebevražda, ke které obvykle významnou měrou přispívají poslední ze tří zmiňovaných psychických onemocnění + bohužel stále ještě někdy také anorexie či bulimie (tj. dvě ze tří PPP)

Co můžete dělat pro ochranu dítěte před těmito riziky? Nejvíc toho můžete udělat dlouho před tím, než dítě do tohoto věku dospěje. Klíčovým protektivním faktorem je přijímající rodinné prostředí (viz 25. díl), dobré výsledky ve škole (viz 29. díl) a vybavení dítěte potřebnými dovednostmi pro obstání v kolektivu (viz 23. díl).

Více se dozvíte také v našem webináři o výchově starších dětí.

Příliš mnoho stresu

Dospívání je obdobím, kdy se děti musí poprat s vůbec nejvíce zdroji stresu za svůj dosavadní život. Část zdrojů stresu je totiž spojená s hormonálním a fyziologickými změnami uvnitř jejich těl, a s výrazně rostoucím vlivem jejich vrstevníků – potýkajících se se stejnými problémy – na jejich život i sebepojetí.

Teenageři se na tento stres snaží přirozeně adaptovat. U dítěte, které v adaptaci na stres selhává, se rozvinou obvykle následující symptomy:

  • Problémy se spánkem (pozor, teenageři mají spánkový rytmus posunutý spánek mezi 1:00 a 9:00)
  • Zvracení (ne ve spojitosti s mentální bulimii)
  • Bolesti hlavy
  • Noční můry
  • Úzkosti
  • Zvýšená emocionální závislost na klíčových vztahových osobách (tedy nejen rodičích, ale třeba i na svém partnerovi)
  • Časté nebo nezvladatelné záchvaty vzteku
  • Užívání drog (alkohol, nikotin, marihuana a další návykové látky), kterému se budeme věnovat ve 33. díle podcastu

Příliš intenzivní stres, se kterým si dospívající dítě neumí poradit, přirozeně vede k narušení vztahů s jeho nejbližšími. Právě u nich si může dovolit aspoň na chvíli přestat bojovat, podlehnout stresu a hledat chybějící péči a podporu ve formě propuknutí symptomů naplno.

Problém je, že když k tomu dochází formou úzkostí, záchvatů vzteku nebo užíváním návykových látek, že u rodičů málokdy nachází pochopení. Ti často považují takové chování za „problematické“ a „pubertální,“ protože je samotné přivádí do stresu a vyvolává v nich nepříjemné pocity. Teenager se tak může ještě více uzavřít, což problémy prohloubí.

Pokud si vaše dospívající dítě prochází podobně těžkou zkouškou, a prohrává svůj boj se stresem, existují v podstatě dvě mezní možnosti – buď se můžete naplno vložit (pozor na sebepéči!) do jeho „záchrany“ tím, že se pokusíte využít některé nástroje pro zvýšení resilience (viz 22. díl), vybudování a posílení přijímajícího prostředí (viz 25. díl) a případně dovybavení teenagera některými nástroji (viz 23. díl), nebo pro něj vyhledáte odbornou pomoc (viz níže). Tu ale teenager nejprve musí chtít přijmout, jinak bude k ničemu.

Kdy si dělat starosti

To, že běžné projevy nezvládání stresu, mohou rodiče zejména napoprvé vyděsit, je asi zřejmé. Jenže kde je ta míra, kdy by si rodič měl o dítě začít dělat opravdové starosti? Podobně jako u jiných psychických potíží je dána mírou ztráty svobody. Pokud máte úzkost např. z pavouků, takže když nějakého vidíte, tak okamžitě odcházíte do jiné místnosti, je to jistě nepříjemné, ale není to psychické onemocnění. Pokud kvůli strachu z pavouků musíte pravidelně vystříkávat byt sprejem proti hmyzu, několikrát týdně důsledně uklízet a bojíte se jít ven z bytu po schodišti, je to už výrazný zásah do vaší svobody a regulérní velmi silná úzkostná porucha, kterou je vhodné léčit s pomocí psychoterapeuta.

Jenže ne vždy je vážnost psychických problémů a nutnost jejich řešení tak transparentně jasná jako v našem příkladu. Proto profesor Alan Kazdin z Yale University připravil následující set otázek, který může rodičům s rozpoznáním závažnosti stavu jejich dospívajícího dítěte pomoci:

  • Kontext věku – je toto chování v daném věku běžné? Vídáte ho i u ostatních teenagerů nebo měli jste to ve stejném věku podobně?
  • Fungování – zabraňuje dané chování dítěti v běžném fungování v jeho prostředí (domácnost, škola, kroužky, sporty, blízké vztahy)
  • Rizikovost – představuje toto chování nějaké riziko nebo nebezpečí pro dítě či jeho okolí? (v tomto případě hledejte odbornou pomoc ihned)

Alan Kazdin také apeluje na rodičovskou intuici. Doslova říká: „Věřte jakémukoliv podezření, které máte. Pokud zvažujete, zda dítěti sehnat odbornou pomoc, pak byste ji pravděpodobně měli už vyhledat.“ Naprosto klíčové je také nezapomenout na svoji vlastní stabilizaci a péči o sebe (viz 6. a 8. díl) a péči o svůj vztah. Zejména během dospívání vašeho dítěte je nanejvýš vhodné, nebýt na to sám a zapojovat druhého rodiče, ale třeba i další členy rodiny, je-li to nutné. Pro teenagery je někdy snazší svěřit se tetě/strejdovi nebo prarodičům než rodičům(!)

Kdy hledat pomoc

Kromě intuice a určitých signálů, o kterých jsme mluvili ve včerejším postu, připravil Alan Kazdin také set otázek, kdy libovolná pozitivní odpověď znamená, že je opravdu potřeba odbornou pomoc již co nejdříve vyhledat.

Je agresivní chování vašeho dítěte, vysoká úroveň aktivity,

Překáží vašemu dítěti v jeho běžných činnostech jeho agresivní chování, nápadně vysoká míra aktivity (může být projevem úzkosti, intoxikace některými drogami a/nebo počínající schizofrenie), úzkost nebo deprese?

Představuje chování vašeho dítěte nebezpečí pro něj nebo pro ostatní?

Projevuje vaše dítě nekonečné opakující se chování, vidí věci, které tam nejsou, nebo slyší hlasy? (může být projevem počínající schizofrenie, intoxikace některými drogami a/nebo závažného narušení spánku)

Došlo u vašeho dítěte k náhlým drastickým změnám chování (např. najednou se mu radikálně zhoršily známky ve všech předmětech)?

Vykazuje vaše dítě známky stresu, které se shodují s nějakou událostí nebo stresorem? (může být znakem PTSD, probíhající šikany nebo jedné z forem zneužívání)

Nebojte se také kontaktovat Rodičovskou linku (www.rodicovskalinka.cz) na čísle +420 606 021 021 (Po-Čt 9-21 hod., Pá 9-17 hod.).

Kde hledat pomoc pro dítě

Portál NÚDZ Opatruj.se

Nepanikař (i jako aplikace do mobilu)

Mapa odborné pomoci v ČR Ohrožené dítě

Nevypusť duši, přehled pomoci

Poslechněte si náš podcast

Pro další informace

Verena Kast, Úzkost a její smysl

Alan Kazdin, The Everyday Parenting Toolkit: The Kazdin Method for Easy, Step-by-Step, Lasting Change for You and Your Child


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.