85: Umělé mléko

Výzkumy o něm říkají, že většina rodičů novorozenců ho bude potřebovat, většina rodičů k němu od lékaře nedostane žádné instrukce a většina rodičů ho připravuje špatně, a to i přesto, že letos oslaví 159 let své existence. „Umělé mléko“, neboli správně dětská formule (infant formula) je dle definice WHO/FAO „Substitut lidského mléka vyrobený za účelem plného uspokojení nutričních požadavků kojenců během prvních měsíců života až do zavedení příkrmů“. Za dobu své existence prošla formule obrovským vývojem i celkovou změnou paradigmatu toho, co a proč má obsahovat. Panuje o ní řada mýtů, a hlavně totální nedostatek informací. Podstatná část rodičů vůbec netuší, že už z výroby obsahuje pro dítě potenciálně velmi nebezpečnou bakterii, což je také důvod, proč existuje hned několik bohužel různých doporučení mezinárodních lékařských organizací o tom, jak správně s formulí zacházet, aby byla pro dítě bezpečná. Na co všechno je při přípravě UM potřeba dávat pozor? Jak je to s jeho bezpečností? Jak teplá má být voda na přípravu a jak dlouho smíte formuli použít a proč? To všechno a mnohem víc se dozvíte v novém díle našeho podcastu.

Co je to „umělé mléko“

V Česku je pro dětskou formuli zaběhlý lidový výraz „umělé mléko“. To je poněkud nešťastné, neb se nejedná ani o nic umělého, ani o mléko. Přesné složení UM definuje spolu WHO a FAO ve svém Codexu Alimentarius. Ten obsahuje detailní předepsané složení a maximální i minimální hodnoty jednotlivých mikroživin a makroživin, které musí výrobci dodržet. Zároveň jsou zde uvedena všechna povolená aditiva jako regulátory kyselosti, antioxidanty či dokonce plyny použité při hermetizaci balení a jejich předepsané hodnoty, maximální hodnoty konkrétních kontaminantů a přesný popis, jak má vypadat balení atd. Protože OSN (FAO) ani WHO nemá v jednotlivých státech v oblasti potravinové bezpečnosti žádné rozhodovací pravomoci, existují jednotlivé národní regulace a orgány, které však Codex Alimentarius respektují. V zemích EU reguluje a dozoruje dětskou formuli European Food Safety Authority, v USA Food and Drug Administration atd.

Codex Alimentarius definuje celkem tři možné druhy formulí, které smějí na trhu existovat. Jsou to:

Infant Formula („umělé mléko“) pro děti od 0 do 6 měsíců (až do 1 roku) – substitut lidského mléka vyrobený za účelem plného uspokojení nutričních požadavků kojenců během prvních měsíců života až do zavedení příkrmů. Je založený na kravském nebo jiném zvířecím mléku a směsi přísad, u kterých bylo prokázáno, že jsou vhodné pro kojence.
Follow-on Formula („pokračovací mléko“) pro děti od 6 do 36 měsíců – jídlo určené pro využití coby tekuté části odstavovací diety pro kojence od 6. měsíce a pro mladé děti. Je založené na kravském či jiném zvířecím mléku a/nebo dalších součástech živočišného či rostlinného původu. Obsahuje dodatečně suplementované železo pro pokrytí rostoucích potřeb kojence. Pokračovací mléka mají jiné složení proteinů a hlavním proteinem je kasein namísto syrovátky, což je důvod, proč nejsou vhodná pro mladší děti.
Formula (nebo též Food) for Special Medical Purposes („speciální umělé mléko“) pro děti od 0 do 6 měsíců (až do 1 roku) – substitut lidského nebo umělého mléka, který je speciálně vyroben pro uspokojení speciálních výživových potřeb kojenců se specifickými poruchami, nemocemi nebo zdravotními potížemi během prvních měsíců života až do doby představení vhodných příkrmů. Mělo by být užíváno pouze po konzultaci s lékařem. Je založeno na přísadách živočišného, rostlinného nebo syntetického původu vhodných pro konzumaci lidmi.

Kromě formulí s bílkovinami ze živočišných mlék, existují i formule se sojovou bílkovinou. Ve srovnání s hovězí bílkovinou má sójová bílkovina nižší výživovou hodnotu kvůli odlišnému profilu aminokyselin, což se projevuje nižším konverzním faktorem dusíku. Ve srovnání s hovězí bílkovinou má sójová bílkovina nižší obsah methioninu, aminokyselin s rozvětveným řetězcem, lysinu a prolinu a chybí jí L-karnitin, zatímco má vyšší množství aspartátu, glycinu, argininu a cysteinu. Proto se doporučuje sójové umělé mléko doplňovat o methionin a L-karnitin. Vzhledem k nižší biologické dostupnosti bílkovin ze sójového bílkovinného izolátu a také nižší stravitelnosti je minimální množství bílkovin vyšší než u kojenecké výživy odvozené od kravského mléka.

U bílkoviny (obvykle) kravského mléka existuje i varianta formule s plně rozloženou bílkovinou kravského mléko pomocí hydrolizace. Hydrolyzované formule jsou považovány za hypoalergenní a jedná se o formule, u nichž jsou bílkoviny přirozeně obsažené v mléce nebo rostlinném zdroji rozkládány procesem zvaným hydrolýza. Hydrolyzovaná kojenecká výživa se průmyslově vyrábí enzymatickým štěpením bílkovin za účelem jejich rozdělení, po kterém následuje buď tepelné zpracování, nebo ultrafiltrace. Ukazuje se, že dlouhodobé podávání hydrolyzované výživy ve srovnání s výživou z kravského mléka snižuje výskyt alergií u kojenců a dětské ABKM.

Kromě plně hydrolyzovaných formulí existují i tzv. částečně hydrolizované formule, kde je rozložena jen určitá část obsažené bílkoviny. Tento podíl není nijak regulován a výrobce obvykle ani neuvádí, kolik procent bílkoviny bylo rozloženo.

Kolik dětí je krmeno formulí a proč

WHO v roce 2014 odhadovalo, že během prvních 6 měsíců života je formulí dokrmováno či exkluzivně krmeno 62 % dětí. Stejně jako u kojení (viz 83. díl) existují propastné rozdíly v podílu dětí krmených exkluzivně formulí. V Mali, Nigeru, Čadu, Senegalu a některých dalších afrických zemích je to v 6 měsících věku pod 10 % dětí. V Peru je to 41 až 50 % a Kolumbie udává nad 50 %.

Poslední data z britské dlouhodobé studie výživy dětí, kterou mezi lety 1975 až 2010 organizovalo každých 5 let NHS uvádějí, že:

Po porodu je UM podáváno 31 % dětem (19 % exkluzivně)
- Po prvním týdnu dostává UM 54 % dětí (31 % exkluzivně)
- V 6 týdnech věku je to 77 % dětí (45 % exkluzivně)
- A v 6 měsících dostává UM 99 % dětí (66 % exkluzivně)

Data pro ČR se bohužel zásadním způsobem rozcházejí a metodika jejich sběru a vyhodnocení není veřejně dostupná. Laktační liga uvádí, že po propuštění z porodnice (v ČR je to obvykle 3 dny po porodu) dostává UM 23,1 % dětí ve formě dokrmu a dalších 4,2 % dětí je krmeno exkluzivně pouze UM. Oproti tomu Nadační fond 1000 dní do života udává, že po propuštění z porodnice dostává UM pouze 7 % dětí a v 6 měsících věku je to 37 % dětí.

Mezi důvody pro přechod na UM patří:

Překážka v kojení na straně matky (viz 83. díl)
Překážka v kojení na straně dítěte (viz 83. díl)
Psychosociální faktory (viz 83. díl)
Vlastní rozhodnutí pro UM

Docent klinické psychologie na University of Newcastle School of Psychology Ross Wilkinson ve své studii z roku 2006 zjistil, že mezi nejčastější důvody stojící za vlastním rozhodnutím k přechodu na UM stojí:

Odmítnutí prsu miminkem
Vnímaná nedostatečná produkce mléka (viz 83. díl)
Bolest prsou a/nebo bradavek – obvykle způsobená špatnou technikou přisátí (viz 83. díl)
Předchozí operace prsou – někdy může opravdu vést k narušení produkce MM
Císařský nebo předčasný porod – který ovšem není důvodem pro nižší produkci MM (viz 83. díl)
Negativní poporodní zážitky (viz 75. díl)
Nedostatek podpory (viz 83. díl)
Návrat do zaměstnání – lze řešit i odsáváním MM

Umělé mléko a mikroživiny

Dětská formule má velmi podobnou energetickou hodnotu a složení makroživin (tuky, sacharidy, bílkoviny) jako mateřské mléko. Skladba mikroživin a bioaktivní složky je však zásadně odlišná. Drtivou většinu bioaktivní složky mateřského mléka nejde absolutně nahradit. Některé mikroživiny lze ale naopak snáze navýšit nad to, co běžně obsahuje mateřské mléko a snáze tak pokrýt výživové potřeby dítěte, což se týká například vitamínu D a železa.

I u „umělého mléka“ platí, že neobsahuje dostatek vitamínu K k počáteční prevenci krvácivých onemocnění a podpoře mineralizace kostí. Proto je dle oficiálních doporučení dle USDA Infant Nutrition and Feeding důležité vitamín K nechat ideálně píchnout dítěti v injekční formě v nemocnici i tehdy, kdy plánujete nekojit, a to i přesto, že vitamín K je ve formuli povinně obsažen.

Významná odlišnost oproti MM panuje u vitamínu D. Ten musí být dle Codexu Alimentarius obsažen už v infant formula (tj. „umělém mléce“ používaném od narození) v takovém množství, aby byl schopný pokrýt minimální dávku potřebnou pro dítě, což je dle Dietary Reference Intake ve věku 0 až 12 měsíců nejméně 400 IU denně (10 µg). Zároveň, horní limit je pro děti od 0 do 6 měsíců 1000 IU (25 µg), od 7 do 12 měsíců pak 1500 IU (38 µg), takže u většiny dětí nenastane problém ani když současně budete doplňovat vitamín D ve stejném dávkování jako při kojení (tj. 400 IU). Dodáním vitamínu D zároveň pokryjete situaci, kdy částečně kojíte a částečně dokrmujete formulí.

Jak jsme si řekli už v 83. díle, po dosažení 6 měsíců věku se vyčerpají u dítěte vrozené zásoby železa a zinku. Vzniklý deficit nedokáže MM pokrýt, což je důvod, proč WHO po této době nabádá, že je nezbytně nutné zavést příkrmy. Při krmení formulí je nutné přejít na „pokračovací mléko“, které obsahuje násobně více železa a o něco více zinku než klasická formule od 0 měsíců. Nicméně, i tak je důležité zavést příkrmy, protože ty neplní pouze nutriční funkci, ale mají celou řadu dalších dopadů na imunitní systém, mikrobiom, orofaciální vývoj dítěte a na budování vztahu k jídlu.

Krev ve stolici

V Česku a na Slovensku bohužel existují tzv. „laktační poradkyně“, které rodičům říkají, že krev ve stolici miminka je v pořádku a rozhodně jí nemají řešit s lékařem, a následně samy doporučují řešení. Ve vašich zprávách bylo nejčastějším „řešením“ více a častěji kojit, užívat více jakýchsi bylin údajně na podporu kojení apod. Ve skutečnosti je krev ve stolici – ať už u dítěte či dospělého – jasným znakem nějakého zdravotního problému. Jeho vážnost dokáže určitě jedině lékař. Zatímco u dospělých může být příčina krvácení vcelku banální, u miminek obvykle nikoliv. Pokud u svého miminka objevíte krev ve stolici, okamžitě proto kontaktujte pediatra.

Krev ve stolici bývá průvodním jevem jak překážek v kojení na straně dítěte (viz 83. díl), tak silných alergických reakcí, které se mohou týkat i „umělého mléka“. Proto i když vůbec nekojíte, a objevíte ve stolici miminka krev, je nezbytně nutné kontaktovat pediatra. Je totiž možné, že dítě má alergii na některou ze složek běžné formule, a bude nutné přejít na tzv. „speciální umělé mléko“, tj. Formula for Special Medical Purposes, které by dle WHO/FAO mělo být užíváno pouze po konzultaci s lékařem.

Výhody a nevýhody UM

Tak jako u mateřského mléka, tak i u umělého mléka existují určité výhody a nevýhody v jeho používání. Výhod je u UM velmi poskrovnu. Patří sem zejména to, že:

nemusí krmit jen matka nebo rodič, což dává matkám větší pocit svobody. Podobné výhody lze dosáhnout ale i odsáváním MM.
složení UM je zcela nezávislé na životosprávě matky – matka zároveň může používat všechnu kosmetiku jako před těhotenstvím, jíst a pít vše jako před těhotenstvím (viz 60. díl).
umělého mléka můžete mít de facto libovolné množství, a to zcela nezávisle na stavu a stravě matky.

Nevýhod umělého mléka je o poznání více, a to nejen kvůli zjevné absenci bioaktivní složky (viz výše a 83. díl).

Občas trvá, než najdeme formuli, kterou dítě dobře snáší a která mu chutná
Významná zdravotní rizika pro dítě při zejména při dlouhodobé nesprávné přípravě UM – např. hypernatremická dehydratace při dlouhodobě zvýšené koncentraci UM než je předepsáno.
Časová náročnost přípravy – je potřeba omýt si ruce, ohřát vodu na příslušnou teplotu, event. pak zchladit, připravit si vysterilizovanou lahvičku, nalít vodu, zaznamenat si čas přípravy, nasypat příslušné množství formule, protřepat (viz níže).
Pokud špatně odhadneme, jestli dítě má hlad, nebo ne, všechno obvykle musíme vylít.
Cena za systém péče o lahvičky – lahvičky, savičky, sterilizátor, event. ohřívačka, event. termoska na vodu s sebou – platí ale i pro odsávání MM.
Cena za formuli
Problém při cestování – pro zajištění ohřevu např. na procházkách je potřeba s sebou nosit vodu, lahvičku, UM, termosku pro ohřátí. Částečně se týká i odsátého MM.
Problém při cestování do zahraničí, řada výrobků je dostupná jen lokálně, zároveň UM je prostorově náročné.
Kvůli zajištění přesného dávkování se musí vyrábět UM vždy po celých uncích (30 g)
Riziko infekce Cronobacter sakazakii – hlavně v prvních dvou měsících života, která může způsobit život ohrožující meningitidu, septikémie a nekrotizující enterokolitidu u kojenců a Salmonella enterica. Vysoké riziko zejména pro předčasně narozené děti a děti s nízkou porodní hmotností.

Bezpečná příprava umělého mléka

„Umělé mléko“ existuje ve třech různých formách:

Tekutý koncentrát – V Evropě není moc časté.
Připravené v lahvičkách – populární hlavně v západní Evropě a USA a zcela sterilní
Prášek pro přípravu UM – nejlevnější forma, dominantní u nás, nesterilní

Při přípravě UM z prášku je přesné měření složek (tj. prášku a vody) zcela nezbytné pro zajištění správného množství základních živin pro kojence krmené umělou výživou. Pokud je umělá výživa příliš naředěná, může to mít za následek nedostatečný příjem kalorií a živin. Pokud je formule příliš koncentrovaná, může to vést k dehydrataci, průjmu a nadměrnému příjmu kalorií, což může mít za následek nadváhu nebo obezitu. V závažných případech může dojít k hypernatrémii.

Studie Ayten Egemen z univerzity v Izmiru na 328 matkách přitom ukázala, že 71,9 % matek nebylo schopné připravit formuli správně, a to i přesto, že 92,9 % ji připravovalo výživu pomocí speciálního měřicího přístroje. Konkrétně, 62,4 % matek naředilo kojeneckou výživu více, než bylo nutné, zatímco 9,5 % matek použilo méně vody, než bylo nutné pro správné naředění.

A jak připravit správně UM?

Mějte připravenou sterilní lahvičku
Omyjte si ruce teplou vodou a mýdlem po dobu aspoň 20 sekund
Ohřejte vodu na správnou teplotu (viz níže) v přesném množství do lahvičky
Zaznamenat si čas
Otevřete formuli a dodaným dávkovačem nandejte správné množství rovných odměrek a formuli opět ihned uzavřete
Uzavřete lahvičku a dostatečně protřepejte prášek s vodou. Nikdy prášek nemíchejte, zejména ne lžičkou apod.
Začněte krmit miminko a hlídejte čas, po který je formule pro dítě bezpečná (viz níže)
Vymyjte lahvičku, včetně savičky, pro dítě bezpečným mycím prostředkem
Vysterilizujte všechny části lahvičky
Zajistěte zachování sterility sterilizované lahvičky (např. smontováním lahvičky, nebo ponecháním v uzavřeném sterilizátoru)

Jak správně připravovat UM (NHS)

Jak správně krmit dítě z lahvičky (NHS)

Správná teplota vody

Při využívání práškové formule (PIF = Powder Infant Formula) je klíčovou složkou přípravy voda (viz níže). Klíčovou otázkou je, jakou má tato voda mít teplotu. V Česku je relativně známé doporučení WHO. To vychází z hodnocení rizik FAO/WHO, které stanovilo, že teploty nad 70 °C zabíjejí veškerou vnitřní kontaminaci bakterií C. sakazakii. Zjištění ukázala, že toto snížení rizika zůstává zachováno, i když se doba krmení prodlouží (tj. až na dvě hodiny) a okolní teplota v místnosti dosáhne 35 °C.

Zároveň byla zkoumána rekonstituce PIF vodou při teplotách 40 °C a 50 °C, a bylo zjištěno, že láhve při pokojové teplotě a dlouhá doba krmení byly spojeny se zvýšeným relativním rizikem, pokud nebyla umělá výživa spotřebována okamžitě. WHO uvádí, že příprava kojenecké výživy s vodou o teplotě nejméně 70 °C nejlépe snižuje riziko infekce u všech kojenců i pro pomalu krmené kojence a kojence v teplém podnebí, kde nemusí být chlazení snadno dostupné (např. v rozvojových zemích). C. sakazakii neroste při teplotách nižších než 5,5 °C.

Bohužel, působení teploty 70 °C nebo vyšší po dobu 2 minut může mít za následek přibližně 10 % ztrátu thiaminu, vitaminů B6 a B12 a kyseliny listové, jakož i 25% ztrátu vitaminu C a inaktivaci probiotických mikroorganismů. Proto zejména v domácích podmínkách vede používání vody o teplotě 70 °C nebo vyšší nejen ke ztrátě výživných látek, ale nedosahuje ani požadované úrovně redukce bakterií a zvyšuje riziko opaření. Místo toho by se tedy převařená voda měla ochladit na teplotu určenou ke konzumaci a poté použít k rekonstituci PIF.

Proto také ESPGHAN (European Society of Paediatric Gastroenterology, Hepatology and Nutrition) doporučuje ve vyspělých zemích, kde je snadno dostupná nezávadná voda, mýdlo a čisté prostředí pro přípravu, aby byla k přípravě využita vlažná voda (výrobci PIF nejčastěji uvádějí 40 °C), výsledná výživa byla spotřebovaná ihned a nepoužitá hotová výživa nebyla skladována, ale zlikvidována.

	WHO (svět obecně)	ESPGHAN (Evropa)	CDC (USA)
Teplota vody	Nad 70 °C po dobu nejméně 2 minut	Vlažná	Vlažná/dle výrobce
Krmení	Využít do dvou hodin	Okamžitě	Využít do 2 hodin od přípravy, nebo do 1 hodiny do začátku krmení
Uskladnění hotové nepoužité formule	Rychle zchladit a udržovat pod 5 °C ne více než 24 hodin; Použít nejpozději 2 hodiny po vyndání z lednice	Není doporučeno	Rychle zchladit, udržovat pod 4,4 °C ne více než 24 hodin; Použít nejpozději 2 hodiny po vyndání z lednice
Převoz	Převážet s chladícími bloky, využít do 2 hodin od vyndání z lednice	Přepravit samostatně teplu vodu a přidat formuli do vody těsně před použitím	Převážet s chladícími bloky, využít do 2 hodin od vyndání z lednice

Srovnání jednotlivých guidelines pro bezpečné zacházení s práškovou formulí

Nejčastější chyby při přípravě

V USA nad bezpečností dětské formule dohlíží FDA. V roce 2008 však napadlo Judith Labiner-Wolfe z Center for Food Safety and Applied Nutrition na FDA provést studii, která by se podívala na to, co s práškovou formulí dělají rodiče. Výsledky byly alarmující.

Studie zjistila, že 77 % matek, které krmily své kojence umělou výživou, nedostalo instrukce o přípravě od zdravotnického pracovníka a 30 % matek si vůbec nepřečetlo instrukce, jak formuli připravovat. Studie zároveň ukázala na některé časté prohřešky při právě UM. Konkrétně:

Neumyté ruce (55 % matek), což může způsobit dodatečnou kontaminaci výživy klidně i velmi nebezpečnými bakteriemi
UM bylo ohřáto v mikrovlnné troubě (35 % matek), což může způsobit nerovnoměrné zahřátí vody a případně miminko opařit
Savička byla před použitím pouze opláchnuta vodou (33 % matek), což znamená, že savička mohla být kontaminovaná nebezpečnými bakteriemi z prostředí nebo z formule, včetně C. sakazakii
UM bylo při pokojové teplotě po dobu delší než 2 hodiny (6 %), což prokazatelně vede k přemnožení C. sakazakii
Savička nebyla před dalším použitím jakkoliv umytá (5 %), což je už naprosté hazardování, při kterém je jisté, že dítě přijde do kontaktu s velkým množstvím bakterií, včetně namnožené C. sakazakii

Zároveň je vhodné připomenout zjištění Ayten Egemen z Katedry pediatrie na fakultě medicíny na Ege University v Izmiru, a to že tři čtvrtiny matek nedodržují při přípravě správný poměr prášku a vody.

Pokud se zaměříme na reálná rizika plynoucí z kontaktu miminek s Cronobacter sakazakii jinak běžně přítomné v jídle, vodě, prostředí (třeba prachu) v domácnostech i nemocnicích a která je již obsažena v práškové formuli a není ji možné žádným výrobním procesem z této formule dostat, tak reálný výskyt infekce je následující – mezi kojenci je v USA výskyt 1,81 případu na 100 000 kojenců. Další studie, která sledovala výskyty po celém světě, zaznamenala 150 popsaných případů mezi lety 2000 až 2008, z čehož 11 nebylo způsobeno kontaminací UM. 67 byly invazivní infekce a celkem 18 dětí na infekci zemřelo.

Bezpečnost plechovky s formulí

Při používání práškové formule („umělého mléka z prášku“) je nezbytně nutné zkontrolovat, že plechovka s formulí, kterou hodláte použít k přípravě výsledné výživy, je bezpečná. To je pouze taková plechovka, kde výživa jednak nemá prošlou záruční lhůtu, a kde plechovka vypadá přesně tak, jak sjela z výroby – naprosto neporušená, hermeticky uzavřená s neporušeným otevíracím mechanismem. Jak radí USDA a CDC – nikdy nepoužívejte plechovky, které mají promáčkliny, netěsnosti, boule, nafouklé konce, otlačené horní nebo spodní části nebo rezavé skvrny, protože hrozí, že samotný prášek bude něčím kontaminovaný.

Zároveň dbejte na to, abyste používali pro přípravu pro dítě bezpečnou vodu. Za tu se v Česku považuje ideálně převařená kojenecká voda. Označení kojenecká voda je regulované označení pro vodu s přísnými a kontrolovanými limity na maximální obsah dusičnanů, dusitanů, sodíku, fluoridů, chloridů, antimonu, kyanidů, arzenu, chromu, kadmia, mědi, olova a rtuti. V Česku jsou tyto limity pro kojeneckou vodu výrazně přísnější než u vody z vodovodu.

Pokud má být výsledná výživa pro dítě bezpečná, je samozřejmě nezbytné nutné připravit ji předepsaným způsobem, při správném dávkování a podat jí dítěti ideálně neprodleně nebo dle jednotlivých guidelines (viz výše).

Poslechněte si náš podcast

Pro další informace

Mayo Clinic Guide to a Healthy Pregnancy

USDA Infant Feeding Guide

Safe preparation, storage and handling of powdered infant formula: guidelines (WHO)

Infant Formula Preparation and Storage (CDC) – leták k vytisknutí

Codex Alimentarius – Standard for Infant Formula (FAO)

Evaluating the Safety of New Ingredients (IOM)

Infant Feeding Survey 2010, UK (EN)

Tisková zpráva Nadačního fondu 1000 dní o statistikách kojení v ČR

Statistiky kojení v ČR (Laktační liga)

Informace ke složení kojenecké vody v ČR

Čínský skandál s kontaminací UM v roce 2008 (Wikipedia)

Regulace EU 609/2013 o potravinách určených pro kojence a malé děti, potravinách pro zvláštní lékařské účely a celkové náhradě stravy pro kontrolu hmotnosti

CRAWLEY, Helen a WESTLAND, Susan. Infant Milks in the UK: A Practical Guide for Health Professionals. 2013. First Steps Nutrition Trust, 2013. ISBN 1908924004.

KOLETZKO, Berthold a SHAMIR, Raanan. Infant formula. Online. Current Opinion in Clinical Nutrition and Metabolic Care. 2016. ISSN 1363-1950. Dostupné z: https://doi.org/10.1097/MCO.0000000000000277. [cit. 2024-01-07].

Cochrane Database of Systematic Reviews. Online. Chichester, UK: John Wiley & Sons, 1996. Dostupné z: https://doi.org/10.1002/14651858. [cit. 2024-01-07].

HALKEN, Susanne. Prevention of allergic disease in childhood: clinical and epidemiological aspects of primary and secondary allergy prevention. Online. Pediatric Allergy and Immunology. 2004, roč. 15, č. s16, s. 9-32. ISSN 0905-6157. Dostupné z: https://doi.org/10.1111/j.1399-3038.2004.0148b.x. [cit. 2024-01-07].

AGOSTONI, Carlo; AXELSSON, Irene; GOULET, Olivier; KOLETZKO, Berthold; MICHAELSEN, Kim Fleischerm et al. Soy Protein Infant Formulae and Follow-On Formulae. Online. Journal of Pediatric Gastroenterology & Nutrition. 2006, roč. 42, č. 4, s. 352-361. ISSN 0277-2116. Dostupné z: https://doi.org/10.1097/01.mpg.0000189358.38427.cd. [cit. 2024-01-07].

AGOSTONI, Carlo; AXELSSON, Irene; GOULET, Olivier; KOLETZKO, Berthold; MICHAELSEN, Kim F. et al. Preparation and Handling of Powdered Infant Formula: A Commentary by the ESPGHAN Committee on Nutrition. Online. Journal of Pediatric Gastroenterology and Nutrition. 2004, roč. 39, č. 4, s. 320-322. ISSN 0277-2116. Dostupné z: https://doi.org/10.1097/00005176-200410000-00002. [cit. 2024-01-07].

WILKINSON, Ross B. a SCHERL, Fiona B. Psychological health, maternal attachment and attachment style in breast‐ and formula‐feeding mothers: a preliminary study. Online. Journal of Reproductive and Infant Psychology. 2006, roč. 24, č. 1, s. 5-19. ISSN 0264-6838. Dostupné z: https://doi.org/10.1080/02646830500475153. [cit. 2024-01-07].

KOLETZKO, Berthold; BAKER, Susan; CLEGHORN, Geoff; NETO, Ulysses Fagundes; GOPALAN, Sarath et al. Global Standard for the Composition of Infant Formula: Recommendations of an ESPGHAN Coordinated International Expert Group. Online. Journal of Pediatric Gastroenterology & Nutrition. 2005, roč. 41, č. 5, s. 584-599. ISSN 0277-2116. Dostupné z: https://doi.org/10.1097/01.mpg.0000187817.38836.42. [cit. 2024-01-07].

CARVER, Jane D. Advances in nutritional modifications of infant formulas. Online. The American Journal of Clinical Nutrition. 2003, roč. 77, č. 6, s. 1550S-1554S. ISSN 00029165. Dostupné z: https://doi.org/10.1093/ajcn/77.6.1550S. [cit. 2024-01-07].

FOMON, Samuel J. Infant Feeding in the 20th Century: Formula and Beikost. Online. The Journal of Nutrition. 2001, roč. 131, č. 2, s. 409S-420S. ISSN 00223166. Dostupné z: https://doi.org/10.1093/jn/131.2.409S. [cit. 2024-01-07].

STEVENS, Emily E; PATRICK, Thelma E a PICKLER, Rita. A History of Infant Feeding. Online. Journal of Perinatal Education. 2009, roč. 18, č. 2, s. 32-39. ISSN 10581243. Dostupné z: https://doi.org/10.1624/105812409X426314. [cit. 2024-01-07].

WRIGHT, Anne L. a SCHANLER, Richard J. The Resurgence of Breastfeeding at the End of the Second Millennium. Online. The Journal of Nutrition. 2001, roč. 131, č. 2, s. 421S-425S. ISSN 00223166. Dostupné z: https://doi.org/10.1093/jn/131.2.421S. [cit. 2024-01-07].

FATTAL‐VALEVSKI, AVIVA; AZOURI‐FATTAL, IRIS; GREENSTEIN, YORAM J; GUINDY, MICHAL; BLAU, AYALA et al. Delayed language development due to infantile thiamine deficiency. Online. Developmental Medicine & Child Neurology. 2009, roč. 51, č. 8, s. 629-634. ISSN 0012-1622. Dostupné z: https://doi.org/10.1111/j.1469-8749.2008.03161.x. [cit. 2024-01-07].

FATTAL-VALEVSKI, A.; BLOCH-MIMOUNI, A.; KIVITY, S.; HEYMAN, E.; BREZNER, A. et al. Epilepsy in children with infantile thiamine deficiency. Online. Neurology. 2009, roč. 73, č. 11, s. 828-833. ISSN 0028-3878. Dostupné z: https://doi.org/10.1212/WNL.0b013e3181b121f5. [cit. 2024-01-07].

GOSSNER, Céline Marie-Elise; SCHLUNDT, Jørgen; BEN EMBAREK, Peter; HIRD, Susan; LO-FO-WONG, Danilo et al. The Melamine Incident: Implications for International Food and Feed Safety. Online. Environmental Health Perspectives. 2009, roč. 117, č. 12, s. 1803-1808. ISSN 0091-6765. Dostupné z: https://doi.org/10.1289/ehp.0900949. [cit. 2024-01-07].

Multi‐country outbreak of Salmonella Agona infections linked to infant formula. Online. EFSA Supporting Publications. 2018, roč. 15, č. 1. ISSN 23978325. Dostupné z: https://doi.org/10.2903/sp.efsa.2018.EN-1365. [cit. 2024-01-07].

TIMBY, Niklas; DOMELLÖF, Erik; HERNELL, Olle; LÖNNERDAL, Bo a DOMELLÖF, Magnus. Neurodevelopment, nutrition, and growth until 12 mo of age in infants fed a low-energy, low-protein formula supplemented with bovine milk fat globule membranes: a randomized controlled trial. Online. The American Journal of Clinical Nutrition. 2014, roč. 99, č. 4, s. 860-868. ISSN 00029165. Dostupné z: https://doi.org/10.3945/ajcn.113.064295. [cit. 2024-01-07].

BALLARD, Olivia a MORROW, Ardythe L. Human Milk Composition. Online. Pediatric Clinics of North America. 2013, roč. 60, č. 1, s. 49-74. ISSN 00313955. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.pcl.2012.10.002. [cit. 2024-01-07].

MORO, Guido E a ARSLANOGLU, Sertac. Reproducing the bifidogenic effect of human milk in formula‐fed infants: Why and how? Online. Acta Paediatrica. 2005, roč. 94, č. s449, s. 14-17. ISSN 0803-5253. Dostupné z: https://doi.org/10.1111/j.1651-2227.2005.tb02148.x. [cit. 2024-01-07].

FERRUZZI, Mario G. a NEILSON, Andrew P. Technological Progress as a Driver of Innovation in Infant Foods. Online. In: KOLETZKO, B.; KOLETZKO, S. a RUEMMELE, F. (ed.). Drivers of Innovation in Pediatric Nutrition. Nestlé Nutrition Institute Workshop Series. S. Karger, 2010, s. 81-95. ISBN 978-3-8055-9454-7. Dostupné z: https://doi.org/10.1159/000318950. [cit. 2024-01-07].

MUGAMBI, Mary N; MUSEKIWA, Alfred; LOMBARD, Martani; YOUNG, Taryn a BLAAUW, Reneé. Synbiotics, probiotics or prebiotics in infant formula for full term infants: a systematic review. Online. Nutrition Journal. 2012, roč. 11, č. 1. ISSN 1475-2891. Dostupné z: https://doi.org/10.1186/1475-2891-11-81. [cit. 2024-01-07].

CHEN, P.-C.; ZAHOOR, T.; OH, S.-W. a KANG, D.-H. Effect of heat treatment on Cronobacter spp . in reconstituted, dried infant formula: preparation guidelines for manufacturers. Online. Letters in Applied Microbiology. 2009, roč. 49, č. 6, s. 730-737. ISSN 02668254. Dostupné z: https://doi.org/10.1111/j.1472-765X.2009.02733.x. [cit. 2024-01-07].

LABINER-WOLFE, Judith; FEIN, Sara B. a SHEALY, Katherine R. Infant Formula–Handling Education and Safety. Online. Pediatrics. 2008, roč. 122, č. Supplement_2, s. S85-S90. ISSN 0031-4005. Dostupné z: https://doi.org/10.1542/peds.2008-1315k. [cit. 2024-01-07].

LEUNG, Cheung; CHANG, Wen-Cheng a YEH, Shu-Jen. Hypernatremic Dehydration Due to Concentrated Infant Formula: Report of Two Cases. Online. Pediatrics & Neonatology. 2009, roč. 50, č. 2, s. 70-73. ISSN 18759572. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/S1875-9572(09)60036-X. [cit. 2024-01-07].

Egemen A, Kusin N, Akşit S, Emek M, Kurugöl Z. A generally neglected threat in infant nutrition: incorrect preparation of infant formulae. Turk J Pediatr. 2002 Oct-Dec;44(4):298-303. PMID: 12458804.

Fiore A, Casale M, Aureli P. Enterobacter sakazakii: epidemiology, clinical presentation, prevention and control. Ann Ist Super Sanita. 2008;44(3):275-80. PMID: 18946167.

DRUDY, D.; MULLANE, N. R.; QUINN, T.; WALL, P. G. a FANNING, S. Enterobacter sakazakii: An Emerging Pathogen in Powdered Infant Formula. Online. Clinical Infectious Diseases. 2006, roč. 42, č. 7, s. 996-1002. ISSN 1058-4838. Dostupné z: https://doi.org/10.1086/501019. [cit. 2024-01-07].

JASON, Janine. Prevention of Invasive Cronobacter Infections in Young Infants Fed Powdered Infant Formulas. Online. Pediatrics. 2012, roč. 130, č. 5, s. e1076-e1084. ISSN 0031-4005. Dostupné z: https://doi.org/10.1542/peds.2011-3855. [cit. 2024-01-07].

PATRICK, Mary E.; MAHON, Barbara E.; GREENE, Sharon A.; ROUNDS, Joshua; CRONQUIST, Alicia et al. Incidence of Cronobacter spp. Infections, United States, 2003–2009. Online. Emerging Infectious Diseases. 2014, roč. 20, č. 9, s. 1536-1539. ISSN 1080-6040. Dostupné z: https://doi.org/10.3201/eid2009.140545. [cit. 2024-01-07].

LOSIO, Marina Nadia; PAVONI, Enrico; FINAZZI, Guido; AGOSTONI, Carlo; DAMINELLI, Paolo et al. Preparation of Powdered Infant Formula. Online. Journal of Pediatric Gastroenterology and Nutrition. 2018, roč. 67, č. 4, s. 543-546. ISSN 0277-2116. Dostupné z: https://doi.org/10.1097/MPG.0000000000002100. [cit. 2024-01-07].