6: Jak si dát do pořádku vlastní život

V šestém díle našeho podcastu jsme se podívali na to, jak si dát dohromady vlastní život. To je důležité samozřejmě pro úplně každého z nás, u rodičů dětí je to ale důležitější ještě v tom, že bez toho se k rodičovství dá přistupovat jen velmi obtížně…

Hierarchie potřeb

Letěli jste někdy v letadle? Při úvodní instruktáži tam letuška říká, že pokud dojde v kabině k dekompresi, je potřeba nasadit dýchací přístroj nejprve sobě, a pak teprve ostatním lidem, včetně vašeho dítěte. Je to proto, že při dekompresi v kabině se sníží podíl kyslíku ve vzduchu a vy můžete mít velmi rychle problém se nadechnout.

Dýchání je přitom jednou ze základních fyziologických potřeb – podobně jako jídlo, pití, osobní hygiena, spánek nebo sex. Dlouhodobé ukrajování si ze základních potřeb vede k tomu, že nejsme pak schopni starat se o potřeby vlastních dětí. Stejně jako v letadle. Navíc, pokud se o sebe nepostaráte, je to od vás svým způsobem dost sobecké. Musí se pak o vás starat totiž jiní, a to třeba i vaše vlastní děti. Víc o tom, proč starat se o sebe není sobecké, jak si mnozí myslí, ale nestarat se o sebe, sobecké je, najdete v tomto článku.

Kromě základních potřeb ale potřebujeme naplnit i další potřeby – pocit bezpečí, lásku a sounáležitost i nejvyšší tzv. deficitní potřebu – potřebu pocitu, že jsem v pořádku tak, jak jsem. Deficitní potřebu mají podle zjištění Abrahama Maslowa jednu „drobnou“ nevýhodu – dokud nedojde k jejich naplnění, neustále zabírají naši pozornost a berou nám motivaci k ostatním, vyšším, potřebám. Však si vzpomeňte, když se vám chce ukrutně spát, jak se vám daří třeba pracovat nebo hrát si s dětmi? Bez naplnění deficitních potřeb se zkrátka nedostane na ty rozvojové. Nenaplnění deficitních potřeb vede k pocitům neklidu, nervozitě, úzkostem až při dlouhodobém trvání depresivním stavům. Naplňování rozvojových potřeb naopak vede k pocitům štěstí, naplnění a smyslu v životě. Tedy pocitům, které si každý rodič přeje, aby u něj dítě vnímalo. Člověk, co má naplněny rozvojové potřeby, je totiž obohacením pro své okolí, a tedy i svoje vlastní děti.

Více o hierarchii potřeb se dočtete v tomto článku. Kromě Maslowovi hierarchie však existuje ještě jeden přístup k základním potřebám, odvozený od toho, jak to mají už malé děti. Vděčíme za něj Alu Pessovi a více o něm najdete v tomto článku.

Jak posílit sebehodnotu

Vnímání sebe jako „dostatečně dobrého“ je jednou z našich deficitních potřeb. Její naplnění nám pomáhá cítit se v životě sebejistěji, soběstačněji a také více v klidu. Méně pochybností o sobě samém nám přijde vhod v práci, ve vztazích a samozřejmě i v rodičovství – oboru, se kterým často sbíráme první zkušenosti až v pokročilé dospělosti a oboru, na který většinu z nás nikdo nepřipravil.

Co můžete udělat pro to, abyste si svoji sebehodnotu posílili? Existuje několik vědecky ověřených „triků“, či nástrojů, chcete-li. Prvním z nich jsou 3 dobré věci od Martina Seligmana. Každý den večer si sepište právě tři věci, které se vám ten den povedli (ať už význam tohoto slova vnímáte jakkoliv). První dny bývá těžké něco najít, ale časem zjistíte, že to nemusí být nic tak extrémně náročného. A pokud chcete, zaměřte si to třeba na vaše rodičovství a interakce s dětmi. Tato metoda vám postupně pomáhá budovat sebehodnotu, protože vám dnes a denně ukazuje, že jste dobří.

Dalším nástrojem je tzv. sebesoucit. Americká psycholožka Kristin Neff o něm napsala i výbornou knihu, kterou doporučujeme. Oč jde? O změnu vztahu k sobě. Namísto výčitek a tvrdých slov, která používáte vůči sobě ve vnitřním rozhovoru, vás učí soucitu vůči sobě. Zkuste se sebou mluvit tak, jako by se totéž dělo vašemu nejlepšímu příteli a/nebo třeba nejstaršímu dítěti. Většina lidí svůj přístup výrazně zjemní, a tím i zmírní poškozování vlastní sebehodnoty. Více o sebesoucitu najdete i v tomto článku.

No a do třetice – každý den večer si naplánujte jednu věc, kterou si další den uděláte pro radost. Nemusí to být přitom nic velkého, drahého ani časově náročného. I kdybyste si měli naplánovat, že si v klidu vychutnáte šálek kávy nebo čaje. Důležité je to udělat. Po pár týdnech praktikování rázem zjistíte, že je v pořádku být pro sebe důležití, což mění pohled i na vlastní sebehodnotu.

Jak si dát dohromady spánek

Spánek je naprosto klíčovým nástrojem pro zachování našeho fyzického i duševního zdraví. Nevyspání vede k úzkostným a depresivním náladám, poruchám koncentrace, ztrátě motivace, celé řadě dalších problémů a samozřejmě i k poklesu štěstí. Ne nadarmo dlouhodobé výzkumy štěstí ukazují, že po narození dítěte hladina subjektivně vnímaného štěstí dočasně – na první dva roky věku dítěte – klesá. Má se za to, že část toho je právě kvůli nevyspání.

Nevyspání je pro nás toxické ale ještě v jedné věci – už jedno nevyspání u nás stimuluje nevědomé chování, které nám brání další den spát. Jaké? Více sladkých jídel, více těžkých jídel, více stimulantů (káva, čaj, čokoláda a další jídla a pití obsahující kofein), šlofíky přes den apod. Řadě lidí si tak chtě nechtě po narození dítěte udržuje insomnii – relativně běžnou poruchu spánku, kdy máte problém s usínáním, příliš brzkým probouzením, nebo přerušovaným spánkem i v situaci, kdy už můžete spát celou noc.

Jak si dát svůj spánek dohromady? Nejprve logicky potřebujete, aby dítě už mohlo aspoň rámcově spát celou noc. U mladších dětí, které to ještě nedokáží a budí se v noci kvůli hladu, také pomáhá, pokud nemusíte kvůli kojení vylézat z postele. Mayo Clinic třeba doporučuje mít dětskou postýlku přiraženou k vaší posteli, abyste se v noci při kojení nemuseli příliš mnoho hýbat. A co vám pomůže lépe spát?

– Choďte spát a vstávejte vždy ve stejnou dobu (s odchylkou max. 60 min.)

– Nepospávejte přes den (pokud nemáte spánkový deficit)

– Nepijte večer alkohol a nepožívejte nikotin

– Nepožívejte žádný kofein 4 až 6 hodin před spaním

– Vyhněte se těžkým, kořeněným a sladkým jídlům před spaním

– Pravidelně cvičte (30 minut denně), nejpozději 3 hodiny před spaním

– Mějte komfortní postel

– Mějte v ložnici zimu (18,5 °C), tmu a ticho

– Nepracujte v ložnici a 30 minut před spaním vypněte všechna elektronická zařízení a utlumte světlo

– Neležte v posteli déle než 20 minut. Pokud nemůžete usnout, jděte raději dělat něco, co vás unaví