93: Předčasně narozené děti

V roce 2020 se podle údajů WHO ve světě předčasně narodilo 13,4 milionu (10 %) dětí, tedy dětí, které se narodily před dosažením 38. týdne těhotenství. V Česku to bylo 7 188 dětí, přičemž více než každé 12. dítě se narodilo v Česku předčasně. Podle dat WHO v roce 2020 téměř milion novorozenců zemřel v důsledku komplikací po předčasném narození. To je nejčastější příčinou úmrtí u dětí do 5 let věku a v prvním měsíci života zodpovídá za každé třetí úmrtí dítěte. Další miliony předčasně narozených dětí přežijí, ale po zbytek svého života trpí zdravotními komplikacemi. Co vede k předčasnému porodu a jaké jsou rizikové faktory vedoucí k tomu, že bude nutné porod předčasně vyvolat? S jakými somatickými a psychickými potížemi se musí některé předčasně narozené děti následně potýkat? O tom všem je další díl našeho podcastu.

Předčasně narozené děti

V roce 2020 se dle dat WHO tzv. v termínu narodilo 122 milionů dětí. Aby bylo miminko narozené v termínu, musí se narodit nejdříve v týdnu 38+0, tedy dokončit 38. týden těhotenství. O předčasném porodu hovoříme tehdy, když se dítě narodí dříve. WHO předčasně narozené děti rozděluje do tří kategorií dle toho, kdy se dítě narodí:

Mírně předčasně narozené děti se narodí mezi 33. a 38. týdnem (32+0 až 37+6) a v roce 2020 takových dětí bylo celosvětově 11,4 milionu.
Velmi předčasně narozené děti se narodí mezi 29. a 32. týdnem (28+0 až 31+6) a v roce 2020 jich bylo 1,4 milionu.
Extrémně předčasně se narodí dítě před dokončením 28. týdne těhotenství (dříve než 27+6) a v roce 2020 jich celosvětově bylo 600 000.

Kromě věku se kategorizují předčasně narozené děti i podle hmotnosti, a to do následujících kategorií:

Extrémně nízká porodní hmotnost (pod 1 000 g)
Velmi nízká porodní hmotnost (1 000 až 1 499 g)
Nízká porodní hmotnost (obecně pod 2 500 g)
Normální porodní hmotnost (2 500 g až 4 200 g)
Vysoká porodní hmotnost (více než 4 200 g)

Riziko úmrtí dítěte po narození a riziko výskytu případných nežádoucích dopadů předčasného porodu na zdraví dítěte exponenciálně klesá s jeho gestačním věkem a porodní hmotností. Zároveň platí, že kvalita lékařské péče a výživy dokáže zásadním způsobem ovlivnit oba tyto ukazatele. O tom vypovídá i ukazatel mortality předčasně narozených dětí, tedy to, kolik předčasně narozených dětí zemře z 1 000 předčasně narozených dětí. Zatímco v nejlepší zemi na světě v tomto ohledu, kterou je podle dat Světové banky Singapur, je tento ukazatel 0,7, tak v nejhorší zemi na světě v tomto ohledu, kterou je Jižní Súdán, je to 39,6 (téměř 57× horší číslo).

Česká republika si v tomto ukazateli vede velmi dobře a s hodnotou 1,4 spolu s Jižní Koreu, Andorrou, Švédskem a Islandem je na děleném 10. místě. Slovensko je na tom o poznání hůře a patří mu s 2,8 42. místo na světě. Je vhodné však upozornit, že tato čísla jsou získávána z národních statistik, takže v nich lze občas najít i pro někoho možná velmi překvapující údaje.

Kdy hrozí předčasný porod

Jde s jistotou dopředu říci, zda žena bude rodit předčasně? Záleží na tom, s jak velkým časovým odstupem, ale obecně se dá říci, že ne. Existují ale rizikové faktory, které zvyšují pravděpodobnost, že porod bude předčasný. Některé z těchto faktorů se během těhotenství pravidelně monitorují.

A jaké, že jsou rizikové faktory pro spontánní předčasný porod?

Věk těhotné a rozestup mezi těhotenstvími (nízký věk matky, vysoký věk matky, příliš krátký (dle Mayo Clinic kratší než 18 měsíců) interval mezi těhotenstvími)
Vícečetné těhotenství (viz 63. díl)
Infekce (infekce močových cest, asymptomatická bakteriurie, malárie, HIV, syfilis, chorioamnionitis (infekce membrán okolo plodu, placenty, nebo plodové vody) a bakteriální vaginóza)
Chronické onemocnění (diabetes, hypertenze, anémie, astma, onemocnění štítné žlázy, HIV)
Výživa (nedostatek makroživin nebo mikroživin) – viz 60. díl
Životní styl a rizikové faktory na pracovišti (kouření, užívání alkoholu, rekreační užívání drog viz 36. díl, náročná fyzická aktivita v práci nebo mimo ni – viz 60. díl)
Environmentální faktory (expozice znečištění ovzduší, tepelný stres) – viz 60. díl
Psychické zdraví matky (deprese (viz 73. díl), násilí vůči matce (viz 50. díl))
Genetické a další faktory (genetické riziko, nedostatečnost děložního hrdla, IUGR, vrozené abnormality)

U vyvolávaného předčasného porodu jsou pak rizikové faktory následující:

Vyvolávaný nebo císařský porod pro indikaci na straně matky (viz 78. díl) – preeklampsie/eklampsie, abnormality placenty, dříve existující zdravotní stav matky
Vyvolávaný nebo císařský porod pro indikaci na straně dítěte (viz 78. díl) – často vážná růstová restrikce plodu
Vyvolávaný nebo císařský porod bez lékařské indikace (viz 78. díl) – předčasný porod kvůli preferenci lékaře nebo matky bez lékařského důvodu – v mnoha zemích je ilegální

Dopady předčasného porodu na děti

Pravděpodobnost nežádoucích dopadů předčasného porodu exponenciálně roste s klesajícím gestačním věkem při porodu a porodní hmotností. Existují děti, které si z předčasného porodu neodnesou žádný dlouhodobý následek, stejně jako ty, které si jich odnesou několik.

Specifické fyzické dopady předčasného porodu na děti jsou:

Poruchy zraku (slepota, krátkozrakost) – 25 % extrémně předčasně narozených (před dokončením 28. tt), riziko i u mírně předčasně narozených, pokud není řádně zajištěná dechová terapie
Poruchy sluchu – 5 až 10 % extrémně předčasně narozených
Chronické onemocnění plic – od omezené tolerance cvičení až po potřebu domácího kyslíkového přístroje – až 40 % extrémně předčasně narozených
Dlouhodobé kardiovaskulární neinfekční onemocnění nebo špatný stav – zvýšený krevní tlak, snížená funkce plic, zvýšený výskyt astma, porucha růstu v dětství a akcelerované přibírání v dospívání

Neurovývojové/behaviorální poruchy u předčasně narozených dětí:

Lehké poruchy v exekutivních funkcích (specifické poruchy učení, dyslexie, omezené akademické výsledky)
Středně vážné až vážně celkové opoždění vývoje – středně vážně a vážně kognitivních poruchy, motorické poruchy, dětská mozková obrna – ovlivněno zejména gestačním věkem a kvalitou následné péče
Psychiatrické a behaviorální dopady – ADHD, vyšší úzkostnost a depresivita

Podle odhadů Institute of Medicine je předčasný porod zodpovědný za 45 % případů dětské mozkové obrny, 23 % případů poškození sluchu u dětí, 37 % případů poškození zraku a 27 % kognitivních problémů (Behrman et al. 2007).

V poslední době řada studií prokázala, že nedonošenost zvyšuje riziko některých onemocnění a stavů v pozdějším věku, jako je diabetes (Tinnion et al. 2014, Hofman et al. 2004), hypotyreóza (Crump et al. 2011), vysoký krevní tlak (Sipola-Leppanen et al. 2015), dokonce i obezita (Mathai et al. 2013) a psychosociální problémy (Mannisto et al. 2015). Rozsáhlá švédská kohortová studie prokázala, že nízký gestační věk při narození byl nezávisle spojen se zvýšenou úmrtností v raném dětství a mladé dospělosti (Crump et al. 2011a).

Dopady předčasného porodu na psychiku dětí v ČR

V ČR běží projekt placený z tzv. norských fondů na VFN v Praze, jehož hlavní řešitelkou je MUDr. Daniela Marková, vedoucí lékařka Centra komplexní péče Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu VFN a 1. LF UK.

Charakteristickým rysem těžce nezralých dětí (s hmotností pod 1500 g) je horší pracovní paměť, snížená kontrola vlastního chování a obtížnější komunikace i celkové zařazení mezi vrstevníky. Český projekt již v souladu s dosavadními výzkumy prokázal známky duševního onemocnění či závažné neurovývojové odchylky až u 20 % těchto dětí. Jednalo se o deprese a úzkostné poruchy, hyperkinetické poruchy (především porucha pozornosti s hyperaktivitou, ADHD), pervazivní poruchy (poruchy autistického spektra) a poruchy chování.

V rámci něj bylo vyšetřeno 110 dětí ve věku 10 až 14 let s průměrným týdnem narození 26,7 a průměrnou porodní hmotností 880 g. Dle výstupů z roku 2023 bylo u nich zjištěno, že:

Více než třetina trpěla psychiatrickou poruchou
6,5 % trpělo mentální retardací
22 % potřebovalo psychiatrickou péči
40 % vyžadovalo péči pedagogického centra nebo pedagogicko-psychologické poradny
24 % dětí docházelo na psychoterapii

Cílem projektu je zajistit sledování rizikové populace předčasně narozených dětí po celý dětský věk jako je tomu v řadě států v zahraničí, a nikoliv jen do původně doporučovaných 2 let věku.

Porodnictví v ČR z pohledu předčasného porodu

Česká republika podle oficiálních statistik patří mezi země s velmi dobrou šancí předčasně narozených dětí na přežití. Existuje zde totiž systém specializovaných center, která poskytují kvalitní, vysoce specializovanou a také extrémně finančně náročnou péči o předčasně narozené děti. Systém péče podrobněji popisuje článek na Národním zdravotnickém informačním portálu, na který najdete odkaz ve článku k aktuálnímu dílu na 13hrichurodicovstvi.cz.

Porodnice se z pohledu péče o předčasně narozené děti dělí na tři kategorie:

Perinatologická centra intenzivní péče poskytují vysoce specializovanou péči v oborech gynekologie, porodnictví a neonantologie a jsou připraveny na všechny stavy, které mohou v souvislosti s předčasným porodem nastat. V ČR jich je celkem 12, z toho 3 v Praze.
Perinatologická centra intermediární péče jsou připraveny zvládat porody dětí v gestačním věku 31+0 a starším. Pokud dojde k předčasnému porodu dříve, zajišťuje se převoz dítěte, avšak nikoliv matky, do perinatologického centra intenzivní péče. Těchto center je v Česku celkem 15, z toho 3 v Praze.
Porodnice základní úrovně pak nejsou připraveny na předčasně narozené děti vůbec. Při předčasném porodu tedy jede dítě do některého z perinatologických center a matka opět zůstává v porodnici.

Perinatologická centra jsou geograficky rozmístěna tak, aby v každém kraji ČR bylo aspoň jedno. I tak některé rodiny předčasně narozených dětí pak bohužel musí dojíždět desítky až stovky kilometrů za svým předčasně narozeným miminkem. Na dopravu za miminkem však mohou získat finanční pomoc od Nadačního fondu pro předčasně narozené děti a jejich rodiny (viz predcasnenarozenedeti.cz).

Dopady předčasného porodu na rodinu

Dopady předčasného porodu na rodinu jsou často velmi zásadní a významně se liší podle toho, zda je předčasně narozené dítě první, nebo zda už má starší sourozence, i podle toho, zda se jedná o jedno dítě, nebo vícerčata, kde je zároveň předčasný porod pravděpodobnější.

Obecně je můžeme rozdělit do pěti kategorií:

Emocionální dopady jsou první z nich. Téměř všichni rodiče (a jejich širší rodiny) očekávají porod v termínu, výjimkou jsou občas rodiče vícerčat (viz 63. díl), kteří mohou být informováni o zvýšené pravděpodobnosti toho, že tahle situace může nastat, a ženy, u kterých se objeví už na počátku těhotenství rizikové faktory jako je např. IUGR nebo riziko preeklampsie. Podrobněji se této oblasti budeme věnovat v 95. dílu.

Ekonomické dopady pocítí téměř každá rodina v podstatě okamžitě. Žena musí dříve přestat s prací, muž často musí a/nebo chce práci omezit, aby mohl být ženě oporou a trávit čas se svým dítětem, pakliže je mu to umožněno (viz 95. díl). Každá rodina má navíc nějaký finanční plán do budoucna, když si pořizuje dítě. V okamžiku, kdy si ale dítě odnáší nějaké postižení, tenhle plán už nemusí vycházet. Na muže tím vzniká extrémní tlak. V případě postižení dítěte je navíc někdy potřeba změnit bydlení i auto.

Psychosociální dopady se rovněž projeví téměř okamžitě, zejména pokud má rodina ještě starší dítě/děti. Předčasný porod dítěte mívá často negativní dopady na psychiku rodičů (viz 95. díl), ještě výrazněji než porod v termínu zasáhne zvyklosti rodiny a pro starší děti znamená často dlouhodobé odloučení od matky (oproti původně plánovaným 3 až 4 dnům).

Dopady na využívání zdravotních služeb se týkají nejvíce rodičů extrémně předčasně narozených dětí. S dítětem musí po propuštění z porodnice navštěvovat specializované poradny a mnohdy i celou řadu lékařů specialistů, fyzioterapeutů a později i psychologů a psychiatrů. Část dětí vyžaduje pravidelné cvičení s rodičem už od útlého věku.

Posledním faktorem je pak zvýšené riziko předčasného porodu u samotného předčasně narozeného dítěte.

Pomoc pro rodiče předčasně narozených dětí v ČR

Nedoklubko je nezisková organizace, která podporuje rodiče předčasně narozených dětí už přímo v porodnicích, kde rodiče dostávají tzv. „Léčivý balíček“. Snaží předávat rodičům relevantní informace o předčasném porodu, jeho příčinách a prevenci. Vydala například skvělou a velmi rozsáhlou publikaci Když přichází na svět miminka do dlaně. Zároveň podporuje neonatologická oddělení v ČR a snaží se např. prostřednictvím svých časopisů a dalších aktivit posilovat sounáležitost rodičů, sdílet příběhy a podporovat rodiny i zdravotníky.

Nadační fond pro předčasně narozené děti a jejich rodiny řeší ekonomickou podporu rodičů předčasně narozených dětí a nabízí příspěvky na:

Cestovní výlohy rodičů po dobu hospitalizace dítěte
Ubytování rodičů po dobu hospitalizace dítěte
Speciální výživu dítěte
Hygienické potřeby dítěte
Zdravotnické pomůcky
Pomoc při zajištění psychologické péče pro rodinu
Pomoc při zajištění rehabilitační péče předčasně narozeného dítěte
Pomoc při zajištění následné péče např. pobytu v lázních

Aperio Společnost pro zdravé rodičovství sice není určena výlučně rodičům předčasně narozených dětí, ale i ti zde najdou oporu v podobě poradny pro mámy a táty, průvodce zákony pro rodiče či osobního psychologického poradenství pro otce i matky.

Raná péče Diakonie nabízí podporu všem rodičům, kterým se narodilo dítě s postižením nebo se zjištěním rizika ve vývoji, což se často týká právě dříve narozených dětí. Pomáháme rodině nalézt vnitřní zdroje, které jim umožňují vychovávat dítě v přirozeném prostředí a v co největší míře zachovat dosavadní způsob života, a to formou osobních konzultací přímo u rodičů doma (v Praze, Středočeském, Ústeckém a Plzeňském kraji). Specializuje se na pomoc s dětmi ve věku 0 až 7 let s opožděním psychomotorického vývoje, s ohroženým vývojem, s mentálním, pohybovým nebo kombinovaným postižením a s poruchou autistického spektra. Ranou péči nabízejí i další organizace dostupné i v jiných regionech.

Pomoc pro rodiče předčasně narozených dětí ze zahraničí

European Foundation for the Care of Newborn Infants (EFCNI) se sídlem v Mnichově je nejvýznamnější evropská nezisková organizace pomáhající rodičům předčasně narozených dětí v Evropě. Stojí za ní spousta špičkových profesorů z celosvětově uznávaných lékařských fakult, včetně LMU. Podpora se týká hlavně dostatku informací. EFCNI nabízí brožuru o zdravém těhotenství, za kterou stojí špičkoví odborníci, včetně prof. Karla Heinze Brische specializujícího se na bonding a vztahovou vazbu (viz 12. díl) a publikaci s názvem Bonding with and caring for preterm born babies, A guide for parents and families, která provede rodiče budováním vztahu k předčasně narozenému miminku, provede je péčí o pokožku předčasně narozeného dítěte, připraví je na návštěvu na novorozenecké JIP, na příchod domů s dítětem i na mnohé další.

Kromě toho je zde k dispozici také EFCNI Academy s bezplatnými online kurzy klokánkování, výživy, informacích o resuscitaci předčasně narozených novorozenců po narození atd. Všechny materiály jsou dostupné anglicky a mnohdy také německy.

Hand to Hold je americká nezisková organizace, která nabízí vlastní stejnojmennou mobilní aplikaci. V ní najdete de facto sociální síť pro rodiče předčasně narozených dětí, chat, systematicky řízenou podporu zejména ve formě článků, které vám pomohou s průchodem celou zkušeností předčasného porodu a péče o předčasně narozené dítě. Důležité je, že Hand to Hold věnuje dostatek pozornosti i podpoře při úmrtí dítěte. Hand to Hold má i vlastní podcasty – jeden pro rodiče a druhý pro profesionály z novorozenecké JIP. Informační podpora je přitom dostupná už od těhotenství, kdy matka dostane informaci, že by mohla předčasně rodit.

Graham’s Foundation je další významná americká nezisková organizace, která nabízí rozsáhlou podporu pro rodiče předčasně narozených dětí. Klíčová je zejména její mobilní aplikace MyPreemie. Ta dává rodičům možnost sledovat vývoje dítěte a jeho dílčí úspěchy. V této „mobilní kronice“ si přitom můžete zaznamenávat třeba i klíčové životní okamžiky a úspěchy i vašich dalších dětí. Najdete v ní ale i kompletní návody de facto na vše ohledně dítěte, ale i návody na zvládání vlastních emocí. Zásadní jsou odborné informace o různých nemocech, kterými si mohou nedonošené děti procházet, včetně např. specifik běžných dětských onemocnění u nedonošených dětí. Nadace nabízí rodičům i vlastní mentory, avšak primárně cílí na rodiče žijící v USA.

Facebookové skupiny

Na Facebooku existuje několik českých, slovenských i zahraničních skupin pro rodiče předčasně narozených dětí. Pro některé rodiče mohou představovat významný zdroj opory, pro jiné ale spíše zdroj negativních pocitů. V lokálních skupinách se občas objevuje sdílení zkušeností s jednotlivými specialisty, kteří se věnují následné péči o předčasně narozené děti po jejich propuštění z porodnice.

Pokud se rozhodnete do kterékoliv facebookové skupiny zapojit, máme pro vás několik doporučení:

Monitorujte, jestli vám po navštěvování dané skupiny je lépe, nebo hůř (může se lišit v závislosti na skupině)
Dávejte si pozor na relevanci uváděných informací, zejména pokud se týká medicinských rad – viz 17. díl.
Určitě dbejte spíše rad lékaře, nebo se obraťte na profesionální zdroje jako je EFCNI, Hand to Hold nebo Graham’s Foundation, než rad na Facebooku. Pokud nevěříte lékaři, který pečuje o vaše dítě, pokuste se ho změnit. Předčasně narozené děti často dlouhodobě vyžadují systematickou lékařskou péči a důvěra v to, že tato péče je poskytovaná řádně, profesionálně a že je pro dítě prospěšná, je klíčová pro váš psychický stav i rodinnou pohodu.

Poslechněte si náš podcast

Pro další informace

Doporučené publikace pro veřejnost:

WHO, Kangaroo mother care: a practical guide

EFCNI, Bonding with and caring for preterm born babies, A guide for parents and families (EN)

Nedoklubko, Když přichází na svět miminka do dlaně (CZ)

Baby Kompass Bayern (EN) – brožura o péči o děti narozené v termínu (zmíněno v podcastu)

Sally Shaywitz, Overcoming Dyslexia (publikace pro rodiče dětí s dyslexií)

Publikace pro odbornou veřejnost

WHO, Born too soon: The global action report on preterm birth

WHO, Born too soon: decade of action on preterm birth

The National Academies, Preterm Birth: Causes, Consequences, and Prevention

Vědecké publikace

SINGH, Gopal K. a VAN DYCK, Peter C. Infant Mortality in the United States, 1935-2007: Over Seven Decades of Progress and Disparities. U.S. Department of Health and Human Services, Health Resources and Services Administration, 2010.

RAMEL, Sara E. a GEORGIEFF, Michael K. Preterm Nutrition and the Brain. Online. In: KOLETZKO, B.; POINDEXTER, B. a UAUY, R. (ed.). Nutritional Care of Preterm Infants. World Review of Nutrition and Dietetics. S. Karger, 2014, s. 190-200. ISBN 978-3-318-02640-5. Dostupné z: https://doi.org/10.1159/000358467. [cit. 2024-04-18].

TINNION, R.; GILLONE, J.; CHEETHAM, T. a EMBLETON, N. Preterm birth and subsequent insulin sensitivity: a systematic review. Online. Archives of Disease in Childhood. 2014, roč. 99, č. 4, s. 362-368. ISSN 0003-9888. Dostupné z: https://doi.org/10.1136/archdischild-2013-304615. [cit. 2024-04-18].

HOFMAN, Paul L.; REGAN, Fiona; JACKSON, Wendy E.; JEFFERIES, Craig; KNIGHT, David B. et al. Premature Birth and Later Insulin Resistance. Online. New England Journal of Medicine. 2004, roč. 351, č. 21, s. 2179-2186. ISSN 0028-4793. Dostupné z: https://doi.org/10.1056/NEJMoa042275. [cit. 2024-04-18].

CRUMP, Casey; WINKLEBY, Marilyn A.; SUNDQUIST, Jan a SUNDQUIST, Kristina. Preterm birth and risk of medically treated hypothyroidism in young adulthood. Online. Clinical Endocrinology. 2011, roč. 75, č. 2, s. 255-260. ISSN 03000664. Dostupné z: https://doi.org/10.1111/j.1365-2265.2011.04034.x. [cit. 2024-04-18].

SIPOLA-LEPPÄNEN, Marika; KARVONEN, Risto; TIKANMÄKI, Marjaana; MATINOLLI, Hanna-Maria; MARTIKAINEN, Silja et al. Ambulatory Blood Pressure and Its Variability in Adults Born Preterm. Online. Hypertension. 2015, roč. 65, č. 3, s. 615-621. ISSN 0194-911X. Dostupné z: https://doi.org/10.1161/HYPERTENSIONAHA.114.04717. [cit. 2024-04-18].

MATHAI, Sarah; DERRAIK, José G. B.; CUTFIELD, Wayne S.; DALZIEL, Stuart R.; HARDING, Jane E. et al. Increased Adiposity in Adults Born Preterm and Their Children. Online. PLoS ONE. 2013, roč. 8, č. 11. ISSN 1932-6203. Dostupné z: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0081840. [cit. 2024-04-18].

MÄNNISTÖ, Tuija; VÄÄRÄSMÄKI, Marja; SIPOLA-LEPPÄNEN, Marika; TIKANMÄKI, Marjaana; MATINOLLI, Hanna-Maria et al. Independent Living and Romantic Relations Among Young Adults Born Preterm. Online. Pediatrics. 2015, roč. 135, č. 2, s. 290-297. ISSN 0031-4005. Dostupné z: https://doi.org/10.1542/peds.2014-1345. [cit. 2024-04-18].

CRUMP, Casey; SUNDQUIST, Kristina; SUNDQUIST, Jan a WINKLEBY, Marilyn A. Gestational Age at Birth and Mortality in Young Adulthood. Online. JAMA. 2011, roč. 306, č. 11. ISSN 0098-7484. Dostupné z: https://doi.org/10.1001/jama.2011.1331. [cit. 2024-04-18].

GILLASPY, Stephen; TAHIRKHELI, Noor; CHERRY, Amanda; MCCAFFREE, Mary Anne a TACKETT, Alayna. Postpartum depression on the neonatal intensive care unit: current perspectives. Online. International Journal of Women’s Health. ISSN 1179-1411. Dostupné z: https://doi.org/10.2147/IJWH.S54666. [cit. 2024-04-18].

ROQUE, Ariane Thaise Frello; LASIUK, Gerri C.; RADÜNZ, Vera a HEGADOREN, Kathleen. Scoping Review of the Mental Health of Parents of Infants in the NICU. Online. Journal of Obstetric, Gynecologic & Neonatal Nursing. 2017, roč. 46, č. 4, s. 576-587. ISSN 08842175. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.jogn.2017.02.005. [cit. 2024-04-18].

MELNYK, Bernadette Mazurek; ALPERT‐GILLIS, Linda; FEINSTEIN, Nancy Fischbeck; FAIRBANKS, Eileen; SCHULTZ‐CZARNIAK, Jaclyn et al. Improving cognitive development of low‐birth‐weight premature infants with the COPE program: A pilot study of the benefit of early NICU intervention with mothers. Online. Research in Nursing & Health. 2001, roč. 24, č. 5, s. 373-389. ISSN 0160-6891. Dostupné z: https://doi.org/10.1002/nur.1038. [cit. 2024-04-18].

KOBUS, Susann; DIEZEL, Marlis; DEWAN, Monia Vanessa; HUENING, Britta; DATHE, Anne-Kathrin et al. Music Therapy Is Effective during Sleep in Preterm Infants. Online. International Journal of Environmental Research and Public Health. 2021, roč. 18, č. 16. ISSN 1660-4601. Dostupné z: https://doi.org/10.3390/ijerph18168245. [cit. 2024-04-18].

ZENGIN AKKUS, Pınar a BAHTIYAR-SAYGAN, Bahar. Do preterm babies sleep differently than their peers? Sleep characteristics and their associations with maternal depression and parenting stress. Online. Sleep Medicine. 2022, roč. 90, s. 109-116. ISSN 13899457. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.sleep.2022.01.012. [cit. 2024-04-18].

FIRMINO, Catarina; RODRIGUES, Marlene; FRANCO, Sofia; FERREIRA, Judicília; SIMÕES, Ana Rita et al. Nursing Interventions That Promote Sleep in Preterm Newborns in the Neonatal Intensive Care Units: An Integrative Review. Online. International Journal of Environmental Research and Public Health. 2022, roč. 19, č. 17. ISSN 1660-4601. Dostupné z: https://www.mdpi.com/1660-4601/19/17/10953. [cit. 2024-04-18].