Jaké to je ocitnout se jako bezdětný ve vztahu se single rodičem? V čem je specifické randění se single rodičem, jaké nároky partnerovo dítě bude klást na vás a co se s vámi a partnerovým dítětem stane, když se náhodou pak rozejdete? A je opravdu nutné ze dne na den stát se také rodičem? O úskalích partnerských vztahů, kde bezdětní vstupují do vztahu se single rodiči jsme si povídali v dalším díle našeho podcastu.
Co čekat od vztahu?
Vztah se single rodičem je specifický tím, že do něj vstupuje jeden člověk, který už má nejméně jedno dítě a zkušenosti s rodičovstvím, a jeden člověk, který dítě zatím nemá, nedokáže si obvykle dost dobře představit, co všechno rodičovství obnáší, možná ani nepřemýšlel o tom, jestli chce mít děti a možná třeba ani nikdy nechtěl mít. To přirozeně na obou stranách vyvolává určité obavy.
Navíc, nezřídka se stává, že nerodič se „zakouká“ do single rodiče dříve, než zjistí, že má děti. S pro něj „novou“ situací se pak musí vyrovnat. Vztah se single rodičem „nerodiče“ obvykle donutí přemýšlet o dětech a jeho vztahu k nim, a to mnohdy v době, kdy o dětech ještě nijak nepřemýšlel nebo je neplánoval.
Světy nerodičů a rodičů bývají někdy značně odlišné. Z toho mohou plynout i odlišná očekávání od vztahu. O těch je právě potřeba mezi sebou mluvit, protože vztah se single rodičem vždy zahrnuje víc než jen dva lidi. Nejlepší je přitom začít u sebe a položit si některé otázky jako například:
Single rodič:
- Co očekáváte od vztahu?
- Budu mít na vztah dostatek energie a času?
- Očekávám od nového partnera, že mi pomůže s dětmi? Pokud ano, jak konkrétně?
- Co Vám vadilo na otci/matce dítěte? Jaké faktory vedly k rozpadu vašeho vztahu?
- Jak se chcete s novým partnerem cítit?
- Jak má podle mé představy v novém a „fungujícím“ vztahu vypadat náš běžný den?
- Budete chtít nového partnera seznamovat s dětmi? Pokud ano, kdy?
- Jak budete řešit, když si Váš nový partner s dětmi nesedne? A když si nesedne jen s jedním z nich?
- Chcete mít další dítě?
- Které faktory u svého nového partnera považujete za naprosto klíčové (tzv. „must have“)?
Nerodič:
- Co očekáváte od vztahu?
- Jaký chcete mít s dětmi partnera vztah?
- Je pro Vás důležité mít na partnerovi děti vliv?
- Jaký byste chtěli být rodičem?
- Budete mít dostatek energie a času i na děti vašeho partnera?
- Co Vám vadilo na předchozím partnerovi? Jaké faktory vedly k rozpadu vašeho vztahu?
- Chcete mít vlastní dítě?
- Které faktory u svého nového partnera považujete za naprosto klíčové (tzv. „must have“)?
Jak být ve vztahu
Pro rodiče je dítě (většinou) absolutní prioritou. Jeho potřeby dává nad svoje a tím spíš i nad potřeby nového partnera, se kterým se třeba teprve seznamuje. To je bohužel fakt, který se někdy nerodičům špatně chápe, zejména pokud do té doby mívali vztahy jen s bezdětnými. V takovém případě je důležité, aby se nerodič naučil nevztahovat si tohle chování rodiče proti sobě. To, že dítě je pro rodiče na prvním místě neznamená, že ho rodič nemiluje nebo nechce jako svého partnera. Stejně tak single rodič může být v tomto přístupu citlivý, když třeba musí zrušit rande, protože nutně musí s něčím pomoct svému dítěti. Někteří nerodiče mají velmi kladný vztah k dětem, takže tenhle přístup rodiče jim nezpůsobí žádné utrpení a budou schopni to plně chápat. Jiní to mají jinak.
Tím, jak se vztah single rodiče a nerodiče prohlubuje, se také dříve či později dostane do fáze seznámení se s jeho dětmi. To obvykle vzbudí jistou dávku nejistoty a nervozity v obou partnerech. Proto je důležité, aby si v této době dokázali být oporou. Důležité je si také uvědomit, že zejména menší děti nemusí vůbec první setkání s novým partnerem svého rodiče považovat za nijak fatální. Většinou existuje prostor na „druhé šance“. Dobré je děti na prvním setkání příliš „neuplácet“. Z toho důvodu také nemusí být ideální společné seznámení datovat na Vánoce nebo narozeniny/svátek dítěte.
Pro nerodiče bývá také těžké, že se jim snáz vidí rodičovské chyby jejich partnerů. Rodič má s dítětem nějakou historii a sám se může potýkat se svojí Pandořinou skříňkou, která se mu vstupem do role rodiče otevřela (viz 10. díl). Zároveň se může dít, že chování single rodiče vůči svému dítěti může v jeho partnerovi nerodiči otevřít jeho vlastní Pandořiny skříňky z dětství a zvednout vlnu ne zrovna příjemných emocí. Stačí, aby přístup single rodiče k dítěti byl v něčem výrazně odlišný nebo naopak identický, jaký si zažíval nerodič v situacích, kterému v dětství byly nepříjemné.
Ukončení vztahu
Řada nerodičů, kteří se pustí do vztahu se single rodičem, mívá obavu, že si jeho děti naopak až příliš oblíbí. Pro mnoho nerodičů to může být navíc lákavé, protože najednou přijdou k jednomu či více obvykle už trochu větším dětem, se kterými jde podnikat více věcí než s miminkem a zároveň péče o ně už nemusí být tak zatěžující. Bohužel, jakýkoliv partnerský vztah se samozřejmě může rozpadnout, a tedy i ten, který má nerodič se single rodičem. Otázkou je, jak to bude pak se vztahem s dětmi?
Když se rozvedou biologičtí rodiče, musí se dohodnout na péči o děti, anebo to za ně rozhodne soud. Nový partner biologického rodiče tento nástroj k dispozici nemá. ALE – od roku 2014 Nový občanský zákoník (zák. 89/2012 Sb.) přeci jen na takovéto situace pamatuje, a to ve svém § 927, který říká, že:
„Právo stýkat se s dítětem mají osoby příbuzné s dítětem, ať blízce či vzdáleně, jakož i osoby dítěti společensky blízké, pokud k nim dítě má citový vztah, který není jen přechodný, a pokud je zřejmé, že by nedostatek styku s těmito osobami pro dítě znamenal újmu. Také dítě má právo se stýkat s těmito osobami, pokud tyto osoby se stykem souhlasí.“
Pokud se tedy nerodič ve vztahu se single rodičem sblíží natolik, že si ho dítě zamiluje a chce s ním trávit čas, má na to soudně vymahatelné právo nejen dítě, ale také nerodič, a toto právo musí respektovat všichni, kdo mají dítě v péči. V praxi je ale soudní vymáhání tohoto práva náročné, a to i proto, že nerodič musí dokázat, že je dítěti „osobou společensky blízkou“, ke které „má dítě citový vztah, který není jen přechodný“ a zároveň musí být zřejmé, že „nedostatek styku dítěte s ním by pro dítě znamenal újmu“.
Někdy proto rozpad vztahu se single rodičem bývá pro nerodiče obzvláště bolestivý a zasahující.
Rodičovská role
Dítě single rodiče, samozřejmě kromě případů tragického úmrtí druhého rodiče nebo absolutního zmizení druhého rodiče ze života dítěte, už má oba své rodiče. Nerodič, který začne vztah se single rodičem, tak nemusí plnit rodičovskou funkci a často se to od něj ani neočekává. Nemusí dítě vychovávat, cítit za něj rodičovskou zodpovědnost apod. To ovšem neznamená, že pro dítě nevystupuje jako rodičovská figura, zejména pak pokud je dítě mladší 8 let.
Tím, jak se nerodič chová, formou modellingu (viz 9. díl) přeci jen dítě učí, jaké to je být otcem nebo matkou. Pokud biologický rodič daného pohlaví nebyl pro dítě zrovna „výhrou“ a nový partner rodiče je v tomto ohledu lepší, je to skvělá zpráva. Mnoho dětí z rozvedených rodin (viz 46. díl) díky tomu později získá pozitivní rodičovské vzorce od nových partnerů svých rodičů. Navíc, vztah single rodiče s novým partnerem je skvělou příležitostí, jak dítěti předat také nové vztahové vzorce, nové formy řešení partnerských konfliktů, i nové vzory toho, jak se k sobě partneři ve vztahu chovají.
Zároveň se může stát, že nerodič bude mít zájem vykonávat některé rodičovské povinnosti – učit se s dítětem do školy, vozit ho na kroužky, hrát si s ním apod. V takovém případě je ale vhodné, aby znal rodičovský přístup k výchově a zároveň pravidla platící pro dítě, které nastavil jeho rodič, a ještě ideálněji oba rodiče. Samozřejmě úplně nejlepší je, když stejný přístup a pravidla dítě zažívá v obou domácnostech svých biologických rodičů, ale není to nezbytně nutné. Řada dětí bez problémů pochopí, že u maminky jsou jiná pravidla než u tatínka, stejně jako už předtím pravděpodobně zažili jiná pravidla u jedné babičky, druhé babičky, případně ve škole, školce, kroužku apod. Je ale důležité držet v jedné domácnosti jedna pravidla. Zejména, pokud dítě je ve střídavé péči rodičů (viz 49. díl).
Poslechněte si náš podcast
Pro další informace
- Alan Kazdin, The Everyday Parenting Toolkit (průvodce rodičovskou výchovou)
- Alan Kazdin, The Kazdin Method for Parenting the Defiant Child (průvodce rodičovskou výchovou)
- Karl Heinz Brisch, Bezpečná výchova (průvodce budováním vztahu s miminkem od početí do jednoho roku věku)
- Mayo Clinic Your Baby’s First Years (průvodce pro rodiče dětí od 0 do 3 let)
- Mayo Clinic Guide to Raising a Healthy Child (průvodce pro rodiče dětí od 3 do 11 let)