83: Kojení

Kojení je pro některé matky ten nejkrásnější zážitek v životě. Pokud jde ovšem hladce. Jenže data z longitudinální studie ve Spojeném království ukazují, že v 6 týdnech věku dítěte aspoň nějak (tj. i s využitím přikrmování umělým mlékem) kojí jen 55 % matek. Pro řadu matek se stává kojení mnohdy utrpením. V prvním týdnu života dítěte ho vzdá 14,8 % kojících matek. Začátky kojení navíc nebývají lehké, pro 79 % žen jsou totiž doslova bolestivé. Matky se tak dostávají pod tlak – mateřské mléko je pro miminka ta vůbec nejlepší dostupná výživa. Jenže ne vždy jde kojení dobře, a ne vždy je možné. Jaké faktory zasahují do toho, zda žena bude kojit, nebo ne a jaké překážky ženy musí překonat? Jaký vliv na kojení má porod? Jakému tlaku a mýtům v Česku a na Slovensku ženy ohledně kojení musíš čelit? A jaké pocity kojení vyvolává v mužích? O tom všem i mnohém další bude řeč v dalším dílu našeho podcastu.

Základní fakta o kojení

Mateřské mléko je nejlepší dostupná výživa pro kojence, pakliže ho dokáží strávit. Umělé mléko ho nikdy nedokáže plně nahradit, čemuž se více budeme věnovat v 85. díle.

Každé ženě se (nejpozději) krátce po porodu placenty spustí tvorba mateřského mléka, respektive kolostra. Tato první fáze laktogeneze je zcela nezávislá na interakci s miminkem a je podmíněna pouze hormonálními změnami v těle ženy. Hmotnost prsou se postupně zvyšuje během těhotenství z 200 g na 400 až 600 g. Po zahájení kojení pak vzroste o dalších 200 g.

Kojení samotné je proces interakce matky a dítěte. Na straně matky i na straně dítěte mohou existovat překážky v kojení. Množství mléka je od dokončení laktogeneze II (obvykle 10 až 15 dní od porodu) řízeno množstvím mléka, které miminko zkonzumuje. Denní objem produkovaného mléka se běžně pohybuje mezi 50 až 1100 g.

Dítě na začátku ví, jak a kam se přisát a umí to správně, pokud je položeno nahé na nahé tělo matky. Může mu ale trvat i několik hodin (když během procesu usne), než se dostane k bradavce a přisaje se.

Zdroj: Global Health Media Project (aplikace Birth&Beyond)

Mateřské mléko není pro kojence dostačující strava, a to ani po narození. Už od narození musí dostávat suplementovaný vitamín K (injekce v porodnici) a vitamín D (každý den v kapkách). Po dovršení čtyř měsíců je obvykle vhodné začít s příkrmy, od dovršení šesti měsíců je to nezbytně nutné, protože mateřské mléko už je pro dítě nutričně zcela nedostačující. Příkrmům se budeme detailně věnovat v 87. díle podcastu.

Kojící matka by měla suplementovat DHA (Omega-3 kyselina) a jód, což bude mít pozitivní dopady na její zdraví i zdraví kojence

Kojení jako takové není podstatné pro rozvoj vztahové vazby (viz 12. díl) dítěte (jen včasná reakce pečující osoby na hlad dítěte), ale má jasné pozitivní dopady na bonding matky k dítěti, což sekundárně má další pozitivní efekty na dítě.

Úspěšné kojení předchozího dítěte je spojeno se zahájením a pokračováním kojení dalšího dítěte. Pokud však žena kojení nezahájila nebo se o něj neúspěšně pokoušela, je s každým dalším dítětem méně a méně pravděpodobné, že se o kojení pokusí znovu.

TIP: Navštivte web WHO o kojení a web WHO o příkrmech a stáhněte si aplikaci Birth&Beyond (Android, iOS), která vás provede krok za krokem problematikou kojení formou praktických videí.

Mýty o kojení

V ČR i SR koluje poměrně hodně mýtů o kojení, které mohou nastávající maminky a ženy, kterým kojení nejde podle jejich představ, zbytečně stresovat. Zároveň však kolují i některé zdraví nebezpečné informace a praktiky, které mohou miminko vážně poškodit. Řadu z nich bohužel šíří i „laktační poradkyně“ bez odborného vzdělání, které se zároveň živí nejen prodejem svých služeb, ale také třeba bylinných přípravků, které mohou miminko i matku poškodit.

A jaké jsou časté mýty o kojení?

Každá žena může kojit a každé dítě může být kojeno – to je absolutní lež. Existují miminka, u nichž by došlo k poškození zdraví, pokud by byla kojena (viz post příští pondělí). Zároveň je i mnoho překážek na straně matky (viz post příští úterý), kdy nesmí kojit, aby nepoškodila miminko.
Dobrá matka kojí – dobrá matka dává dítěti bezpodmínečnou lásku a přijetí (viz 19. díl), a to po celý jeho život, reaguje dostatečně rychle, správně a stabilně na jeho potřeby v raném dětství. To, jakou dává miminku v prvních měsících jeho života výživu, z ní dobrou ani špatnou matku nedělá.
Je povinností matky kojit – není. Je důležité, aby to byla svobodná volba maminky, která jí vyhovuje. I proto, že jeden z důležitých pozitivních dopadů kojení má být prohlubování pouta matky k dítěti. To jde ale jen tehdy, když je kojení její volba a je jí příjemné.
Pro podporu kojení je vhodné užívat Motilium (Domperidon) – absolutně ne! Je to tak nebezpečné, že před tím už v roce 2013 vydal vlastní varování Státní ústav pro kontrolu léčiv.
Při nedostatku mléka je potřeba podpořit kojení bylinkami – rozhodně ne! Lékaři z různých částí světa ve svých odborných publikacích před užíváním bylin důrazně varují, a to jak z důvodu absence jakýchkoliv studií, tak z důvodu častého výskytu vysoce škodlivých pesticidů, alkoholu či dokonce olova v bylinných přípravcích pro kojící matky.
Tým lékařů z Boston University School of Medicine v čele s Katarzynou Budzynskou publikoval v srpnu 2013 v časopise Pediatrics in Review článek, kde se vyjadřuje k užívání bylin kojícími matkami. V tomto článku konstatuje, že: „Někteří výzkumníci uvádějí, že v bylinných doplňcích na americkém trhu byly nalezeny těžké kovy a pesticidy. Studie zjistila, že množství olova vyšší v mateřském mléce žen užívajících čínské bylinné přípravky. než kontrolní skupiny.“ Dále je zde také řečeno, že: „Lékaři by měli kojícím matkám nedoporučovat požití těchto bylin, protože obsahují pyrrolizidinové alkaloidy, které mohou způsobit poškození jater a přecházet do mateřského mléka. Kojící ženy by měly být varovány před nadměrným nebo častým používáním mastí, olejů a balzámů vyrobených z bylin bohatých na pyrrolizidinové alkaloidy, které se aplikují lokálně na prsa, a které by tak mohly být požité kojeným dítětem.“ K nebezpečnému užívání bylin kojícími matkami se vyjadřuje i docentka medicíny Wendy Brodribb z University of Queensland v klinickém protokolu pro Academy of Breast Feeding, a to takto: „Skutečnost, že se tyto byliny používají po staletí bez zjevné újmy, je sice uklidňující, ale zároveň neexistuje žádný nebo jen velmi málo vědeckých důkazů o jejich účinnosti a bezpečnosti. Mechanismy účinku většiny bylin nejsou známy, a dostupné studie o bylinách, rostlinných lécích nebo rostlinných galaktogenech trpí stejnými nedostatky jako studie u farmakologických látek: malý počet subjektů, nedostatek informací o studiích, nedostatečná informací týkajících se doporučení ohledně kojení a nedostatek randomizace, kontroly nebo zaslepení.“
Pokud dítěti dá matka umělé mléko, tak ho nevratně poškodí, a to jak na zdraví, tak na psychice. To je zjevný nesmysl, už jen kvůli statistikám viz dál. Umělé mléko je však přesto objektivně nutričně horší než mateřské mléko od vlastní matky.
V Česku se objevuje nesmysl, že pokud už matka nemůže kojit a dítěti jsou aspoň 4 měsíce, ať přejde výlučně na příkrmy, a hlavně mu nedává umělé mléko. To je zdraví dítěte ohrožující lež (v ohrožení budou zejména jeho ledviny a celkový vývoj). UM je druhá nejlepší výživa pro kojence, hned po mateřském mléku. Příkrmy se mohou začít zavádět teoreticky od 18. týdne života nejdříve do 26. týdne nejpozději, viz též doporučení MZČR.
Exkluzivně kojit může každá matka, stačí když chce – to je naprostý nesmysl, data ukazují, že 6 týdnů po porodu exkluzivně kojí jen 23 % matek, 6 měsíců po porodu jen 1 %. Nejčastější je tedy kombinace kojení + umělé mléko.
Mateřské mléko je jediná výživa, kterou miminko potřebuje – to vůbec není pravda. Už v prvních dnech potřebuje suplementovat vitamíny K a D. Od 6 měsíců (přesněji 26. týdne života) dále je mateřské mléko nutričně nedostačující a je nezbytně nutné ho doplnit příkrmy. Nevyhovuje zejména kvůli nedostatku železa a zinku (miminko se narodí s vlastními zásobami, které po 6 měsících vyčerpá), přičemž u železa je dítě de facto výlučně odkázáno na zdroj z příkrmů a u zinku téměř výlučně. Navíc, s rostoucí fyzickou aktivitou a růstem dítěte už nedokáže mateřské mléko pokrýt ani dodávku energie a bílkovin, takže absence příkrmů může zpomalit i jeho rozvoj a růst, viz též doporučení MZČR.
Každá matka automaticky ví, jak správně kojit – neví. Čím více informací o kojení ale má, tím spíše bude kojit. Platí ale, že téměř každé miminko po narození ví, jak se kojit. Ne každé se ale kojit dokáže (viz níže).
Je v pořádku, když kojení bolí – není to v pořádku, ale stává se to. Obvykle to je špatnou technikou přisátí, případně nějakým problémem v prsu.
Když nemáte vlastní mateřské mléko, můžete použít cizí – ano, ale jedině pasterizované a z oficiální mléčné banky. Jinak přímo ohrožujete zdraví vlastního dítěte. Mateřské mléko obsahuje aktivní imunitní buňky a signální molekuly imunitního systému matky, který je kompatibilní jen s imunitním systémem jejího dítěte. Zároveň jeho složení je závislé na stravě matky, včetně léků a dalších věcí jako např. alkohol, nikotin apod., které matka užívá. Zároveň obsahuje viry a bakterie, kterými je zasažena matka. Zároveň při nedodržení zacházení správného zacházení s odsátým mlékem může změnit své složení a vyvolat zdravotní potíže miminka (nejčastěji průjem).
S některými typy bradavek nejde kojit (invertované nebo hladké) – kojit lze se všemi typy bradavek.
Kojení je zásadní pro vztahovou vazbu dítěte – není. Pro jistou vztahovou vazbu je nutné dostatečně dobře a rychle reagovat na všechny potřeby miminka. Kojení však může ale posílit bonding matky k dítěti.
Kojení je vhodné pro uklidňování stresu dítěte – není. Pokud je dítě ve stresu, je nezbytné odstranit jeho příčinu (hlad, strach, únava, nuda, moc teplo atd.), aby byl zajištěn rozvoj jisté vztahové vazby (viz 12. díl).

Faktory ovlivňující kojení

To, jestli maminka bude svoje dítě kojit, či nikoliv, je ovlivněno obrovským množstvím psychosociálních i zdravotních faktorů.

Pravděpodobnost kojení snižuje:

Obezita matky
Kouření matky
Pokud matka nebyla jako dítě kojena, má o polovinu nižší pravděpodobnost, že sama bude kojit
Některé studie ukazují, že plánovaný porod císařským řezem (viz 78. díl) snižuje pravděpodobnost zahájení kojení, ale není zřejmé proč.
Nízký věk matky ne faktorem, který snižuje pravděpodobnost kojení, často kvůli komplikacím při kombinaci kojení se školou/prací, ale i kvůli studu matky
Poporodní deprese a baby blues (viz 77. díl) ve 2. a 3. dnu po porodu vede k nižší míře kojení 3 měsíce po porodu
Poporodní psychóza (viz 77. díl) vede k úplnému zastavení kojení (kvůli medikaci)
D-MER může vést k zastavení kojení (viz 77. díl)
Negativní postoj partnera ke kojení je nejčastějším důvodem, proč ženy nezahájí kojení
Negativní postoj babiček a dalších členů rodiny
Přesvědčení, že nedokážu vytvořit dostatek mléka vede ke snížení produkce mateřského mléka, a to proto, že matka typicky při špatné technice přisátí, kdy část mléka zůstává v prsou, zavádí přikrmování umělým mlékem, čímž ještě snižuje odběr miminka, a tím i objem produkovaného mateřského mléka.
Závažné onemocnění matky (pro neslučitelnost drtivé většiny léků s kojením)

Pravděpodobnost kojení naopak zvyšuje:

Pokud těhotná žena plánuje kojit své dítě
Pokud má žena dostatek podpory, včetně praktické pomoci s domácností a staršími dětmi, od zejména starších žen v rodině
Pokud má žena pocit, že je partner v kojení aktivně podporuje, pomáhá jim a dodává jim odvahu, že kojení zvládnou
Důvěra, že zvládám kojení

Statistiky kojení

WHO v roce 2014 odhadovala, že během prvních 6 měsíců života je exkluzivně kojeno 38 % dětí. Přesné a podrobné statistiky kojení se však obvykle nevedou. Výjimku po dlouhé desítky let tvořilo Spojené království a jeho Infant Feeding Survey organizovaná přímo NHS. Tato pravidelná studie probíhala od roku 1975 do roku 2010 každých 5 let. Sběr dat probíhal ve třech stádiích – ve 4 až 10 týdnech věku dítěte, ve 4 až 6 měsících věku dítěte a v 8 až 10 měsících věku dítěte. Při posledním běhu v roce 2010 se studie zúčastnilo 10 768 matek. Studii provedla agentura IFF Research ve spojení s University of Dundee a její zjištění byla následující:

Exkluzivně začalo při narození dítěte kojit 69 % matek, po prvním týdnu exkluzivně kojilo už jen 46 % matek (-23 pcb) a v 6 týdnech věku dítěte to bylo jen 23 % matek (-46 pcb). V 6 měsících věku dítěte exkluzivně kojilo pouze 1 % matek.
Kojení ve spojení s dokrmováním umělým mlékem a později příkrmů po porodu zahájilo 81 % matek. Po prvním týdnu však klesl počet kojících matek na 69 % (-12 pcb), v 6 týdnech věku dítěte to bylo jen 55 % (-26 pcb) a v 6 měsících kojilo 34 % matek (-47 pcb).

Podíl kojících žen se ve Spojeném království s časem výrazně zvyšoval a zároveň vykazoval značné a přetrvávající regionální odlišnosti. Za 20 let mezi roky 1990 až 2010 stoupl o neuvěřitelných 19 pcb a lze předpokládat, že od roku 2010 tento trend, který je patrný i v jiných částech světa, pokračoval dále.

V Česku existují také průzkumy kojení, ale jejich metodika, vzorek žen a přesné výsledky nejsou nikde veřejně dostupné. Laktační liga v Česku má vlastní statistiky. Ty uvádějí, že v roce 2021 zahájilo kojení 95,41 % žen, přičemž po propuštění z porodnice výlučně kojilo 72,30 % žen. Na svých stránkách zároveň uvádí data z jiného výzkumu provedeného pod záštitou Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP. Ten říká, že po propuštění z porodnice bylo kojeno 93 % (lze ale dohledat také číslo 90 %) dětí a v 6 měsících 63 % (nebo také 61 %) dětí. Tento výzkum měla provést agentura Nielsen IQ u 156 dětských lékařů.

Překážky v kojení na straně matky

Ne každá maminka může kojit své miminko. Právě pro tyto matky bývá extrémně bolestivý tlak až šikana ze strany rodiny, nebo na sociálních sítích. Matky, které dělají pro zdraví svého miminka to naprosto nejlepší tím, že ho mu dávají umělé mléko, se mnohdy dozvídají, a to někdy i od pochybných „laktačních poradkyň“, že mu ubližují a že ho mají, či dokonce musí, kojit. Rodinní příslušníci se pak zase někdy podivují nad tím, že nekojí a že jsou asi jen „pohodlné“. Některé z matek pak tento tlak donutí miminko přeci jen kojit. O tom, zda můžete, nebo nemůžete kojit se vždy informujte u svého lékaře a farmaceuta.

A jaké jsou medicinské důvody pro nekojení?

V rozvinutých zemích je absolutně vyloučené kojení při onemocnění virem HIV (kvůli antivirotikům neslučitelným s kojením)
Relativně je kojení vyloučené při herpes lézích na prsou, u cytotoxické chemoterapie a užívání radioaktivních substancí, při užívání léků ovlivňujících centrální nervovou soustavu, a to včetně např. antipsychotik, antidepresiv, léků na epilepsii apod., onemocnění tuberkulózou a hepatitidou C
Vysoce pravděpodobně nebude možné kojit při substanční závislosti (viz 36. díl). WHO konkrétně uvádí, že kojení je neslučitelné s užíváním nikotinu, alkoholu, extáze, amfetaminů, kokainu a s ním souvisejících stimulantů (např. pervitin). Alkohol, opiáty, benzodiazepiny a marihuana mohou způsobit sedaci u matky i kojence, která může následně vést až k přímému ohrožení miminka na životě.
Kojení bude pravděpodobně nutné přerušit i při zánětu prsní žlázy (i tak je ale nutné mléko dostávat ven) či abscesu prsu
Kojení někdy bývá nutné přerušit i při vážné podváze a/nebo podvýživě, a to i proto, že pak nemusí nutričně vyhovovat miminku
Závažné onemocnění vyžadující medikaci neslučitelnou s kojení.

Při užívání léků je zásadní zkontrolovat jejich slučitelnost s kojením. Pro lékaře je k dispozici databáze LactMed od National Institute of Health. Lékařům i laikům poslouží také e-Lactancia od APILAM a v němčině Embryotox od Charité Universitätsmedizin Berlin.

Překážky v kojení na straně dítěte

Kojení je proces, kterého se účastní jak matka, tak dítě. A ne každé dítě bohužel smí být kojeno. Některým dětem totiž mateřské mléko může způsobit vážné zdravotní problémy. Konkrétně je kojení vyloučeno při těchto potížích na straně miminka:

Absolutně to není možné při klasické galaktosemii (tj. poruše metabolismu galaktózy), kterou má zhruba 1 dítě z 30 až 60 tisíc dětí a při vrozeném nedostatku laktázy (CLD), kterým trpí 1 z 60 000 dětí.
Obvykle nejde kojit při Maple Syrup Urine Disease, což je vzácná genetická vada, kdy tělo neumí zpracovat určité aminokyseliny, což způsobuje zdraví ohrožující hromadění některých látek v krvi a moči.
Obvykle nejde kojit při fenylketonurii, což je metabolická porucha fenylalaninu, v ČR ji má 1 dítě ze 6000
Obvykle nejde kojit při β-oxidačních onemocněních/ztrátě lymfy, čímž trpí 1 z 5 000 až 10 000 dětí. Exkluzivní kojení pak vede k přílišné akumulaci mastných kyselin s dlouhým řetězcem v těle dítěte.
Pravděpodobné může být kojení vyloučeno při alergii kojence na některé proteiny. Když se ale odhalí, které to jsou, tak se dají vynechat ze stravování matky a je možné plně kojit dál.

Specifická situace panuje u předčasně narozených dětí nebo u dětí, které nepřibírají, kdy je nutné mateřské mléko doplnit o umělé.

Kojení miminka však můžou zkomplikovat i mechanické problémy na jeho straně. Konkrétně:

Při některých deformitách pusy novorozence (týká se max. 0,27 % miminek) nemusí být možné kojit, ale může jít krmit odsátým mateřským mlékem z lahvičky.
3,2 až 4,8 % (jinde se ale uvádí rozptyl 0,1 až 12 %) miminek má krátkou jazykovou uzdičku (Ankyloglossia). U chlapečků je až dvakrát častější než u holčiček. 50 % dětí s krátkou jazykovou uzdičkou nemá s kojením vůbec žádný problém. Pokud s kojením problém je, je potřeba nejprve začít nechirurgické řešení nácviku technik přisátí, a to i proto, že s chirurgickým řešením – frenotomií – se pojí v 9 % komplikace jako je krvácení, opětovné zarůstání, poranění rtu nebo slinných žláz, infekce, poranění jazykového nervu, vytvoření cysty hromadící sliny atd.

Výhody kojení pro dítě

Mateřské mléko je vůbec nejlepší možná výživa pro miminko a přináší mu oproti umělému mléku řadu výhod:

Bioaktivní složka mléka posiluje imunitní systém dítěte. MM obsahuje některé typy imunitních buněk a signálních molekul imunitního systému matky, buňky s imunitní funkcí jako je laktoferin nebo alpha-lactalbumin, muciny a mnohé další látky. Když je matka nemocná, dítě má díky MM zvýšenou ochranu před stejnou infekcí. Využívá se toho např. u některých očkování, kdy proočkování matky v těhotenství a/nebo při kojení může částečně ochránit i miminko. Plně kojené děti méně často trpí nachlazením, ušními infekcemi, astmatem, alergiemi na jídlo a ekzémem. Zároveň mívají méně často anémii.
MM (u dětí, které mohou být kojeny) přináší méně problémů s trávením, protože se v žaludku vstřebává rychleji.
Kojení podporuje zdravý vývoj čelisti a obličejových svalů a kojené děti mívají v dětství méně zubních kazů.
Kojení zcela jistě chrání dítě před obezitou, diabetem II. typu v dospělosti, gastrointestinálními infekcemi, respiratorními infekcemi – zejména zápalem plic a celiakií, ale také před akutním zánětem středního ucha (výskyt je o 77 % nižší než u dětí s UM).
Kojení vysoce pravděpodobně chrání dítě před vysokým krevním tlakem, astmatem a poruchami kognitivního vývoje
Kojení pravděpodobně může chránit před diabetem I. typu a ekzémem a snižovat riziko dětské leukémie.
Důkazy o ochraně před SIDS, kardiovaskulárními onemocněními, atopickým ekzémem, zánětlivými onemocněními střev a úmrtím v dětství jsou zatím naopak nedostatečné.

Zároveň je důležité připomenout, že aby mateřské mléko bylo pro miminko opravdu přínosem, je nezbytné, aby matka dodržovala všechna omezení ohledně volby jídla a tekutin, vyhýbání se návykovým látkám, použití léčiv a kontaktu s chemikáliemi a toxiny, včetně těch v kosmetických přípravcích apod. (viz 60. díl), a to zejména v prvních 6 měsících věku dítěte, kdy není jeho nervová soustava dostatečně chráněna.

Výhody a nevýhody pro matku

Kojení přináší pro matku celou řadu benefitů, a to zejména zdravotních. Sem patří:

snížení poporodního krvácení
nižší riziko anémie
rychlejší zavinutí dělohy
zvýšené koncentrace oxytocinu, tj. rychlejší zotavení po porodu
snížení menstruační ztráty krve v průběhu měsíců po porodu
laktační amenorea, tj. chybějící menstruace (viz 70. díl)
rychlejší návrat k hmotnosti před těhotenstvím
snížení rizika rakoviny prsu
snížení rizika rakoviny vaječníků
lepší mineralizace kostí po porodu

Zároveň jsou tu i některé nezdravotní výhody:

Pohodlí – jídlo pro dítě máte k dispozici kdykoliv, kdekoliv a v podstatě okamžitě
Ekonomické výhody – formule a vybavení pro handling lahviček stojí řádově až desítky tisíc korun
Bonding – tím, že se při krmení matka s dítětem mazlí a krmení často trvá déle, buduje se silnější bonding, tj. její pouto s dítětem.
Čas pro odpočinek – pro mnoho žen je kojení zároveň prostorem si sednout a odpočívat. V noci řada žen zvládne kojit v leže v polospánku, takže se tolik neprobudí

Mayo Clinic však udává i výčet nevýhod pro matku. Konkrétně se jedná o:

Nemožnost jíst některé potraviny, stejně jako v těhotenství, a to i proto, že miminku třeba nedělají dobře, nebo že mu pak mléko nechutná
Nemožnost užívat extrémně široké spektrum léků, stejně jako v těhotenství
Nemožnost používat velkou část kosmetiky, stejně jako v těhotenství
Krmit může pouze matka – lze vyřešit odsáváním a krmením z lahviček, což ale smaže část ekonomických výhod
Omezení matky – některá miminka se vydrží kojit klidně i 6 až 8 hodin denně.
Bolavé bradavky nebo problémy s prsy – při nesprávné technice přisátí mohou nastat problémy s bradavkami a prsy. Tomu lze předejít důslednou kontrolou techniky přisátí v prvních dnech kojení.
Další nežádoucí zdravotní dopady – výrazné snížení poševní sekrece (sex jen s lubrikantem na bázi vody), větší problémy s bolestmi zad, pokud chybí kompenzační cvičení
Potřeba suplementace zejména vitamínu D (to platí i pro nekojící a muže)
Potřeba kojící podprsenky a oblečení
Občas problémy se spontánně vytékajícím mlékem
9,1 % žen trpí Dysforickým reflexem vypuzování mléka (D-MER) – viz 77. díl

Otcové a kojení

Jak už jsme zmiňovali výše, tak podpora, nebo nepodpora partnera při kojení je klíčový faktor, který má značnou váhu v tom, zda žena, bude kojit či nikoliv. Samir Arora a jeho kolegové z Hamot Medical Center v Erie v Pennsylvanii v roce 2000 publikovali v časopise Pediatrics od Americké pediatrické společnosti rozsáhlé poznatky o tom, co ženy podporuje při kojení. Pocity otce dítěte hrály roly pro 32,8 % matek a byly podstatnější než názor zdravotní sestry nebo lékaře (29,9 %) nebo než názor ostatních členů rodiny (23,5 %).

Arora zároveň zjistil, že pokud partner ženu při kojení nepodporuje, budou mít oba dva s vysokou pravděpodobností nekojené miminko. Pocity otce dítěte byly nejvíce přispívajícím faktorem pro to, že žena se rozhodla nekojit (36,5 %). Tento faktor byl zásadnější než to, že nejde říct, zda dítě má dostatek mléka (35,1 %), že žena nemůže kojit kvůli návratu do práce (29,4 %) a podstatnější než to, že kojení ženě není příjemné (28,4 %).

Protože úloha otců je zásadní pro kojení, podívaly se Amy Brown a Ruth Davies ze Swansea University v roce 2014 na to, jak se muži cítí, když žena kojí. Z rozhovorů se 117 muži o jejich zkušenostech jako partnerů kojících žen vyplynulo, že většina z nich pozitivně hodnotila zdravotní přínosy, finanční úspory a pohodlí kojení.

Mnozí z otců se však vyjádřili, že se cítí odstrčeni, bezmocní nebo nemají dostatečné znalosti o tom, jak být nápomocni, a někdy se dokonce stydí během jídla dítěte u prsu. Někteří by dali přednost vnímané jistotě UM: měřitelnému příjmu, který není zcela závislý na matce.

Mnozí otcové též uváděli, že se při kontaktu se zdravotnickým systémem nebo zdroji informací o předporodní péči a kojení cítili marginalizovány nebo ignorováni, a obecně by ocenili více informací, zejména praktických rad pro řešení potíží s kojením.

Potřebu otců po uznání, podpoře a informacích je třeba zohlednit při jakékoli intervenci na podporu kojení. – viz 79. a 81. díl. Určitě je tedy dobré, aby muž byl u konzultace s laktační poradkyní.

Slíbený bonus z podcastu – video jak „odsát“ mléko bez odsávačky:

Zdroj: Global Health Media Project (aplikace Birth&Beyond)

Kde hledat pomoc

Portál Kojení.cz (Laktační liga)

Seznam laktačních poradců Laktační ligy

Global Health Media Project (videa o kojení) a aplikace Birth&Beyond (Android, iOS)

Mayo Clinic Guide to a Healthy Pregnancy (průvodce pro budoucí rodiče a rodiče novorozenců vhodný i pro otce), obsahuje i detailní informace o kojení a umělém mléku

Poslechněte si náš podcast

Pro další informace

Lokální zdroje:

Upozornění SÚKL – použití domperidonu off-label ke zvýšení laktace

MAMILA končí s odporúčaniami Domperidónu, o čom sú ich kurzy a lakačné poradkyne? (Najmama.sk)

Tisková zpráva Nadačního fondu 1000 dní o statistikách kojení v ČR

Statistiky kojení v ČR (Laktační liga)

Doporučení k zavádění komplementární výživy (příkrmu) u kojenců, MZČR

Darování mateřského mléka, Kojení.cz

Knihy

Breastfeeding: A Guide for the Medical Proffesion, Lawrence&Lawrence

Maternal, Fetal & Neonantal Physiology, Susan Blackburn

Mayo Clinic Guide to a Healthy Pregnancy

Bezpečná výchova, Karl Heinz Brisch

Poruchy vztahové vazby od teorie k terapii, Karl Heinz Brisch

Studie o kojení od NHS

Infant Feeding Survey 2010, UK (EN)

Weby WHO o kojení a příkrmech

Web WHO o kojení (EN)

Web WHO o příkrmech (EN)

Vědecké publikace použité v podcastu a článku

DEWEY, Kathryn G. Nutrition, Growth, and Complementary Feeding of The Brestfed Infant. Online. Pediatric Clinics of North America. 2001, roč. 48, č. 1, s. 87-104. ISSN 00313955. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/S0031-3955(05)70287-X. [cit. 2023-12-12].

AGOSTONI, Carlo; DECSI, Tamas; FEWTRELL, Mary; GOULET, Olivier; KOLACEK, Sanja et al. Complementary Feeding: A Commentary by the ESPGHAN Committee on Nutrition. Online. Journal of Pediatric Gastroenterology & Nutrition. 2008, roč. 46, č. 1, s. 99-110. ISSN 0277-2116. Dostupné z: https://doi.org/10.1097/01.mpg.0000304464.60788.bd. [cit. 2023-12-12].

Scientific Opinion on the appropriate age for introduction of complementary feeding of infants. Online. EFSA Journal. 2009, roč. 7, č. 12. ISSN 18314732. Dostupné z: https://doi.org/10.2903/j.efsa.2009.1423. [cit. 2023-12-12].

KOLETZKO, B.; BAUER, C.-P.; BRÖNSTRUP, A.; CREMER, M.; FLOTHKÖTTER, M. et al. Säuglingsernährung und Ernährung der stillenden Mutter. Online. Monatsschrift Kinderheilkunde. 2013, roč. 161, č. 3, s. 237-246. ISSN 0026-9298. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/s00112-013-2870-2. [cit. 2023-12-12]

BÜHRER, C.; GENZEL-BOROVICZÉNY, O.; JOCHUM, F.; KAUTH, T.; KERSTING, M. et al. Ernährung gesunder Säuglinge. Online. Monatsschrift Kinderheilkunde. 2014, roč. 162, č. 6, s. 527-538. ISSN 0026-9298. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/s00112-014-3129-2. [cit. 2023-12-12].

FEWTRELL, Mary; BRONSKY, Jiri; CAMPOY, Cristina; DOMELLÖF, Magnus; EMBLETON, Nicholas et al. Complementary Feeding: A Position Paper by the European Society for Paediatric Gastroenterology, Hepatology, and Nutrition (ESPGHAN) Committee on Nutrition. Online. Journal of Pediatric Gastroenterology & Nutrition. 2017, roč. 64, č. 1, s. 119-132. ISSN 0277-2116. Dostupné z: https://doi.org/10.1097/MPG.0000000000001454. [cit. 2023-12-12].

ARORA, Samir; MCJUNKIN, Cheryl; WEHRER, Julie a KUHN, Phyllis. Major Factors Influencing Breastfeeding Rates: Mother’s Perception of Father’s Attitude and Milk Supply. Online. Pediatrics. 2000, roč. 106, č. 5, s. e67-e67. ISSN 1098-4275. Dostupné z: https://doi.org/10.1542/peds.106.5.e67. [cit. 2023-12-12].

SUTHERLAND, Tori; PIERCE, Christopher B.; BLOMQUIST, Joan L. a HANDA, Victoria L. Breastfeeding Practices Among First-Time Mothers and Across Multiple Pregnancies. Online. Maternal and Child Health Journal. 2012, roč. 16, č. 8, s. 1665-1671. ISSN 1092-7875. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/s10995-011-0866-x. [cit. 2023-12-12].

AKTER, Shamima a RAHMAN, Md. Mizanur. The Determinants of Early Cessation of Breastfeeding in Bangladesh. Online. World Health & Population. 2010, roč. 11, č. 4, s. 5-12. ISSN 19296541. Dostupné z: https://doi.org/10.12927/whp.2010.21722. [cit. 2023-12-12].

RASMUSSEN, Kathleen Maher. Association of Maternal Obesity Before Conception with Poor Lactation Performance. Online. Annual Review of Nutrition. 2007, roč. 27, č. 1, s. 103-121. ISSN 0199-9885. Dostupné z: https://doi.org/10.1146/annurev.nutr.27.061406.093738. [cit. 2023-12-12].

LIU, Jihong; ROSENBERG, Kenneth D. a SANDOVAL, Alfredo P. Breastfeeding Duration and Perinatal Cigarette Smoking in a Population-Based Cohort. Online. American Journal of Public Health. 2006, roč. 96, č. 2, s. 309-314. ISSN 0090-0036. Dostupné z: https://doi.org/10.2105/AJPH.2004.060798. [cit. 2023-12-12].

THULIER, Diane a MERCER, Judith. Variables Associated With Breastfeeding Duration. Online. Journal of Obstetric, Gynecologic & Neonatal Nursing. 2009, roč. 38, č. 3, s. 259-268. ISSN 08842175. Dostupné z: https://doi.org/10.1111/j.1552-6909.2009.01021.x. [cit. 2023-12-12].

PRIOR, Emily; SANTHAKUMARAN, Shalini; GALE, Chris; PHILIPPS, Lara H; MODI, Neena et al. Breastfeeding after cesarean delivery: a systematic review and meta-analysis of world literature. Online. The American Journal of Clinical Nutrition. 2012, roč. 95, č. 5, s. 1113-1135. ISSN 00029165. Dostupné z: https://doi.org/10.3945/ajcn.111.030254. [cit. 2023-12-12].

LUTSIV, O; PULLENAYEGUM, E; FOSTER, G; VERA, C; GIGLIA, L et al. Women’s intentions to breastfeed: a population‐based cohort study. Online. BJOG: An International Journal of Obstetrics & Gynaecology. 2013, roč. 120, č. 12, s. 1490-1499. ISSN 1470-0328. Dostupné z: https://doi.org/10.1111/1471-0528.12376. [cit. 2023-12-12].

GAGLIARDI, Luigi; PETROZZI, Angela a RUSCONI, Franca. Symptoms of maternal depression immediately after delivery predict unsuccessful breast feeding: Figure 1. Online. Archives of Disease in Childhood. 2012, roč. 97, č. 4, s. 355-357. ISSN 0003-9888. Dostupné z: https://doi.org/10.1136/adc.2009.179697. [cit. 2023-12-12].

MANNION, Cynthia A; HOBBS, Amy J; MCDONALD, Sheila W a TOUGH, Suzanne C. Maternal perceptions of partner support during breastfeeding. Online. International Breastfeeding Journal. 2013, roč. 8, č. 1. ISSN 1746-4358. Dostupné z: https://doi.org/10.1186/1746-4358-8-4. [cit. 2023-12-12].

WILKINSON, Ross B. a SCHERL, Fiona B. Psychological health, maternal attachment and attachment style in breast‐ and formula‐feeding mothers: a preliminary study. Online. Journal of Reproductive and Infant Psychology. 2006, roč. 24, č. 1, s. 5-19. ISSN 0264-6838. Dostupné z: https://doi.org/10.1080/02646830500475153. [cit. 2023-12-12].

BUCK, Miranda L.; AMIR, Lisa H.; CULLINANE, Meabh a DONATH, Susan M. Nipple Pain, Damage, and Vasospasm in the First 8 Weeks Postpartum. Online. Breastfeeding Medicine. 2014, roč. 9, č. 2, s. 56-62. ISSN 1556-8253. Dostupné z: https://doi.org/10.1089/bfm.2013.0106. [cit. 2023-12-12].

BERGMANN, Renate L.; BERGMANN, Karl E.; VON WEIZSÄCKER, Katharina; BERNS, Monika; HENRICH, Wolfgang et al. Breastfeeding is natural but not always easy: intervention for common medical problems of breastfeeding mothers – a review of the scientific evidence. Online. Jpme. 2014, roč. 42, č. 1, s. 9-18. ISSN 1619-3997. Dostupné z: https://doi.org/10.1515/jpm-2013-0095. [cit. 2023-12-12].

ODOM, Erika C.; LI, Ruowei; SCANLON, Kelley S.; PERRINE, Cria G. a GRUMMER-STRAWN, Laurence. Reasons for Earlier Than Desired Cessation of Breastfeeding. Online. Pediatrics. 2013, roč. 131, č. 3, s. e726-e732. ISSN 0031-4005. Dostupné z: https://doi.org/10.1542/peds.2012-1295. [cit. 2023-12-12].

STAM, José; SAUER, Pieter JJ a BOEHM, Günther. Can we define an infant’s need from the composition of human milk? Online. The American Journal of Clinical Nutrition. 2013, roč. 98, č. 2, s. 521S-528S. ISSN 00029165. Dostupné z: https://doi.org/10.3945/ajcn.112.044370. [cit. 2023-12-12].

NEVILLE, Margaret C.; MORTON, Jane a UMEMURA, Shinobu. Lactogenesis. Online. Pediatric Clinics of North America. 2001, roč. 48, č. 1, s. 35-52. ISSN 00313955. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/S0031-3955(05)70284-4. [cit. 2023-12-12].

Ankyloglossia in breastfeeding infants. An update. Online. Archivos Argentinos de Pediatria. 2021, roč. 119, č. 6. ISSN 03250075. Dostupné z: https://doi.org/10.5546/aap.2021.eng.e600. [cit. 2023-12-12].

FERRES-AMAT, E; PASTOR-VERA, T; FERRES-AMAT, E; MAREQUE-BUENO, J; PRATS-ARMENGOL, J et al. Multidisciplinary management of ankyloglossia in childhood. Treatment of 101 cases. A protocol. Online. Medicina Oral Patología Oral y Cirugia Bucal. 2016, s. e39-0e47. ISSN 16986946. Dostupné z: https://doi.org/10.4317/medoral.20736. [cit. 2023-12-12].

BALLARD, Olivia a MORROW, Ardythe L. Human Milk Composition. Online. Pediatric Clinics of North America. 2013, roč. 60, č. 1, s. 49-74. ISSN 00313955. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.pcl.2012.10.002. [cit. 2023-12-12].

KOLETZKO, Berthold. Innovations in Infant Milk Feeding: From the Past to the Future. Online. In: KOLETZKO, B.; KOLETZKO, S. a RUEMMELE, F. (ed.). Drivers of Innovation in Pediatric Nutrition. Nestlé Nutrition Institute Workshop Series. S. Karger, 2010, s. 1-17. ISBN 978-3-8055-9454-7. Dostupné z: https://doi.org/10.1159/000318944. [cit. 2023-12-12].