Jste dobrá matka nebo dobrý otec? Věříte si, že se zvládnete dobře postarat o své děti? Odpovědi na tyto dvě otázky do značné míry závisí na něčem, co se v psychologii označuje jako Parenting Self-efficacy tedy de facto rodičovské sebevědomí. Jaké faktory hrají pro to, zda budete sebevědomými rodiči, či nikoliv? Co můžeme udělat pro to, abychom jako rodiče byli sebevědomější? Jakou roli může náš partner sehrát v tom, abychom si rodičovské sebevědomí zvýšili, anebo přesně naopak? Jaké dopady bude mít rodičovské sebevědomí na to, jak se budeme cítit na sklonku svého života? O tom všem a mnoha dalších věcech je nový díl našeho podcastu.
Co to je rodičovské sebevědomí
Rodičovské sebevědomí (Parenting Self-efficacy) je uplatněním důvěry v sebe při získávání rodičovských dovedností a znalostí a/nebo při výkonu rodičovské funkce. Lidé, kteří ho mají, důvěřují ve své znalosti a rodičovské schopnosti.
Bohatší lidé mají vyšší rodičovské sebevědomí. Rodičovství u chudších lidí je spojené se strachy, problémy a obavami. Ekonomické potíže tak mohou podlomit pozitivní sebepojetí rodiče.
Existují celkem tři faktory, které rodičovské sebevědomí ovlivňují:
Jistota – důvěra v to, že zvládnu dokončit daný úkol. Ta pramen z minulých zkušeností a výrazně s ní pomáhá třeba, když máte zkušenost s péčí o vlastní mladší sourozence, děti sourozenců nebo kamarádů, nebo když projdete třeba školením praktické péče o děti od zdravotní sestry nebo porodní asistentky (v ČR si lze zaplatit individuálně), jehož součástí je i nácvik nošení kojence, přebalování, koupání, odříhávání apod.
Kompetence – schopnost člověka fungovat v daných situacích za využití vlastních dovedností, hodnot a znalostí. Zde pomůže, když máte dostatek znalostí v péči o děti, o jejich výchově a vývoji, nebo třeba umíte poznat a řešit jejich zdravotní potíže. Zde zejména doporučujeme naše webináře o výchovných nástrojích a o tom, jak uspět v práci i rodičovství, a tyto knihy:
- Alan Kazdin, The Everyday Parenting Toolkit (průvodce rodičovskou výchovou)
- Alan Kazdin, The Kazdin Method for Parenting the Defiant Child (průvodce rodičovskou výchovou)
- Karl Heinz Brisch, Bezpečná výchova (průvodce budováním vztahu s miminkem od početí do jednoho roku věku)
- Mayo Clinic Guide to a Healthy Pregnancy (průvodce pro těhotné a matky novorozenců)
- Mayo Clinic Your Baby’s First Years (průvodce pro rodiče dětí od 0 do 3 let)
- Mayo Clinic Guide to Raising a Healthy Child (průvodce pro rodiče dětí od 3 do 11 let)
- Mayo Clinic Family Health Book (rodinný rádce v oblasti zdraví)
- Baby Kompass Bayern (EN) – brožura o péči o děti
- EFCNI, Bonding with and caring for preterm born babies, A guide for parents and families (EN)
- Nedoklubko, Když přichází na svět miminka do dlaně (CZ)
Vnímání – schopnost integrace vlastního pohledu na současné dění s minulými znalostmi a zkušenostmi za účelem vzniku nového porozumění událostem. Jinými slovy je to tedy schopnost adaptovat se na nové situace, které s dětmi nastávají a ty zvládat.
Výhody rodičovského sebevědomí
To, že je lepší mít sebevědomí než nemít, to asi tuší každý člověk. V čem přesně je ale dobré mít rodičovské sebevědomí? Vyšší úroveň rodičovského sebevědomí je spojena s lepšími rodičovskými dovednostmi, nižší úrovní deprese a pozitivními výsledky pro děti v oblasti chování a osvojování si jazykových dovedností. Nižší úroveň rodičovského sebevědomí koreluje se zvýšenou úzkostí, depresí, stresem a negativními rodičovskými praktikami rodičů i nepříznivými výsledky v oblasti chování a zdraví dětí.
Pro rodičovské sebevědomí jsou důležité čtyři atributy:
- Osobní výkonnostní úspěchy (minulá osobní zkušenost)
- Prožité zkušenosti (to přináší učení pozorováním)
- Slovní přesvědčení (zpětná vazba od ostatních, zejména pak partnera)
- Emocionální stav jedince (zde hraje klíčovou roli péče o sebe – viz 6. a 8. díl)
To, jaké má rodič sebevědomí pak ovlivňuje to, jak zvládá jednotlivé situace, jakou má motivaci starat se o dítě a být dobrým rodičem, jaké akce zvolí při řešení každodenních i mimořádných situací a to, jak vytrvalý bude v tom dělat věci tak, jak se podle něj (respektive jeho znalostí a zkušeností) dělat mají.
Vysoké rodičovské sebevědomí se pojí s řadou benefitů:
- Rodičovskou spokojeností
- Well-beingem
- Pozitivními rodičovské dovednosti
- Pozitivními dopady na zdraví dětí
- Konkrétně u teenagerů to vede k:
- Věkově odpovídajícímu vývoji dětí (viz 102. díl)
- Vyšší šance dětí na dokončení vzdělání
- Nižší počty zásahů institucí pro ochranu dětí
Zajímavé benefity přináší podle výsledků výzkumu Dr. Miri Kestler-Peleg, psychoterapeutky a učitelky ze School of Social Work na Ariel University, vysoké rodičovské sebevědomí v pozdějším věku, konkrétně po dovršení 65 let. Vyšší rodičovské souvisí s nižší psychickou zátěží, vyšší sociální podporou a nižším pocitem osamělosti u starších dospělých. Nižší pak vede k vyššímu stresu a pocitům osamění a vyšší rodičovské sebevědomí je přítomné u lidí s dostatkem neformální sociální podpory.
Jak posilovat rodičovskou jistotu
Rodičovskou jistotu, která tvoří klíčovou součást rodičovského sebevědomí, je možné posilovat dlouho předtím, než se člověk stane rodičem, což je dokonce žádoucí. Lidé, kteří uvažují o tom, že by někdy měly vlastní děti, neudělají chybu, když budou pomáhat svým přátelům s dětmi třeba s hlídáním. Je však důležité, aby se od zkušenějších rodičů nechali nejprve zaškolit ve všem, co se týká základní péče o dítě.
Pro větší rodičovskou jistotu je ideální ještě před narozením vlastního potomka zvládat:
- Krmení
- Přebalování
- Oblékání
- Utěšování/rozpoznání diskomfortu (k tomu slouží v zahraničí třeba i videotréninky a specializované kurzy)
- Podporu na hřišti a při sportech (to lze okoukat na dětském hřišti, kam třeba vyrazíte s potomky svých přátel nebo sourozenců)
- Pomoc se školou (zde můžete čerpat z toho, jak to dělali vaši rodiče – pokud to za vás bylo OK, nebo se opět nechat inspirovat přáteli)
- Pomoc s řešením problémů ve škole, s kamarády, se sexualitou (zde se můžete nechat inspirovat vlastními rodiči, nebo rodiči svých vrstevníků z dob, kdy jste chodili na střední školu, případně si o tom přečíst nějaké knihy)
Pokud už rodiči jste, ale necítíte dostatečnou jistotu, nebojte se obrátit na profesionální pomoc – v praktické péči o dítě vám obvykle poradí pediatrické zdravotní sestry a porodní asistentky, které často nabízejí pomoc přesně s těmito tématy jako placenou službu, nebo přímo váš pediatr. Někomu ale plně postačí pomoc jeho blízkých sociálních kontaktů jako jsou rodinní příslušníci a přátelé, kteří vám ukáží, jak přesně jednotlivé úkony s miminkem dělat, případně u starších dětí s vámi budou sdílet, jak řešili přípravu domácích úkolů atd. oni. Velkou oporu lze nalézt také v rodičovských skupinách (naživo), pokud jsou ve vašem regionu k dispozici. V Česku také funguje Rodičovská linka, na kterou se můžete ve všední dny s důvěrou obrátit.
Kde posílit rodičovské kompetence
Rodičovské kompetence lze snadno posilovat studiem. V některých zemích se přitom péče o děti vyučuje přímo ve školách, obvykle v rámci sexuální výchovy nebo i specializovaných předmětů. I v Česku na některých školách běžel projekt, kdy studenti mohli se na týden naučit a zažít si péči o miminko (panenku) na zkoušku, avšak obvykle byl jen pro dívky.
S kompetencemi pomůže obvykle prostudovat si věrohodné zdroje. Jak ale poznat, který zdroj je věrohodný? A co dělat v současné situaci, kdy i věrohodných zdrojů jsou desítky až stovky (dle vaší jazykové vybavenosti)?
- Vyberte si jeden zdroj informací o jedné problematice
- Preferujte prestižní pracoviště ve svých oborech, která jsou celosvětově uznávaná a mají i vlastní výzkum
- Ověřujte si vědecké zdroje, na které se váš zdroj odkazuje. Ověřte si, že se odkazuje na konkrétní dohledatelné vědecké články a odborné publikace, případně, že sám v dané oblasti provádí vlastní výzkum.
- Ve vědě platí jednoduché pravidlo – Nemáš zdroj? Dolož to vlastním výzkumem a publikacemi.
Z tohoto důvodu také doporučujeme odborné publikace od celosvětově renomovaných pracovišť a organizací, na které uvádíme odkazy v článku k aktuálnímu dílu na 13hrichurodicovstvi.cz, stejně jako naše webináře, které z takovýchto zdrojů čerpají.
Jako zdroj informací pro posílení rodičovského sebevědomí vám také mohou posloužit jednotlivé díly našeho podcastu, kdy u každého dílu najdete na webu nejen seznam použitých zdrojů, ale také doporučení na další literaturu a souhrnné publikace na dané téma, které vám mohou být užitečné.
Zároveň v souvislosti s rodičovským sebevědomím vřele doporučujeme poslechnout si 10. díl podcastu nazvaný Pandořiny skříňky, 17. díl podcastu nazvaný Jak se z toho neposrat a 47. díl podcastu nazvaný Sofiiny volby, které vás připraví na některá mnohdy nečekaná úskalí spojená s rodičovstvím.
Jak posílit rodičovské vnímání
Poslední z aspektů klíčových pro rodičovské sebevědomí se poněkud nešťastně nazývá jako vnímání. Tím se má na mysli ta složka self-efficacy, která zodpovídá za schopnost integrace vlastního pohledu na současné dění s vlastními minulými znalostmi a zkušenostmi, a to za účelem vzniku nového porozumění událostem. Ve skrze by se to dalo též nazvat jako schopnost učit se z nových zkušeností a zároveň si tím zvyšovat své sebevědomí.
Aby tento aspekt, potažmo jakékoliv učení čehokoliv, správně fungoval, je nezbytné mít v pořádku zejména spánek, který mimo jiné slouží k přepisu krátkodobé paměti do té dlouhodobé. Přitom právě spánek je pro mnoho rodičů zejména malých dětí dlouhodobě někdy i fatálně narušen (zejména pak u rodičů předčasně narušených dětí – viz 93. díl).
Dalším klíčovým aspektem je dostatek péče o sebe sama – viz 6., 8. a 17. díl podcastu. Pro schopnost integrovat nové zkušenosti je totiž kromě spánku klíčové také to, aby člověk pokud možno nebyl ve stresu, a to ani psychickém, ani tom způsobeném nesprávnou výživou a/nebo nedostatkem fyzické aktivity a z toho plynoucích zdravotních potíží.
Zároveň je nanejvýš prospěšné udržovat pozitivní sociální vztahy s dalšími lidmi, zejména přáteli, kolegy, vrstevníky a event. rodiči.
Sociální sítě a rodičovské sebevědomí
Sociální sítě rodičovskému sebevědomí téměř neprospívají. Důvodů je k tomu hned několik.
Zaprvé – pro posílení jistoty jsou k ničemu, protože nenabízejí možnost „hands-on“ experience, kde byste si jednotlivé potřebné rodičovské dovednosti mohli v praxi a pod dozorem ihned vyzkoušet na vlastním nebo klidně i cizím dítěti. Pozorováním videí o tom, co a jak se má nebo nemá dělat, jistotu nelze posílit, protože ta se zakládá výlučně na zkušenostech.
Zadruhé – pro posílení kompetencí jsou paradoxně sociální sítě opět nevhodné, protože jednak je extrémně obtížné nalézt relevantní a věcně správný obsah a jednak, pokud už ho najdete, tak v důsledku omezení délky textu/videa musí být tento obsah extrémně zestručněný, takže mu často chybí širší kontext.
Z toho plyne i zatřetí – poslední složku rodičovského sebevědomí pojmenovanou jako vnímání zde tudíž nelze posilovat, protože znalosti, které na sociálních sítích nabydete, i pokud budou věcně správné, půjde jen obtížně integrovat do vašich stávajících zkušeností a znalostí pro jejich omezenou komplexitu a souvislosti.
Pro posilování jednotlivých složek rodičovského sebevědomí proto volte jiné kanály.
Jak podpořit rodičovské sebevědomí partnera
Rodičovství je týmová hra, tudíž je jen tak dobrá, jak dobré jsou výkony obou rodičů. U párů, které vychovávají děti spolu, je možné si pomáhat nejen s péčí o dítě, ale také s péčí o svoje rodičovské sebevědomí. A jak můžete podpořit rodičovské sebevědomí vašeho partnera/partnerky?
- Umožnit partnerovi mluvit o jeho straších spojených s rodičovstvím a péčí o dítě
- Nenechávat v kojení ženu samotnou (viz 83. díl) – podpora partnera je klíčový faktor, který má zásadní vliv na to, zda žena bude kojit, či nikoliv.
- Chválit partnerovo/partnerčino zlepšování se v dovednostech, ve kterých si není jistý/á (viz 11. díl)
- Když je chvilka klidu, ptát se, jestli není třeba něco, s čím partner(ka) potřebuje pomoct
- Pomáhat zpočátku partnerovi/partnerce, dokud daný úkon nedokáže zvládnout sám(a)
- Pomáhat partnerovi/partnerce, když už je pro něj/ni těžké daný úkon dělat sám(a)
Pomoci partnerovi/partnerce, když mu/ji tečou nervy s dítětem, pokud o to stojí
Srážení partnera
Tak jak si partneři dokáží navzájem pomoci se svým rodičovským sebevědomím (viz včerejší post), tak si ho bohužel dokáží i srážet. Málokdo přitom ve skutečnosti stojí o to, aby jeho partner(ka) měl menší a menší rodičovské sebevědomí. Pokud totiž jeden rodič výrazně pociťuje v některých oblastech své rodičovské nedostatky ve srovnání s tím druhým, tím spíš – protože má své dítě také rád – bude chtít, aby tuto oblast plně pokrýval z jeho pohledu zkušenější a lepší partner.
A co nedělat, abychom nechtěně nesráželi rodičovské sebevědomí partnera nebo partnerky?
- Nevyhazovat partnera od dítěte, když o to nestojí („Ukaž prosim tě, já to udělám!“ „Tatínek/Maminka se potřebuje jít uklidnit, a my ten úkol uděláme spolu,“ apod.)
- Ušetřete si větu naštvaným tónem: „Co to s ní(m) proboha děláš?“ ve které je navíc vyjádřen despekt, který sám o sobě poškozuje partnerský vztah. Zeptejte se raději pak v klidu: „Proč tohle děláš takhle?“
- Vyvarujte se věty: „Ukaž, maminka/tatínek to udělá pořádně!“ Pokud se vám nelíbí, jak druhý rodič dítě přebalil, oblékl apod. Místo toho raději druhému rodiči řekněte, jak potřebujete, aby danou věc dělal a proč je to podle vás důležité.
- Nedemonstrujte svoji jistotu v tom, co a jak se dělá, pokud ji doopravdy nemáte. „Nevím, podíváme/zeptáme se,“ je naprosto legitimní odpověď.
- Dávejte si pozor na větu: „Ale moje maminka říkala, že…“ V rodičovství jste vy dva, ne vaši vlastní rodiče. Maminka není autoritou na rodičovství (samozřejmě, pokud je pediatr, psycholog apod. může to v některých situacích být relevantní vstup), je na vás dvou, abyste se dohodli, jak se o dítě starat a k čemu ho vést, a máte množství relevantních, a hlavně neutrálních, zdrojů informací, na které se můžete obracet (viz např. seznam doporučených knih v článku na 13hrichurodicovstvi.cz).
- Nezatajujte nic ohledně dětí před partnerem!
Sociální podpora a rodičovské sebevědomí
Klíčovým prvkem pro budování (anebo někdy bohužel i narušení) rodičovského sebevědomí je sociální podpora. Ta usnadňuje rodiči získávat zpětnou vazbu o jeho rodičovských praktikách a postojích a přispívá k utváření rodičovské identity. Zároveň, umožňuje učení se od druhých a sdílení, konzultace a pozorování druhých, čímž zvyšuje důvěru v rodičovské fungování.
Sociální podpora zahrnuje formy formální podpory – např. organizace pomáhající rodičům – ve Švédsku je na to samostatný úřad, který posílá zdravotní sestry k rodičům domů na plánované návštěvy, v Německu, ale také třeba v porodnici ve Frýdku-Místku, zase chodí za rodiči porodní asistentky domů, případně např. v USA existují specializované služby na podporu začínajících rodičů, nebo v Česku si za tímto účelem jde zaplatit služby pediatrické zdravotní sestry či porodní asistentky – a neformální podpory (např. manžel/ka, rodina a přátelé). Zároveň platí, že neformální sociální podpora je po celý život silně spojena s lepším tělesným a duševním zdravím (nejen) rodičů.
Kde hledat pomoc
Adresář České asociace pro psychoterapii
Adresář České psychoterapeutické společnosti ČLS JEP (terapeuti pracující primárně ze zdravotního pojištění)
Portál, kde najdete aktuálně volné psychoterapeuty v ČR
Poslechněte si náš podcast
Pro další informace
SIMS, Debra C. a SKARBEK, Anita J. Parental Self-Efficacy: A Concept Analysis Related to Teen Parenting and Implications for School Nurses. Online. The Journal of School Nursing. 2019, roč. 35, č. 1, s. 8-14. ISSN 1059-8405. Dostupné z: https://doi.org/10.1177/1059840518755871. [cit. 2024-10-14].
Kestler–Peleg M, Greenblatt-Kimron L, Even-Zohar A, Lavenda O. Parental Self-Efficacy Among Israeli Older Adults. Canadian Journal on Aging / La Revue canadienne du vieillissement. 2023;42(4):631-641. doi:10.1017/S0714980823000144