Škola základ života, zní název dodnes populárního československého filmu z roku 1938. A skutečně, škola hraje zásadní roli ve vývoji dítěte. Do jeho života přichází přesně v době, kdy pro dítě začínají velmi důležitou roli hrát vztahy s vrstevníky a nové schopnosti a dovednosti. Jenže ne vždy se podaří, aby škola přinesla dítěti to, co od ní potřebovalo, a v takové formě, v jaké si ještě ve školce vysnilo. Proto je mnohdy žádoucí, aby rodiče dítěti se školou a s problémy, kterým ve škole čelí, pomohli. Profesor Alan Kazdin z Yale University nabízí hned několik tzv. intervenčních programů, tedy ověřených nástrojů, které rodiče mohou použít. A o nich je právě další díl našeho podcastu.
Pevný denní režim
Denní rozkaz, rozvrh hodin, program dne, kalendář v Outlooku na dnešní den – v různých prostředích se to jmenuje různě, ale princip je úplně stejný – mít jasný přehled o tom, kdy, kde, co a jak dlouho se bude dít. Pro všechny lidi bez rozdílu je to určitým zdrojem stability a jistoty, který snižuje hladinu permanentního stresu. Také proto se tento trik hojně využívá v armádě.
Pro děti (nejen) školou povinné je klíčové mít vyhrazený čas na:
- pravidelný spánek (přičemž o víkendech mají spát stejně jako ve všední dny)
- pravidelný čas na hraní a kroužky
- pravidelný čas na pohyb (nejméně 1 hodina denně)
- pravidelný čas na jídlo (ideálně aspoň jedno jídlo by měla jíst rodina společně)
- pravidelný čas na učení
I škola cílí na pravidelnost a předvídatelnost. Pravidelné rodinné rutiny jsou také klíčovou součástí přijímajícího rodinného prostředí (viz 25. díl). Jejich výhodou je, že snižují stresovou zátěž pro děti, a zároveň – u těch menších – snímají z dětí zodpovědnost za plánování si svého dne, kterou ještě nejsou připraveny převzít, hlavně v prvních letech školní docházky. Každý den se pak stává pro dítě předvídatelným, což mu ubírá ze zdrojů permanentního stresu, a tím pádem výrazně zvyšuje jeho kapacitu učit se nové věci (a také si je pamatovat).
Pravidelný režim navíc pomůže i rodičům. Dokáží lépe plánovat, kdo dítě kdy kam poveze, v kolik se rodina sejde ve všední den na večeři, i to, kdy a kolik mohou mít rodiče času pro sebe bez dítěte. Zásahem do svobody rodiny je bohužel jen to, že část denního režimu – zejména vstávání – je logicky určena školou (a event. školkou).
Pomozte dětem s prvními krůčky
Pro mnoho dětí je škola vůbec prvním setkáním se s povinnostmi danými zvnějšku. To by tolik nevadilo, ale postupem času děti začínají narážet na to, že s některými věcmi si neví rady, a to je mnohdy paralyzuje. Do úkolů nebo učení se jim potom „nechce“.
Škola málokdy děti učí se učit. Probíraná látka může být pro děti příliš složitá. Některé děti také mohou mít problémy s poruchami pozornosti a učení, které se dříve neprojevily, a tudíž se je nepodařilo doposud odhalit. A do toho všeho hraje škola pro děti klíčovou sociální roli, ve které dítě potřebuje stůj co stůj obstát. To všechno na něj může vyvíjet tlak, kvůli kterému může začít mít problémy se školou.
Úloha rodiče tak často spočívá v tom, že dítěti pomáhá překonat paralýzu – tedy strach, a dostat se k učení. Velmi efektivní metodou je proto tvarování (shaping), o kterém byla řeč již v 9. díle podcastu. „Pojď, spočítáme spolu první dva příklady z domácího úkolu,“ je naprosto postačující věta, která dítěti může s tímto strachem pomoci. Rodič zároveň tím, že prvních pár minut bude dělat úkol, nebo se učit s dítětem, pomůže dítě naučit také způsob, jakým k dané látce může přistupovat. Zároveň se ale nemusí bát, že se s dítětem „bude muset učit až na věky“. Profesor Alan Kazdin z Yale University upozorňuje, že právě tento nástroj paradoxně pomáhá rodičům jejich čas strávený učením ušetřit.
Shaping je přitom vhodný nejen na učení, ale můžete ho využít i na další školní a kroužkové povinnosti. Tím, že dítě na začátku naučíte udělat první krůčky, brzy je zvládne samo. Pak můžete přidat ty další. Nové školáčky tak můžete postupně naučit připravovat si aktovku do školy, kontrolovat si termíny písemek a domácích prací apod.
Chcete pomoci dětem se školními povinnostmi? Podrobněji se tomuto tématu věnujeme v našem webináři o výchově dětí starších 8 let.
Program na rozvoj dovedností
Naučit se učit není vždy jednoduchým úkolem, zejména, pokud to má být provedeno správně. Ideální je u vzdělávání samozřejmě to, když naplňuje všechny tři základní potřeby člověka dle teorie sebeurčení (self-determination theory) – tj. autonomii, pocit vlastní kompetentnosti a vztahovost. Na té přitom učení může selhat nejsnáze, protože se často učíme sami.
Profesor Alan Kazdin z Yale University proto přišel s něčím, čemu říká Skill Program (dovednostní program). Ten cílí na podporu autonomie a rozvoj dovedností, a jako vztahovou složku přidává rodiče. Program je a priori určený k budování schopnosti učit se a porozumět studované látce. Podporuje schopnost se učit – zapojit vlastní zvědavost, zvídavost, porozumění probírané látce i získání schopnosti nabyté dovednosti dál předat. Pro trénink „učení ostatních“ je zapotřebí rodičů. Jak to celé funguje?
Dítě si vybere svoji oblast zájmu. Jakoukoliv. Pro rodiče může být někdy těžké připustit, že to bude oblast, kterou on jako rodič moc rád nemá. U menších dětí se tak hravě může stát, že to budou Pokémoni, YouTubeři, TikTok apod. a u dospívajících třeba i marihuana, cigarety, alkohol apod.
Jakmile si dítě zvolí téma, vy stanovíte platformu, kdy si nové poznatky z dané oblasti budete pravidelně sdělovat (např. u večeře/po večeři). Na sdílení přitom stačí 1 až 2 minuty denně. Cílem sdílení je, aby dítě předalo, co nového se o dané věci naučilo/zjistilo. Velmi pomůže, pokud rodiče budou vzorem daného chování a také se budou dělit o nová zjištění ze svých oblastí zájmu.
U menších dětí se vyplatí také zahrnout vše do jeho bodového program (viz 13. díl), kdy dítě dostane bod za každý den, kdy bude u večeře vyprávět o oblasti jeho zájmu. Sdílení však nesmí být povinné. Nechte na dítěti, jestli chce něco říct. Pokud vaše dítě má problémy s učením, můžete vybudovat bodový systém čistě jen kvůli tomuto programu.
Důležité je, abyste dítě nezapomněli okamžitě pochválit za sdílení nových poznatků, a abyste ho pochválili i následující den ráno. Pak je Skill Program nejefektivnější.
Jak na problémy ve škole
Některé děti mohou narazit ve škole na zásadní problém, který jejich učitel(ka) vyžaduje vyřešit. Třeba, když se dítě v hodinách dívá neustále do telefonu, čte si knížku, nebo při hodině vyrušuje.
Home-based Reinforcement Program (HBRP) je speciální program vyvinutý Alanem Kazdinem, který má pomoci rodičům ve spolupráci s učitelem takové nežádoucí chování odstranit. Program vyžaduje aktivní každodenní spolupráci s učitelem a je vhodný na odstranění právě jednoho nežádoucího chování, které si společně učitel a rodič pevně a jasně definují. Jak celý program funguje?
HBRP obsahuje dvě části – hodnocení chování učitelem, přímo po skončení hodiny, a intervenci rodiče ještě ten den doma.
Učitel hodnotí každý den chování dítěte např. na kartičce (ta se ukázala jako nejefektivnější), kterou dá dítěti, aby ji doneslo rodiči. Hodnocení chování ideálně na 3 bodové škále
0 bodů – chování zůstalo beze změny
1 bod – u chování došlo k mírnému zlepšení
2 body – většinu času bylo chování dobré.
Na tyto body má dítě nastavený domácí bodový systém (viz 13. díl), a tudíž i pro něj žádoucí odměny. Po předání hodnotící kartičky od učitele přichází na řadu rodič. Jeho reakce na získané body je naprosto klíčová pro úspěch programu. Reagovat má takto:
Na 0 bodů – zůstat klidný, nepoučovat, nenadávat, ani se neptat, co se stalo. Pochválit dítě za předání kartičky a dodat něco podporujícího jako např.: „Věřím, že zítra budeš mít lepší den.“ Důležité je Nenechat dítě pofňukávat a stěžovat si, a kdyžtak odejít.
Na 1 bod – pochválit mírné zlepšení jako např.: „Dostal si 1 bod, to znamená, že se ti dnes podařilo…“
Na 2 body – nadšeně pochválit skvělé skóre. „Učitel si myslí, že dnes se ti to opravdu skvěle povedlo!“
Můžete také přidat extra body za dva po sobě jdoucí dny se 2 body. HBRP jde kombinovat i s tvarováním (viz 9. díl), což pomůže nejen dítěti, ale někdy i učiteli. Důležité je, aby učitel totiž měl od dítěte realistická očekávání v nároku na rychlost odstranění nežádoucího chování. HBRP jde využít také mimo školu – na kroužky, sporty apod.
Poslechněte si náš podcast
Pro další informace
Khan Academy (vzdělávání pro děti, u řady kurzů i v češtině)
Jak si poradit se zlobivými dětmi
RYAN, Richard M. a Edward L. DECI. Self-Determination Theory: Basic Psychological Needs in Motivation, Development, and Wellness. Guilford Press, 2018. ISBN 9781462538966.