37: Poruchy příjmu potravy

Problémy s jídlem trpí 2,7 % dospívajících ve věku 13 až 18 let. Třikrát častěji se tyto problémy týkají dívek, u mentální anorexie dokonce desetkrát častěji. Řada lidí si přenese problém s jídlem z dospívání až do dospělosti, a to nejčastěji záchvatovité přejídání. Tím trpí 1,2 % dospělých. Poruchy příjmu potravy často vedou k trvalé změně vztahu k jídlu. Co za nimi ale stojí, proč není tak jednoduché přestat a co s tím můžeme dělat, pokud se to týká našich dětí?

Co jsou poruchy příjmu potravy

Poruchy příjmu potravy (PPP) jsou velmi komplexním onemocněním těla a duše. V jeho propuknutí hrají roli biologické, psychologické, psychosociální a behaviorální faktory. Častěji se vyskytují u lidí trpících diabetem 1. typu, lidí s poruchami autistického spektra a lidí trpícími úzkostmi. V jejich propuknutí hrají prokazatelnou roli i Neblahé zážitky z dětství (viz 14. díl).

Podle nejnovějších údajů, které shrnula profesorka psychiatrie a ředitelka Eating Disorder Unit na Institute of Psychiatry, King’s College v Londýně, Janet Treasure, ve svém předloňském článku v časopisu Lancet více než 70 % lidí s PPP má psychiatrickou komordbiditu, a to zejména:

  • Poruchy nálad
  • Úzkostné poruchy
  • Poruchy neurologického vývoje
  • Poruchy osobnosti
  • Závislost na alkoholu nebo dalších návykových látkách (viz 33. a 34. díl).

Poruch příjmu potravy je podle nových systémů diagnóz DSM-V a ICD-11 více než bývalo. Ty tři nejrozšířenější jsou tyto:

  • Mentální anorexie – je charakterizována výrazným a trvalým omezením příjmu potravy, které vede k extrémně nízké tělesné hmotnosti, neúnavnou snahou o štíhlost, zkresleným pohledem na své tělo a intenzivním strachem z přibrání a extrémně narušeným stravovacím chováním.
  • Mentální bulimie – je charakterizována konzumací velkého množství jídla v krátkém časovém úseku spolu s pocitem ztráty kontroly, po němž následuje určitý typ chování, které kompenzuje záchvat, jako je očista (např. zvracení, nadměrné užívání projímadel nebo diuretik), hladovění a/nebo nadměrné cvičení. Na rozdíl od mentální anorexie mohou lidé s bulimií spadat do normálního rozmezí své hmotnosti. Stejně jako lidé s anorexií se však často bojí přibrat, zoufale chtějí zhubnout a jsou intenzivně nespokojeni s velikostí a tvarem svého těla.
  • Záchvatovité přejídání – je charakterizováno opakujícími se epizodami přejídání, během nichž člověk pociťuje ztrátu kontroly nad svým jídlem a výrazný stres. Na rozdíl od mentální bulimie nenásleduje po epizodách záchvatovitého přejídání zvracení, nadměrné cvičení nebo hladovění. V důsledku toho mají nemocní často nadváhu nebo obezitu.

Faktory vedoucí k propuknutí PPP

Zdroj: TREASURE, Janet, Tiago Antunes DUARTE a Ulrike SCHMIDT. Eating disorders. The Lancet [online]. 2020, 395(10227), 899-911 [cit. 2022-10-28]. ISSN 01406736. Dostupné z: doi:10.1016/S0140-6736(20)30059-3
Zdroj: TREASURE, Janet, Tiago Antunes DUARTE a Ulrike SCHMIDT. Eating disorders. The Lancet [online]. 2020, 395(10227), 899-911 [cit. 2022-10-28]. ISSN 01406736. Dostupné z: doi:10.1016/S0140-6736(20)30059-3

Dopady hladovění

O tom, že jak moc je jídlo propojené s psychikou, se věda nade vší pochybnost přesvědčila z jedné z eticky nejkontroverznějších studií. Tzv. Minnesotský hladovějící experiment, který provedli v listopadu 1944 až prosinci 1945 vědci z University of Minnesota na brancích, kteří nastoupili civilní službu a dobrovolně se pro experiment rozhodli.

Celý experiment se skládal ze tří fází:

  • 12 týdnů, kdy branci jedli běžně podle svých zvyklostí. Tato fáze sloužila k nastavení výživové normy pro každého z 36 branců.
  • 24 týdnů hladovějící fáze, kdy byl každému z branců snížen přísun potravy na 50 % jejich běžného energetického příjmu.
  • 12 týdnů první fáze rekonvalescence, kdy byli branci rozděleni do čtyř skupin, kdy každá dostávala kontrolované množství potravy.
  • 8 týdnů druhé fáze rekonvalescence, kdy všichni mohli jíst, jak sami uznali za vhodné.

Výsledky experimentu byly naprosto šokující:

  • Pro všechny účastníky už od hladovějící fáze a i po dobu rekonvalescence (a podle dalších zjištění až po zbytek svého života) se stalo jídlo ústředním motivem jejich života.
  • Během fáze rekonvalescence došlo k propuknutí sebepoškozování u většiny účastníků studie, jeden branec si dokonce usekl prsty sekyrou.
  • Během studie došlo u účastníků k radikálnímu poklesu chuti na sex, a účastníci se začali izolovat od ostatních, což je typický projev deprese.
  • U jednotlivých branců byl zaznamenán pokles schopnosti se koncentrovat, porozumět a rozhodovat se.
  • Došlo k radikálnímu poklesu fyziologických funkcí u všech subjektů, a to v oblasti bazálního metabolismu, tělesné teploty, dýchání a tepové frekvence.
  • U některých účastníků studie došlo k propuknutí extrémních edémů (otoků).

Výsledky této studie jsou při tom velmi zásadní i pro lidi, kteří (zatím) PPP netrpí. V současném sociálním tlaku na „hubenost“ totiž řada lidí snadno sklouzne ke stejně extrémní dietě, kdy omezí svůj energetický příjem na polovinu a/nebo k dietě, kdy vynechá ze stravy klíčové prvky pro fungování psychiky.

Riziko diety

Minnesotská studie nám ukázala, jak zásadní problém může být nesprávně a neodborně zvolená redukční dieta. Neodborně zvolená dieta držená po dobu několika týdnů prokazatelně může – vedle ohrožení některých klíčových funkcí organismu – vést také k rozvoji deprese, úzkostí, ale též poruch koncentrace a problémům s kognitivními funkcemi a rozhodováním. Navíc může dojít k trvalému narušení vnímání jídla – podobně jako u účastníků Minnesotské studie a lidí trpících poruchami příjmu potravy – kdy se jídlo dostane již dlouhodobě až trvale mezi hlavní priority, o které se budete v životě zajímat.

Nedostatek některých klíčových mikroživin může vést k zásadním poruchám psychiky. Vliv nedostatku některých klíčových mikroživin je podle současných vědeckých studií následující:

  • Hořčík – stres, úzkosti a deprese
  • Omega-3 kyseliny (EPA, DHA) – stres, úzkosti a deprese
  • Kyselina listová – poruchy nálad a zhoršené fungování mozku
  • Alfa-tokoferol (Vitamín E307) – úzkosti
  • Vitamín D – přispívá ke vzniku schizofrenie, způsobuje smutek, deprese, úzkosti, myšlenky na sebevraždu, únavu a zapomínání

Pokud chcete předejít psychickým a zdravotním problémům z důvodu nesprávné výživy, řiďte svůj stravovací režim dle aktuálních USDA Dietary Guidelines. Pokud chcete vědecky ověřenou a bezpečnou cestou změnit svůj stravovací režim na zdravé stravování, a potřebujete pomoci s jeho nastavením, a hlavně udržením, doporučujeme knihu Mayo Clinic Diet, kterou vydává přímo nejprestižnější zdravotnické zařízení na světě – Mayo Clinic – ve svém nakladatelství. Pokud trpíte celiakií, doporučujeme také knihu Mayo Clinic Going Gluten Free.

Jak probíhá léčba

Ke vzniku poruch příjmu potravy obvykle přispívá více faktorů, od genetiky, přes tělesné zdraví, návyky, prostředí, ve kterém se dítě pohybuje, až po prožitky, které si ze svého života nese (včetně zejména Neblahých zážitků z dětství (viz 14. díl)).

Většina lidí s tímto onemocněním nikdy nedostane žádnou profesionální léčbu. Nejoptimističtější odhady hovoří o 20 % lidí, kteří si projdou léčbou. Počítají do toho ale i PPP typičtější pro rané dětství jako je Pica (konzumace předmětů jako jsou vlasy, hlína, hřebíky apod.), Rumination Disorder (říhání a opětovné snězení/vyplivnutí nerozkousaných kusů jídla) nebo Laxative Abuse (zneužívání projímadla k hubnutí), které jsou snáze odhalitelné. U anorexie, bulimie a záchvatovitého přejídání se odhady léčených pohybují jen kolem 10 %, a to proto, že součástí těchto onemocnění je silný prvek tajemství (viz zítřejší post).

Léčba PPP se obvykle skládá ze dvou hlavních úkolů seřazených dle priority:

  1. Dosažení zdravé hmotnosti, tj. BMI 18,5 až 25,0. Tento faktor je v případě podváhy dítěte určující, a bohužel se stává často jediným cílem v dané fázi léčby. Důvodem je fakt, že podváha radikálním způsobem ohrožuje život nemocného dítěte, funkce jeho orgánů (ve hře je i třeba doživotní neplodnost u dívek) a zároveň zásadním způsobem negativně ovlivňuje jeho psychiku (viz Minnesotská studie). V případě nadváhy (typicky u bulimie a záchvatovitého přejídání), která rovněž postupem času vede k velmi vážným zdravotním komplikacím (v případě žen pak i pro jejich plod/dítě), není důraz na dosažení zdravé hmotnosti takový.
  2. Nastavení trvale udržitelného režimu, při kterém bude možné zachovat zdravou hmotnost. To se skládá jak z nutriční terapie, tak třeba s konzultací s fyzioterapeutem ohledně zdravého cvičení. Součástí léčby PPP je i psychoterapie, minimálně ta zaměřená na zvládání úzkostí a změnu některých návyků (nevážit se, nepočítat kalorie, jíst to, co ostatní).
Dokumentární film Thin (2006)

Poruchy příjmu potravy a tajemství

Prvek tajemství je ústředním motivem zejména anorexie, bulimie, ale i nově přidaných Laxative Abuse (zneužívání projímadla) a Avoidant Restrictive Food Intake Disorder (v podstatě anorexie, avšak bez narušeného sebepojetí a strachu z tloustnutí). U záchvatovitého přejídání existuje také, ale z jiného důvodu – lidé se obvykle za své záchvaty přejídání hluboce stydí. Určitou raritou je Sleep-Related Eating Disorder, kdy dochází k jezení, pití a mnohdy i přejídání ve stavu spánku. Takové přejídání je pak utajeno i před samotným nemocným.

Díky tajemství je extrémně složité až nemožné výskyt PPP u dítěte včas rozpoznat. Většinou PPP odhalí někdo jiný – rodiče partnera dítěte, vzdálenější příbuzný, učitel, lékař léčící dítě kvůli propuknutí somatických potíží způsobených nesprávnou a nedostatečnou stravou. O to větší šok to bývá pro rodiče, kteří se často cítí podvedení, naštvaní, zklamaní, ale také vyděšení a obzvláště u těch, kteří byli oběťmi emočního zneužívání (viz 24. díl) se dostaví obrovské pocity viny a selhání. Ty pak mohou vyvolat hádky a obviňování se s druhým rodičem. Zároveň nemocné dítě jim díky své nemoci bude dál lhát do očí.

Některé psychoterapeutické směry proto přistupují k poruchám příjmu potravy komplexněji. Vnímají ho jako:

  • poruchu separace dítěte od rodičů, kdy dítě není schopno nebo si myslí, že není žádoucí, aby jednalo nezávisle na rodičích,
  • nebo jako snahu upozornit rodiče svým chováním (zejména hubnutím) na to, že potřebuji jejich pozornost a že se jim děje v životě něco zásadního a nepříjemného,
  • nebo u dívek jako snahu z nějakého důvodu nedospět, protože hladověním se zastaví růst prsou a zadku, dokonce se podaří i zastavit menstruaci, a zůstat tak tělesně dítětem.

PPP však mohou být spojeny i s hraniční poruchou osobnosti a sebepoškozováním (viz 35. díl).

Mnohdy je proto žádoucí dlouhodobá individuální psychoterapie (zejména pak později u dospělých) doplněná také o rodinnou terapii. Zejména u teenagerů je ale vhodné, aby individuální psychoterapii podstoupili také rodiče.

Kde hledat pomoc

Centrum Anabell

Mapa odborné pomoci v ČR Ohrožené dítě

Adresář České asociace pro psychoterapii

Adresář České psychoterapeutické společnosti ČLS JEP (terapeuti pracující primárně ze zdravotního pojištění)

Portál, kde najdete aktuálně volné psychoterapeuty v ČR

Poslechněte si náš podcast

Pro další informace

Karl Heinz Brisch, Bezpečná výchova

National Institute of Mental Health, Eating Disorders

Přehled informací o poruchách příjmu potravy (CZ) – 3pe

Minnesota Starvation Experiment (Wikipedia)

TREASURE, Janet, Tiago Antunes DUARTE a Ulrike SCHMIDT. Eating disorders. The Lancet [online]. 2020, 395(10227), 899-911 [cit. 2022-10-28]. ISSN 01406736. Dostupné z: doi:10.1016/S0140-6736(20)30059-3

MUSCARITOLI, Maurizio. The Impact of Nutrients on Mental Health and Well-Being: Insights From the Literature. Frontiers in Nutrition [online]. 2021, 8 [cit. 2022-10-28]. ISSN 2296-861X. Dostupné z: doi:10.3389/fnut.2021.656290

DI MICHELE, Flavia. Why Vitamin D Status Might be Important for Brain Health and Mental Well-Being?. Current Pharmaceutical Design [online]. 2020, 26(21), 2439-2441 [cit. 2022-10-28]. ISSN 13816128. Dostupné z: doi:10.2174/138161282621200520085710


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *