89: Sharenting

Sdílení obsahu rodiči o jejich dítěti na sociálních sítích – tak z ní jedna z definic sharentingu. Nedávná studie zjistila, že v průměru 73 % evropských dětí má nějaký druh online přítomnosti před dosažením věku 2 let a že během několika týdnů po narození má 33 % dětí své fotografie a informace zveřejněné online. Rodiče sdílí v průměru 300 fotografií svých dětí ročně. Sharenting je diskutované téma už roky. Nástup generativního AI schopného z malého vzorku dat generovat fotografii, video či hlas kohokoliv však změnil pravidla hry. Evropská pediatrická asociace bije na poplach a varuje především před digitálním únosem – tj. krádeží identity dítěte. Totéž i některé vlády. Realita tato varování bohužel předběhla, Španělskem otřásly fotografie 28 nahých dívek z městečka Almendralejo ve věku 11 až 17 let vygenerované AI. Jaká jsou současná rizika sharentingu a co vašim dětem v budoucnu hrozí, když nasdílíte veřejně jejich fotografie či videa? O tom je další díl našeho podcastu.

Sharenting a statistiky

„Sdílení je nebezpečná praxe, která vystavuje děti mnoha rizikům, včetně narušení jejich soukromí, sexuálního zneužívání, citové újmy, nezákonného přístupu k metadatům, setrvávání na internetu a digitálního únosu,“ říká oficiální stanovisko Evropské pediatrické asociace, které publikovala v červenu 2023 v prestižním časopise The Journal of Pediatrics.

Nedávná evropská studie uvádí, že rodiče sdílejí na internetu v průměru 300 fotografií a citlivých údajů o svých dětech ročně. Rizika a důsledky sharentingu jsou různé povahy a jejich interpretace je často mnohem složitější než si lze představit, protože zahrnují i právní otázky týkající se ochrany podoby dítěte, důvěrnosti osobních údajů a digitální bezpečnosti. I když je to neúmyslné, může tento rostoucí fenomén vystavit děti několika vážným rizikům, včetně sexuálního vykořisťování, budoucího citového strádání a digitálního únosu. Sdílení obrázků, videí a jakéhokoli obsahu s dětmi v hlavní roli znamená vlastně vytváření „digitálního spisu“ dítěte, aniž by k tomu dalo souhlas nebo si toho bylo vědomo.

Data z Turecka zase ukazují, že 45,7 % rodičů začíná sdílet informace o svých dětech ještě během těhotenství s frekvencí sdílení nejčastěji (v 39,8 % případů) několikrát týdně. Obsahem sdílení bývají ve 45,9 % případů výjimečné dny jako narození dítěte či narozeniny. 32,8 % rodičů sdílí informace o dětech proto, aby si jich někdo na sociálních sítích všimnul a aby sami vstoupili ve známost. Přitom 66,3 % účastníků studie si myslí, že sdílením rodiče zasahují do soukromí dítěte a 20,4 % si myslí, že to ovlivňuje emocionální stránku dítěte. Studie ukázala, že informace o svých dětech na sociálních sítích v 67,2 % sdílí matky, ve 4,2 % otcové a v 28,6 % oba rodiče. Za zmínku stojí i fakt, že 92 % respondentů bylo toho názoru, že na sdílení je potřeba souhlas dítěte(!) a 86,9 % respondentů odpovědělo na otázku: „Myslíte si, že nadměrné sdílení fotografií a videí dětí na sociálních sítích lze hodnotit v kontextu zanedbávání a zneužívání dětí?“ ano.

Práva dětí a sharenting

Děti mají právo na soukromí. Toto právo v ČR a SR přímo stanoví Listina základních práv a svobod. Konkrétně jde o článek 7, odst. 1, který praví, že: „Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena. Omezena může být jen v případech stanovených zákonem.“

Se sharentingem však souvisí i celý článek 10, který zní:

(1) Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno.
(2) Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života.
(3) Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě.

Chránit děti se však kdysi zavázal i stát, a to prostřednictvím ratifikace Úmluvy o právy dítěte (do práva ČR a SR transponované sdělením FMZV č. 104/1991 Sb.) Ta mimo jiné říká, že: „Zájem dítěte musí být předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí, ať už uskutečňované veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče, soudy, správními nebo zákonodárnými orgány.“ Ochrany před sharentingem a jeho dopady se pak týkají konkrétně:

Článek 12, odst. 1 Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, zabezpečují dítěti, které je schopno formulovat své vlastní názory, právo tyto názory svobodně vyjadřovat ve všech záležitostech, které se jej dotýkají, přičemž se názorům dítěte musí věnovat patřičná pozornost odpovídající jeho věku a úrovni.

Článek 19, odst. 1 Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, činí všechna potřebná zákonodárná, správní, sociální a výchovná opatření k ochraně dětí před jakýmkoli tělesným či duševním násilím, urážením nebo zneužíváním, včetně sexuálního zneužívání, zanedbáváním nebo nedbalým zacházením, trýzněním nebo vykořisťováním během doby, kdy jsou v péči jednoho nebo obou rodičů, zákonných zástupců nebo jakýchkoli jiných osob starajících se o dítě.

Článek 34 Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, se zavazují chránit dítě před všemi formami sexuálního vykořisťování a sexuálního zneužívání.

O faktické implementaci těchto povinností našich států si jistě může každý člověk udělat obrázek sám.

Rizika sharentingu

„Nedávná studie zjistila, že v průměru 81 % dětí žijících v západních zemích má nějaký druh online přítomnosti před dosažením věku 2 let. Fenomén „digitálního porodu“ se objevuje u dětí přibližně ve věku 6 měsíců a nedávné údaje ukazují, že během několika týdnů po narození má 33 % dětí své fotografie a informace zveřejněné online,“ říká aktuální stanovisko Evropské pediatrické asociace k sharentingu.

Většina rizik sharentingu není zřejmá a bezprostředně přítomná. To, že sharenting byl pro vaše dítě rizikový se dozvíte až když je pozdě. Rizika sharentingu se nástupem generativního AI značně proměnila. Mezi ta hlavní teď patří:

Krádež identity (Martin Veselovský)
Falešné fotografie generované AI s obličejem vašeho dítěte (Almendralejo)
Pornografie generovaná AI s obličejem dítěte, včetně dětské pornografie (Almendralejo)
Kyberšikana (případ romských dětí z Teplic)
Sdílení fotografií dítěte na serverech pro pedofily (článek o analýze Meta)
Online sexuální exploitace (film V Síti)
Fyzické ohrožení vašeho dítěte v důsledku zveřejnění údajů o jeho podobě a pohybu (případ z Plzeňska)

Za rizikové lze považovat:

Sdílení fotografií dětí, zejména těch, kde je rozpoznatelná jejich plná podoba (tj. i obličej) – plošně rizikové
Sdílení informací o jménech a datech narození dětí – riziko krádeže identity a kyberšikany
Sdílení informací ze soukromí dětí, včetně jejich domácích jmen, jmen domácích mazlíčků, zálib atd. – riziko kyberšikany, online sexuální exploitace i fyzické ohrožení
Sdílení informací o pohybu dětí (zejména pravidelném) jako jsou škola, kroužky, místo bydliště – riziko kyberšikany, online sexuální exploitace i fyzického ohrožení
Sdílení fotografií dětí v nelichotivých situacích – riziko kyberšikany
Sdílení fotografií dětí, kde vypadají směšně – riziko kyberšikany
Sdílení informací o zdravotním stavu dětí – riziko krádeže identity a fyzického ohrožení

Sexuální exploitace dětí

Sexuální exploitací (či též vykořisťováním) se dle UNHCR rozumí jakékoli skutečné zneužití nebo pokus o zneužití zranitelného postavení, rozdílné moci nebo důvěry k sexuálním účelům, mimo jiné včetně peněžního, společenského nebo politického prospěchu ze sexuálního vykořisťování jiné osoby.

V kontextu dětí sem velmi často patří vynucování si nahých fotografií či erotických videí (obvykle při masturbaci), a to buď skutečným partnerem, nebo stále častěji jen „někým online“. Tím „někým“ přitom může být i dospělý člověk, který svou identitu dítěti buď prozradí (jako ve filmu V Síti), nebo se vydává za dítě podobného věku na základě krádeže něčí identity. Velmi často se k tomuto chování uchylují i děti mladší 15 let. České statistiky uvádějí, že své nahé fotografie poslalo někomu každé sedmé dítě. Své nahé fotografie přitom pořizují už sedmi či osmileté děti – uvádí nedávný článek Linky bezpečí.

Tyto fotografie obvykle mají být určeny pro aktuálního skutečného partnera, ale ne vždy tomu tak je. Film V Síti poukázal na praxi, kdy velmi malé děti jsou dospělými lidmi pod různými záminkami donuceny, aby se svlékly před webkamerou/kamerou svého telefonu. V době krádeží identity (viz post příští čtvrtek) může ale dospělý člověk vytvořit i falešný dětský profil a postupně vybudovat s vaším dítětem „virtuální vztah“, kdy mu dítě zašle své nahé fotografie v domnění, že je zasílá svému partnerovi.

Takto zaslané fotografie mohou být v „lepším“ případě zveřejněny na serverech s dětskou pornografií a v horším případě zneužity k tzv. sextortion, tedy sexuálnímu vydírání, kdy může útočník pod pohrůžkou zveřejnění fotografií nebo jejich předání rodičům donutit dítě k tomu, aby pro něj něco udělalo (včetně kriminálních aktivit) a/nebo aby se s ním sešlo osobně. Nezřídka toho lze zneužít i k vynucení si pohlavního styku viz např. nedávný případ nezletilé dívky a 22ti letého vyděrače z Plzně, kdy pachatel odešel (jak také v ČR jinak, že…) s podmínkou.

Mindful Sharenting

Hlavním důvodem, proč rodiče sdílení online fotografie svých dětí, je podle studie docentky Ayten Dogan Keskin chuď sdílet, socializovat se, případně komunikovat o svých dětech. „Častý přístup k sociálním médiím spolu s opakovaným nakládáním se zveřejněnými informacemi je často spojen s vysokou mírou stresu u novopečených matek,“ dodává k tomto fenoménu Evropská pediatrická asociace. Poporodním psychickým onemocněním trpí v průměru každá pátá maminka (viz 77. díl) a více než každý 7. tatínek (viz 81. díl).

Rodiče používající sociální sítě jsou vystaveni určitému tlaku sdílet fotografie a informace o svých dětech „stejně jako ostatní.“ Tento tlak pravděpodobně roste s dobou, kterou tráví na sociálních sítích. Děti jsou přeci jen podstatnou částí života každého rodiče. Část rodičů si je aspoň částečně vědoma rizik sharentingu, a hledá cestu, jak rizika pro své dítě co nejvíce zmírnit.

Obezřetnosti při sharentigu se věnuje profesorka komunikačních studií Michel Walrave z University of Antwerp, která v červenci 2023 na toto téma publikovala svůj článek v časopise Frontiers in Psychology z července 2023. V něm říká, že rodiče, kteří se rozhodnou zapojit do vědomého sdílení, používají několik strategií, aby našli rovnováhu mezi příležitostmi, které jim sdílení může nabídnout, společenským tlakem, který pociťují při zveřejňování aktualizací týkajících se dítěte, a cílem chránit soukromí svého dítěte.

Mezi strategie pro tzv. mindful sharentingu podle ní patří:

Fotografie jen z dálky
Fotografie, kde dítě kouká pryč od objektivu
Fotografie, kde je vidět jen část těla
Emotikon místo obličeje dítěte
Zastínění rozpoznatelných částí těla
Rozmazání obličeje
Mluvení o dítěti bez sdílení jeho fotografie

Rodiče, kteří se pro mindful sharenting rozhodnou, to však nemívají lehké. „Někteří rodiče se setkávají s kritikou, kvůli níž se cítí pod tlakem, aby své rozhodnutí zdůvodnili a museli rodinným příslušníkům jasně vysvětlit, že nebudou na internetu zveřejňovat identifikovatelné fotografie svého dítěte,“ dodává.

I mindful sharenting však pro děti představuje riziko.

Sharenting a pedofilie

Mnoho fotografií dětí sdílených na internetu se ocitne na serverech s dětskou pornografií. Úplný rozsah tohoto fenoménu z pochopitelných důvodů nelze přesně změřit ani zmapovat. Profesorka Michel Walrave z University of Antwerp si ve své studii o sharentingu náhodně vybrala 8 rodičovských párů. Dva z nich měly zkušenost se situací, kdy se fotky dětí dostaly do nepovolaných rukou.

Konkrétně:

„Ve skupině maminek, ve které jsem, která má tisíc členů, loni zjistili, že zde existuje falešný účet muže, který se tam jen dívá na fotky. Takže to jsou tisíce maminek, které sdílejí fotky svých dětí, k nimž měl ten chlap přístup. Jsou mezi nimi i fotky dětí v plenkách a v plavkách. To ve mně vzbuzuje dojem, že takto své dítě nemůžete chránit.“ (matka, pár 8).

„Když jsem byl ještě v chiru [belgická mládežnická organizace], byl v našem týmu vedoucích dětských hnutí někdo, kdo měl fotky dětí na webové stránce s fotografiemi, které byly veřejně sdílené, takže k nim měli přístup všichni rodiče. Pak se strhla bouře skandálů, protože se našly fotky na webové stránce s dětským pornem v Thajsku.“ (otec, pár 7).

Někteří pedofilové však jdou i o krok dál, a to k sexuální exploitaci. Té se podrobně věnuje film V Síti, který vřele doporučujeme shlédnout. Ten a priori neřeší rizika sharentingu, ale spíš online přítomnosti dětí. Sharenting v podobě sdílení informací o životě vašich dětí + jejich fotografií na sociálních sítích, však může cestu pedofilů k sexuální exploitaci vašich dětí velmi usnadnit.

Prevenci těchto rizik se v Česku věnují například projekty E-bezpečí, Bezpečný interneti, Bezpečně v síti, Be safe online a některé další. V zahraničí je velmi komplexně a dobře zpracovaný projekt Googlu Be Internet Awesome či projekt Spolkového ministerstva vnitra SRN Sicher im Netz.

Sharenting a citová újma

„Jakou újmu by ňunískovi proboha mohlo přinést to, že jsem sdílela fotku z jeho narozenin, kde dostal toho roztomilého růžového plyšáčka?!“ ptají se mnozí rodiče, pro které je sdílení života jejich dětí na sociálních sítích podstatné. Odpovědí nejčastěji bývá kyberšikana.

Data UNESCO z roku 2019 ukazují, že 32 % dětí bylo v uplynulém měsíci cílem šikany aspoň jeden den (43. díl). Důvodem šikany bývá často fyzický vzhled, nejednání v souladu s genderem, handicap (včetně handicapu v učení), socioekonomický status apod. U sharentingu je potřeba vzít v potaz zejména kyberšikanu.

Data amerického Pew Research z roku 2022 ukázala, že 46 % amerických teenagerů zažilo kyberšikanu. Mezi nejčastější druhy kyberšikany v USA se řadí:

32 % Používání posměšných jmen (včetně těch od rodičů na sociálních sítí)
22 % Rozšiřování nepravdivých informací o obětech kyberšikany – přičemž velmi často se používá směs z části pravdivých a dohledatelných (např. na profilech rodičů) informací s těmi nepravdivými.
17 % Dostávání nevyžádání explicitních obrázků přes sociální sítě a jiné komunikační platformy
15 % Neustálé zjišťování toho, kde oběti šikany jsou, co dělají, s kým jsou někým jiným než rodičem, k čemuž lze opět zneužít informace o pohybu dětí ze sociálních sítí rodičů
10 % Fyzické výhrůžky – identicky u dívek i chlapců
7 % Sdílení vlastních explicitních obrázků bez souhlasu

Forensní psychiatrička Ariel Schonfeld publikovala v únoru 2023 článek v The Journal of the American Academy of Psychiatry and the Law na téma Kyberšikana a sebevražda v dospívání, kde cituje data z CDC Youth Risk Behavior Surveillance z roku 2019, která ukazují, že 13,6 procenta teenagerů se pokusilo spáchat sebevraždu v důsledku kyberšikany, přičemž terčem šikany bylo 14,9 procenta teenagerů.

Sharenting a krádež identity

Krádež identity může mít různé formy. Po nástupu AI jsou nejčastější tzv. deep fake videa a fotografie, kdy útočníci zneužívají známých osobností k tomu, že propagují jejich obvykle podvodné produkty. Příkladem budiž podobný útok, kdy bylo využito deep fake video novináře Martina Veselovského z DVTV. V Česku je takových případů ale už více. Společnost Deutsche Telekom ve své kampani #sharewithcare názorně ukázala, jak daleko v době AI může krádež identity zajít.

Krádež identity považuje Evropská pediatrická asociace za aktuálně vůbec největší riziko sharentingu. Evropští pediatři upozorňují zejména na následující rizika krádeže identity (či též „digitálního únosu“):

Klonování identity: záměna osoby za účelem vytvoření nové identity a jejího využití k nezákonným činnostem.
Krádež finanční identity: krádež identity za účelem využití identifikačních údajů osoby k získání jakéhokoli finančního prospěchu, včetně úvěrů nebo finančních půjček, nebo k otevření bankovních účtů nebo účtů kreditních karet na jméno oběti.
Kriminální krádež identity: použití údajů oběti k provádění různých typů nezákonných veřejných činností místo oběti.
Syntetická krádež identity: použití osobních údajů různých osob v kombinaci s cílem „technicky“ zkonstruovat v laboratoři zcela nebo zčásti novou identitu podle svých potřeb.
Krádež zdravotní identity: použití osobních údajů jiných osob za účelem získání zdravotnických služeb, jiných druhů zdravotních výhod nebo trestných činů souvisejících se zdravím veřejnosti a jednotlivce.

Pro krádež identity v době AI útočník potřebuje zejména:

Fotografie oběti z různých úhlů
Hlasový záznam oběti (stačí v délce několika sekund)
Co nejvíce libovolných údajů o oběti, zejména jména a příjmení, datum narození, ale také informace o trávení volného času, přátelích (event. přátelích rodičů), škole a zaměstnání, místech, kde se často pohybuje, místech, která navštívil na dovolených apod. Moderní AI nástroje umožňují tato data efektivně agregovat z různých zdrojů.

V případě vlastnictví těchto údajů lze zároveň nechat AI vygenerovat cílený útok zaměřený na získání zbývajících pro útočníka důležitých dat, a to zejména cíleného phishingu a spoofingu. Tyto typy útoků se v posledních měsících často objevují proti klientům českých bank.

Sdílejte s péčí a rozmyslem

Takový je název kampaně společnosti Deutsche Telekom, která drsným a pravdivým způsobem upozorňuje na podle Evropské pediatrické asociace hlavní aktuální riziko sharentingu – krádež identity.

Deutsche Telekom rodiče, kteří sdílí fotografie svých dětí a údaje o svých dětech na internetu, taktně upozorňuje na prostý fakt, že se tím pádem musí smířit mimo jiné s tím, že:

Fotky jejich dětí se mohou objevit na serverech s dětskou pornografií
Obličeje jejich dětí se mohou objevit na pornografických materiálech generovaných AI
Hlasové nahrávky jejich dětí, včetně těch, které od nich obdrží ve zprávách (lze podvrhnout díky SS7 spoofingu), nemusí vůbec pocházet od jejich dětí
Jejich děti se mohou objevit vyfocené, či dokonce natočené na videu, v místech a s lidmi, kde jejich děti v životě nebyly, což může být zneužito k tíži jejich dětí, ať už ekonomické, či kriminální
Telefonáty z čísla jejich dítěte (lze podvrhnout díky SS7 spoofingu) nemusí pocházet vůbec od jejich dítěte
Identita jejich dětí může být v budoucnu odcizena a použita k páchání trestné činnosti
Jejich děti se stanou terčem kyberšikany, kde útočník zneužije právě ty materiály, které sdíleli + že s nikoliv malou pravděpodobností tato kyberšikana dožene jejich dítě k pokusu o sebevraždu

Jste opravdu připraveni se se vším tímto smířit? Pokud ne, tak #sharewithcare…

Kde hledat informace

Zdroje v češtině:

Zahraničí zdroje:

Googlu Be Internet Awesome
Spolkového ministerstva vnitra SRN Sicher im Netz.

Poslechněte si náš podcast

Pro další informace

Články:

AI-generated naked child images shock Spanish town of Almendralejo, BBC (EN)

Za vydírání školačky nahými fotkami mu hrozilo 12 let. Dostal podmínku a oběti zaplatí 150 tisíc

Tvoje nahé fotky uvidí všichni spolužáci. Na internetu častěji útočí děti, Linka bezpečí

Defining sexual exploitation and abuse and sexual harassment, UNHCR (EN)

Teens and Cyberbullying 2022, Pew Research (EN)

Vědecké publikace (všechny jsou volně dostupné v plném znění):

FERRARA, Pietro; CAMMISA, Ignazio; CORSELLO, Giovanni; GIARDINO, Ida; VURAL, Mehmet et al. Online “Sharenting”: The Dangers of Posting Sensitive Information About Children on Social Media. Online. The Journal of Pediatrics. 2023, roč. 257. ISSN 00223476. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.jpeds.2023.01.002. [cit. 2024-03-04].

Doğan Keskin A, Kaytez N, Damar M, Elibol F, Aral N. Sharenting Syndrome: An Appropriate Use of Social Media? Healthcare (Basel). 2023 May 9;11(10):1359. doi: 10.3390/healthcare11101359. PMID: 37239645; PMCID: PMC10218097.

WALRAVE, Michel; ROBBÉ, Sofie; STAES, Luna a HALLAM, Lara. Mindful sharenting: how millennial parents balance between sharing and protecting. Online. Frontiers in Psychology. 2023, roč. 14. ISSN 1664-1078. Dostupné z: https://doi.org/10.3389/fpsyg.2023.1171611. [cit. 2024-03-04].

SCHONFELD, Ariel; MCNIEL, Dale; TOYOSHIMA, Takeo a BINDER, Renée. Cyberbullying and Adolescent Suicide. Journal of the American Academy of Psychiatry and the Law Online. 2023, roč. 51, č. 4. Dostupné z: https://jaapl.org/content/early/2023/02/23/JAAPL.220078-22.