Těhotenství bývá pro některé ženy tím nejkrásnějším a/nebo tím nejobtížnějším obdobím života. Pro dítě je to ale období zcela zásadní, a to z mnoha nejrůznějších důvodů. Ze dvou samostatných buněk během 267 dnů vznikne nový člověk, který si projde opravdu bouřlivým vývojem. Jeho mozek za tu dobu stihne mít nejvíce neuronů za celý život a o podstatnou část z nich přijde. To, kým dítě bude, jaké bude, jak moc bude v budoucnu zdravé či nemocné – ať už psychicky nebo somaticky – o to vše se do podstatné míry hraje právě v tomto období. Radikálními změnami však projde i tělo i psychika matky. Jak se na tohle období připravit? O tom je právě další díl našeho podcastu.
Přípravy na těhotenství
Těhotenství je pro dítě v mnoha ohledech tím nejzásadnějším obdobím v životě. To, jak proběhne, dítě v mnoha ohledech – ať už z pohledu psychiky a vývoje mozku, nebo z pohledu somatického zdraví – ovlivní jeho celý život. Prostředí, ve kterém matka žije, složení její stravy, stav jejího těla (ale i duše) před početím a během těhotenství, to vše zásadním způsobem budoucí dítě ovlivní.
Pro co nejlepší průběh těhotenství je velmi důležité omezit kontakt plodu, a tím i matky, s toxiny, čemuž se podrobněji budeme věnovat níže.
Stejně zásadní je ale také strava matky a její vstupní hmotnost na začátku těhotenství, čemuž se podrobněji věnuje další podkapitola článku. Životospráva a hmotnost hraje důležitou roli i u otce, a to pro samotné početí, respektive jeho plodnost.
Dalším podstatným faktorem je dostatek pohybu. U obou pohlaví má důležitý vliv na plodnost, ale u ženy má své dopady i na průběh těhotenství a porodu. Poslední trimestr a zejména porod patří nepochybně mezi fyzicky náročné prožitky, takže žena, která do těhotenství vstupuje v lepší kondici, bude mít průběh obojího výrazně snazší. Zároveň se však ukazuje, že vstupní fyzická kondice je důležitá i pro to, aby si žena v pokročilé fázi těhotenství zachovala dostatek pohybu a zejména procházky. Přílišné polehávání je (i) v těhotenství spojeno s negativními dopady na psychiku, což v těhotenství, ale i po náročném porodu, má násobně větší dopady než u ženy, která není těhotná a nerodila.
Zásadní je pro matku v těhotenství také dostatek spánku, což bez nedostatku pohybu a při nesprávném stravování může být o to větší problém. Nedostatek spánku narušuje tvorbu ghrelinu a leptinu, což jsou hormony ovlivňující pocit hladu a sytosti, které při zhoršeném spánku navíc vedou k tendenci jíst stravu bohatší na cukry a transmastné kyseliny, což není pro stravu těhotné ženy optimální.
V těhotenství je pak vhodné zařadit postupně také bonding, o kterém si řekneme více v samostatné části článku.
Pokud plánujete stát se rodiči, velmi doporučujeme také pořídit si knihu Mayo Clinic Guide to a Healthy Pregnancy, případně při potížích s početím ještě knihu Mayo Clinic Guide to Fertility and Conception.
Pozor na toxiny
Toxiny se, bohužel, vyskytují ve stravě, v pití, vzduchu, kosmetice, ale také v nádobách na skladování a přípravu jídla, v pánvích apod. Podrobná doporučení pro těhotné ženy dala dohromady před třemi lety Mezinárodní federace gynekologů a porodníků (FIGO).
Pro nenarozené dítě, ale i pro kojené dítě do 6 měsíců věku, jsou toxiny mnohem nebezpečnější než pro dospělého člověka. Může za to absence některých ochranných mechanismů nervové soustavy, které se postupně vyvíjejí během těhotenství a prvních měsíců života dítěte. Placenta sice dítě v děloze dokáže částečně ochránit, ale její efekt zejména proti některým toxinům, je zcela nedostatečný. Kontakt s toxiny v tomto období přitom může mít trvalé negativní důsledky pro nervovou soustavu dítěte. Klíčové přitom je, že pro poškození mozku dítěte stačí výrazně menší dávky, než které by byly nebezpečné pro dospělého člověka.
Existuje více než 200 různých toxinů, které jsou nebezpečné pro rozvoj neurologické soustavy dítěte. Konkrétní dopady a mechanismy účinku jednotlivých chemikálií na rozvoj dítěte jsou stále ještě předmětem výzkumu. Mezi běžné poruchy neurologického vývoje způsobené kontaktem s toxiny v těhotenství se řadí poruchy jako je autismus, poruchy pozornosti, mentální retardace či dětská mozková obrna.
Řada neurotoxinů je přitom dodnes běžně přítomna nejen v jídle, ale také v kosmetice. Některé substance již byly zakázány, avšak je nelze již z přírody eliminovat a kontaminují např. maso (typicky těžké kovy, PCB, DDT a řada od roku 2008 zakázaných PFAS), jiné se používají v pesticidech (proto je nutné mýt důsledně ovoce a zeleninu pro těhotné a kojící ženy i pro děti), kosmetickém průmyslu ale i v potravinářství, a to v obalech či nepřilnavých površích pánví a hrnců. Toxické mohou být pro plody a kojené děti i některé léky. U léků si lze jejich bezpečnost pro embryo ověřit u lékárníka nebo např. v databázi Centra pro bezpečnost léčiv a poradního centra pro embryonální toxikologii lékařské univerzity Charité v Berlíně na embryotox.de (německy).
Strava a hmotnost
To, jak se podle současné medicíny stravovat správně v těhotenství, velmi dobře shrnují aktuální USDA Dietary Guidelines ve své kapitole 5 (viz www.dietaryguidelines.gov). Důležité je nezapomínat, že těhotná žena rozhodně nejí za dva, ale potřebuje zhruba jen o 10 % vyšší energetický příjem. Pokud žena kojí, je potřeba zvýšený energetický příjem i po porodu, a to až o 400 kcal (1674 kJ).
U ženy je ve stravě potřeba hlídat kromě energetického příjmu i správné složení nejen makroživin, ale zejména mikroživin (minerálů, vitamínů, stopových prvků atd.), a to ještě ideálně 3 měsíce před otěhotněním. Obzvláště rizikové skupiny z pohledu mikroživin jsou podle Institute of Medicine:
- Vegetariáni a vegani
- Ženy s vícečetným těhotenstvím
- Kuřačky
- Ženy užívající další návykové látky (včetně alkoholu)
- Teenageři
- Ženy se speciální dietou (bezlaktózovou, bezlepkovou apod.)
Důležité je také vyhnout se pro plod kritickým infekcím z jídla, a to konkrétně:
- listerie (podrobněji viz https://www.cdc.gov/listeria/prevention.html)
- salmonela (podrobněji viz https://www.cdc.gov/salmonella/general/prevention.html)
- Toxoplasmóza (podrobněji viz https://www.cdc.gov/parasites/toxoplasmosis/biology.html)
Naprosto nezbytné je ještě před těhotenstvím a během něj suplementovat folát (kyselinu listovou, a to ve výši aspoň 400 µg/den) a vitamín D. Vhodné je doplňovat ale i řadu dalších látek. Podrobnosti o jednotlivých mikroživinách najdete v USDA Dietary Guidelines.
Zásadním problémem pro otěhotnění i těhotenství je nezdravá vstupní hmotnost. Podváha (BMI<18,5) přináší zvýšené riziko nízké porodní hmotnosti dítěte, a tím i vyšší riziko úmrtnosti novorozenců, či vyšší výskyt fyzických a mentálních postižení i chronických zdravotních obtíží v pozdějším životě. Zvýšené je také riziko gastrochízy, pro kterou riziko zvyšuje i nízký věk matky a konzumace alkoholu a cigaret v těhotenství. O 20% je vyšší riziko předčasného porodu a o 40% riziko malého dítěte vzhledem ke gestačnímu věku (s čímž se pojí riziko řady zdravotních komplikací).
Obezita (BMI>30) přináší 4× větší riziko těhotenské cukrovky, větší podíl potratů a narození mrtvého miminka (viz 65. díl), větší podíl úmrtí matky a větší podíl abnormálního růstu a vývoje plodu, až 4,14× větší riziko preeklampsie, vyšší pravděpodobnost císařského řezu, o 43 % vyšší riziko předporodní a o 30 % poporodní deprese.
Pohyb
Pro psychiku matky (i otce) je klíčový dostatek zdravého pohybu. Je potřeba dát ale pozor na to, že existují jasné kontraindikace k fyzické aktivitě v těhotenství, které je potřeba sledovat a konzultovat s gynekologem. S pravidelnou fyzickou aktivitou je důležité začít ještě před otěhotněním, a to jak kvůli plodnosti, tak kvůli vlastní psychice, a respektovat při nejmenším minimální doporučenou hranici pro zdravý pohyb dle WHO (tj. 150 minut středně těžké zátěže týdně + 2×30 minut cvičení zatěžujícího velké svalové skupiny).
Dobrá fyzická kondice se ženě zúročí zejména v druhé polovině těhotenství a při porodu. Zároveň je vhodné osvojit si specifické cviky, které pomohou lépe zvládat adaptaci těla na těhotenství, a to ideálně ve spolupráci s fyzioterapeutem nebo gynekologem. Ze sportovních aktivit se za bezpečné v těhotenství považují:
- Procházky
- Plavání
- Jízda na rotopedu
- Low-impact aerobic
- Modifikovaná jóga
- Modifikované pilates
Pro aktivní sportovce, kteří otěhotní lze za bezpečné považovat i
- Běhání – pokud jste to ovšem dlouhodobě dělali už před otěhotněním a po konzultaci s gynekologem
- Raketové sporty – pokud jste to dlouhodobě dělali už před otěhotněním a po konzultaci s gynekologem a pokud nehrozí ztráta rovnováhy nebo spadnutí (Mayo Clinic třeba raketové sporty vyloženě nedoporučuje).
- Silový trénink – pokud jste to dlouhodobě dělali už před otěhotněním a po konzultaci s gynekologem
Za všeobecně nebezpečné sporty v těhotenství se považují:
- Kontaktní sporty (hokej, fotbal, basketbal, box)
- Aktivity s vysokým rizikem pádu (jízda na koni, lyžování, surfování, gymnastika, jízda na kole venku)
- Potápění s přístroji
- Seskoky padákem
- Hot yoga nebo hot pilates
Budování vztahu
Bonding – budování vztahu mezi rodičem a dítětem – nemusí začínat až po narození dítěte. Řada rodičů si svůj vztah s dítětem začíná tvořit ještě v době, kdy je stále v děloze. Je ale potřeba uvážit i riziko potratu, které je nejvyšší v úvodních týdnech těhotenství (viz 65. díl). Tím celkově skončí každé páté těhotenství.
Pro budování vztahu s nenarozeným miminkem můžeme využít:
- Povídání si s ním (od 20. tt, kdy je možné již rozpoznat pohlaví, ho můžete oslovovat už jménem)
- Dialog s miminkem v imaginativní meditaci, kdy si představujete, že spolu už trávíte čas a vedete třeba i rozhovory
- Čtení pohádek
- Společné poslouchání hudby (jen velký pozor na hlasitost, pokud využijete např. Belly Buds, nebo budete chtít přiložit na břicho normální sluchátka. Uši plodu jsou mnohem citlivější na akustický tlak, než uši dospělého člověka)
- Pravidelné rozhovory s partnerem o tom, co pro dítě chcete a třeba i o rodičovské strategii (viz 5. díl)
Všechny tyto aktivity navíc kromě bondingu pomáhají oběma rodičům i se snižováním stresu z těhotenství a případně i obav z uspořádání života po narození dítěte. Právě omezení stresu je naprosto zásadním úkolem každé těhotné ženy.
Profesor psychologie Sven Silburn, který se specializuje na výzkum vývoje dětí, ve své publikaci The First Five Years varuje, že stresující zážitky během těhotenství, zejména na jeho počátku, mohou přispět ke špatným výsledkům těhotenství – a to nejen z pohledu dopadů pro matku a průběh porodu, ale i pro dítě. U dětí matek, které zažívaly přílišný stres, je vyšší pravděpodobnost, že se později setkají s emočními nebo kognitivními problémy, včetně poruch pozornosti a hyperaktivity, úzkostí či opoždění řeči. Bylo prokázáno, že prenatální vystavení plodu vysokým hladinám stresového hormonu kortizolu zpomaluje rychlost tvorby neuronů a ovlivňuje vývoj mozkových okruhů pro zvládání stresu.
Pro omezení stresu lze vyjma fyzické aktivity a zdravého plnohodnotného stravování v souladu s USDA Dietary Guidelines použít také meditace a různé protistresové techniky. Velmi pomáhá i pravidelný fyzický kontakt s partnerem.
Poslechněte si náš podcast
Pro další informace
Mayo Clinic Guide to a Healthy Pregnancy (průvodce pro těhotné a matky novorozenců)
Mayo Clinic Guide to Fertility and Conception (průvodce početím a reprodukční medicínou pro ty, kterým se nedaří přirozeně počít)
Drugs nad Lactation Database (LactMed) – databáze léků a dalších chemikálií, kterým mohou být vystaveny kojící matky (pro lékaře a farmaceuty) (EN)
e-lactancia – databáze léčiv pro kojící matky (EN/ES) vhodná pro laiky
Embryotox.de – databáze léčivých přípravků a jejich snášenlivosti během těhotenství a kojení vhodná pro laiky i lékaře a farmaceuty (DE)
EWG Skin Deep – databáze chemikálií používaných v kosmetickém průmyslu s hodnocením jejich toxicity vhodná pro laiky (EN)
U.S. Department of Agriculture and U.S. Department of Health and Human Services. Dietary Guidelines for Americans, 2020-2025.
9th Edition. December 2020. Dostupné z DietaryGuidelines.gov.
National Scientific Council on the Developing Child, Early exposure to toxic
substances damages brain architecture. (2006),Working Paper No. 4. Dostupné z https://harvardcenter.wpenginepowered.com/wp-content/uploads/2006/05/Early_Exposure_Toxic_Substances_Brain_Architecture-.pdf
DI RENZO, Gian Carlo, Jeanne A. CONRY, Jennifer BLAKE, et al. International Federation of Gynecology and Obstetrics opinion on reproductive health impacts of exposure to toxic environmental chemicals. International Journal of Gynecology & Obstetrics [online]. 2015, 131(3), 219-225 [cit. 2023-04-09]. ISSN 00207292. Dostupné z: doi:10.1016/j.ijgo.2015.09.002
Silburn SR, Nutton G, Arney F, Moss B, 2011. The First 5 Years: Starting Early. Topical paper commissioned for the public consultations on the Northern Territory Early Childhood Plan. Darwin: Northern Territory Government. Dostupné z: (PDF) The first five years: Starting early. Early Childhood Series No. 2. 2011. (researchgate.net)
BOROWSKA, Sylwia a Malgorzata M. BRZÓSKA. Metals in cosmetics: implications for human health. Journal of Applied Toxicology [online]. 2015, 35(6), 551-572 [cit. 2023-04-09]. ISSN 0260437X. Dostupné z: doi:10.1002/jat.3129
CAPORALE, Nicolò, Michelle LEEMANS, Lina BIRGERSSON, et al. From cohorts to molecules: Adverse impacts of endocrine disrupting mixtures. Science [online]. 2022, 375(6582) [cit. 2023-04-09]. ISSN 0036-8075. Dostupné z: doi:10.1126/science.abe8244
Per- and polyfluoroalkyl substances (PFAS). European Chemicals Agency [online]. [cit. 2023-04-09]. Dostupné z: https://echa.europa.eu/en/hot-topics/perfluoroalkyl-chemicals-pfas
Environmental toxics affect childhood brain development. International Federation of Gynecology and Obstetrics [online]. 21. 4. 2017 [cit. 2023-04-09]. Dostupné z: https://www.figo.org/news/environmental-toxics-affect-childhood-brain-development
BARAKAT, Ruben, María PERALES, Nuria GARATACHEA, Jonatan R RUIZ a Alejandro LUCIA. Exercise during pregnancy. A narrative review asking: what do we know?. British Journal of Sports Medicine [online]. 2015, 49(21), 1377-1381 [cit. 2023-04-10]. ISSN 0306-3674. Dostupné z: doi:10.1136/bjsports-2015-094756
MØRKVED, Siv a Kari BØ. Effect of pelvic floor muscle training during pregnancy and after childbirth on prevention and treatment of urinary incontinence: a systematic review. British Journal of Sports Medicine [online]. 2014, 48(4), 299-310 [cit. 2023-04-10]. ISSN 0306-3674. Dostupné z: doi:10.1136/bjsports-2012-091758
Committee Opinion No. 650. Obstetrics & Gynecology [online]. 2015, 126(6), e135-e142 [cit. 2023-04-10]. ISSN 0029-7844. Dostupné z: doi:10.1097/AOG.0000000000001214
Practice Bulletin No 156. Obstetrics & Gynecology [online]. 2015, 126(6), e112-e126 [cit. 2023-04-10]. ISSN 0029-7844. Dostupné z: doi:10.1097/AOG.0000000000001211
SIMON, Alexandre, Misty PRATT, Brian HUTTON, et al. Guidelines for the management of pregnant women with obesity: A systematic review. Obesity Reviews [online]. 2019, 21(3) [cit. 2023-04-10]. ISSN 1467-7881. Dostupné z: doi:10.1111/obr.12972
MOLYNEAUX, Emma, Lucilla POSTON, Sarah ASHURST-WILLIAMS a Louise M. HOWARD. Obesity and Mental Disorders During Pregnancy and Postpartum. Obstetrics & Gynecology [online]. 2014, 123(4), 857-867 [cit. 2023-04-10]. ISSN 0029-7844. Dostupné z: doi:10.1097/AOG.0000000000000170
WANG, Z., P. WANG, H. LIU, X. HE, J. ZHANG, H. YAN, D. XU a B. WANG. Maternal adiposity as an independent risk factor for pre-eclampsia: a meta-analysis of prospective cohort studies. Obesity Reviews [online]. 2013, 14(6), 508-521 [cit. 2023-04-10]. ISSN 14677881. Dostupné z: doi:10.1111/obr.12025