Řada lidí se mylně domnívá, že k početí dítěte bohatě stačí mít nechráněný pohlavní styk. Bohužel/Bohudík (podle toho jak kdy jak pro koho) to není tak jednoduché. Co se všechno vlastně stane, když se vajíčko a spermie potkají? Kdy musí dojít k pohlavnímu styku, aby se vůbec potkali? A co všechno se vlastně musí stát, aby byla šance, že se z oplodněného vajíčka jednoho dne stalo miminko? To vše se dozvíte v dalším díle našeho podcastu zaměřeném na sexuální výchovu.
Spermie a vajíčka
Spermatogeneze je odborný název pro proces tvorby spermií. Ten trvá 74 až 120 dní a má na něj zásadní dopady teplota varlat, dostatek vitamínů B, E a A (viz 8. díl), těžké kovy (hlavně kadmium a olovo – např. z ryb), rentgenové záření, dioxiny, alkohol, infekční onemocnění a anabolické steroidy jako testosteron (včetně samozřejmě toho vlastního v těle). DNA ve spermiích může poškodit i oxidativní stres (ten způsobuje právě i alkohol ale i obezita, příliš mnoho tuků, cukrů a průmyslově zpracovaná jídla, kouření, některé léky, pesticidy a další chemikálie, včetně znečištění ovzduší). I proto by se měli muži před početím dítěte zajímat o své reprodukční zdraví a na početí dítěte se začít 3 měsíce předem připravovat (viz 60. díl).
Ovulace je proces, při kterém jeden z připravených folikulů uvnitř vaječníku dozraje a uvolní vajíčko do dutiny břišní (viz 68. díl). Obvykle se v tomto procesu střídá pravý a levý vaječník. K ovulaci v průměru dochází 14,6 dne od prvního dne poslední menstruace. S průměrnou délkou ovulačního cyklu -1 den pak počítá i v gynekologii obvyklý model stanovení týdne těhotenství. Drobný problém je, že rozptyl toho, kdy dojde od 1. dne menstruace k ovulaci je poměrně velký – konkrétně 8,2. až 20,5. den od 1. dne menstruace.
Ovulace je hormonální proces řízený hypothalamem a adenohypofýzou, proto je také silně závislý na psychice, ale i na výživě atd. – obecně rovnováze v těle, kterou hypothalamus má za úkol udržovat. Kupříkladu poruchou příjmu potravy (37. díl) se jde dopracovat k tomu, že ovulace zcela přestane probíhat.
U plodných žen je připraveno před ovulací 10 až 20 folikul. S věkem se jejich počet zmenšuje. 1 % folikul bude ovulovat – cca. 400 za život, zbytek projde folikulární atrézií (viz 68. díl).
Spermie může oplodnit vajíčko 12 až 24 hodin po jeho uvolnění z vaječníku. Pokud nedojde k oplodnění, vajíčko se rozpadne v děloze a jeho zbytky se dostanou ven při menstruaci.
Fertilizace
Fertilizace nebo též oplodnění je proces, při kterém se spermie spojí s vajíčkem a vytvoří společně jedinou buňku. Při tomto biologicky dosti náročném procesu plném změn ve vajíčku i spermii aktivně „spolupracuje“ vajíčko se spermií.
Spermie se k vajíčku dostanou během dvou minut od ejakulace, respektive vniknutí do pochvy. Za tu dobu jsou schopné za normálních okolností dorazit až do vejcovodu, kde se s vajíčkem mají setkat. Na poloze při a po styku v podstatě nezáleží. Za to záleží na tom, zda náhodou nepoužíváte nevhodný lubrikant, který v sobě obsahuje látky zabíjející nebo zpomalující spermie. Nevhodná volba lubrikantu může i zcela zabránit početí.
Jakmile spermie dorazí do vejcovodu, mají „vyhráno“. Díky aktivní spolupráci buněk ve vejcovodech a látkách obsažených ve spermatu (viz 68. díl) jsou schopné zde teoreticky přežít až pět dní. Někdy se ale také uvádí jen dva dny.
Ženský orgasmus, respektive oxytocin, který se při něm masivně uvolní, může teoreticky pomoci otěhotnění, protože by se pak více spermatu mohlo dostat do vejcovodů díky pohybům dělohy, ale mezi plodností a schopností žen dosáhnout orgasmu nebyla prokázána žádná souvislost.
To, při uvážení délky ovulace (viz výše) znamená, že k fertilizaci může dojít při pohlavním styku během 5 až 6 dní v každém menstruačním cyklu. Zbytek dnů cyklu není absolutně možné dítě počít.
Po setkání s vajíčkem spermie postupně překoná dvě vnější vrstvy vajíčka – corona radiata a zona pellucida, přičemž v zona pellucida jsou glykoproteiny, které spermii pomůžou se tam udržet (ZP2) a které jí pomůžou proniknout až dovnitř do vajíčka (ZP3 a ZP4). Vzniká pak jediná buňka, která se v následujících dnech začne masivně dělit a připravovat na implantaci do děložní stěny (viz níže).
Implantace
Do 12 hodin od fertilizace (viz výše) z jedné buňky oplodněného vajíčka vznikne útvar o 12 až 32 buňkách a vajíčko si projde stádiem zygóty až do stádia moruly. Během 4 až 5 dní od fertilizace se embryo skládá z několika set buněk a pokud vejcovody fungují správně a vajíčko po cestě posouvají a vyživují, dorazí do dělohy. Mezitím se z moruly stane tzv. blastocysta. Její vnitřní část buněk se vyvine v miminko, zatímco vnější – trofoblast – v placentu.
Když blastocysta dorazí do dělohy, zachytí se do jedné z prohlubní v endometriu v zoně functionalis a začne vypouštět enzymy, které její tkáň pomalu rozpustí, aby se vajíčko mohlo pevně uchytit. Tím je zahájena fáze implantace nebo též zahnízdění vajíčka, kdy se vajíčko napojí na spodní vrstvu endometria (viz 68. díl), aby si zajistilo další výživu z těla matky. K tomu dojde typicky do 7 dnů od oplodnění. Tento proces zároveň může spustit mírné krvácení, které může být někdy mylně zaměněno za menstruaci.
Do 12 dnů od fertilizace by pak mělo být vajíčko již pevně uchyceno v děloze a napojeno na matčin krevní oběh, který mu bude zajišťovat živiny. Budoucí dítě je v tu chvíli velké asi jako zrnko máku. Po dokončení implantace také začne embryo vypouštět vlastní hormony do těla matky, a tím pádem už je možné dosáhnout pozitivního těhotenského testu zkoumajícího hladinu beta hCG (human Chorionic Gonadotropin), což je hormon, který je produkován syncytiotrofoblatem placenty a stimuluje v těle matky růst žlutého tělíska, které pak vyrábí progesteron, tj. hormon klíčový pro podporu zachování těhotenství, a estrogeny (viz 68. díl). Zároveň se pomalu začíná tvořit placenta.
Pokud selže fáze implantace, nikdy nebude možné těhotenství jakkoliv potvrdit, protože se v krvi matky nikdy nebude mít jak objevit hCG. Důvody pro selhání můžou být různé, imunitní systém plod zničí, endometrium neumožní vajíčku se přichytit a vyživit se, vajíčko nebude mít dost enzymů na zahnízdění atd. V takovém případě pak dojde k potratu (viz 65. díl), který nebude možné jakkoliv potvrdit.
PPP a plodnost
Poruchám příjmu potravy jsme se podrobně věnovali v 37. díle podcastu. Všechny tři hlavní poruchy příjmu potravy mají zásadní negativní dopady na plodnost žen, ale i mužů.
Mentální anorexie a mentální bulimie mohou shodně vést k úplnému zastavení ovulace a menstruace u žen v reprodukčním věku. U mužů mohou vést k vážnému poškození spermií a spermatu a citelnému zásahu do procesu spermatogeneze (viz výše). Narušení reprodukčních funkcí při de facto pro tělo podvýživě – v tomto případě způsobené psychickým onemocněním – je pouze logickou adaptací organismu na to, že se nachází v nehostinném prostředí, takže u žen není vhodné vyčerpat tělo těhotenstvím a u mužů není vhodné přivádět na svět nové lidi.
Pro mnohé však bývá překvapením, že i často opomíjené záchvatovité přejídání, vede k zásadnímu narušení a poškození reprodukčního zdraví, a to opět jak u žen, tak u mužů. Jak už jsme si řekli výše, ale i 60. dílu podcastu, obezita narušuje kvalitu DNA u spermií a u žen výrazným způsobem komplikuje veškeré součásti reprodukčního zdraví od ovulace, fertilizace a implantace, až po celý průběh těhotenství. Obézní ženy proto mají vyšší riziko potratu i narození mrtvého dítěte, ale i větší riziko úmrtí matky. Riziko preeklampsie, zásadní zdravotní komplikace v těhotenství pro matku i plod, je 4,14× vyšší než u žen s normální hmotností.
Pokud vás trápí kterákoliv z PPP, je zejména u žen naprosto zásadní řešit tento psychický problém ještě před pokusem otěhotnět. Zejména není vhodné s nadále probíhající PPP absolvovat proces umělého oplodnění, který může představovat zásadní negativní dopady nejen pro tělo, ale i psychiku ženy. Navíc, pokud se problém s PPP podaří vyřešit, je velká šance, že se reprodukční zdraví může vrátit do stavu, kdy půjde páru počít přirozeně.
Kde hledat pomoc
Pokud trpíte poruchou příjmu potravy, můžete se obrátit na Centrum Anabell, nebo na psychoterapeuta, který má s těmito diagnózami zkušenosti. Jejich seznam najdete na portálu www.terapie.cz.
Poslechněte si náš podcast
Pro více informací
Mayo Clinic Guide to a Healthy Pregnancy (průvodce pro těhotné a matky novorozenců)
Mayo Clinic Guide to Fertility and Conception (průvodce početím a reprodukční medicínou pro ty, kterým se nedaří přirozeně počít)
GEIRSSON, R. T. Ultrasound instead of last menstrual period as the basis of gestational age assignment. Ultrasound in Obstetrics and Gynecology [online]. 1991, 1(3), 212-219 [cit. 2023-06-18]. ISSN 09607692. Dostupné z: doi:10.1046/j.1469-0705.1991.01030212.x