87: Příkrmy

„Kolem 6. měsíce věku začíná potřeba energie a živin u kojenců přesahovat množství, které jim poskytuje mateřské mléko, a k uspokojení těchto potřeb je nutný příkrm,“ říká Světová zdravotnická organizace. Role příkrmů je pro rozvoj a zdraví dítěte naprosto zásadní a mnohým rodičům zůstává skryta. „Období od narození do dvou let věku je přitom „kritickým obdobím“ pro podporu optimálního růstu, zdraví a vývoje chování,“ dodává WHO. Proč přesně jsou příkrmy tak zásadní? Kdy a jak s nimi začít? Které potraviny děti dostávají první a které by měly dostávat? A jak je to vlastně s příkrmy a jejich dopady na imunitu, ale také třeba na účinnost očkování? O tom všem je nový díl našeho podcastu.

Role příkrmů

Exkluzivně kojené děti ve věku 6 až 8 měsíců v rozvinutých zemích neměly zhruba ze čtvrtiny pokryty své potřeby příjmu energie (potvrzuje i WHO) a proteinů. Potřeba příjmu vitamínu A byla pokryta zcela, potřeby zinku jen z necelé čtvrtiny, potřeba vitamínu D a železa z méně než 10 %. Taková jsou zjištění emeritní profesorky výživy Kathryn Dewey z UC Davis, Department of Nutrition, publikovaná v článku z roku 2001 v časopise Pediatric clinics of North America.

Její vědecké publikace zmiňuje i WHO ve své brožuře Complementary feeding: family foods for breastfed children, ve které apeluje na rodiče, aby své děti začali úderem 189. dne okamžitě 2 až 3krát denně přikrmovat. Zjištění WHO totiž ukazují, že v mnoha zemích méně než čtvrtina kojenců ve věku 6 – 23 měsíců splňuje kritéria rozmanitosti stravy a četnosti krmení, která jsou přiměřená jejich věku.

A proč jsou příkrmy důležité?

• Zajišťují optimální doplnění mikroživin, které nejsou přítomny v dostatečném množství v mateřském mléce
• Pro exkluzivně kojené děti zajišťují i doplnění makroživin, zejména bílkovin, a potažmo doplňují také energetický příjem, který mateřské mléko už není v praxi schopné pokrýt
• Podporují zdravý rozvoj imunitního systému
• Zvyšují účinnost očkování (oproti nedostatečné výživě)
• Snižují nemocnost, a tím zajišťují dostatek prostoru pro hru klíčovou pro zdravý psychosociální rozvoj dítěte (viz 39. díl)
• Přispívají ke zdravému orofaciálnímu vývoji
• Pomáhají budovat vztah k jídlu
• Kolik procent mikroživin potřebují děti v rozvinutých zemích doplnit v příkrmech

Nedostatek mikroživin jako jsou klíčové vitamíny, minerály a další prvky, ale i nedostatek makroživin se při absenci příkrmů postupně prohlubuje. Může za něj jak vyčerpání některých vnitřních zásob mikroživin, se kterými se dítě narodí, i jejich přirozená postupně rostoucí potřeba.

Příkrmy se netýkají jen exkluzivně kojených dětí (viz 83. díl), ale samozřejmě i těch, které jsou krmeny exkluzivně umělým mlékem (viz 85. díl), nebo jakoukoliv jejich kombinací.

Dětská pokračovací formule sice obsahuje zvýšené množství klíčových mikroživin jako je zejména železo a zinek, ale i tak je pro zdravý vývoj dítěte nezbytné zavádět příkrmy.

Kolik procent mikroživin potřebují exkluzivně kojené děti v rozvinutých zemích doplnit v příkrmech:

Mikroživina	6 až 8 měsíců	9 až 11 měsíců	12 až 23 měsíců
Folát	0	0	24
Vitamín A	0	0	25
Zinek	79	86	89
Riboflavin (B2)	40	53	73
Kalcium	63	72	64
Thiamin (B1)	30	63	80
Niacin (B3)	75	84	91
B6	80	88	94
Železo	97	97	98

TIP: Stáhněte science-based a evidence-based brožury z relevantních zdrojů, které vás provedou příkrmy
– WHO Complementary Feeding Family food for breastfed children
– USDA Infant Feeding Guide (komplexní průvodce výživou, včetně příkrmů a jejich významu)
– USDA Feeding Infants in the Child and Adult Care Food Program (komplexní průvodce, praktické tipy a triky k přikrmování)
– NHMRC Australia Eat for Health Infant Feeding Guidelines

Kdy začít s příkrmy

Mezi odbornými společnostmi neexistuje jednoznačná shoda, kdy začít s příkrmy. Důvody k neshodě jsou však spíše „politické“. Prim totiž hraje podpora exkluzivního kojení coby z mnoha ohledů vůbec nejlepší dostupné stravy pro děti do 6 měsíců věku. Z tohoto důvodu v roce 1997 změnila své doporučení např. Americká pediatrická akademie (AAP).

WHO a AAP doporučují praktikovat výlučné kojení od narození do 6 měsíců věku a zavádět příkrmy ve věku 6 měsíců (189 dní) a zároveň pokračovat v kojení. Zpočátku by měly děti dostávat příkrmy 2–3krát denně v období 6 – 8 měsíců a jejich počet by se měl zvýšit na 3–4krát denně v období 9 – 11 měsíců. Ve věku 12 – 24 měsíců by měly být podle potřeby 1–2krát denně nabízeny také další výživné svačinky.

V Evropě jsou doporučení odlišná. Obecně panuje shoda, že v populacích kojenců s nízkou zátěží infekčními chorobami, ale s vysokým výskytem alergických onemocnění v dětství, se doporučuje zavádět příkrmy s vysokým alergenním potenciálem ve věku 4 – 6 měsíců. Při vysoké zátěži infekčními onemocněními by mělo být zavádění těchto příkrmů odloženo do 6 měsíců.

„S ohledem na výživové potřeby, vývojové schopnosti a uváděnou souvislost mezi načasováním zavedení příkrmů a pozdějším zdravotním stavem by zavedení příkrmů nemělo být dříve než v 17 týdnech, ale nemělo by být odloženo na dobu delší než 26 týdnů,“ říká ESPGHAN.

„Výlučné kojení je pro většinu kojenců výživově dostatečné do 6 měsíců, zatímco některé děti mohou potřebovat k podpoře optimálního růstu a vývoje kromě kojení i příkrmy před 6. měsícem (ale ne dříve než ve věku 4 měsíců),“ doplňuje EFSA.

Připravenost na příkrmy může podle USDA negativně ovlivnit:

• Předčasný porod
• Nízká porodní hmotnost
• Opakované hospitalizace miminka kvůli nemocem a pravděpodobně i potřeba intravenózní výživy dítěte
• Vrozené anomálie jako třeba rozštěp rtu nebo patra
• Genetické anomálie jako Downův syndrom
• Neuromuskulární opoždění jako například dětská mozková obrna

Čím začít přikrmovat

EFSA uvádí, že způsoby krmení v období přikrmování jsou výsledkem rodinných přesvědčení, tradic země a také omezeně dostupných vědeckých informací. Rozdíly v praxi mezi jednotlivými zeměmi a v rámci nich jsou pravděpodobně výsledkem kulturních a ekonomických faktorů a také interakcí matky a dítěte.

Výzkumy ukazují, že v každé zemi se začíná přikrmovat trochu v jiném věku a trochu jinými potravinami. Obecně platným doporučením je vyhýbat se potravinám v podobě, která může způsobit udušení, například celým hroznům nebo syrové mrkvi. Zejména v prvních měsících přikrmování, kdy je kapacita žaludku dítěte ještě nízká, je důležité se také vyvarovat podávání nápojů s nízkou výživovou hodnotou, jako je čaj, káva a sladké nealkoholické nápoje. WHO také doporučuje omezit množství nabízených džusů, aby nedošlo k vytlačení potravin bohatších na živiny. Džusy jako takové se nedoporučuje nasazovat před dosažením 1 roku věku.

Příkrmy je potřeba kombinovat tak, aby dokázaly ideálně pokrýt nutriční potřeby dítěte, zejména pak v oblasti mikroživin. Z tohoto důvodu existují vypracovaná doporučení od WHO, USDA či australské vlády (projekt Eat for Health), která shrnují, jak by takový jídelníček batolete měl vypadat. Zejména australské guidelines jsou milosrdné v tom, že počítají s týdenním výživovým plánem. Při pestrosti stravy, kterou malé děti potřebují, je totiž v praxi nereálné toho dosáhnout v rámci jednoho dne.

Prakticky všechna doporučení se shodují na postupném přechodu struktury stravy z plně rozemleté a kašovité přes pyré doplněné o možnost ukusovat si třeba chléb a těstoviny, dále přes měkkou nebo vařenou běžnou stravu a jemně rozdělené maso až na pevnou jako jedí rodiče.

Jak rychle budete přecházet od jednoho jídla k druhému a od pyré přes kaši k nakrájenému jídlu, záleží na tom, zda je vaše dítě opatrné a potřebuje čas, aby si zvyklo na nové věci, nebo zda je odvážné a hned se do toho vrhne. Záleží také na mnoha dalších věcech, které vás může naučit jen vaše dítě, dodává nutriční terapeutka a psychoterapeutka Ellyn Satter ve své knize How to Get Your Kid to Eat.

Jen kojení nestačí

Exkluzivní kojení je nejpozději od 7. měsíce věku pro dítě zcela nepostačující a může to vést k vážné podvýživě, zejména v oblasti mikroživin. WHO apeluje na rodiče skrze Úmluvu o právech dítěte, podle které má každý kojenec a dítě právo na správnou výživu. Přesto jen málo dětí dostává nutričně odpovídající a bezpečnou příkrmovou stravu; v mnoha zemích méně než čtvrtina kojenců ve věku 6-23 měsíců splňuje kritéria rozmanitosti stravy a četnosti krmení, která jsou přiměřená jejich věku.

Existují celkem čtyři různé brožury založené na vědeckých poznatcích a důkazech, které vám se zaváděním příkrmů mohou pomoci.

Nejkomplexnější a asi i nejpřehledněji zpracovaná z nich je USDA Infant Feeding Guide. Ta obsahuje i důležité informace o kojení, umělém mléku, ale také třeba spánku dětí a v příkrmech pokrývá kojené i nekojené děti. USDA zároveň připravilo i publikaci Feeding Infants in the Child and Adult Care Food Program, která se příkrmům podrobně věnuje v kapitolách 6 až 10, a to včetně metod přípravy.

Dobrý poměr mezi informační hodnotou, srozumitelností a délkou nabízí publikace WHO nazvaná Complementary Feeding Family food for breastfed children, která ovšem a priori hovoří o kojených dětech. WHO má také pro rodiče zpracovaný samostatný web o příkrmech, který doporučujeme navštívit.

Australská vláda, respektive National Health and Medical Research Council nabízí v rámci svého projektu Eat for Health stručnou brožuru pro rodiče. Podstatnější ale je, že v rozsáhlé publikaci A modelling system to inform the revision of the Australian Guide to Healthy Eating, kde detailně vysvětluje jednotlivá doporučení, nabízí přesné týdenní složení příkrmů pro děti ve věku 6 až 12 měsíců a děti ve věku 13 až 23 měsíců. Obě tabulky najdete níže v článku.

Podrobněji se významu mikroživin pro zdraví a vývoj člověka věnuje publikace WHO nazvaná Vitamin and mineral requirements in human nutrition. Specificky v případě kojenců najdete základní shrnutí v publikaci USDA Infant Feeding Guide (str. 31 až 35).

Zásady pro příkrmy dle WHO

Světová zdravotnická organizace stanovuje celkem čtyři pevné zásady, kterých je potřeba se při přikrmování držet. Příkrmy musí být:

Včasné – to znamená, že se zavádějí, když potřeba energie a živin přesahuje to, co lze zajistit výlučným a častým kojením, tj. nejpozději po dosažení 6 měsíců věku.

Přiměřené – to znamená, že poskytují dostatečné množství energie, bílkovin a mikroživin, aby uspokojily výživové potřeby rostoucího dítěte.

Bezpečné – což znamená, že jsou hygienicky skladovány a připravovány a podávány čistýma rukama za použití čistého nádobí, nikoli lahví a saviček.

Správně podávané – to znamená, že jsou podávány v reakci na signály hladu dítěte a že frekvence jídla a způsoby krmení jsou vhodné pro věk dítěte.

WHO má však pro rodiče dětí i podrobnější instrukce ohledně příkrmů:

• Pokračujte v častém kojení na požádání až do 2 let věku dítěte nebo déle;
• Praktikujte citlivé krmení (např. krmit přímo kojence a pomáhat starším dětem. Krmte pomalu a trpělivě, povzbuzujte je k jídlu – s tímhle jediným doporučením někteří nutriční terapeuté nesouhlasí, ale nenuťte je, mluvte na dítě a udržujte s ním oční kontakt);
• Dodržujte hygienu a správné zacházení s potravinami;
• Začněte v 6 měsících s malým množstvím jídla a s přibývajícím věkem dítěte ho postupně zvyšujte;
• Postupně zvyšujte konzistenci a pestrost jídla;
• Zvyšte počet krmení dítěte: V případě dětí ve věku 6 – 8 měsíců se jedná o 2-3 jídla denně, v případě dětí ve věku 9 – 23 měsíců o 3-4 jídla denně a podle potřeby o 1-2 svačiny navíc;
• Podle potřeby používejte obohacené příkrmy nebo vitamino-minerální doplňky a
• Během nemoci zvyšte příjem tekutin, včetně většího množství kojení, a nabízejte měkké a oblíbené potraviny.

Rodičům, jejichž dětem nejde přikrmování úplně samo, bychom kromě oficiální brožury WHO k příkrmům určitě doporučily také knihu americké nutriční terapeutky a psychoterapeutky Ellyn Satter How to Get Your Kid to Eat… but not too much.

Příkrmy od 6 do 12 měsíců

Děti ve věku od 6 do 12 měsíců potřebují velmi pestrou stravu. Australská doporučení počítají s tím, že dítě přijme denně 600 gramů mateřského nebo umělého mléka. Zbytek stravy mají pokrýt příkrmy. Doporučení počítá konkrétně s následujícím týdenním složení stravy:

Děti 6 až 12 měsíců	Hmotnost porce	Porcí týdně
Mateřské mléko nebo formule	600	7
Škrobová zelenina (kukuřice, brambory, batáty, hrášek…)	20	2
Zelená a brukvovitá zelenina	20	3
Oranžová zelenina	20	3
Luštěniny	20	1
Ostatní zelenina	20	3
Ovoce	20	3
Pečivo celozrnné:světlé (50:50)	40	10
Dětské cereálie, suché, mixované obilniny, fortifikované	20	7
Všechny druhy masa kromě červeného	30	2
Červená masa (hovězí, jehněčí, telecí, vepřové)	30	4
Sýry	10	1
Jogurt	20	2

Zároveň je možné mít ve stravě i polynenasycené margariny, a to denně nejvýše 5 g v jedné porci. Případně jako náhražku nenasycených pomazánek a olejů může být použit olej (7 g/porce) nebo semena či ořechy (10 g/porce) ve vhodné formě pomazánky/pasty.

Pokud příkrmy připravujete doma a děláte je třeba na několik dní dopředu, určitě vám přijde vhod publikace Feeding Infants in the Child and Adult Care Food Program, která shrnuje všechna doporučení ohledně způsobů přípravy a uchovávání příkrmů.

Příkrmy od 13 do 23 měsíců

Jak je to s kojením u starších dětí? Kromě doporučeného výlučného kojení po dobu prvních 6 měsíců WHO doporučuje „pokračovat v častém kojení na požádání až do 2 let věku dítěte nebo déle“, a to zejména v rozvojových zemích, kde je lidské mléko oproti lokálně dostupným příkrmům důležitým nutričním zdrojem s relativně vysokým podílem tuků a esenciálních mastných kyselin. Americká pediatrická akademie (AAP) doporučuje pokračovat v kojení na požádání po dobu 1 roku nebo déle, podle vzájemného přání matky a dítěte. ESPGHAN doporučuje, že: „V kojení by měli matka a dítě pokračovat tak dlouho, jak si to vzájemně přejí, a kojení by mělo vycházet primárně z jiných hledisek, než jsou zdravotní dopady“.

Australská doporučení u dětí ve věku 13 až 23 měsíců už s kojením ani formulí nepočítají, a zahrnují tedy týdenní rozvržení porcí čistě pro výživu jídlem.

Děti 13 až 23 měsíců	Hmotnost porce	Porcí týdně
Škrobová zelenina (kukuřice, brambory, batáty, hrášek…)	75	2,5
Zelená a brukvovitá zelenina	75	3,5
Oranžová zelenina	75	3,5
Luštěniny	75	1
Ostatní zelenina	75	7
Ovoce	150	3,5
Na vlákninu bohaté či celozrnné cereálie/obiloviny	Ekvivalent 40 g chleba	16
Rafinované cereálie/obiloviny nebo s nízkým obsahem vlákniny*	Ekvivalent 40 g chleba	8,5
Všechny druhy masa kromě červeného	Ekvivalent 65 g červeného masa	3,5
Červená masa (hovězí, jehněčí, telecí, vepřové)	65 g	3,5
Mléčné výrobky (mléka, jogurty, sýry)**	Ekvivalent 250 g mléka	8

*Tato kategorie byla zahrnuta pouze z kulturních důvodů. Celozrnné obiloviny nebo obiloviny bohaté na vlákninu jsou lepší variantou.

**Měly by být převážně nízkotučné

Zároveň je možné mít ve stravě i polynenasycené margariny, a to 3,5× týdně 10 g v jedné porci. Případně jako náhražku nenasycených pomazánek a olejů může být použit olej (7 g/porce) nebo semena či ořechy (10 g/porce) ve vhodné formě pomazánky/pasty.

Příkrmy a imunita

Živiny jsou kofaktory a aktivátory vyvíjejícího se imunitního systému. Jsou nezbytné pro vytvoření a podporu fyzických bariér (kůže/sliznice), buněčné imunity a tvorby protilátek. Mají také vliv na přenos signálů vrozené imunity, vývoj imunitních buněk, ranou citlivost a toleranci vůči potenciálním alergenům, toleranci vůči mikrobiotě a požitým antigenům i obranu hostitele proti potenciálním patogenům. Změny vyvíjejícího se imunitního systému v důsledku nutriční nerovnováhy, a to jak nedostatku, tak nadbytku, mohou mít významné nepříznivé účinky po celý život (Palmer, 2011).

Neoptimální příjem makro- a mikroživin tedy může mít zásadní nepříznivý vliv na funkci imunitního systému. Nedostatečný příjem bílkovin může vést k sekundární poruše imunitních funkcí, což má za následek zvýšenou četnost a závažnost infekčních onemocnění (Michael et al., 2022). Pokud jde o příjem tuků, uvádí se, že nedostatek Omega-3 kyselin může vést ke zvýšenému výskytu zánětlivých a alergických onemocnění (Prentice, 2017).

U dětí do jednoho roku jsou klíčové vitamíny A (problém spíše v rozvojových zemích), C, D, E, selen, zinek, ale také folát, železo nebo kalcium. V případě zinku platí, že ČR i SR patří mezi země se středním národním rizikem nedostatku u dětí do 5 let.

Nedostatek mikroživin kromě vyšší citlivosti na infekce může vést i k redukci imunitní odpovědi na očkování, tj. ke snížení jeho účinnosti. Nedostatek vitamínu A, D a E, železa, zinku a selenu byl popsán mezi navrhovanými modifikovatelnými faktory, které přispívají k účinnosti očkování (Calder et al., 2022). Nedostatek vitamínu D může oslabovat imunogenní odpověď na některé chřipkové kmeny (kmen A/H3N2 a kmen B; Lee et al., 2018). Dále bylo v kohortové studii provedené u keňských kojenců zjištěno, že výskyt anémie a nedostatku železa u studovaných kojenců souvisel se sníženou protilátkovou odpovědí na očkování proti difterii (záškrtu), pneumokokům a černému kašli. Při doplnění železa kojencům, došlo ke zlepšení reakce na vakcínu a k vyššímu obsahu sérových IgG proti spalničkám (Stoffel et al., 2020).

Imunitní okno

Zdá se, že imunitní tolerance vzniká současně s rozvojem zdravé střevní kolonizace, která je nezbytná pro podporu tolerance vůči alergenům. K selhání orální tolerance může dojít, pokud dojde ke zpoždění buď v kolonizaci, nebo v expozici antigenu/alergenu. Riziko alergického nebo autoimunitního onemocnění se však může zvýšit i pokud dojde k expozici alergenu příliš brzy. Při zavádění příkrmů je z pohledu alergenů podle některých studií zároveň prospěšné, pokud matka pokračuje v kojení.

Načasování „kritického časného okna“ pro prevenci alergií není zcela jasné, nicméně současné důkazy naznačují, že by to mohlo být mezi 4. a 7. měsícem života a pozdní vystavení příkrmům po této době může ve skutečnosti zvýšit riziko potravinové alergie. Zároveň pro každý z alergenů existují samostatné studie ukazující na poněkud odlišné rozpětí tohoto kritického okna.

Kupříkladu profesorka Inger Kull na katedře klinické vědy a vzdělávání na Karolinska Institutetv roce 2006 zjistila, že pravidelná konzumace ryb u dětí do 12 měsíců věku je spojena se sníženým rizikem alergických onemocnění během prvních čtyř let života. Řada studií potvrzuje toto předchozí zjištění a naznačuje, že včasné zavedení ryb snižuje i riziko atopických onemocnění, jako jsou ekzémy, alergická rýma a astma, zejména kvůli jejich vysokému obsahu Omega-3 mastných kyselin, ale i dalších cenných mikroživin.

V případě arašídů zase profesor dětské alergologie George Du Toitz King’s College v roce 2015 publikoval v The New England Journal of Medicine randomizovanou studii, která ukázala, že jejich zavedení ve věku 4 – 11 měsíců u vysoce rizikové populace sedminásobně snížilo výskyt alergie na arašídy ve věku 5 let ve srovnání s pozdějším zavedením.

Současná medicína tedy jasně prokazuje pozitivní dopady včasné zavedení alergenů, a to i v rodinách s vysokým rizikem alergií. Zároveň při zavádění alergenů platí, že je vhodné zavádět každý alergen zvlášť, aby bylo možné včas a správně detekovat alergii na danou potravinu. To však může být při zavádění příkrmů až po dokončení 6. měsíce života komplikované.

Poslechněte si náš podcast

Pro další informace

Souhrnné publikace k příkrmům

WHO Complementary Feeding Family food for breastfed children
USDA Infant Feeding Guide.
USDA Feeding Infants in the Child and Adult Care Food Program
NHMRC Australia Eat for Health Infant Feeding Guidelines

NHMRC A modelling system to inform the revision of the Australian Guide to Healthy Eating (vysvětlující podklad k NHRMC guidelines)

Webové stránky

WHO Complementary feeding (web WHO k příkrmům)
NHMRC Eat for Health (web australské vlády obsahující řadu užitečných letáků a brožur nejen k příkrmům)
Health Canada Nutrition for Healthy Term Infants: Recommendations from Six to 24 months (web věnovaný základním doporučením ohledně příkrmů i odstavení od lahvičky)

Knihy

Ellyn Satter, How to Get Your Kid to Eat: But Not Too Much

Odborné publikace

LOZANO, Rafael; NAGHAVI, Mohsen; FOREMAN, Kyle; LIM, Stephen; SHIBUYA, Kenji et al. Global and regional mortality from 235 causes of death for 20 age groups in 1990 and 2010: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2010. Online. The Lancet. 2012, roč. 380, č. 9859, s. 2095-2128. ISSN 01406736. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/S0140-6736(12)61728-0. [cit. 2024-02-05].

BLACK, Robert E; ALLEN, Lindsay H; BHUTTA, Zulfiqar A; CAULFIELD, Laura E; DE ONIS, Mercedes et al. Maternal and child undernutrition: global and regional exposures and health consequences. Online. The Lancet. 2008, roč. 371, č. 9608, s. 243-260. ISSN 01406736. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/S0140-6736(07)61690-0. [cit. 2024-02-05].

NORRIS, Jill M. Risk of Celiac Disease Autoimmunity and Timing of Gluten Introduction in the Diet of Infants at Increased Risk of Disease. Online. JAMA. 2005, roč. 293, č. 19. ISSN 0098-7484. Dostupné z: https://doi.org/10.1001/jama.293.19.2343. [cit. 2024-02-05].

POOLE, Jill A.; BARRIGA, Kathy; LEUNG, Donald Y.M.; HOFFMAN, Michelle; EISENBARTH, George S. et al. Timing of Initial Exposure to Cereal Grains and the Risk of Wheat Allergy. Online. Pediatrics. 2006, roč. 117, č. 6, s. 2175-2182. ISSN 0031-4005. Dostupné z: https://doi.org/10.1542/peds.2005-1803. [cit. 2024-02-05].

HALKEN, S. a HOST, A. Prevention of allergic disease. Exposure to food allergens and dietetic intervention. Online. Pediatric Allergy and Immunology. 1996, roč. 7, č. S9, s. 102-107. ISSN 0905-6157. Dostupné z: https://doi.org/10.1111/j.1399-3038.1996.tb00407.x. [cit. 2024-02-05].

IVARSSON, Anneli; HERNELL, Olle; STENLUND, Hans a PERSSON, Lars Åke. Breast-feeding protects against celiac disease. Online. The American Journal of Clinical Nutrition. 2002, roč. 75, č. 5, s. 914-921. ISSN 00029165. Dostupné z: https://doi.org/10.1093/ajcn/75.5.914. [cit. 2024-02-05].

PRESCOTT, Susan L.; SMITH, Peter; TANG, Mimi; PALMER, Debra J.; SINN, John et al. The importance of early complementary feeding in the development of oral tolerance: Concerns and controversies. Online. Pediatric Allergy and Immunology. 2008, roč. 19, č. 5, s. 375-380. ISSN 0905-6157. Dostupné z: https://doi.org/10.1111/j.1399-3038.2008.00718.x. [cit. 2024-02-05].

MICHAELSEN, Kim F; LARNKJÆR, Anni; LAURITZEN, Lotte a MØLGAARD, Christian. Science base of complementary feeding practice in infancy. Online. Current Opinion in Clinical Nutrition and Metabolic Care. 2010, roč. 13, č. 3, s. 277-283. ISSN 1363-1950. Dostupné z: https://doi.org/10.1097/MCO.0b013e328338653f. [cit. 2024-02-05].

PRESCOTT, Susan L.; SMITH, Peter; TANG, Mimi; PALMER, Debra J.; SINN, John et al. The importance of early complementary feeding in the development of oral tolerance: Concerns and controversies. Online. Pediatric Allergy and Immunology. 2008, roč. 19, č. 5, s. 375-380. ISSN 0905-6157. Dostupné z: https://doi.org/10.1111/j.1399-3038.2008.00718.x. [cit. 2024-02-05].

NWARU, Bright I.; ERKKOLA, Maijaliisa; AHONEN, Suvi; KAILA, Minna; HAAPALA, Anna-Maija et al. Age at the Introduction of Solid Foods During the First Year and Allergic Sensitization at Age 5 Years. Online. Pediatrics. 2010, roč. 125, č. 1, s. 50-59. ISSN 0031-4005. Dostupné z: https://doi.org/10.1542/peds.2009-0813. [cit. 2024-02-05].

KOPLIN, Jennifer J.; OSBORNE, Nicholas J.; WAKE, Melissa; MARTIN, Pamela E.; GURRIN, Lyle C. et al. Can early introduction of egg prevent egg allergy in infants? A population-based study. Online. Journal of Allergy and Clinical Immunology. 2010, roč. 126, č. 4, s. 807-813. ISSN 00916749. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.jaci.2010.07.028. [cit. 2024-02-05].

POOLE, Jill A.; BARRIGA, Kathy; LEUNG, Donald Y.M.; HOFFMAN, Michelle; EISENBARTH, George S. et al. Timing of Initial Exposure to Cereal Grains and the Risk of Wheat Allergy. Online. Pediatrics. 2006, roč. 117, č. 6, s. 2175-2182. ISSN 0031-4005. Dostupné z: https://doi.org/10.1542/peds.2005-1803. [cit. 2024-02-05].

KULL, I.; BERGSTRÖM, A.; LILJA, G.; PERSHAGEN, G. a WICKMAN, M. Fish consumption during the first year of life and development of allergic diseases during childhood. Online. Allergy. 2006, roč. 61, č. 8, s. 1009-1015. ISSN 0105-4538. Dostupné z: https://doi.org/10.1111/j.1398-9995.2006.01115.x. [cit. 2024-02-05].

MAGGINI, Silvia; WINTERGERST, Eva S.; BEVERIDGE, Stephen a HORNIG, Dietrich H. Selected vitamins and trace elements support immune function by strengthening epithelial barriers and cellular and humoral immune responses. Online. British Journal of Nutrition. 2007, roč. 98, č. S1, s. S29-S35. ISSN 0007-1145. Dostupné z: https://doi.org/10.1017/S0007114507832971. [cit. 2024-02-05].

PALMER, Amanda C. Nutritionally Mediated Programming of the Developing Immune System. Online. Advances in Nutrition. 2011, roč. 2, č. 5, s. 377-395. ISSN 21618313. Dostupné z: https://doi.org/10.3945/an.111.000570. [cit. 2024-02-05].

CUNNINGHAM-RUNDLES, Susanna; LIN, Hong; HO-LIN, Deborah; DNISTRIAN, Ann; CASSILETH, Barrie R et al. Role of nutrients in the development of neonatal immune response. Online. Nutrition Reviews. 2009, roč. 67, s. S152-S163. ISSN 00296643. Dostupné z: https://doi.org/10.1111/j.1753-4887.2009.00236.x. [cit. 2024-02-05].

MICHAEL, Husheem; AMIMO, Joshua O.; RAJASHEKARA, Gireesh; SAIF, Linda J. a VLASOVA, Anastasia N. Mechanisms of Kwashiorkor-Associated Immune Suppression: Insights From Human, Mouse, and Pig Studies. Online. Frontiers in Immunology. 2022, roč. 13. ISSN 1664-3224. Dostupné z: https://doi.org/10.3389/fimmu.2022.826268. [cit. 2024-02-05].

PRENTICE, Sarah. They Are What You Eat: Can Nutritional Factors during Gestation and Early Infancy Modulate the Neonatal Immune Response? Online. Frontiers in Immunology. 2017, roč. 8. ISSN 1664-3224. Dostupné z: https://doi.org/10.3389/fimmu.2017.01641. [cit. 2024-02-05].

JONES, Kelsey D. J.; BERKLEY, James A. a WARNER, John O. Perinatal nutrition and immunity to infection. Online. Pediatric Allergy and Immunology. 2010, roč. 21, č. 4p1, s. 564-576. ISSN 09056157. Dostupné z: https://doi.org/10.1111/j.1399-3038.2010.01002.x. [cit. 2024-02-05].

PAI, Uday A.; CHANDRASEKHAR, Priya; CARVALHO, Ryan S. a KUMAR, Shweta. The role of nutrition in immunity in infants and toddlers: An expert panel opinion. Online. Clinical Epidemiology and Global Health. 2018, roč. 6, č. 4, s. 155-159. ISSN 22133984. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.cegh.2017.11.004. [cit. 2024-02-05].

CALDER, Philip C.; BERGER, Mette M.; GOMBART, Adrian F.; MCCOMSEY, Grace A.; MARTINEAU, Adrian R. et al. Micronutrients to Support Vaccine Immunogenicity and Efficacy. Online. Vaccines. 2022, roč. 10, č. 4. ISSN 2076-393X. Dostupné z: https://doi.org/10.3390/vaccines10040568. [cit. 2024-02-05].

STOFFEL, Nicole U.; UYOGA, Mary A.; MUTUKU, Francis M.; FROST, Joe N.; MWASI, Edith et al. Iron Deficiency Anemia at Time of Vaccination Predicts Decreased Vaccine Response and Iron Supplementation at Time of Vaccination Increases Humoral Vaccine Response: A Birth Cohort Study and a Randomized Trial Follow-Up Study in Kenyan Infants. Online. Frontiers in Immunology. 2020, roč. 11. ISSN 1664-3224. Dostupné z: https://doi.org/10.3389/fimmu.2020.01313. [cit. 2024-02-05].

IMDAD, Aamer; MAYO-WILSON, Evan; HAYKAL, Maya R; REGAN, Allison; SIDHU, Jasleen et al. Vitamin A supplementation for preventing morbidity and mortality in children from six months to five years of age. Online. Cochrane Database of Systematic Reviews. 2022, roč. 2022, č. 3. ISSN 14651858. Dostupné z: https://doi.org/10.1002/14651858.CD008524.pub4. [cit. 2024-02-05].

DEWEY, Kathryn G. a BROWN, Kenneth H. Update on Technical issues concerning Complementary Feeding of Young Children in Developing Countries and Implications for Intervention Programs. Online. Food and Nutrition Bulletin. 2003, roč. 24, č. 1, s. 5-28. ISSN 0379-5721. Dostupné z: https://doi.org/10.1177/156482650302400102. [cit. 2024-02-05].

FEWTRELL, Mary; BRONSKY, Jiri; CAMPOY, Cristina; DOMELLÖF, Magnus; EMBLETON, Nicholas et al. Complementary Feeding. Online. Journal of Pediatric Gastroenterology and Nutrition. 2017, roč. 64, č. 1, s. 119-132. ISSN 0277-2116. Dostupné z: https://doi.org/10.1097/MPG.0000000000001454. [cit. 2024-02-05].

BÜHRER, C.; GENZEL-BOROVICZÉNY, O.; JOCHUM, F.; KAUTH, T.; KERSTING, M. et al. Ernährung gesunder Säuglinge. Online. Monatsschrift Kinderheilkunde. 2014, roč. 162, č. 6, s. 527-538. ISSN 0026-9298. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/s00112-014-3129-2. [cit. 2024-02-05].

KOLETZKO, B.; BAUER, C.-P.; BRÖNSTRUP, A.; CREMER, M.; FLOTHKÖTTER, M. et al. Säuglingsernährung und Ernährung der stillenden Mutter. Online. Monatsschrift Kinderheilkunde. 2013, roč. 161, č. 3, s. 237-246. ISSN 0026-9298. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/s00112-013-2870-2. [cit. 2024-02-05].

EIDELMAN, Arthur I.; SCHANLER, Richard J.; JOHNSTON, Margreete; LANDERS, Susan; NOBLE, Larry et al. Breastfeeding and the Use of Human Milk. Online. Pediatrics. 2012, roč. 129, č. 3, s. e827-e841. ISSN 0031-4005. Dostupné z: https://doi.org/10.1542/peds.2011-3552. [cit. 2024-02-05].

DEWEY, Kathryn G. Nutrition, Growth, and Complementary Feeding of The Brestfed Infant. Online. Pediatric Clinics of North America. 2001, roč. 48, č. 1, s. 87-104. ISSN 00313955. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/S0031-3955(05)70287-X. [cit. 2024-02-05].

FAHMIDA, Umi; PRAMESTHI, Indriya Laras; KUSUMA, Sari; WURJANDARU, Giri a IZWARDY, Doddy. Problem Nutrients and Food-Based Recommendations for Pregnant Women and Under-Five Children in High-Stunting Districts in Indonesia. Online. Current Developments in Nutrition. 2022, roč. 6, č. 5. ISSN 24752991. Dostupné z: https://doi.org/10.1093/cdn/nzac028. [cit. 2024-02-05].

PRZYREMBEL, Hildegard. Timing of Introduction of Complementary Food: Short- and Long-Term Health Consequences. Online. Annals of Nutrition and Metabolism. 2012, roč. 60, č. Suppl. 2, s. 8-20. ISSN 0250-6807. Dostupné z: https://doi.org/10.1159/000336287. [cit. 2024-02-05].

AGOSTONI, Carlo; DECSI, Tamas; FEWTRELL, Mary; GOULET, Olivier; KOLACEK, Sanja et al. Complementary Feeding: A Commentary by the ESPGHAN Committee on Nutrition. Online. Journal of Pediatric Gastroenterology and Nutrition. 2008, roč. 46, č. 1, s. 99-110. ISSN 0277-2116. Dostupné z: https://doi.org/10.1097/01.mpg.0000304464.60788.bd. [cit. 2024-02-05].

Scientific Opinion on the appropriate age for introduction of complementary feeding of infants. Online. EFSA Journal. 2009, roč. 7, č. 12. ISSN 18314732. Dostupné z: https://doi.org/10.2903/j.efsa.2009.1423. [cit. 2024-02-05].

ALDER, Elizabeth M.; WILLIAMS, Fiona L. R.; ANDERSON, Annie S.; FORSYTH, Stewart; FLOREY, Charles du V. et al. What influences the timing of the introduction of solid food to infants? Online. British Journal of Nutrition. 2004, roč. 92, č. 3, s. 527-531. ISSN 0007-1145. Dostupné z: https://doi.org/10.1079/BJN20041212. [cit. 2024-02-05].

FEIN, Sara B.; LABINER-WOLFE, Judith; SCANLON, Kelley S. a GRUMMER-STRAWN, Laurence M. Selected Complementary Feeding Practices and Their Association With Maternal Education. Online. Pediatrics. 2008, roč. 122, č. Supplement_2, s. S91-S97. ISSN 0031-4005. Dostupné z: https://doi.org/10.1542/peds.2008-1315l. [cit. 2024-02-05].

SCHIESS, Sonia; GROTE, Veit; SCAGLIONI, Silvia; LUQUE, Veronica; MARTIN, Francoise et al. Introduction of Complementary Feeding in 5 European Countries. Online. Journal of Pediatric Gastroenterology and Nutrition. 2010, roč. 50, č. 1, s. 92-98. ISSN 0277-2116. Dostupné z: https://doi.org/10.1097/MPG.0b013e31819f1ddc. [cit. 2024-02-05].

TROMP, I I M; BRIEDÉ, S; KIEFTE-DE JONG, J C; RENDERS, C M; JADDOE, V W V et al. Factors associated with the timing of introduction of complementary feeding: the Generation R Study. Online. European Journal of Clinical Nutrition. 2013, roč. 67, č. 6, s. 625-630. ISSN 0954-3007. Dostupné z: https://doi.org/10.1038/ejcn.2013.50. [cit. 2024-02-05].

ALLEN, Lindsay H. Global Dietary Patterns and Diets in Childhood: Implications for Health Outcomes. Online. Annals of Nutrition and Metabolism. 2013, roč. 61, č. Suppl. 1, s. 29-37. ISSN 0250-6807. Dostupné z: https://doi.org/10.1159/000346185. [cit. 2024-02-05].

LOZANO, Rafael; NAGHAVI, Mohsen; FOREMAN, Kyle; LIM, Stephen; SHIBUYA, Kenji et al. Global and regional mortality from 235 causes of death for 20 age groups in 1990 and 2010: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2010. Online. The Lancet. 2012, roč. 380, č. 9859, s. 2095-2128. ISSN 01406736. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/S0140-6736(12)61728-0. [cit. 2024-02-05].

JIANG, Wen; NI, Bin; LIU, Zhiyu; LIU, Xuan; XIE, Wanqin et al. The Role of Probiotics in the Prevention and Treatment of Atopic Dermatitis in Children: An Updated Systematic Review and Meta-Analysis of Randomized Controlled Trials. Online. Pediatric Drugs. 2020, roč. 22, č. 5, s. 535-549. ISSN 1174-5878. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/s40272-020-00410-6. [cit. 2023-10-03].
LIU, Richard T.; WALSH, Rachel F.L. a SHEEHAN, Ana E. Prebiotics and probiotics for depression and anxiety: A systematic review and meta-analysis of controlled clinical trials. Online. Neuroscience & Biobehavioral Reviews. 2019, roč. 102, s. 13-23. ISSN 01497634. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.neubiorev.2019.03.023. [cit. 2023-10-03].

Slíbená citace z podcastu týkající se hédonických prožitků a štěstí:

Kringelbach ML, Berridge KC. The functional neuroanatomy of pleasure and happiness. Discov Med. 2010 Jun;9(49):579-87. PMID: 20587348; PMCID: PMC3008353.